Střípky z historie Sokola v Praze na Letné, nebo také "na kopanou na Letnou"

Pražská Letná byla po dlouhou dobu Sokolským cvičištěm, posléze ze bylo postaveno několik stadiónů, závodní dráhy a tak dále...

obsah

rozcestník sport a zdraví
střípky z historie SOKOLa jako takového - založení v neděli 16. února 1862
EPIZODA 1 - Sady korunního prince Rudolfa jako vojenské cvičiště (ještě za CK časů)
EPIZODA 2 - Sokolský stadion, sletové cvičiště ještě za časů CK mocnářství
MEZIEPIZODA 2/3 kinematika fotbalového míče Roztoky u Křivoklátu
EPIZODA 3 - Sokolské cvičiště a fotbalová hřiště na Letné (už za republiky) -> Velký strahovský stadión z roku 1923 jako nová cvičební plocha pro sokolské slety
EPIZODA 4 - klusácký a víceúčelový stadión za první republiky na Letné / VIII. všesokolský slet již na Strahově
„4“ snad jsem to zavinil já....SÁZKA NA VÝSLEDEK
EPIZODA 5 - letenská pláň a vojenské přehlídky, cirkusová vystoupení, první máje a fotbalové stadióny (v pozdějších obdobích)
ČÁST 6 - fotbalové stadióny na Letné
ČÁST 7 – Sokol a jiné sportovně společenské organizace v Praze po 1945

rozcestník sport a zdraví

Sokol v Praze 1862 až 2022 (tento příspěvek)

turnaj v Košíkové Klatovy 2022 (v části 1922 Ženské hry tohoto příspěvku)

počátky lyžování na Vysočině koncem 19. století Chalupa v Kameničkách – část 10 Žďár na Sázavou a město Svratka – Blog iDNES.cz

Hostinec u Šumavy – kde působil Sokol před vybudováním Sokolovny

počátky Sokola v Janovicích nad Úhlavou Převody mechanické - Janovice nad Úhlavou (část Š35 Sokol Janovice) – Hostinec u Šumavy – blog iDNES.cz

Toulky po Žabovřeskách – část 6 Slavia Žabovřesky – Blog iDNES.cz

C2 Závod míru a další cyklistické a motoristické závody – mechanika KDF 2 rychloběžný a pomaluběžný pohon – Blog iDNES.cz

Paní Simpsonová a Goethe – část 4T Tatry – Mistrovství světa v severském lyžování 1970– Blog iDNES.cz

rozcestník sport na tumblr.com bruslení a sport na tumlr.com

kinematika footbalového míče Mechaninka KDF1/DAV frekvence, rychlost, zrychlení fotbalového míče – proč rychlé vozy mají velká zadní kola – Blog iDNES.cz

střípky z historie SOKOLa jako takového

160 LET OD ZALOŽENÍ SOKOLA!

Přesně před sto šedesáti lety, v neděli 16. února 1862, se v deset hodin dopoledne sešlo 75 členů nového spolku na ustavující valné hromadě v Malypetrově ústavu (Malypetrův tělocvičný ústav byl soukromý tělocvik zřízený Janem Malypetrem v roce 1851 v Panské ulici č.p.3 v Praze, který se stal historickou kolébkou a prvním působištěm českého Sokola). Třebaže c. k. místodržitelství povolilo vznik Sokola už dříve, datuje se jeho založení právě k této schůzi, kde byl zvolen starosta, místostarosta a výbor. Jen málokdo z přítomných asi tušil, že stojí u zrodu spolku, na jehož ideách jednou vyroste celá nová republika, který bude zakazován, huben a potírán, ale přesto přetrvá po mnoho a mnoho generací. Sokolu ke sto šedesátým narozeninám přejeme spoustu sil a chuti do další práce!

