Televizní vysílání a jeho administrativa / Sen o roku 68 / šedesátá léta

Administrativa televizního vysílání a televize jako instituce, jak se šíří televizní signál, šedesátá léta a architektura (nejen) šedesátých let, hvězdárny a hvězdářství, foto-kino, rozcestník Drážďany

Mezinárodní rozhlasová a televizní organizace, fr. Organisation Internationale de Radiodiffusion et Télévision,OIRT – mezinárodní organizace založená 1946 v Bruselujako Mezinárodní rozhlasová organizace(Organisation Internationale dr Radiodiffusion, OIR);od 1959 dnešní název.

Součástí OIRT je Intervize, zajišťující mezinárodní programovou a technickou spolupráci. Sídlem generálního sekretariátu OIRT a řídícího programového a technického centra Intervize je od 1949 Praha.

OIRT sdružuje 25 rozhlasových a televizních stanic.

OBSAH

OIRT Mezinárodní rozhlasová a televizní organizace

RRTVA rozcestník administrativa televizního a rozhlasového vysílání a správního soudnictví

1/ Televizní poplatky administrativa a televize jako instituce

15. 6. 2026 novelizace financování médií

1A televizní a rozhlasové poplatky
1M Česká televize jako instituce – Měšťanská beseda – původní studio zpravodajství
1K Česká televize – redakce Kavčí hory

2/ televizní (a rozhlasové) vysílání

2TV Mevro 48/Radiojournal –> Rradio
2TV 1
2TV 2
2TV ZET21
2TV premiera
2TV internet
2TV telefon
2TVS televizní signál
2TVV televizní vysílače pro přenos signálu atmosférou
2TVsat satelitní televize
2TVkab kabelová televize
2TVIT internetová televize

3.60/ šedesátá léta

Sen o roku 68 (původní příspěvek)

„osmašedesátý“ a rozcestník Ludvík Svoboda

4/ hvězdárny, astronomie (souběžně s příspěvkem A11V „kosmická matematika“ část 10 "hvězdárny, observatoře“ a část 11 "kosmos, vesmírná pozorování“

RK rozcestník astronomie, hvězdářství, matematika, fyzika

mládež a studentstvo
5.1 Komunistická internacionála mládeže a
5.2 Komunistický svaz mládeže Číny a Velká proletářská kulturní revoluce
5.3
5.4
5.50 Československý svaz mládeže (v 50tých letech)

5.60 čtenářské kluby ABC
5.68 ČSM v roce 1968
5. 68 skauting

5.69/ architekura a design 60tých let, letní tábornická škola Lipnice

5.70/ architektura a design 70tých let, budova Mezinárodního svazu studentstva

RLT rozcestník letní tábory a mládežnická hnutí, Světové festivaly mládeže a studentstva

6/ architektura budoucnosti – Ragon, kde budeme žít zítra

7/ Ještěd

RA rozcestník architektura

8/ foto-kino, minilabová fotografie

foto-kino Exakta

RD – rozcestník Drážďany

RRTVA rozcestník administrativa televizního a rozhlasového vysílání a správního soudnictví

Zatímco obsah vysílání (programy, reklamy) spadá pod Radu pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), Český telekomunikační úřad (ČTÚ) se stará o technickou a frekvenční stránku věci V zajetí počítačů 6 "h" - jak zprovoznit počítač technicky, Český telekomunikační úřad Brno - Blog iDNES.cz .

televizní vysílání administrativně Léta šedesát šest až šedesát devět - televizní poplatky a rozhlasové poplatky (tento příspěvek)

Státní a veřejná správa a současně administrativa plateb v domácnosti včetně energií - Blog iDNES.cz

Bezhotovostní bankovnictví a internetové nákupy (Jak se připojit k internetu 9) - Blog iDNES.cz

Jak se připojit k internetu 5 - cyklické platby za internetové aplikace - Blog iDNES.cz

správní soudnictví

elektronický platební rozkaz a možný odpor (odvolání) Léta šedesát šest až šedesát devět - televizní poplatky a rozhlasové poplatky (tento příspěvek)

Přehrada Bystřička - ekologická havárie na Bečvě - Blog iDNES.cz

Státní a veřejná správa a současně administrativa plateb v domácnosti včetně energií - Blog iDNES.cz Olomouc – státní a veřejná správa a současně administrativa plateb v domácnosti včetně energi – Blog iDNES.cz

první část příspěvku

Televizní poplatky - administrativa, Česká televize jako instituce

15. 6. 2026 novelizace financování médií

Vláda schválila 15. června 2026 návrh nového zákona o financování médií veřejné služby, který zcela ruší koncesionářské poplatky. Podle schváleného plánu přejde financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) od května roku 2017 přímo pod státní rozpočet. Zde jsou klíčové body navrhované změny - finanční dopady a škrty - nejprve pevné rozpočty: pro příští rok2217 má Česká televize dostat fixní částku 5,740 miliardy Kč a Český rozhlas 2,065 miliardy Kč. Obě veřejnoprávní instituce si oproti současnému stavu finančně pohorší, přičemž podle informací z médií přijdou souhrnně o zhruba 15 % svých příjmů. Generální ředitel ČT avizoval, že kvůli nižšímu rozpočtu hrozí omezení vlastní tvorby a propuštění stovek zaměstnanců. Valorizační mechanismus... Návrh počítá s automatickým navýšením příspěvku v případě, že kumulovaná roční míra inflace překročí deset procentních bodů. Nová kontrola hospodaření – zapojení NKÚ... Součástí legislativní změny je rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který bude nově přímo kontrolovat hospodaření s majetkem České televize a Českého rozhlasu.

Veřejnost a zaměstanci ČT

Zaměstnanci ČT a ČRo sdružení v iniciativě „Veřejnoprávně“ 22. června 2026 vstoupili kvůli schválení vládního návrhu do výstražné stávky. Protest se projevuje vizuálními úpravami vysílání (černé oblečení, černá loga), samotný chod veřejné služby ale ohrožen není. Odpůrci a protestující (např. v rámci demonstrací organizovaných spolkem „Milion chvilek pro demokracii“) varují, že navázání rozpočtu médií na státní pokladnu ohrožuje jejich politickou nezávislost a stabilitu. Zákon o zrušení poplatků a změně financování musí ještě projít schvalovacím procesem v Parlamentu ČR. Do té doby zůstávají v platnosti stávající pravidla pro rozhlasové a televizní poplatky, která zahrnují i povinnost plateb pro domácnosti využívající chytré telefony a počítače.

1A televizní a rozhlasové poplatky

novelizace 29.03

Výše koncesionářských poplatků od 1. 5. 2025 : televizní poplatek činí 150 Kč měsíčně za domácnost a rozhlasový 55 Kč měsíčně. Poplatky se platí za jakékoli zařízení schopné přijímat signál, včetně chytrých telefonů, počítačů či tabletů. Jedná se o měsíční polatek - splatný do 15. dne v měsíci. Výhodnější je ovšem poplatek hradit nějakou formou pravidelných plateb - trvalý patební příkaz, inkaso, sipo... SIPO/Platba: Poplatky lze platit přes SIPO nebo převodem na účet České televize (8029-1800060583/0300).

Pokud domácnost nevlastní žádné přijímač, je nutné podat čestné prohlášení. Při nesplnění povinnosti přihlášení hrozí přirážka a zpětná úhrada.

původní text této části příspěvku

Při neuhrazení zákonem stanovených poplatků...

televize -> okresní soud -> advokát -> poplatník

(za Českou televizi pak vedoucí útvaru správa a výběr televizních poplatků)

Televizní poplatky

Povinnost platit TV poplatek mají všechny domácnosti i firmy vlastnící televizní přijímač. Pokud je domácnost připojena k elektrické síti - je na adresáta automaticky pohlíženo jako na vlastníka televizního přijímače - tedy plátce televizních poplatků.  I díky poplatkům může Česká televize zůstat nezávislým veřejnoprávním médiem, natáčet oblíbené pořady a vysílat téměř bez reklam. 

Domácnosti platí 135 Kč měsíčně bez ohledu na počet televizních přijímačů. Osvobození od televizních poplatků pro vlastníka televize ve specifických případech. Domácnost která televizi nevlastní musí o osvobození požádat. 

satelitní přenos internetu a televizní a rozhlasové poplatky

za koncesionářské poplatky za rozhlas a televizi  je třeba platit 135 kč měsíčně
k osvobození od polatků je při vlastnictví televize z různých důvodů - osvobodit lze i pokud uživatel televizi nevlastní - ale je třeba o osvobození zavčas požádat - a zaslat jej písemně na administraci České televize 
Na hřebenech II 1132/4 14700 Praha 4 Podolí

Pokud tak dotyčný neučiní, bude na něj pohlíženo jakoby TV přijímač vlastnil - a poplatky budou vymáhány soudně + mohou být účtovány - ale také různé poplatky za různou další administrativu - tedy například náhradu nákladů za přelíčení - tedy celkově například 810 kč poplatky + 1126 náhrada za přelíčení, která se zase člení na různé dílčí částky za různé úkony.

Od doručení platebního příkazu může poplatník podat odvolání (v tomto případě nazývané odpor a to do 14ti dnů) - pokud tak neučiní bude na poplatníka nahlíženo nahlíženo jako na dlužníka - a platební příkaz se stane pravomocný - a pokud dluh nesplatí je poplatník vystaven možnosti pozastavení dodávek elektřiny.

Od doručení platebního příkazu může poplatník podat odvolání (v tomto případě nazývané odpor a to do 14ti dnů) - pokud tak neučiní bude na poplatníka nahlíženo nahlíženo jako na dlužníka - a platební příkaz se stane pravomocný - a pokud dluh nesplatí je poplatník vystaven možnosti pozastavení dodávek elektřiny.

výše úvodní list elektronického platebního rozkazu

rozpis jednotlivých složek televizních poplatků

Neuhrazené televizní poplatky jsou tedy předány soudu a zde je rozpis poplatků které přibudou k původním neuhrazeným polatkům za televizní příjmač - tedy 5x 135 kč.

1M Česká televize jako instituce – Měšťanská beseda – původní studio zpravodajství

Československá televize zahájila vysílání v roce 1953. Studio zpravodajství sídlilo v budově Měšťanské besedy ve Vladislavově ulici (GPS 50.080463, 14.421126).

Měšťanská beseda v Praze, založená 1845

Měšťanská beseda v Praze, založená 1845 – jako reprezentační politicko-společenské středisko pražských měšťanů. Původní žádost o zřízení českého politického klubu s pevnými stanovami byla roku 1844 zamítnuta. Měšťanská beseda v Praze zahájila činnost až 31. 1. 1846. K jejímu ustanovování přispěly dosavadní neformální stolové a čtenářské společnosti. Obdobné besední jednoty byly postupně zakládány i v jiných městech (1846 Kouřim, 1847 Chrudim), zejména v 60tých letech 19tého století.

Po útlumu činnosti Měšťanských besed v Praze za Bachova (neo) absolutismu (jako reakce na revoluční rok 1848 – Alexandr svobodný pán Bach byl nejprve ministr spravedlnosti – 1849 až 1859 ministr vnitra Rakouského císařství) – aktivita měšťanských spolků v 60tých letech opět nabyla rozmachu.

Výbor měšťanských besed v Praze navazoval spolupráci se vznikajícími spolky – Uměleckou besedou, Hlaholem, Průmyslovou jednotou – spolky, které získaly pro sou činnost prostory v nové budově ve Vladislavově ulici (od 1953 budova Českoskovenské televize) – kam se Měšťanská beseda v Praze přesídlila začátkem května 1870.

Po zřízení dalších společenských a osvětových institucí (1872 založen J.S. Skrejšovským Český klub na Příkopech, 1894 Vinohradský národní národní dům) a zejména po neúspěchu projektu České besedy, který měl sjednotit 1909 v novém Obecním domě čtyři největší pražské společenské kluby, stratila Měšťanská beseda své dominantní postavení společenského střediska buržoazie.

Měšťanská beseda jako budova. Měšťanská beseda jako budova není zas tak jednoznačná věc – neboť jsou uváděny dvě adresy – obě však velmi blízko sebe. Z Václavského náměstí se sem dá zajet některou z tramvají, co předtím projíždí přes Senovážné náměstí – vystoupit možno například na zastávce Lazarská.

