Co se týče počítačů, respektive jejich funkce, za pozornost stojí nejen celek, ale i jednotlivosti. Zejména ta zásadní - tedy procesor. Třeba takový osvědčený dvaatřicetibitový procesor.
V zajetí počítačů - Blog iDNES.cz
V zajetí počítačů II - 32 bitový procesor - Blog iDNES.cz
Ac3 V zajetí počítačů 3 (matematická logika a technika, logická hradla logické funkce ) - Blog iDNES.cz
Ac odkaz na rozcestník matematika a kybernetika V zajetí počítačů, elektroniky a kybernetiky 4 - Blog iDNES.cz
"hardwarová šestka" t (příspěvek o počítačovém hardware) V zajetí počítačů 6 "h" - jak zprovoznit počítač technicky, telekomunikační úřad Brno - Blog iDNES.cz
"softwarová šestka" Jak se připojit k internetu 6 "s" - internetové účty, blogy a navigace, HTML - Blog iDNES.cz
továrna počítačových čipů v Drážďanech (v rámci příspěvku o Německo) Večer v Hamburku, rozcestník němčina a Německo - Blog iDNES.cz
Specializované mikroprocesory pro průmysl, vědu a výzkum - hradlová pole FPGA (tento příspěvek)
VUT Brno "osciloskop" Co se děje kolem elektřiny 4 - osciloskop a měřící přístroje, Tesla Brno a Metra Blansko - Blog iDNES.cz
počítače například vyráběla Zbrojovka Brno (odkaz na rozcestník Zbrojovka, Zetor, elektrotechnika a zemědělské stroje) Cesty elektrické energie 11 - rozvody a jištění v průmyslu (Zetor a Zbrojovka) - Blog iDNES.cz
Východní identita na základě cesty do Pekingu - studium počítačů na Thaj wanu - Blog iDNES.cz
Bit je právě ta základní jednotka, kde se rozhoduje zda jednička nebo nula. Ostatně zvuková podobnost slova bit z matematického hlediska a slova byt ve smyslu obydlí jakkoliv je čistě náhodná může princip počítače poněkud osvětlit. Procesor počítače lze s jistou nadsázkou připodobnit k jednopokojovéme bytu s kuchyňským koutem. První co příchozího obvykle čeká je předsíň - což je něco jako řadič u počítačového procesoru.Dále následuje pokoj, neboli aritmetickologická jednotka. A zde se zpravidla děje to nejpodstatnější - totiž výpočty či děje na matematickém principu všeho druhu.
Pokud se například sčítají víceciferná čísla, tak se ukládají do cifry vyšší než deset do jakési mezipaměti. A na podobném principu u počítače pracuje i střadač - kde se ukládají různé přebytky, se kterými si operační blok nedokáže poradit. Pro tento účel jsou ve střadači vyhrazeny buňky o 32 bitech. První buňka rozhoduje zda budou následovat kladná, či záporná čísla, přičemž nula znamená nezáporná čísla, jednička záporná... Dále je vyhrazeno devět bitů pro vlastní číselnou hodnotu. Čtyři buňky kódují vlastní matematickou operaci - například 1110 znamená sčítání, obdobně je kódováno odečítání a další operace. Určitý počet bitů slouží jako adresář ve střadači - a poslední - dvatřicátý bit zůstává prázdný.