Koňský trh v Praze – a průvod Sokolů pravděpodobně v roce 1862

střípky z historie SOKOLa v Praze

Epizody z dějin Sokola v Praze a o dalších sportovních událostech a organizacích

SOKOL 

1862, 16. února došlo v Malýpetrově tělocvičně České reálky v Panské ulici v Praze k založení českého tělovýchovného spolku, jehož název zněl
Tělocvičná jednota pražská.
Sokol - jako symbol bystrosti, síly a odvahy se nejprve objevil v ve vlajce.
1864 došlo po úpravě stanov ke schválení spolku s novým názvem
„Pražská tělocvičná jednota Sokol“ - podle jiných pramenů „Sokol pražský“.
Od roku 1862 Tyrš při svých setkáních s cvičiteli inicioval i zakládání sokolských jednot v dalších městech.
1863 „Sbor pro pěstování vzájemnosti tělocvičných spolků slovanských“ zastřešující ústředí administrativně samostatných tělovýchovných jednot zahájilo činnost v tomto roce.
V roce 1884 se konala shromáždění, která navrhla vytvoření sokolských žup do kterých by byly sdruženy sokolské jednoty v určité oblosti - zavedení sokolských žup značně podnítilo rozvoj hnutí Sokola - navíc byla zavedena nová vůbec nejnižší organizační jednotka Sokola - „sokolská četa“ pod patronací některé z jednot.
V 1889 se konal ustavující sjezd - kde byla vytvořena nová zastřešující organizace sokolských jednot.
České obec sokolská (ČOS), její organizační struktura a způsob volby funkcionářů Sokola a zároveň byla iniciována idea všesokolských sletů.
„všesokolský slet“ navržen jako nevyšší organizovaný projev a představení sokolských dovedností na veřejnosti.

Sokol byl od počátku koncipován jako čistě tělovýchovná organizace bez nějakého politického zařazení - nicméně v rámci dalších tělovýchovných organizací v Českých zemích byla „sokolská obec“ zařazena jako vlastenecky - liberální což později podnítilo vznik jiných tělovýchovných organizací - jako Orel, DTJ, FDTJ...

( OREL...
Orel- či Orelská tělovýchovná jednota - je česká křesťanská katolická tělovýchovná a sportovní organizace, která staví na jednoduché myšlence: sport má být pro všechny a má mít smysl.
Orel založen (neznámo přesně kdy) na počátku 20. století - oficiálně roku 1909;
pro Orel aktuálně jsou typické malé sporty - jako je florbal, badminton, stolní tenis či sálová kopaná;
„orlovna“ je označení pro tělocvičnu, sportovní halu nebo spolkový dům, který vlastní a provozuje křesťanská sportovní organizace Orel;
Bílovice nad Svitavou je například městys kde se nedaleko od sebe nacházela Sokolovna i Orlovna...
- dle vyjádření pamětníků v Bílovicích jako Orlovna měl fungovat dnešní Obecní hostinec.

Československý Orel měl velmi podobnou organizační strukturu jako ČOS. Valné sjezdy se ovšem scházely častěji. Až do roku 1930 bylo hnutí rozděleno na tři oblasti- Čechy, Moravu a Slezsko a působily také na Slovensku. Oblasti byly řízeny zemskými radami. V roce 1923 došlo po revizi členských povinností ke snížení členské základny. Celostátním spolkem se Čsl. Orel stal v roce 1920 a k jeho popularizaci přispěl slet v roce 1922. Hnutí bylo spjato s Československou stranou lidovou. Při vlastní tělovýchovné činnosti čerpali orlové z Tyršovy soustavy, posléze ji doplnili o skauting a turistiku. Jejich materiální základna byla chudší než ČOS.)

Zatímco katolická církev Sokol odmítala kvůli příliš liberálním názorům (byť funkcionářem Sokola byl například představitel katolické moderny Jakub Deml Cesta do Tasova (po stopách Jakuba Demla – asi 1996) – Blog iDNES.cz, ale také proti začlenění žen, které představovalo ženské gymnastické hnutí. Na druhé straně dělnictvo u Sokola mělo problém s příliš vlasteneckým zaměřením - na rozdíl od zastávaného proletářského internacionalizmu.
( DTJ / FDTJ ...
Jako alternativu založili sociální demokraté Dělnickou tělovýchovnou Jednotu - ze které se v roce 1921 vydělila komunisticky orientovaná Federace dělnických tělovýchovných jednot,
která téhož roku zorganizovala spartakiádu na Maninách -> EPIZODA 3 - Sokolské cvičiště a fotbalová hřiště na Letné už za republiky).