Měšťanská beseda ve Vladislavově ulici (č. p. 1390/17) na Novém Městě v Praze je historická budova, která vznikla spojením tří starších objektů a mezi lety 1868–1871 byla přestavěna pro potřeby českého obrozeneckého spolku, jak uvádí Mapy.com. Dnes tato budova s barokním jádrem a klasicistní fasádou slouží jako sídlo CEVRO Institutu

Měšťanská beseda by se ovšem měla nacházet i na adrese Jungmannova č.p. 747/ č.p. 17 Praha 1, Nové Město. Novorenesanční budova z konce 19. století sloužila jako výše zmíněné centrum českého společenského a kulturního života. Spojením tří starších městských domů vznikl dnešní stavební celek, sjednocený barokní fasádou. Ta byla v r. 1845 klasicistně přestavěna podle plánů F. Wolfa. V l. 1868-71 pak přibyla v zadní části domu reprezentativní novostavba tzv. Měťanské besedy. V současné době v budově sídlí CEVRO Univerzita: Soukromá vysoká škola zaměřená na právo, politologii a bezpečnostní studia. Budova si zachovala své historické sály, které jsou využívány pro konference, přednášky a společenské akce.

Jeden z původních, či předchozích domů - jejichž spojením později vznikla Měšťanská beseda – tedy jednu předcházející dům v době renesance vlastnil Václav Haubský – měšťan nového města pražského 1552.

Kavčí hory v Praze 4 – spojení administrativy televzního vysílání, české televizní tvorby a managementu. Tato oblast je synonymem pro veřejnoprávní Českou televizi (ČT), která zde provozuje své ústřední televizní středisko a administrativní zázemí.

V těsném sousedství areálu České televize (na křižovatce ulic Pujmanové a Na Hřebenech) se nachází moderní komerční administrativní komplex Kavčí Hory Office Park.

1K Česká televize – redakce Kavčí hory

Hlavní redakce a sídlo České televize se nacházejí na Kavčích horách v Praze 4, konkrétně na adrese Na Hřebenech II 1132/4. Toto centrum zahrnuje zpravodajství, výrobu a studia, odkud se vysílají pořady jako Události či Události, komentáře.

Ústřední telefonní ústředna: [phone] va
Divácké centrum (pro dotazy a podněty veřejnosti): [e-mail]
Elektronická podatelna (pro oficiální úřední podání): [e-mail]
Správa televizních poplatků: [phone], [e-mail]
obchodní oddělení: reklama – sponzoring
Adresa: Na Hřebenech II 1132/4, 140 70 Praha 4 - Podolí.
Způsob dopravy: Metro C (stanice Pražského povstání) a následně autobus č. 134 do zastávky Na Hřebenech.
Prohlídky: ČT nabízí prohlídkové trasy, které zahrnují studia, režii a galerii.
Podatelna: Nachází se přímo v hlavní budově, otevřena pondělí–čtvrtek (7:30–17:00), pátek (7:30–16:00).
Kromě hlavního sídla na Kavčích horách provozuje Česká televize také studia v Brně a Ostravě.
Mezi natáčení pro televizi a natáčením pro film „stříbrného plátna“ je sice mnoho společného – někdy se provese do značné míry prolínají – třeba televizního a filmového herce.

Kavčí hory
Areál Československé televize byl postaven v pražském katastrálním území Podolí na vyvýšině zvané Kavčí hory. O umístění stavby na Kavčích horách bylo rozhodnuto v roce 1958, kdy vznikla první objemová studie televizního střediska. Do této doby Československá televize sídlila až v osmdesáti různých objektech, tudíž s rostoucím technologickým pokrokem, s plošným šířením signálu a lepší cenovou dostupností televizních přijímačů bylo potřeba vybudovat nové centrální sídlo. Při počátečních projektech se uvažovalo o dvou zcela odlišných koncepčních alternativách. První možností bylo vybudování volnější pavilónové zástavby, která by umožnila další organický růst. Druhou možností, a nakonec i vítěznou, bylo vybudování monobloku, který by ve velkém a provozně neobyčejně složitém komplexu zkracoval komunikační vzdálenosti. Z důvodu omezené rozlohy pozemku a dobové preference technicistního, soustředěného monobloku vyhrála druhá možnost. Centrálně umístěný výškový objekt vysílací techniky zajišťoval mezi studii propojení jednotlivých pracovišť.

Kavčí hory

Mezi natáčení pro televizi a natáčením pro film „stříbrného plátna“ je sice mnoho společného – někdy se provese do značné míry prolínají – třeba televizního a filmového herce.

Filmové ateliéry Barandov, Barandov studio Stará pošta na Malé Straně -> 6.54 dál po trase metra B směr Zličín – Blog iDNES.cz

Televizní kamera versus fimová... Obě kamery jdou poznat i vizuálně – televizní kamera je podstatně robusněší s navazujícím systémem přenosových káblů. Herci při natáčené pro televizi mohli hledět do televizní kamery – zatímco při natáčení filmu do filmové kamery hledět nemohli.

František Uldrich (* 1.5. 1936), český kameraman. Spolupracoval nejčastěji s režisérem Františkem Vláčilem (Adelheid, Dým bramborové natě, Hadí jed, Pasáček z doliny, Stán kapradiny ) s režisérem Hynkem Bočanem (Tvář za sklem, Pytláci, Vinobraní)

druhá část příspěvku – televizní (a rozhlasové) vysílání

2TV Mevro 48/Radiojournal –> Rradio

MEVRO 48
MEVRO na Výstavišti Praha, celým názvem Mezinárodní výstava rozhlasu, byla akce pořádaná jaké součást oslav 25. výročí založení Radiojournalu/Československého rozhlasu od 15. května do 11. července 1948 na Výstavišti Praha Praha-Bubny lokomotivy stejnosměrné trakce – část 8 pražské literární podhoubí – Výstaviště Praha – Blog iDNES.cz. Její průběh byl ovlivněn atmosférou počínající studené války, když výstavu bojkotovaly západní země a sešlo tak z připravované spolupráce s BBC. Přesto měla výstava mimořádný úspěch a navštívilo ji více než 315 000 návštěvníků. V rámci výstavy se poprvé na československém území uskutečnilo experimentální televizní vysílání.
Na živé a interaktivní vysílání mohli ovšem posluchači v ČSR zapomenout.
(rozhlas+aplikace ?)

2TVpremiera

PREMIÉRA TV kultura v domě

Premiéra - ZET21 odlišnosti komerčních soukromých televizí - obě televize byly sice soukromé - nicméně ZET21/NOVA získala licenci na celostátní vysílání - a měla rovněž k dispozici síť celoplošných vysílačů (ve vlastnictví s podílem státu) - zatímco Premiéra zpočátku šířila signál přes lokální soukromé vysílače s omezeným dosahem - a zejména jako kabelová televize. Spousta potenciálních klientů měla tedy TV Premiéru k dispozici až při instalování rozvodu televizních kabelových rozvodů - které právě kolem roku 1995 zaznamenaly značné rozšiřování - zejména ve městech a čtvrtích s koncentrovanou výstavbou. Premiéra jako nová televizní stanice často vstoupila do domácností jako novinka současně s rozvodem kabelové televize – jako kultura v domě.

2TVS televizní signál

Jak se šíří televizní signál?

Nejprve přepis slova, zvuku, hudby, obrazu od původce pro přenos do nějaké formy signálu a jeho výsledné znovu-přeformování do zvuku a obrazu pro příjemce...
Vytvoření signálu -> obraz a zvuk jsou převedeny do různé formy sifnálu – například elektroagnetických vln, nebo digitální formy a komprimovány...
Modulace a vysílání -> data jsou modulována na vysokofrekvenční vlnu z vysílače a vyslána (signál z vysílače je vlastně vysokofrekvenční nosná vlna + signál s obrazem a zvukem pocházející z televizní kamery) který je přenášen formou vln přes vysílač, satelit, jako kabelová televize, nebo přes internet
Příjem a demodulace: Přijímač (anténa/satelit/kabelový systém/internet) signál zachytí a TV nebo set-top box jej zpětně dekóduje na obraz a zvuk...
TV
TV

Formy cest signálu
1. pozemní vysílání do atmosféry(DVB-T2): Nejběžnější způsob. Signál je vysílán z televizních věží a vysílačů na zemi. K příjmu je potřeba anténa a TV s tunerem DVB-T2/HEVC -> podrobněji část 2TVV níže
2. satelitní vysílání (DVB-S2): Signál putuje z vysílacího centra na satelit na oběžné dráze a z něj zpět na Zemi (parabolická anténa – satelit). Poskytuje vysokou dostupnost, často i v HD/4K kvalitě -> podrobněji 2TVsat
3. labelová televize: Signál je veden do domácností prostřednictvím kabelových rozvodů (koaxiální kabel nebo optické vlákno) od poskytovatele -> podrobněji 2TVkab
4. IPTV (Internetová televize): Signál se přenáší datovými pakety přes internetové připojení. Vyžaduje set-top-box nebo aplikaci v chytré televizi -> podrobněji viz odkazy „jak se připojit k internetu“

2TVV televizní vysílače pro přenos signálu atmosférou

V České republice zajišťuje šíření televizního signálu síť hlavních vysílačů a stovek dokrývačů. Od roku 2020 probíhá veškeré pozemní vysílání ve standardu DVB-T2. Většinu klíčových vysílačů provozují České Radiokomunikace.

televizní vysílač jako stožár

V ČR je celkem 26 (hlavních) televizních vysílačů... Poměrně často jde o dominanty v krajině – vysoké věže, v některých případech souběžně fungují jako vyhlídkové věže. V Praze to je vysílač Žižkov a Cukrák.

Petřínská rozhledna

Petříně roku 1891 získal novou dominantu - a současně atrakci pro Jubilejní výstavu. Petřínská rozhledna měří 58,7 metru a byla postavena jako zmenšená napodobenina Eiffelovy. Stavbu navrhli inženýři František Prášil a Julius Souček a rozhlednu postavila Českomoravská strojírna - zvaná Moravina – v Libni - pozdější ČKD lokomotivka.. Na vrchol vede 299 schodů a je z něj výhled na celou Prahu.

Když se v Československu začalo připravovat televizní vysílání - jako nejdostupnější vysílač se nabízela právě Petřínská rozhledna. První televizní zkušební vysílání proběhlo již v roce 1948. Jako televizní vysílač rozhledna fungovala od roku 1952, než tuto funkci převzala v roce 1992 Žižkovská věž. Petřínská rozhledna je ovšem nadále využívána jako nosič pro rozhlasové vysílače (např. Evropa 2, ČRo Dvojka). Od roku 2015 je instalováno RGBW LED osvětlení, které umožňuje měnit barvy při různých příležitostech.

Cukrák byl zprovozněn roku 1961 - kdy se na okraji Prahy nad brdskými lesy začala do výše 189.7 metrů - jako div soudobého stavebního inženýrství - tyčit televizní věž.

Cukrák výkonem 30kW dokázal vysílač šířit televizní signál po území o rozloze 12 000 km2 - pro cca milion příjemců. Tým montážních pracovníků usadil poslední prstenec věže televizního vysílače u obce Jíloviště už 26. června 1961. Současně byl na něm již navařen první díl příhradové konstrukce, která měla za úkol nést samotnou anténu.Televizní signál z Cukráku tak dosáhl i mimo Středočeský kraj, protože vysílání dosáhlo také do části Plzeňska, Českobudějovicka, Liberecka, Ústecka, Jihlavska a Hradecka.

Vysílač a jeho příslušenství vyrobila Tesla Hloubětín. Součástí vysílače je obvykle pracoviště kde se signál zpracovává, kontroluje a teprve takto je vysílán. Součástí kontrolní procedury je například kontrolní obrazec - monoskop. Stabilní budič má oscilátor - kterému termostat udržuje stejnou teplotu. Na pracovišti jsou trvale kontrolována všechna napětí. Systémy vysílače jsou umístěny přehledně v kovových skříních. K původnímu vysílači zanedlouho přibyl náhradní, počet kovových skříní se tedy zdvojnásobil.

Po 21. srpnu 1968 měl vysílač Cukrák zásluhu na udržení vysílání Československé televize jak nejdéle to bylo možné.

V roce 1974 došlo k přestavbě - či spíše nástavbě televizní věže. Za plného provozu byl na věž prostřednictvím vrtulníku nasazen nový laminátový nástavec zpevněný výstuhami.Nová výška vysílače tak přesáhla 193 metrů. V nejvyšší část pod laminátovým nástavcem s anténami má vysílač průměr 1,22 metrů - u základny pak je to průměr 12 metrů.

