U močálu a ve Střelicích na nádraží

Skloubit psané slovo s obrazem si klade za cíl následující příspěvek. Trocha přírodní lyriky ve formě haiku – plus nějaká ta fotografie z návštěvy Střelické bažinky.

ticho rákosí

zapomenuté slunce

lapené na dně

rosnička skočí

stvol se lehce zachvěje

hle - oči tůňky

těžký let vážky

lín se líně převalil

bublina vzlíná

Inspirací mi byla stejnojmenná trojice haiku od autorky Dodola z Písmáku.

Jan Tomášek

další text na motivy improvizace asi z roku 2021

ve Střelicích 
na nádraží
v čase na čaj o páté
sešlo se u sousedního stolu
několik turkařech

mimo jiné 
jeda z nich
se prozrazuje
jako skvělá cukrářka

na oslavě 
vlastně nebylo 
ani možno
mnoho zkazit
neboť vlak
už velmi brzo jel
 

toulky Bobravou - album na FCB

https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.1334596133232561&type=3