1966 - během vyhrocených dnů prusko-rakouské války podal Miroslav Tyrš na valné hromadě 9. května návrh k zavedení branného výcviku a nabídl vládě vojenskou podporu, která se měla týkat ochranných hlídek bez účasti na bojích.
1867 Sokol zřídil branný výbor
1867 požádal Tyrš na místodržitelství hraběte Lažanského o zřízení vojenských jednotek k obraně státní hranice, C.K. administrace sice odmítla - nicméně vyjádřila díky Sokolům za uchránění Clam-Gallasova paláce před rabováním rozlíceného lidu.
Clam-Gallasův palác je na Královské cestě poněkud skryt na Mariánském náměstí mezi Klementinem a Staroměstským rynkem.
Obrana Clam-Gallasova paláce před hrozícím útokem v roce 1867 souvisela s neúspěšnou prusko-rakouskou válkou z předchozího roku 1866.Nespokojenost lidu: majitel paláce, generál hrabě Eduard Clam-Gallas, velitel 1. rakouského sboru, byl veřejností a nespokojeným davem v Praze považován za jednoho z hlavních viníků porážky rakouské armády v roce 1866. Zásah Sokola: Hrozícímu násilí a rabování šlechtického sídla v Husově ulici nakonec zabránily členové pražských sokolských hlídek, jejichž činnost a pomoc tehdejší císařská vláda oficiálně ocenil.

Co se týče mezinárodních konfliktů - Sokolům se nevyhnula příkoří První a zejména Druhé světové války - kdy řada funkcionářů za svoje postoje zaplatila životem.

Ale zpět do poslední čtvrtiny 19tého století.

1. všesokolský slet... Dne 18. června 1882 se konala na Střeleckém ostrově „Jubilejní slavnost Sokola Pražského“, jejíž součástí byl i průvod Prahou. Slavnost se stala pro sokolské hnutí povzbuzením k další činnosti. Do začátku první světové války uspořádal Sokol šes tvšesokolských sletů (1882, 1891, 1895, 1901, 1907, 1912).
2. všesokokolský slet plánovaný v Praze roku 1887, nebyl povolen v hlavním městě „Království“ a konal se v Českém Brodě se zahraniční účastí jako tzv. Americké hry (dny) před 40 000 návštěvníky.
Významné byly i slety župní. Slet Sokolské župy prostějovské v červnu 1908, kam jen zvláštní vlaky dopravily přes 14 000 návštěvníků, zachytil na filmový pás Jan Kříženecký.

19. století je vlastně považováno teprve jako počátek tělesné výchovy a sportu - přesněji něco jako sport se provozovalo a požadovalo už v předchozích stoletích - jenom se tento termín ještě pro pohybové dovednosti nepoužíval. Současně se postupně objevují v souvislosti s rostoucí popularitou sportu některé termíny z antiky - buďto doslovně - nebo modifikovány pro 19té a 20té století. Olympiáda, Spartakiáda mají vlastně původ v antice - stejně jako pojem kalokagathie, který se používal zejména v počátcích sportu a tělesné výchovy. Kalokagathie je důležitým motivem novodobé olympijské myšlenky, jak je ve svém díle Antický ideál tělesné krásy a duchovní dokonalosti zformuloval Pierre de Coubertin.

EPIZODA 1 - Sady korunního prince Rudolfa jako vojenské cvičiště (ještě za CK časů)
 

Jak ukazují dobové dokumenty, pláň na Letné byla již v 19. století úzce spjata s vojenskými cvičeními a ke konci století pak s nesmírně populárními Všesokolskými slety.

vojenské cvičiště

Jak ukazují dobové dokumenty, pláň na Letné byla již v 19. století úzce spjata s vojenskými cvičeními a ke konci století pak s nesmírně populárními Všesokolskými slety.

Letenská vojrnská cvičiště a Sady korunního prince Rudolfa
Letná – Sokolské cvičiště tribuna A a tribuna B

Tehdy se ovšem toto místo ještě nazývalo - Sady korunního prince Rudolfa. Náš první filmař - Jan Kříženecký - tady v červnu 1898 natočil snímek nazvaný Voltlížování jízdního odboru Sokola pražského -> závody koní podrobněji v „epizodě 4 Klusácký stadión Letná. 