Od roku 1961 v Praze tedy fungoval nový vysílač, značná část televizorů ovšem nadále přijímala signál z Petřínské rozhledny - že se ukázalo jako nezbytné, osadit ji novým výkonnějším vysílačem - což ovšem bylo chápáno jako dočasné řešení. České radiokomunikace požadovaly další vysílač pro Prahu. Tehdejší inženýři odhadli, že pro pokrytí kopcovité oblasti Prahy musí být vysílací věž umístěna alespoň 200 metrů nad úrovní terénu. Po prostudování několika možných lokalit pro věž byla nakonec vybrána Mahlerova zahrada na Žižkově.

Radiokomunikacím by zcela postačoval stožár s kabinou odpovídající výšky. Prosadila se ovšem podstatně velkorysejší varianta...

Žižkovská televizní věž

Jako nový televizní vysílač pro Prahu byl vybrán futuristický architektonický návrh ve slohu označovaném jako „hi-tech“. Investorem vysílače byla Správa radiokomunikací Praha. Základní kámen vysílače byl položen v říjnu 1985. Výstavba probíhala poměrně rychle, po roce 1990 byla stavba pozastavena - o dva roky později dokončena a uvedena do provozu. Žižkovská televizní věž je 216 metrů vysoká třísloupová ocelobetonová konstrukce, přičemž jeden ze tří tubusů je ovšem považován za hlavní - každý ovšem umožňuje nezávislou komunikaci. Kromě televizních, rozhlasových vysílačů a mobilní telefonie se ve věži nachází přístupná vyhlídka, restaurace - ale také observatoř.

rozhovor architekt Václav Aulický – YouTube

Zanedlouho v Praze probíhala výstava fotografií a jeden vystavující věž nazval jako Žižkovský minaret. Svou koncepcí ovšem vysílač do pražského panoramatu zasahuje méně rušivě - než by se čekalo.

Žižkov včetně televizní věže – kresba datována 21. 6. 2020, restaurace Olšanka

Když navštíven Žižkov – bylo možno předpokládat, že alespoň jakousi iluzi někdejší šedavé proletářské poezie může přinést záběr na město s televizní věží směrem od Židovských pecí a Olšanských hřbitovů. Rušná křižovatka – jakou je Olšanské náměstí ve všeobecném shonu poskytne na otočku místo u stolku v předzahrádce zdejší provozovny. Přes křižovaku v ose věže jisté moderní kongresové centrum. Co tam dřív bylo? - ptám se jednoho hosta za pochodu. Konkrétně v těchto místech bývalo rozsáhlé zahradnictví – sice stručná, ale konkrétní odpověď.

2TVsat satelitní televize

Satelitní televize využívá k přenosu televizního vysílání umělé družice umístěné na oběžné dráze kolem Země. Signál z družice je obvykle přijímán na venkovní parabolickou anténu - běžně zvanou satelit - nebo podle svého tvaru připomínající talíř.

How does a satellite TV signal get to a satellite?

Signály satelitní televize dosahují satelitu prostřednictvím vysoce výkonného, ​​vzestupně vyzařovaného rádiového signálu z pozemní stanice pro pozemní přenos. Tento proces zahrnuje kódování televizního obsahu, jeho převod na mikrovlnné frekvence a použití velkých parabol k jeho vysílání na satelity na geostacionární oběžné dráze, které poté signál znovu vysílají zpět na Zemi.

Proces odesílání signálů na satelit ->
1. shromažďování obsahu: Vysílací centra shromažďují televizní kanály a obsah, digitálně je komprimují a kódují.
2. Pozemní stanice pro pozemní přenos je velká parabolická anténa (často o průměru 9 až 12 metrů), odkud se vysílá signál směrem k satelitu.
3. přenosové pásmo: Signály jsou převedeny na mikrovlny, obvykle v pásmu C nebo Ku.
4. příjem signálu satelitem : Signál je přijímán transpondérem na satelitu na geostacionární oběžné dráze (přibližně 36 000 km nad Zemí), kde je zesílen a znovu vyslán zpět k divákům.

Funguje řada soukromých provozovatelů - televizí - kteří nabízí určitý konkrétní balíček televizních programů....

Na českém trhu dominují tři hlavní platformy, které se liší skladbou programů a doplňkovými službami ->
Skylink: Největší poskytovatel s nejširší nabídkou placených i volných (FTA) programů z družic Astra 23,5°E a 19,2°E. Základní balíčky začínají na 299 Kč měsíčně. Součástí je i internetová televize Skylink Live TV
Telly: Oblíbená volba pro sportovní fanoušky díky exkluzivním přenosům. Nabízí moderní rozhraní a možnost kombinace se satelitním i internetovým příjmem.
T-Mobile TV (Satelitní): Vhodná pro stávající zákazníky operátora, kteří mohou využít výhodné balíčky služeb (Magenta TV). Ceny začínají kolem 399 Kč měsíčně.

Technické komponenty pro rok 2026 ->
Satelitní parabola a LNB konvertor: Pro příjem v ČR se nejčastěji využívá pozice 23,5°E (Astra).
Přijímací zařízení – což je televizor s DVB-S2 tunerem: Většina moderních TV již tuner obsahuje, stačí dokoupit CA modul s dekódovací kartou.
Externí satelitní přijímač: Nutný pro starší TV. Základní HD modely stojí od 1 300 Kč, vybavenější s podporou 4K a HbbTV se pohybují v rozmezí 2 600 – 5 000 Kč.
Dekódovací karta - nezbytná pro příjem českých programů (ČT, TV Nova, TV Prima). V České republice je nutné použít dekódovací kartu, a to z důvodu mezinárodních autorských práv, která omezují vysílání některých pořadů (filmy, sportovní přenosy) pouze na území ČR.

2TVkab kabelová televize

Když se kabelová televize objevila po roce 1990 v ČSFR a posléze v ČR jako novinka – neznamenalo to jen zvýšení kvality obrazu a zvuki na obrazavce, ale také hlavně rozšíření nabídky. Což se týkala například týkalo druhé soukromé televize v ČR – což je dnešní Premiéra – původně ovšem vysíla jako kabelová televize pod názvem Prima.

2TVIT internetová televize

RRTV rozcestník přenos signálu

Zde zde nastíněn alespoň přenos internetu – v případě kabelového internetu je však podobnost s kabelovou televizí značná.

Technický přenos internetu se týká způsobu, jakým jsou data přenášena mezi zařízením a internetem. Existuje několik technologií, včetně kabelového (optika, metalický kabel), bezdrátového (Wi-Fi, mobilní sítě) a přenosu přes elektrické vedení (Powerline). Volba technologie závisí na mnoha faktorech, jako je dostupnost, rychlost, stabilita a cena.

přenos signálu pro internet – jak si zřídit stanici WiFi (jak se připojit k internetu 11, první díl) – Blog iDNES. cz

Český telekomunikační úřad Brno – Šumavská, satelitní přenos internetu – Blog iDNES.cz

přenos signálu pro mobilní telefon (jak se pžipojit k internetu 12) – Blog iDNES.cz

rozhlasové vlny – Blog iDNES.cz

parlament v Dháce z roku 1960 Na rádiových vlnách 5 (jak se nastavuje rozhlasový přijímač - tranzistorová rádia) - Blog iDNES.cz

druhy přenosu především signálu pro telefon, částečně i televizi...

kabelové velmi krátké vlny- telefonní signál - historicky nejstarší druh spojení s internetem - již se téměř nepoužívá, ale v nabídce s nastavením stále zůstává jako důležitá položka pro různé změny nastavení

kabelové velmi krátké vlny pro televizní signál - aktuálně nejvíc používaný druh připojení

s počítačem je kábel se signálem propojen přes modem nabo router - ovšem druh tohoto propojení se nazývá „ethernet“ - podle propojovacího káblu modemu s počítačem, případně i telefonem

jiný přenos

různé nepříliš užívané přenosy - např přes „flash“, firemní sítě atd

Druhy vln

wifi (ultrakrátké vlny), gsm (velmi krátké vlny) , telefonní signál, televizní signál

telefon může fungovat také například prostřednictvím televizních vln

Co přenáší (jakou službu)

běžné telefonování, internet, televizní signál, televize do telefonu atd

telefon může fungovat jednak na televizních vlnách, ale také může například přenášet televizní pořady - což můžou být dvě různé věci...

google: www.tvgo

Muj T-mobile: https//tmcz.page.link//potvrzenismlouvy

část 3.60 – šedesátá léta

původní příspěvek

Sen o roku 1968

Bylo jaro (roku 1968) – neboli „Pražské jaro“ a Praha byla plná mítinků a různých shromáždění. Svoje mítinky pořádal na jedné straně Alexandr Dubček a na druhé straně ještě mladý Václav Havel. „Po desetiletích nudy a nedění“ řečnil Václav Havel s vyvýšené pozice nad shromážděním posluchačů – a aby dodal svým slovům na důrazu – na závěr míntiku skočil mezi shromážděné salto... (Jednalo se ovšem o sen).

soukromé podnikání 60tých let

Omezené soukromé podnikání

Ještě počátkem šedesátých let se udržela jistá forma soukromého podnikání, zejména v malých obchodech. Vlastně plné znárodňování proběhlo až v letech 62 – 65.

Janovice nad Úhlavou v šedesátých letech

Janovice nad Úhlavou v šedesátých letech
znárodňování proběhlo v šedesátých letech 62 až 65
za sýpkou probíhaly trhy
pomník dům 39 nadstrážmistru Bosákovi
benzínka bývala U Jelínků – vedle papírnictví
restaurace U Kobloků
restaurace U „horních“ Kobloků – v místech dnešní autobusové zastávky
U Koblerů (dodnes včele náměstí – nefunkční) U hořejších Kubíčků (?)
restaurace Jelenka
restaurace Kulatá bába
restaurace U Šumavy a možná i další
v Janovicích se také vystřídalo několik škol (nejstarší známá zpráva z 15.stol.,další asi z roku 1830, výuka často probíhala v provizóriích), čítárna a knihovna zřejmě bývala vedle hostince U Šumavy
několik mlýnů (Horní tvrzský mlýn+ sýpka v místech, kde silnice rozděluje Janovice na původní a na sídliště, Dolní mlýn)

A znovu soukromé podnikání začalo dostalo zelenou v roce 1966, útrum přišel až v roce 68.

V roce 66 bylo povoleny živnosti a soukromé podnikání až do 20 zaměstnanců. Například když se stavěla Údolní nádrž Želivka -fungovala zde jedna rómská firma asi s desti zaměstnanci. Běžní byli ševci, hodináři a tak dále...

Běžná byla určitá forma přidružené výroby. Například soukromý zaměstnanec v rámci některé firmy zajišťoval některé úkony další firmou – a tato přidružená firma mohla být buď státní, nebo rovněž soukromá.

Mechanika DPM2 – elektro MFE5 – ČKD elektrotechnika Vysočany, Kolbenova – 3.60 "osmaašedesátý“ – pléna ÚV KSČ v roce 1968, „vysočanský“ sjezd KSČ, 3f asynchronní elektromotor motor a kruhový diagram – úvaha o výkonu: identifikační neznámá y a provozní neznámá x, rozdíl mezi x a y v grafu a kartézských souřadnicích – Blog iDNES.cz

Rusko – zemřela jedna z demonstratek proti sovětské okupaci ČSSR v roce 1968 Taťjana Bajevová...

Jedna z „osmi statečných“ tehdejších občanů SSSR, kteří v srpnu 1968 protestovali na Rudém náměstí proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Skupina na Rudém náměstí rozvinula transparenty s nápisy „Za vaši i naši svobodu!“, „Ať žije svobodné Československo“ , „Hanba okupantům“ či „svobodu Dubčekovi!“. Protesttrval několik minut, načež demonstranty napadl dav kolemjdoucích a policisté. ˇ(ČTK)

Miloš Marko (1922 až 2008)

1953-1958 šéfredaktor bratislavské Pravdy,

15. 3. 1964 - 25. 1. 1967 ředitel Československého rozhlasu na Slovensku.

25. 1. 1967 - 25. 7. 1968 ústřední ředitel Československého rozhlasu v Praze (z funkce byl odvolán), 1968-1969 v diplomatických službách (NDR).

Jako ústřední ředitel Československého rozhlasu rozhlasu v Praze v roce 1968 zaujímal kolísavá stanoviska mezi reformními snahy Dubčekova vedení, kterým se neodvážil otevřeně odporovat, a mezi starými vazbami na slovenské ortodoxní členy KSS. Bránil reformním trendům v programu a v kádrové politice. V květnu 1968 chtěl kritikou rozhlasového působení vrátit poměry do starých kolejí. Postavili se však proti němu programoví pracovníci a stranické organizace v rozhlase. Z funkce jej nakonec odvolala československá vláda a Marko odešel do diplomatických služeb. Ne na dlouho.

Autor řady článků z oblasti teorie a historie žurnalistiky (Otázky novinářských žánrov, Televízna žurnalistika)

1968 – Vladimír Tosek, televizní tvář roku 1968 – magazín historie – seznam.zprávy

Vladimír Tosek - televizní redaktor roku 1968
Významnou roli při informování veřejnosti o invazi vojsk v srpnu 1968 sehrála vedle rozhlasu také televize. Jednou z nejvýraznějších tváří byl Vladimír Tosek, který pak emigroval a stal se redaktorem časopisu Listy. Když si po „vstupu vojsk“ 21. srpna 1968 zapnuli diváci televizi, promlouvala na ně i známá tvář Vladimíra Toska. Znali ho z obrazovek dlouhé roky, ještě více na sebe upozornil v pohnutých měsících pražského jara. V patách mu byli okupační vojáci, kteří nezávislé vysílání zastavovali. Jedním z míst, odkud Tosek vysílal, byl vysílač Cukrák. I zde však jen nakrátko. „Vážení přátelé, budeme muset skončit, ale ukážeme vám, jak se blíží ruská armáda,“ ohlásil Tosek a kamery namířily na blížící se vojsko. Posledním jeho útočištěm se stala Kleť na Šumavě, odkud pak těsně před příchodem okupantů zmizel do Rakouska a v emigraci se stalredaktorem časopisu Listy.

Danuše Muzikářová – jedna z nejznámějších obětí 21. srpna

Náměstí Rudé armády a tiskárna TISK, knižní výroba: podnikové ředitelství a závod 1

TISK knižní výroba, státní podnik 1988 až 1994 Klastr rozmanitých strojírenských výrobků – části strojů – TISK knižní výroba (v tisku zde Svobodné Slovo a Lidová demokracie) – Blog iDNES.cz

Danuše Muzikářová (13. července 1951 Brno – 21. srpna 1969 Brno) byla oběť protinormalizační demonstrace u příležitosti prvního výročí vstupu vojsk SSSR, PLR, NDR, MLR a BLR 21. srpna na území ČSSR; demonstrace se konala v Brně - na tehdejším Náměstí Rudé armády. Vyučila se v oděvní továrně Kras pánskou krejčovou (dnes zaniklá textilka na Starém Brně poblíž Mendlova náměstí směrem k řece a Výstavišti), věnovala se divadlu a kresbě. Skonala ve věku osmnácti let. Zastřelena na Nám. Rudé Armády v části náměstí u kostela Sv. Tomáše - zřejmě milicionáři, kteří do davu demonstrantů stříleli z věže tiskárny na rohu dnešních ulic Solniční a Rašínovy (tehdy Tř. 9. května).

1969 v Podolí text na literárním serveru Bardie

rozcestník Ludvík Svoboda

1968 - březen byl obdobím postupujících společenských změn a přípravných schůzi které odstartovaly tzv. obrodný proces - nebo také „pražské jaro“. Antonín Novotný reagoval na jistý nátlak veřejných sdělovacích prodtředků - například v rozhlase se několikrát denně opakovala hlášení „žádáme Antonína Novotného aby odstoupil z úřadu prezidenta“. Novým prezidentem ČSSR byl zvolen Ludvík Svoboda - čímž se vytříbila populární čtveřice představitelů „pražského jara“ - Alexandr Dubček - první tajemník ÚV KSČ, Ludvík Svoboda - prezident republiky, Oldřich Černík - předseda vlády ČSSR (mimochodem po listopadu 1989 krátce působil jako předseda Svazu měst a obcí) a Josef Smrkovský - předseda Federálního shromáždění (jinak také hrdina Pražského povstání v květnu 1945).

Ludvík Svoboda (prezident ČSSR), Gustáv Husák (generální tajemník ÚV KSČ), Lubomír Štrougal (předseda vlády), Alojs Indra (předseda Federálního shromáždění)

V osobě Ludvíka Svobody se sešel úřad presidenta s hodností armádního generála. Jeho druhé funkční období bylo de facto ze zdravotních důvodů předčasně ukončeno v roce 1975 na základě pro tento účel přijatého ústavního zákona č. 50/1975 Sb.

rozcestník Ludvík Svoboda
Mlýn v Nezamyslicích / Ludvík Svoboda – část 3 zatčení v Nezamyslicích 1941 a Miroslav Svoboda, část 7 Ludvík Svoboda po roce 1948 – Blog iDNES.cz
Mechanika DPM2 – elektrotechnika MFE2 asynchronní třífázový elektromotor s kotvou nakrátko, ČKD Elektrotechnika Kolbenova Praha-Vysočany – část navazující na odkaz Kavčí hory 3.60 pléna ÚV KSČ 1968 a 1960 a tzv. Vysočanský sjezd KSČ 22. srpna 68 v areálu ČKD, dále kruhový diagram asynchronního motoru – úvahy zápisu hodnot y a x v kartézských souřadnicích – Blog iDNES.cz
Kavčí hory a administrativa televizního vysílání – část 3.60 události roku 1968 (tento příspěvek)

čtvrtá část příspěvku hvězdárny, astronomie

více informací ... > matematika kosmických letů (logaritmická rovnice) A11V Eulerova konstanta, integrály, derivace, logaritmy, hvězdárny-observatoře (hvězdárna La Palma, vesmírná pozorování-kosmos, Galaxie 2245 + 3743, co se děje kolem matematiky 11) - Blog iDNES.cz

Žižkovská televizní věž – observatoř
Praha-Podolí – soukromá observatoř
Štefánikova hvězdárna na Petříně
La Palma Malorka A11V – rovnice, funkce, derivace, integrály, logaritmy část 10 La Palma Malorka – hvězdárna, část 11 vesmírná pozorování Blog iDES.cz
hv.
hv.
hv.
hv.
hv.
hv.
hv.
hv.

Praha-Podolí soukromá observatoř GPS 50.05811 14.42356 – hvězdárna z roku 1924 zanikla skonem Františka Fischera v listopadu 1966 - vila v ulici Na Zlatnici - jejíž součástí byla observatoř - přečkala její zánik.

Mezinárodní roky klidného slunce, slunoměr

Mezinárodní roky klidného Slunce, MRKS

Mezinárodní roky klidného Slunce, MRKS – celosvětová vědecká akce navazující na Mezinárodní geofyzikální rok; probíhala za účasti více než 60ti států. Konala se v době minima sluneční činnosti; úkolem bylo zpřesnit znalosti o zemském magnetickém poli, zemské atmosféře, pásech pronikavého záření a meziplanetárním prostoru. Práce byly vzájemně koordinovány a využívaly se při nich umělé družice a sondy.

slunoměr, heliograf

Slunoměr, heliograf, přístroj registrující trvání slunečního svitu (například skleněnou koulí, za níž je v její ohniskové vzdálenost papírový pásek, propalovaný soustřednými paprsky).

Změny ve výkonu Slunce – například sluneční cyklus (Maunderovo minimum).

Sluneční disk, kotouč, který vzniká průmětem Slunce na nebeskou sféru. Ve vzdálenosti jedné astronomické jednotky má úhlový průměr 31 minut , 59 vteřin.

Friedrich Willhelm Bessel, 1984 – 1846 německý astronom, fyzik a matematik

Willhelm Friedrich Bessel 1784-1848, německý astronom, fyzik a matematik; ředitel observatoře a univerzity v Königsbergu (dnes Kaliningrad, Rusko). Propracoval teorii astronomických pozorování, zejména metody vyloučení chyb, 1838 se zaměřil na roční paralaxu hvězdy 61 Cygni (v souhvězdí Labutě) a tím porvé určil její vzdálenost. Zabýval se tzv. Besselovými funkcemi.

hvězdárny...

Observatoří je vybavena také výše zmíněná Žižkovská televizní věž.

RK – rozcestník astronomie, hvězdářství, matematika, fyzika

Matematika – rovnice a funkce – Blog iDNES.cz OCesty elektrické energie 4 – 1 dimenzování rozvodů, 2 místní rozvody, 3 rozvody v bytě a domě, 4 Vlněna Svitávka – nákladní výtahy a textilka, 5 stavevní výtah svépomocí 6 horské dráhy a lanovky – Polská bouda na Sněžce – restaurant, meterologická stanice a hvězdárna-observatoř – Blog iDNES.cz

Hvězdárna v Praze – Podolí na stránce Zaniklé obce

A11V – rovnice, funkce, derivace, integrály, logaritmy, matematika kosmických letů, hvězdárny-observatoře, kosmos-vesmírná pozorování – Blog iDNES.cz

Mig 29, část K – jak vzniká přetížení – kosmická loď Apollo – Blog iDNES.cz

mládež a studentstvo

Za předchůdce Mezinárodního svazu studentů – co měl po několik destiletí sídlo v Praze – lze považovat obdobné mezinárodní organizace, co vznikaly o pár desítek let dřív – třeba během pohnutých let 1917, 18...

5.1 Komunistická internaciomála mládeže

Zřejmě první mezinárodní organizaci mládeže z řad dělnictva a levice byl nejspíš Mezinárodní svaz mladých socialistů - nebo přesněji Mezinárodní unie socialistických mládežnických organizací - neboli Socialistická internacionála mládeže (SIM) založená roku 1907 ve Stuttgartu. Jednalo se v podstatě o mládežnickou odnož druhé internacionály - která působila od roku 1889. Po roce 1914 - za Velké války Druhá internacionála prakticky nefungovala - a po roce 1918 vznikaly různá nástupnická hnutí - podle toho jak se dělnická a levicová hnutí členila na zcela revoluční - tak inklinující spíše k parlamentní cestě. A mezinárodní organizace zpravidla také měly mládežnické frakce.

1919, únor Bernská internacionála (známá také jako Bernská konference) byla mezinárodní organizace sociálnědemokratických stran, založená v únoru 1919 ve švýcarském Bernu. Pokusila se obnovit činnost Druhé internacionály po první světové válce a postavit se proti radikálnímu komunismu, později v roce 1923 splynula se Socialistickou dělnickou internacionálou.

1919, březen Třetí internacionála (Kominterna) založena v Moskvě.

1921, únor - vznikla Dvaapůltá internacionála s cílem nalézt střední cestu mezi radikální a umírněnou levicí (oficiálně Mezinárodní pracovní společenství socialistických stran – MPSSS, zvaná také Vídeňská internacionála) byla mezinárodní organizace socialistických stran, která existovala v letech 1921–1923).

1923 Socialistická dělnická internacionála (SDI, německy SAI) byla mezinárodní organizace sdružující sociálně demokratické a socialistické strany v meziválečném období (1923–1940). Založena byla v Hamburku sloučením tzv. Druhé (míněno spíše Bernské) a Dvaapůlté internacionály, přičemž Socialistická internacionála reprezentovala nekomunistickou, reformní linii dělnického hnutí a ostře se vymezovala proti Komunistické internacionále.

Komunistická internacionála mládeže, KIM

Komunistická internacionála mládeže (KIM) byla mezinárodní organizace mladých komunistů založená v listopadu 1919 v Berlíně, která fungovala jako mládežnická sekce Komunistické internacionály (Kominterny). KIM řídila činnost komunistických svazů mládeže, šířila komunistickou ideologii, organizovala revoluční aktivity a podsekce (např. pionýry). Komunistická internacionála mládeže využívala sportovní, kulturní a vzdělávací spolky k oslovení dělnické mládeže pro revoluční myšlenky.

Kromě zakládajícího kongresu 1919 v Berlíně - který byl označen jako 1., proběh druhý kongres roku 1921, třetí 22, čtvrtý 24, pátý 28 a šestý roku 1934 - v roce 1943 pak byla Komunistická internacionála mládeže rozpuštěna. Na počest mládežnické internacionály byla například pojmenována značka automobilu - KIM. KIM - státní závod pro montáž aut - po roce 1968 Automobilový závod Leninského komsomolu - AZLK - který ovšem vyráběl automobily značky Moskvič.

5.2 Komunistický svaz mládeže Číny

Komunistický svaz mládeže Číny, KSMČ – založen 5. 5. 1922 jako Socialistický svaz mládeže v Kantonu, 1925 přejmenován, po 1935 se fakticky rozpadl. 1949 obnoven jako Novodemokratický svaz mládeže Číny, od 1957 opět KSMČ. Za „kulturní revoluce“ rozehnán, obnoven 1978.

Kulturní revoluce v Číně 1966-69

1968 byl rokem bez cenzury - alespoň co se týká tisku a sdělovacích prostředků - zprávy s nebývalou otevřeností se týkaly nejen domácího zpravodajství - ale i zahraničí. Koncem 60tých let procházela kampaní s názvem Velká kulturní proletářská revoluce.

Čínská lidová republika byla země o které mělo obyvatelstvo a zejména studenstvo v období ČSSR poněkud protichůdné informace. Jistý problém byl například zařadit Čínu mezi země tzv. socialistického tábora - stejně tak byl problém popsat vztah Komunistické strany Číny a vztahu k ostatním marxisticko-leninským stranám zemí Varšavské smlouvy - či zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci.

Čínská lidová republika - přídomek „lidová“ v názvu státu má jisté opodstatnění. Na rozdíl od socialistických zemí východní Evropy - v Číně není „lidová demokracie“ chápána jako přechodná fáze v budování socialismu - ale „lidově-demokratická diktatura proletariátu“ je přímo zakotvena v ústavě ČLR jako ústavní stav. Čínská lidová republika - státní symboly rovněž nevyjasnily jistí pochybnosti - co si o Číně vlastně myslet. Čína má rudou vlajku podobně jako byla rudá bývalá vlajka SSSR. Čínská lidová vlajka má vlajku - kde lze nalézt pět hvězd - a každé z pěti hvězd je připisována jistá symbolika. Komunistická strana Číny je symbolizována největší hvězdou - další čtyři menší hvězdy jsou symboly pro čtyři sociální třídy v Číně - což jsou... dělnictvo
rolnictvo
soukromé rolnictvo a drobná buržoazie
a vlastenečtí kapitalisté - které symbolizuje čtvrtá menších hvězd čínské vlajky...

Co se týče další ze čtyř hvězd na čínské vlajce - sociální třída „soukromí rolníci a drobná buržoazie“ zdecimovala především kampaň „Velký skok“ v letech 1958 až 1962. Zde byli postiženi především soukromí rolníci. Tradiční čínská vesnice v padesátých letech - kdy součástí koloritu bylo ještě několik statkářů s relativně výnosným vlastnictvím půdy byla politikou Velkého skoku v tradičním hospodaření vesnice se smíšeným vlastnictvím značně narušena. Velký skok byla také kampaň mimo jiné zaměřená proti tradičním statkářům a farmářům až dosud relativně úspěšně hospodařících na vsich. Obětí Velkého skoku měl být symbolicky alespoň jeden zámožnější soukromý statkář na čínské vesnici - v praxi však byli často postiženi všichni soukromí zemědělci - kteří ostatní rolníky zastiňovali rozlohou a výnosností svých hospodářství. Velký skok znamenal kampaň na vytvoření zemědělských - či spíše zemědělsko-průmyslových komunit- které kromě kolektivního hospodaření v zemědělství by zajišťovaly jistou průmyslovou výrobu - včetně výroby surového železa. Velký skok znamenal - že po nově vytvořených zemědělských komunitách byla Čínskou státní radou požadovaná výroba surového železa. Na čínských vesnicích se tak po dvou stoletích objevil zdánlivý přežitek - dřevouhelná vysoká pec. Po obyvatelstvu sdruženém ve zemědělských komunitách byla požadována druhá - či třetí směna - kterou byla výroba surového železa. Čínská vesnice v období Velkého skoku ovšem nedodávala železo nijak zvlášť kvalitní - problémem bylo zkoordinovat dodávky surovin - jako palivo posloužilo všechno možné dřevo co se našlo v okolí. Mao si čínskou lidovou komunitu přestavoval jako spokejené zemědělce a řemeslníky - které jako potraviny uspokojí vlastní výpěstky ze společných rýžových polí.

Jenomže místo spokojenosti přišel hlad. Průmysl a zemědělství - organizované v padesátých letech jako ekonomika sovětského typu - tedy průmysl a zemědělství se najednou vymkly organizaci a v Číně místo spokojenosti z práce přišel hlad. Nicméně - Komunistická strana Číny je nejpočetnější vůbec - a Mao-ce-Tungova kampaň zjevně neuspěla, Mao již pro další období již nebyl zvolen Předsedou Čínské lidoví republiky. V roce 1962 byla kolektivistická ekonomika zcela opuštěna - Čína se vrátila k direktivně řízená ekonomika sovětského typu - která přinesla relativní úspěch. Čína opět začala fungovat - zemědělství, průmysl i doprava. Začaly se stavět zcela nové železniční tratě a na kolejích se jako hnací vozidlo zdánlivý přežitek - parní lokomotiva.

1962 - 1966... Komunistická strana Číny - předseda nadále Mao-ce-Tung - nicméně vytvořila se zcela nová stranická oligarchie včele podniků a provincií. Maův vliv v tomto období byl poněkud upozaděn - stal se prvním mezi rovnými. ČLR v polovině šedesátých let fungovala jako centrálně řížená ekonomika sovětského typu s čínskými prvky. Mao se pravděpodobně cítil být stále „velkým kormidelníkem“ - pravděpodobně opět prahnul se dostat do popředí a nasměrovat Čínu i vlastní Komunistickou stranu ve směru „Maových idejí“. Ústřední výbor Komunistické strany Číny roku 1962 vyhlásil kampaň s názvem „kulturní revoluce“ - plným názvem Velká proletářská kulturní revoluce. Komunistický svaz mládeže Číny byl rozpuštěn a naopak byly vytvářeny bojůvky mládeže nazvané Rudé gardy. A zde opět jeden z protimluvů - hybatelem „kulturní revoluce“ byla radikální mládež s výrazným zastoupením studenstva - jenomže poškozeným - mimo jiné - bylo právě studenstvo - už proto že během „kulturní revoluce“ byla uzavřena škol - včetně vysokých - pravděpodobně byla zničena řada škol - včetně vysokých.

Velká proletářská kulturní revoluce v Číně byla politická a společenská kampaň v letech 1966 až 1976 - oficiálně měla dvě fáze...

1966 až 1969 "kulturní revoluce“ v užším smyslu, nebo 1. fáze v užším smyslu - první tři roky byly zcela v režii mládežnických bojůvek zvané Rudé gardy; Rudé gardy se aktivizovaly jednak proti údajným přežitkům Čínského císařství, jednak proti kádrům KS Číny v čele národních podniků (obviněných z buržoazního reformismu) - řízení podniků se nově vyjmout tzv. revoluční výroby v rozkladu bylo hospodářství i doprava; z „rudých gard“ se po třech letech staly zcela nezvladatelné militantní jednotky - k jistému umírnění přispěl překvapivě sám Mao - který na nezvladatelné Rudé gardy posla armádu - aby v zemi obnovila pořádek
1. fáze Kulturní revoluce oficiálně skončila až 1971 (nebo 1972)
1976 - rok Maova skonu je považován i za konec Velké proletářské kulturní revoluce v Číně

Cíle Kulturní revoluce lze zřejmě rozdělit do dvou skupin...)
Kulturní revoluce - „čtyři staré“ či „čtyři přežitky“: staré myšlení, stará kultura, staré zvyky a staré obyčeje.
Kulturní revoluce hospodářství a administrativy - zde měly být revolučně očištěny nedůvěryhodné kádry Komunistické strany Číny, a to od kapitalistických a buržoazních manýrů především uvnitř podniků a státní správy a nově přejít pod kontrolu revolučních výborů.

Na pomoc ve vnitrostranickém boji Mao mobilizoval tisíce mladých, organizovaných do zvláštní úderné síly – Rudé gardy. Bojovat měli proti „čtveru starému“: myšlení, kultuře, tradicím a způsobům. Ale hlavně proti politickým špičkám Komunistické strany Číny v podnicích a státní správě.

Staré myšlení, kultura, tradice a způsoby … vymýceny měly být především přežitky z období císařství - a to nejen v jednání a chování - ale i památky hmotné kultury.

Z tisícileté historie zbyly jen trosky – aby bylo vymýceno staré myšlení, bořily se kláštery, pálily knihy. Zacíleno bylo i na pámatky poslední typicky čínské dynastie Ming která vládla v říši Ming, neboli Číně v letech 1368–1644.“Choval se jako císař, nebyl lidový vůdce“ jeden z citátů - který zazněl na adresu vůdce Maa.

Kulturní revolucí byly poškozeny (včetně početných obětí na životech národní menšiny v ČLR) - poškozeni byli zejména Mongolové v Autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko (Nej-mêng-ku). Mongolská národní strana - za jejíž fiktivní členství bylo postiženo asi 800 OOO lidí - byla zcela fiktivní iluzí Kulturní revoluce. Ve Vnitřním Mongolsku z mongolské populace zůstalo méně než 1,5 miliónu lidí. Kulturní revoluce se dotkla výrazně i západní Číny - etnicky i geograficky poněkud jiné Číny.

Rudé gardy svoje militantní aktivity zacílily nejen na oligarchii KS Číny v ekonomické sféře a administrativě - ale i na původní straníky - zakladatele, často idealistické marxisty - kterým byly v lepším případě likvidovány soukromé knihovny s klasikou marxismu-leninismu typu Kapitál.

Kulturní revoluce hospodářství a administrativy byla zaměřena rovněž byla zaměřena proti členům Komunistické strany Číny - a to zejména proti aparátníkům sovětského typu - kteří ovšem relativně úspěšně vedli Čínu ekonomicky, organizačně a administrativně.

Zima 1966-67 byla svědkem vlny stávek, nejvíce soustředěných v Šanghaji, ale rozšířily se mezi průmyslové dělníky po celé zemi. Jak napsal Livio Maitan: „Cíle tohoto hnutí byly jak ekonomického - tak politického charakteru...V nejen ekonomických požadavcích byla jasně patrná snaha o podíl pracujících na rozhodování v továrně a rozhodováné obyvsatelstva na různých úrovních státní správy - dokonce zazněly požadavky o větší podíl při rozhodování na všečínské úrovni - začaly se ustanovovat revoluční rady - které v mnaha případech převzala v mnboha místech a podnicích vedení.

Rok 1968 začal velkými boji v jižní provincii Kanton a sousední provincii Kuang-si, kde frakční boje vyvrcholily v květnu, kdy armáda srovnala se zemí velkou část města Wu-čou a provedla masové popravy.5 Ačkoli pouliční boje pokračovaly i v jiných částech Číny, kontrola se postupně obnovovala zřizováním „revolučních výborů“ pro řízení provincií. Ty přijaly několik symbolických vůdců z Rudé gardy a dalších povstaleckých skupin, ale řídila je kombinace vojenských velitelů a starých byrokratů.

V Pekingu se frakční konflikt v srdci KS Číny vyhrocoval a zostřoval, přičemž jak členové staré gardy, tak ti, kteří se propracovali po komunistickém režimu, se náhle ocitli v hanbě. Simon Leys popsal tuto fázi komunistického režimu v knize Předsedovy nové šaty (zdaleka nejlepším současném popisu komunistického režimu) jako „skrytý boj, v němž masy nehrály žádnou roli a o kterém nemohly nic vědět.“

Ťiang Čching (Maova čtvrtá manželka) získala podporu radikální veřejnosti díky svým radikálním, bojovným projevům, adresovaným mládeži, poprvé do povědomí obyvatel Číny, jelikož do té doby o ní běžní občané nikdy neslyšeli. Ťiang Čching se doslova hřála na výsluní slávy a užívala si svou nově nabytou moc. Protest mladých, zfanatizovaných lidí se obrátil proti intelektuálům a vzdělancům v zemi, školy byly uzavřeny, učitelé vražděni nebo posíláni do převýchovných táborů. Všechno, co se nezdálo být v duchu Mao Ce-tunga a jeho přívrženců, bylo zničeno – staré památky a kláštery, ale také vše co bylo označeno za buržoazní – např. luxusní oblečení nebo hudební nástroje (přitom sama Ťiang Čching žila v té době v luxusu, měla osobní letadlo, několik vil a chov koní). Ťiang Čching zatím jezdila křížem krážem Čínou a na manifestacích pokračovala v podněcování lidí k násilí. Zároveň si také vyřizovala své osobní účty z minulosti, když se mstila bývalým hereckým kolegům a funkcionářům, kteří jí někdy odporovali. Dokonce se postarala o to, aby se ve vyhnanství ocitl bývalý generální tajemník strany a reformátor Teng Siao-pching.

Osmnáctiletý mladík z města Changsha a představil v něm argument ovlivněný jeho interpretací knihy Stát a revoluce , který se pokoušel rozvinout třídní analýzu byrokracie. „Problémy nelze vyřešit pouhým odvoláním několika úředníků z funkcí. Buržoazní reformismus se ukazuje jako marný. Důsledek reformismu – revoluční výbor – opět vede k nové buržoazní diktatuře, která vyvolává ještě násilnější odpor lidu.“

Peking kritizoval sovětskou okupaci z srpna 1968 a obvinil SSSR ze sociální imperialismus a z paktu s USA.

Kulturní revoluce se se dotkla i otce reformního prezidenta ČLR z osmdesátých let - Si Ťina – jeho otec, člen vládnoucí komunistické elity, byl po sporu s Maem poslán řídit továrnu na výrobu traktorů v centrální Číně a poté byl uvězněn. Si Ťin se musel odstěhovat na venkov do severozápadní provincie Šan-si, kde šest let žil v jeskyni.

S násobením frakcí se konflikty mezi nimi zhoršovaly a v roce 1967 došlo také k ozbrojeným bitvám ve městech po celé Číně. V jihozápadním městě Čchung-čching byla přístavní čtvrť na řece Jang-c’-ťiang „srovnána se zemí v bitvě, v níž byly použity tanky, mobilní dělostřelectvo a protiletadlové zbraně“. Násilí mezi frakcemi a následné narušení průmyslu donutily Maa, aby se pokusil hnutí zkrotit. Vzhledem k rozbití KS Číny i státní byrokracie se mohl spolehnout pouze na armádu, která se po celý rok 1967 také potýkala s Rudými gardami, což mělo stále fatální následky.

Samotná armáda však byla hluboce rozdělena, přičemž ústřednímu velení v Pekingu dominovali stoupenci Lin Biaoa, který chtěl pokračování CR, zatímco mocní regionální velitelé byli úzce spjati se starou gardou v byrokracii a svým hlavním úkolem viděli obnovení pořádku.

STOP nejradikálnější fáze Kulturní revoluce - gerilových bojů Rudých gard

Během dvou let kulturní revoluce Čína upadla do chaosu, v rozkladu bylo hospodářství i doprava. Pořádek musela obnovit armáda, kterou Mao poslal na nezvladatelné Rudé gardy.

Rok 1968 začal velkými boji v jižní provincii Kanton a sousední provincii Kuang-si, kde frakční boje vyvrcholily v květnu, kdy armáda srovnala se zemí velkou část města Wu-čou a došlo i popravám. Pouliční boje pokračovaly i v jiných částech Číny, kontrola se postupně obnovovala zřizováním „revolučních výborů“ pro řízení provincií. Ty přijaly několik symbolických vůdců z Rudé gardy a dalších povstaleckých skupin, ale řídila je kombinace vojenských velitelů a starých byrokratů.

Komunistická strana založená na Maových idejích (oficiálně Mao Ce-tungovo učení neboli maoismus) je politický směr vycházející z Marxism-Leninismu, který Mao Ce-tung přizpůsobil podmínkám rolnické a předprůmyslové společnosti. Hlavním představitelem je Komunistická strana Číny, která stála u zrodu Čínské lidové republiky v roce 1949. Hlavní myšlenky maoismu: rolnictvo jako síla, revoluce nestojí na dělnících ve městech, ale na chudých venkovanech. Trvalý boj: společnost se neustále čistí skrze třídní boj. Guerillová válka: Boj probíhá formou lidové války a obklíčení měst z venkova.

Základní sociální rozpory, které vedly k velké proletářské kulturní revoluci, jsou rozpory mezi vládou nové byrokratické buržoazie a masou lidu. Rozvoj a prohlubování těchto rozporů rozhoduje o tom, že společnost potřebuje důkladnější změnu – svržení vlády byrokratické buržoazie, důkladné rozbití starého státního aparátu, uskutečnění sociální revoluce, uskutečnění přerozdělení majetku a moci a vytvoření nové společnosti – „Čínské lidové komuny“.

1969 - čínská města zahájila masové deportace příslušníků Rudé gard, aby se „učili od rolníků“. Do poloviny 70. let 20. století bylo z velkých měst „posláno na venkov“ asi 14 milionů lidí – téměř všichni studenti škol a univerzit – a další miliony byly vystěhovány z menších měst. Šanghaj ztratila téměř 18 procent své populace a blízké město Chang-čou přes 13 procent. Mnozí z nich jednoduše odešli do vesnic ve své domovské provincii, ale statisíce jich byly poslány do pohraničních provincií a na daleký jihozápad.

Situace se ale opravdu uklidnila až po Maově skonu v roce 1976.

1968 až 1978

Maova vítězství nad odpůrci a povolání armády na potlačení Rudých gard nijak nevyřešila základní problémy, které Maa přiměly k zahájení kulturní revoluce. V roce 1978 to byli Teng Siao-pching a přeživší stoupenci „kapitalistické cesty“, kdo převzal moc po Maově smrti v roce 1976, zatímco vítězové kulturní revoluce (ti, kteří tak dlouho přežili) byli systematicky odstraňováni. Teng upevnil svou pozici tím, že odsoudil kulturní revoluci, postupně rehabilitoval miliony postižených osob a opustil Maovu posedlost soběstačností ve prospěch otevření se světové ekonomice. Naprostá většina revolucionářů, kteří v Číně hledali inspiraci, nedokázala vysvětlit, co se vlastně pokazilo.

Nikdo nemohl předvídat, k čemu Tengova strategie povede, avšak již koncem roku 1968 napsal Nigel Harris pronikavou analýzu příčin a průběhu selhání kulturní revoluce, která představovala nezbytnou protiváhu iluzím o maoismu... Celonárodní krize, která původně vyvolala kulturní revoluci, přetrvává. Tempo hospodářského růstu Číny je příliš pomalé na to, aby dávalo jakoukoli záruku, že země někdy dožene vyspělé mocnosti či že dokáže nastolit takové tempo růstu, které by překonalo vnitřní rozpory a sjednotilo zemi. K nastolení Maova řádu chyběl nástroj společenské změny, který by byl dostatečně mocný, rozšířený po celé zemi a zároveň dostatečně nezávislý na staré straně, aby mohl uskutečnit jeho vůli. Ústřední vedení bylo nuceno spoléhat se na armádu a následně na rehabilitaci strany, aby chaos nesmetl obě strany konfliktu. Tento ústup však nevyřešil žádnou z klíčových otázek; naopak, jejich řešení ještě více zkomplikoval... A tak, zatímco se Čína opět noří do ticha, zůstává zde určité dědictví. Na jedné straně patová situace uvnitř roztříštěné vládnoucí třídy, na straně druhé dědictví doutnající nevraživosti mezi ostatními městskými společenskými vrstvami.

5.45 mládež a studenstvo po roce 1945

1941 byla v londýně ustanovena Světová studenská rada.

10. listopadu 1945 - jako reakce na ukončení 2. světové války byla v Londýně založena nová mezinárodní mládežnická organizace - Světová federace demokratické mládeže (WFDY) - která sdružovala národní mládežnické organizace typu Komsomol, ČSM, SSM - členy byly například Socialistická německá dělnická mládež, Svobodná ěmecká mládež (FDJ), Komunistická mládež Rakouska. WFDY ovšem také pořádala hojně navštěvované a populárné Mezinárodní festivaly festivaly mládeže a studentsva - na kterých se WDFY organizačně podílela s jinou meznárodná mládežnickou organizací - kterou byl Mezinárodní svaz studentsva (MSS či IUS) - který měl po desítky let sídlo v Praze.

Mezinárodní svaz studentstva (MSS), anglicky International Union of Students (IUS), púsobil jjako celosvětové sdružení národních studentských organizací se sídlem v Praze. V Praze 27. srpna 1946 proběhl 1. světový kongres studentstva - čímž MSS zahájil činnost.. Podle vlastních údajů zastřešoval přibližně 150 členských uskupení z více než 115 zemí.

MSS svaz tedy připoouštěl členství pouze prostřenictvím některé z členských nýrodních prganizací - a takovou za Československo zastupupoval jen Ceskoslovenský svaz mládeže který nezastupoval jen studentstvo, nicméně na některých školách splývala organizace ČSM a třídní samospráva.

Hlavní cíle a činnost: hájit práva a specifické zájmy studentů po celém světě, zlepšovat úroveň a dostupnost vysokoškolského vzdělání, sjednocovat studentská hnutí bez ohledu na politické či národní hranice, bojovat proti rasismu, kolonialismu a aktivně podporovat mír, spolupracovat s OSN, kde má MSS poradní status v rámci organizací UNESCO a ECOSOC.

Mezinárodní svaz studetsva Jak měří siloměr přes rychlost sílu, VUT Brno, Mezinárodní svaz studenstva, MSS – jako instituce, rozcestník školství – Blog iDNES.cz

Mezinárodní studentská konference – prozápadně orientovaná, od roku 1952 stálý sekretariát (Koordinační sekretariát - COSEC) v nizozemském městě Leiden Cesty elektrické energie 2Z, větrné elektrárny – čás 9 Nizozemí – Holandsko COSEC – Blog iDNES.cz z

Světová federace mládeže a světové festivaly mládeže a studentstva

Světové festivaly mládeže a studenstva

Světové festivaly mládeže a studentstva

5.50 ČSM

Československý svaz mládeže

Československý svaz mládeže, ČSM – jednotná masová politická organizace čs. mládeže 1949-1969. Člen světové federace demokratické mládeže a Demokratického svazu studentstva.

Československý svaz mládež (ČSM) vznikl Vznikl v roce 1949 sloučením několika levicových mládežnických spolků (např. Svazu české mládeže). ČSM se jednotnou masovou organizací a hlavní složkou Národní fronty. Cílem bylo sdružovat a ideologicky formovat děti a mládež (dětskou složkou byla Pionýrská organizace ČSM).Vztah k MSS: ČSM fungoval coby národní reprezentant v mezinárodních strukturách, včetně těsné spolupráce s MSS (Mezinároddním svazem studentstva), který měl v Československu silné politické zázemí.

5.60 čtenářské kluby ABC

Čtenářské kluby ABC

ABC časopis mladých techniků a přírodovědců byl rovněž organizátorem tzv čtenářských klubů - přičemž čtenářské kluby ABC a Pionýrská organizace v období ČSR 1948-60 a ČSSR organizačně neměly nic společného, nicméně lze předpokládat, že značná část členstva Pionýra jako masové organizace podílela i na aktivitách čtenářských klubů.

ABC časopis mladých techniků vydávala Mladá fronta. Mladá fronta, n.p. bylo samostatné vydavatelství a nakladatelství - které vydávalo dětské, mládežnické a odborné časopisy - např. ABC časopis mladých techniků a přírodovědců - ovšem Mladá fronta (nakladatelství) také vydávala deník Mladá Fronta - což byl tiskový orgán ČSM, později SSM.

ABC mělo snahu navázat na čtenářské kluby časopisů Mladý hlasatel a Vpřed.

obrázkový seriál Strážci z časopisu ABC – fiktivní čtenářský klub ABC

Podobně jako za první republiky a v období 1945 až 1948 existoval vzorový čtenářský klub (jakožto literární fixe) – v 60tých letech začal na stránkách časopisu ABC vycházet seriál Strážci nazvaný podle stejnojmenného čtenářského klubu.

typy čtenářských klubů ABC
Raketové posádky (RP): Vznikly v září 1960 v rámci slavné hry Volá vesmír, zaměřené na techniku a kosmonautiku.
Hlídky ochrany přírody (HP): Kluby orientované na přírodovědu, ochranu životního prostředí a táboření.
Kolektivy mladých průzkumníků (KMP): Skupiny mapující a označující historické, technické či přírodní památky.
Dívčí kluby ABC, DK: Speciální oddíly zaměřené na tvořivou činnost, estetiku a rukodělné dovednosti.
Kluby lesní moudrosti – zájmové skupiny s hlubším zaměřením na skautský a lesní styl života (inspirované E. T. Setonem).

ABC časopis mladých techniků a přírodovědců – bylo iniciováním čtenářských klubů úspěšnější v šedesátých letech letech – v následujícím destiletí čtenářské kluby již mnoho činnosti nevyvíjely, ani se o nich příloš nepsalo. Seriál Strážci ovšem několikrát vycházel v redici a v 80tých letech se objevily zcela nové díly Strážců – s jiným ilustrátorským stylem, čtenářské kluby však již nebyly zmiňovány.

5.68 ČSM „68"

V období „Pražského jara“ – se Československý svaz mládeže rozpadl – byl rozpuštěn. Koncepce jednotné mládežnické organizace byla opuštěna – alespoň u spolčování mládeže byla deklarována jistá pluarita – vzniklo několik různých organizací promládež a dorost.

5. 68 skauting

V roce 1968 došlo v Československu k třetímu a velmi rychlému obnovení skautského hnutí (Junáka) během pražského jara. Během několika měsíců se přihlásilo přes 65 000 členů, začal vycházet časopisy Skauting (pro vedoucí a instruktory) a Junák (pro mládež a děti). V ČSSR se ovšem skautská organizace nazývala Junák, případně Junák – český skaut. Do Junáka ovšam spadaly i skautky, mladší skautky 7-11 byly nazývány světlušky. Po roce 1969 byl Junák utlumen a posléze zrušen.

Skaut ovšem nebyl jedinou nově ustanovenou organizací pro děti a mládež – celkem působilo podobných organizací asi 8.

část 5.69

architektura a design šedesátých let

šedesátá léta

parlament Bangladéš

plastové chaty

sídlíště Lesná

Lesná a Lendas „L + L“, architektura a archeologie „a + a“ – část 1 sídliště Lesná – Blog iDNES.cz

Tábornická škola SSM Lipnice nad Sázavou

lom Na Hřebenech jako Tábornická škola SSM Lipnice na stránce Zaniklé obce lom na Hřebenech jako Tábornická škola Lipnice nad Sázavou- zanikeobce.cz

letní tábory a mládežnické hnutí – architektura 60tých let

Tábornická škola SSM Lipnice nad Sázavou Jaroslav Vaculík a Antonín Svoboda - Tábornická škola v Lipnici 1969 - budova koncipovaná ve smyslu organické architektury - má v půdorysu obrys v podstatě oválný. Na straně vedoucí k jezírku je klubovna-jídelna, na straně protilehlé jsou vějířovitě rozmístěny pokoje, kancelář, kuchyně a podobně. Neformální objemoprostorové řešení a hojné užití dřeva má stavebně ladit s okolním přírodním prostředím. Tábornická škola patřící organizaci SSM, je jednou z mála aplikací organické koncepce v poválečném Československu.

5.69D / 5.69 závěr šesesátých let v Drážďanech a v Berlíně

NDR / DDR 1968

Drážďany 1968 / Dresden Frauenkirche

Drážďany (23. března 1968): první velké setkání představitelů socialistických zemí po nastoupení Alexandera Dubčeka do čela KSČ, kde popruhé či poprvé ostřeji zazněla kritika československých reforem a nastíněna možnost utlumení vojenskou intervencí Mechachanika DPM2 a elektrotechnika MFE5 výkon a kruhový diagram, ČKD Elektrotechnika Vysočany -> odkaz 3.60 události roku 68 "pléna ÚV KSČ a Vysčanský sjezd“ – Blog iDNES.cz.

V šedesátých letech – byly Drážďany i Berlín jedno velké staveniště.

Berlín 1968 / Berlin Alexanderplatz

část 5.7

architektura a design sedmdesátých let

Mezinárodní svaz sudenstva (budova)

budova Mezinárodního svazu studetstva – Praha Pařížská 24

Budova Mezinárodního svazu studentstva / International Union of Students (building) v Praze na rohu Pařížské 24 (či 17. listopadu) byla významná ukázka architektury slohu „brutalismus“, či „nový brutalismus“. Architekt: Stanislav Hubička, stavba probíhala v letech: 1968–1975 (dokončeno kolem roku 1974). Demolice: budova zbourána 2019 zbourána (nahrazeno novým projektem Pařížská 25).

Mezinárodní svaz studentstva (MSS, IUS) byl založen po skončení druhé světové války 27. srpna 1946 jako nástupnická meziválečné organizace Mezinárodní konfederace studentů (CIE), která byla rozpuštěna v roce 1940. Jako sídlo MSS bylo vybrána Praha. Důvodem bylo uzavření vysokých škol v důsledku protinacistických demonstrací na podzim roku 1939. Příčinou byla manifestace ke dni vyhlášení samostatného Československa 28. října 1939 v Praze. Při říjnové manifestaci došlo ke střelbě okupačních ozbrojených sil do účastníků manifestace. Nacistický zásah měl dvě oběti - kterými byli student Jan Opletal a dělník Václav Sedláček. Střelba do demonstrantů vyvolala vlnu protestů během podzimu 1939. Kvůli sérii podzimních studentských demonstrací proti nacistické okupaci vydal říšský protektor Konstantin von Neurath vyhlášku, kterou na dobu tří let bylo uzavřeno všech deset českých vysokých škol.

Po válce byl 17. listopad vyhlášen jako Mezinárodní den studentstva a jako sídlo Mezinárodního svazu studetstva byla vybrána právě Praha. Reprezentační sídlo pro Mezinárodní svaz studentstva bylo postaveno ale až v 70tých letech 20tého století.

Opletalova smrt vedla k mezinárodnímu Dni studentstva a uzavření českých vysokých škol v listopadu 1939, na dělníka Sedláčka se v souvislosti s událostmi téměř zapomíná.

Budova Mezinárodního svazu studentstva byla postavena v architektonickém slohu „brutalismus“ či „nový brutalismus“ v roce 1974 podle návrhu Stanislava Hubičky nároží ulic 17. listopadu a Pařížská, v sousedství hotelu Intercontinental a Právnické fakulty GPS 50.091306, 14.417889. Stavba se vyznačovala členitou fasádou, jíž dominovaly sklo, kov a kamenné obložení. Fasádu do ulice 17. listopadu zdobil alegorický reliéf vítězné figury s pochodní od Jiřího Babíčka.

V říjnu 2018 byla budova MSS spolu s dalšími stavbami ve slohu „nový brutalismus“ byla navržena architekty z ČVUT na prohlášení za kulturní památku. V dubnu 2019 ministerstvo kultury památkovou ochranu zamítlo. Od roku 2021 budova prochází radikální rekonstrukcí - která pozměnila architektonický výraz původní budovy.

Pařížská 1988 (venkovní posezení před již nezjištěnou brasetérií) https://www.facebook.com/photo/?fbid=1264191518152447&set=a.1264194658152133

RLT ROZCESTNÍK MLÁDEŽNICKÁ HNUTÍ a LETNÍ TÁBORY

Mezinárodní svaz studetsva jak (promoskevská) instituce Jak měří siloměr přes rychlost sílu, VUT Brno, Mezinárodní svaz studenstva, MSS – jako instituce, rozcestník školství – Blog iDNES.cz

Mezinárodní studentská konference – prozápadně orientovaná, od roku 1952 stálý sekretariát (Koordinační sekretariát - COSEC) v nizozemském městě Leiden Cesty elektrické energie 2Z, větrné elektrárny – čás 9 Nizozemí – Holandsko COSEC – Blog iDNES.cz z

V 70tých letech byla tendence propojit Pionýrskou organizací SSM a školství – konkrétně SRPŠ (Sdružení rodičů a přátel školy).

PO SSM na jedné škole tvořila pionýrskou skupinu - kde žáky zatstupovala skupinová rada, ovšem pionýrskou skupinu administrativně řídil vedoucí pionýrské skupiny - což byl funkcionář SSM (o stupeň níž byl vedoucí oddílu).

Vedoucí pionýrské skupiny, která na škole řídila všechny pionýrské oddíly, byla členem hlavního výboru SRPŠ Matematická mechanika A0/KFD Jak měří siloměr sílu i rychlost – část 5/6 školy –> SRPŠ – Blog iDNES.cz

LT PS Timurovci na Žďársku Letní pionýrský tábor pionýrské skupiny Timurovci – totem.cz

Tábornická škola SSM LIpnice nad Sázavou (tento příspěvek)

Letní tábor mladých elektroniků Mladočov 1991 (čast 4) Co se děje kolem elektřiny 5 – jak funguje tranzistor jako elektronická součástka – Blog iDNES.cz

Klub vědeckotechnické činnosti mládeže v Praze na Jelence, Vršovice čtvrť a katastrální území v jihovýchodní části Prahy 10 Haló haló 3 Jak se připojit k internetu 12- tarify, aplikace, telefon místo počítače - Blog iDNES.cz

Cesty energie 5 elektřina v bytě a na cestách - část 7 "ekologie ve světě“ Mezinárodní federace mládeže pro studium životního prostředí – Blog iDNES.cz – Blog iDNES.cz

Brno-Lesná – bývalý obvodní pionýrský dům Brno III OLendas a Lesná – část 1 Lesná, ZŠ Milénova č.p. 808 / č.o. 14 – dříve ZDŠ Hakenova 24 – RŠ1 rozcestník školství 1. stupně RŠ1/RLT rozcestník letní tábory a mládežnická hnutí – Blog iDNES.cz

5.78 SSM

SSM a hotel SSM Přehrada

Bystrc – hotel SSM Přehrada – zanikleobce.cz

Socialistiský svaz mládeže (SSM) 1970 – 1990

SSM byla jednotná organizace mládeže v ČSSR, ČSR a SSR – nejznámější bylo pravděpodobně celostátní vedení na jedné straně – např. přeseda ÚV SSM a na druhé straně základní organizace SSM (která často splývala s třídní samosprávou – zejména na vysokých školách)

Jiskry – součást Pionýrské organizace SSM; členem s může stát každé dítě od 6 do 8 let. Jiskry mají svůj slib, znak, kroj a označení. Zásady činnosti Jisker jsou stanoveny Ústřední radou Pionýrské organizace SSM.

Pionýrská organizace SSM

Pionýrská organizace Socialistického svazu mládeže (PO SSM) byla masová volnočasová organizace pro děti a mládež ve věku od 6 do 15 let, která v Československu působila v letech 1970 až 1990. Pionýrská organizace vznikla jako reakce liberalizaci a pluralitu dětských a mládežnických v letech 1968/1969 kdy bylo v rámci normalizace žádoucí vytvořit jednotnou a jedinou dětskou a mládežnickou organizací. Bylo to vlastně podruhé - co v rámci Československa byl ustanoven pionýr - či pionýrská organizace. Jiskry a Pionýr působili v Československu již od založení od dubna 1949 do roku 1968. Tento - „první“ pionýr se dělil podle věku dětí na jiskry (6 a 7 let), mladší pionýry (8 až 11 let) a starší (11 až 15 let) pionýry. Pionýr 1949 - 1968 se od pionýra 1970 - 1990 lišil barvou stejnokroje - v případě „prvního“ pionýra měla slavnostní košile bílou barvu - druhý pionýr se poznal světle modrou košilí pro slavnostní a běžnou činnost - světlezelenou khaki košili jako slavnostní stejnokroj - zejména pro výlety do přírody a letní tábory.

hodnosti PO SSM
pionýr
* člen oddílové rady (vedoucí družiny)
** předseda oddílové rady, čle oddílové rady
*** předseda skupinové rady
členové SSM ve funkcích v pionýru
/*/ insruktor
/**/ vedoucí oddílu
/***/ vedoucí skupiny

Obvodní dům pionýrů a mládeže Brno-Lesná, koláž JT

Obvodní dům pionýrů a mládeže Brno III (sídliště Lesná) – stavba budovy Domu pionýrů na Lesné vznikala až když fungova škola Hakenova v sousedství Lendas a Lesná – část 1 ZDŠ Hakenova 24 – Blog iDNES.cz

Klub vědeckotechnické činnosti při ODPM v Praze 9 na Jelence, r. 1986

nádraží Vršovice a Klub vědeckotechnické činnosti v Praze na Jelence

Střípek historie mládežnických aktivit na základě četby ABC. 4/86 Nově upravená stará budova ve stráni nad železniční stsnicicí Praha Vršovice. Otevření je přítomen vedoucí tajemník MV KSČ, ministr školství ČSR M. Vondruška, předseda ÚV SSM J. Jenerál. Provozní doba 8 - 22 hod. Provozní budova střediska v dopoledních hodinách je určena pro výuku středních škol a učilišť, odpoledne různé kroužky. Večer sem mohou docházet vysokoškoláci a pracující mládež - pokud se zajímají o výpočetní techniku.

(Obdobný časopisový střípek v příspěvku Co se děje kolem elektřiny 5 - tranzistor jako elektronická součástka / porovnání VN - NN - Blog iDNES.cz zde je zase zmíněn tábor elektroniků Mladočov)

Vršovice - čtvrť a katastrální území v jihovýchodní části Prahy 10

výše uvedený časopisový střípek (jako původní příspěvek) Klub na Jelence Praha-Vršovice Jak se připojit k internetu 12 t- část 2 Haló, haló 3 / Jak se připojit k internetu 12 telefon místo počítače a tarify za telefon – část 2 Klub vědeckotechnické činnosti na Jelence Praha-Vršovice – Blog iDNES.cz

I. sjezd SSM: 27.–30. září 1972
II. sjezd SSM: 29. září – 2. říjen 1977 (Praha)
III. sjezd SSM: 1.–3. říjen 1982 (Praha)
IV. sjezd SSM: 2.–4. říjen 1987 (Praha)

4. sjezd SSM 1987

Rady z rozumu: IV. sjezd SSM – převzatá ilustrace z časopisu ABC mladých techniků a přírodovědců – ročník 1987

IV. sjezd Socialistického svazu mládeže (SSM) se konal ve dnech 2. až 4. října 1987 v Praze za účasti více než 1 000 delegátů z celého Československa. Hlavní body a význam sjezdu... Kontext přestavby: sjezd probíhal v éře Gorbačovovy „perestrojky“ (přestavby), což se projevilo v oficiální rétorice volající po modernizaci organizace. Kritika formalismu: delegáti formálně kritizovali nudu, pasivitu a svazácký byrokratismus v základních organizacích. Ekonomický apel: ústředním tématem bylo zapojení mládeže do vědeckotechnického rozvoje a intenzifikace národního hospodářství. Volba vedení: Předsedou Ústředního výboru SSM byl v této funkci potvrzen Vasil Mohorita, který organizaci vedl v jejích závěrečných letech. Reálný dopad: přes proklamace o reformách zůstala organizace pod přímou ideologickou kontrolou KSČ a nedokázala zastavit rostoucí nezapojenost a neztotoženost mladé generace.

Liberec – Jablonec nad Nisou – meziměstská tramvaj, část 6 lanovka na Ještěd – Blog iDNES.cz

část 6J Ještěd

Ještěd jak odznak

Televizní vysílač a horský hotel Ještěd je 94 metrů vysoká stavba na vrcholu stejnojmenné hory (1012 m n. m.) u Liberce, stavba která byla vyhodnocena jako národní kulturní památka, archirktonicky ve stylu high-tech. Unikátní budovu architektonicky navrhl Karel Hubáček ze studia SIAL, Na statice spolupracoval Zdeněk Patrman. Tvar rotačního hyperboloidu skvěle odolává extrémnímu větru. Budova vznikala v letech 1966–1973 poté, co původní rohový hotel vyhořel, Hubáček získal prestižní mezinárodní Cenu Augusta Perreta. Stavba byla rovněž zvolena českou Stavbou 20. století.

Vysílací věž Ještědu šíří televizní multiplexy (DVB-T2) a řadu rozhlasových stanic V únoru 2026 objekt od společnosti České Radiokomunikace odkoupil Liberecký kraj za 181 milionů korun.

sedmá část příspěvku: architektura budoucnosti – Ragon: Kde budeme žít zítra ...

Ráno uvidíme, jak se předměstí seskupují ve velkoměsta, a za soumraku budeme pozorovat, jak se vzdalují jak hudba, jak odplouvají...

Ragon: kde budeme žít zítra

RA /RD rozcestník architekura a doprava

Architekura 70tých let, Řecko, Bulharsko, Rumunsko – Blog iDNES.cz

Žabovřesky a brněnský funkcionalsmus – přehled architektury 20tého století – Blog iDNES.cz

parlament v Dháce z roku 1960 Na rádiových vlnách 5 (jak se nastavuje rozhlasový přijímač - tranzistorová rádia) - Blog iDNES.cz

Architektura 60tých let a futuristická architektura budoucnosti – tento příspěvek

Stará pošta na Malé Straně, 4SP pošty Smíchov, 4 přestupy mezi hromadnou a dálkovou dopravou Smíchov Anděl, 5 Smíchov nádraží, 5J jízdné v Praze – Blog iDNES.cz

Cesty elektrické energie 3p – rozvody a jištění v průmyslu (Zbrojovka a Zetor) – část 6s Landmark Office Building na nároží Koliště a Milady Horákové v Brně – Blog iDNES.cz

8/ foto-kino

Název Ihagee pochází z názvu společnosti „Industrie- und Handelsgesellschaft mbH“ založené v roce 1912 holanďanem Johanem Steenbergenem v Drážďanech, později známé pod značkou IHG. V roce 1918 se připojilo dalších šest podílníků a vznikla firma Ihagee Kamerawerk Steenbergen & Co.

Firma vyráběla různé fotoaparáty. V roce 1933 navrhl inženýr Karl Nüchterlein, který ve firmě působil už deset let sérii prvních jednookých zrcadlovek Kine Exakta, která se stala velmi úspěšnou a vyráběla se několik desetiletí. Série začala v roce 1933 standardním modelem Exakta, na film 127 mm. O tři roky později následovala Kine Exakta 35 mm. Ihagee také později vyráběla menší verzi Exakty zvanou Exa.

mapka Drážďany asi v roce 1937

Začátkem války byl Nuchterlein v továrně považován za nepostradatelného, ale kvůli problémům se zaměstnanci byl poslán na frontu, odkud se nevrátil. V roce 1944 byl prohlášen za nezvěstného.

Informací o společnosti Ihagee z období druhé světové války je jen velmi málo. Usuzuje se, že firma vyráběla optické přístroje pro armádu, pravděpodobně fotoaparáty, možná i optická zařízení pro ponorky atd.

Provozy společnosti byly zničeny během bombardování Drážďan v dubnu 1945. Po válce továrnu obnovil Sovětský svaz a výroba fotoaparátů pokračovala. Verze Exakty z roku 1950 byla prvním modelem na světě s vyměnitelnými hledáčky. V roce 1951 převzala výrobu firma Pentacon. Fotoaparát Exakta se vyráběl od roku 1936 až do roku 1969.

Exakta je značka jednookých zrcadlovek vyráběných německou továrnou Ihagee v Drážďanech. Byly to první sériově vyráběné fotoaparáty tohoto typu. Rané fotoaparáty Exakta byly někdy označovány jako Exacta.

Exakta 4 × 6,5

V roce 1933 byla vytvořena první „miniaturní“ filmová zrcadlovka s názvem Exakta.

Používala 46 mm široký film (typ 127) MALÝ SVITKOVÝ FILM, který se v Evropě používal jen zřídka, ale v USA byl běžný, a snímky měly rozměr 4 × 6,5 cm. V USA je známá jako Vest-Pocket Exakta, zkráceně VP Exakta. Nebyla to Ihageeho první zrcadlovka, ale byla to první miniaturizovaná zrcadlovka. Bylo vyrobeno několik verzí, které se lišily rozsahem rychlosti závěrky a synchronizačními zdířkami pro blesk. Tlačítko spouště se nacházelo na levé straně předního panelu, což se stalo charakteristickým prvkem pro pozdější fotoaparáty Exakta.

Standardně používané objektivy byly Meyerovy Primotar a Makro-Plasmat , Zeissův Tessar , Schneiderův Xenar a Steinheilův Cassar . Jejich clona se pohybovala od f/2,8 do f/3,5 a ohnisková vzdálenost byla 75 mm. Prodávaly se také verze s objektivy s vysokou světelností: Schneiderův Xenon f/2 80 mm, Meyerův Primoplan f/1,9 80 mm a Zeissův Biotar f/2 80 mm.

Objektivy byly vyměnitelné, upevňovaly se závitem, byly uvedeny na trh širokoúhlé objektivy (Weitwinkel-Doppel-Anastigmat f/6,8 56 mm od firmy Meyer a Weitwinkel-Tessar f/8 55 mm od firmy Zeiss) a teleobjektivy (Zeiss Tele-Tessar a Meyer Tele-Megor s ohniskovou vzdáleností od 120 do 250 mm).

Exakta byl drahý fotoaparát, v závislosti na verzi a standardním objektivu se cena pohybovala od 120 do 600 marek (RM).

35mm zrcadlovka Kine-Exakta z roku 1938...

Představení kamerového vybavení Exakta na Lipském veletrhu v roce 1954.

Kine-Exakta

V roce 1936 začala výroba fotoaparátu Kine-Exakta, první jednooké zrcadlovky, která natáčela na perforovaný 35mm kinematografický film. Zatímco literatura již zmiňovala sovětskou sportovní 35mm zrcadlovku , Exakta se začala vyrábět dříve a stala se první 35mm zrcadlovkou na světě.

Bajonet objektivu byl bajonetový, což umožňovalo velmi rychlou výměnu objektivů. Zrcadlo se po natažení závěrky automaticky sklopilo a před otevřením zvedlo. Horizontální ohnisková závěrka nabízela časy 1/1000, 1/500, 1/250, 1/150, 1/100, 1/50 a 1/25 s, s dalším voličem dlouhé expozice pro 1/5, 1/2, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 11 a 12 s.

Objevily se také adaptéry pro mikroskopy, dalekohledy a lékařské přístroje, stejně jako vybavení pro makrofotografii a stereofotografii . Exakta se stala prvním (a po mnoho let předním) systémovým fotoaparátem. Zeiss vyrobil broušený hranol připevněný k hledáčku, který umožňoval zaměřovat fotoaparát z úrovně očí a kompenzoval obrácený obraz na matnici – předchůdce pozdějších pentapristických hledáčků.

Po druhé světové válce byla Kine-Exakta postavena bez větších strukturálních změn v letech 1948-1949 pod názvem Exakta II.

Celkem bylo vyrobeno přibližně 92 000 kamer Kine-Exakta.

EXAKTA RZL 1000 – návod k obsluze

Někdy v roce 2019 se v Brně v Alfa pasáží konal blešší trh – kde jsem se rozloučil se svou kinofilmovou zrcadlovkou Exakta.

na blešším trhu v pasáži „alfa“ – asi v r. 2019 a fotoaprát EXAKTA RTL 1000

na bleším trhu v pasáži ALFA

fotoaparát EXAKTA
s matnicí místo hledáčku
výhody rád vysvětlím

prohlídku blešáku
končím i začínám
u stánku s inflací

minilabová fotografie

Obvyklé formáty minilabových fotografií a poměry stran...

3:2: Nejčastější pro digitální zrcadlovky; odpovídá standardům 10x15 cm, 20x30 cm, 30x45 cm (A4/A3).

4:3: Běžný u mobilních telefonů; odpovídá velikostem jako 9x13 cm, 13x18 cm.

16:9: Širokoúhlý, často pro web a displeje, ale pro tisk se musí ořezávat.

Čtvercové: Pro Polaroid styl a moderní trendy (např. 10x10 cm, 13x13 cm).

Panoramatické: Pro široké záběry (např. 10x40 cm).

Drážďany do roku 1988 (tento příspěvek)
V zajetí počítačů 6h, ČTU Český telekomunikační úřad Brno, D – okruh Německo, 9. 11. 1989 v Německu, továrna počítačových čipů TSMC v Drážďanech – Blog iDNES.cz z

Pro tramvaje v Drážďanech byly kolem roku 1988 typickými elektrický motorový vůz sytému PCC s přívěsným vozem

Holešovice a Zátory – tramvaj T3 v Praze – Blog iDNES.cz
Na konečné v Řečkovicích – proč byl u tramvaje zavden stejnosměrný proud – 7 tramvaj v zahraničí – Blog iDNES.cz

Drážďany 1968 a do roku 1988 (tento příspěvek)
listopad 1989 V zajetí počítačů 6h, ČTU Český telekomunikační úřad Brno, D – okruh Německo, 9. 11. 1989 v Německu, továrna počítačových čipů TSMC v Drážďanech – Blog iDNES.cz z
Cesty energie 2K – energetika v Německu, Severní Porýní-Vestfálsko, Frankfurt nad Mohanem a Hesensko, německá pravice – Blog iDNES.cz
Cesty energie 2Z „zelená energie“ Brémy v Východní Frísko, sever Německa (Dolní Sasko – Hannovesko) – německá levice a „zelení“ – Blog iDNES.cz
Převody mechanické a automobilismus v Německu – část „B“ Bavorsko do roku 1949 + automobilka BMW, část „M“ – vozy Mercedes a Porche a Bádensko-Würtembersko – Blog iDNES.cz
Co se děje kolem elektřiny / Ohmův zákon 2 a 5 pro zapojený obvod, napětí a výkon baterky, Bavorsko po roce 1948, tepená čerpadla Bad Füssing – Blog iDNES.cz