Lanovka na Letnou byla otevřena 31. května 1891 pro Jubilejní výstavu. Vedla od řetězového mostu Františka Josefa I., později Štefánikova mostu (od roku 1951 původní řetězový most nahradil obloukový železobetonový Švermův most a na most navázal Letenský tunel). Lanovka na Letnou měřila pouhých 109 metrů a byla dvoukolejná. Nejprve vodní převaha, později elektrický proud. Konec provozu: Roku 1916 byl provoz zastaven, v roce 1922 byla dráha zrušena. V letech 1926 až 1935 byl v trase bývalé lanovky v provozu jezdící schody - exkalátor. Dolní stanice lanovky zanikla při stavbě tunelu. Horní část u slouží jako vyhlídka - podobně jako podstavec bývalého Stalinova pomníku nad Mostem Svatopluka Čecha.

lanovka na Letnou

Nádraží (Brno) a vlak, matematika integrálních a diferenciálních počtů, monoreil, nekonvenční dráhy – Blog iDNES.cz
Vlněna Svitávka – textilka a nákladní výtahy, R1 rozcestník horské dráhy, část 5 stavební vátah svépomocí, část 6 kolejové lanovky Karlovy Vary, projekty ozubnicových drah Karlovy Vary a Sněžka, Jánské lázně – Černá hora (kabinová lanovka 1927 – 1980) – Blog iDNES.cz
Paní Simpsonová a Goethe – část 4T „Tatry“ – ozubnicová železnice Štrba – Štrské pleso, kabinová lanovka na Lomnický štít, AEG Stoll německý typ historických trolejbusů Porad – Starý Smokovec – Blog iDNES.cz
Úzkokolejkou do České Kanady – část 6 horské dráhy v Rakousku – zubačkou na Schneeberg – Blog iDNES.cz

EPIZODA 2 - Sokolský  stadion, sletové cvičiště ještě za časů CK mocnářství
 

Sokolské cvičiště na Letné sloužilo od roku 1895 - ale za tu dobu se zde konalo jen šest akcí - pět sokolských sletů a jedna olympiáda DTJ. 

Dětské divadlo na Letné
Ze Sokolského cvičiště na Letné vzlétaly například akrobatické letouny...
... pilot přilerěl až z Francie

Všesokolské slety na Letné

poprvé se konal na Letné v roce 1895

podruhé 1901

a potřetí v roce 1907, kdy se konal  5.všekosokolský slet 

Když byl v roce 1862 založen Sokol Pražský Miroslavem Tyršem a Jindřichem Fügnerem, hledal se postupně prostor, kde by se čím dál větší obec sokolská scházela. Na Letnou se sokolové dostali až v roce 1895 při III. sletu, kdy prostor pláně na Letné nahradil již nevyhovující Střelecký ostrov a Královskou oboru. V té době již v řadách sokolských totiž cvičilo na 36 000 lidí. Následovaly šestileté cykly sletů, s nimiž všesokolská obec sílila. V roce 1912 byl na Letenské pláni vybudován 14 hektarový areál s kapacitou 100 000 diváků (první Sokolské cvičiště – možná téměř stadión na Ltné). Pětitýdenní program 6tého? sletu byl připraven pro 300 000 diváků. V rekordní den se na tribunách tísnilo až 120 000 diváků, přičemž na ploše bylo v tu chvíli 11 500 cvičenců.

MEZIEPIZODA 2/3 kinematika fotbalového míče na hřišti Roztoky u Křivoklátu

Proč některé fotbalové míče mají různou dráhu, když počáteční otáčky po výkopu jsou ty samé?

nákres z léta 2023 během fotbalového utkání v Roztokách u Křivoklátu (tým SK – sportovní klub Rozoky u Křivoklátu - fotbal v obci Roztoky u Křivoklátu organizuje klub TJ Roztoky, z.s., jehož týmy hrají své zápasy v Areálu U jezu přímo u řeky Berounky; častá záměna v názvu, protože klub s názvem SK Roztoky skutečně působí, ale v Roztokách u Prahy – klub v Roztokách u Křivoklátu hraje pod hlavičkou tělovýchovné jednoty (TJ) – žlutá Davidova hvězda má připomenout bezejmenná fotbalová utkání v Terezíně během okupace

Proč některé fotbalové míče mají různou dráhu, když počáteční otáčky po výkopu jsou ty samé?

Příklad: jsou dány dva fotbalové míče.
Oba při výkopu mají ty samé otáčky - T0 - tato veličina se také nazývá perioda.

Míč 1 však má delší dráhu než míč 2.
Nebo jinak - na měřené vzdálenosti má míč 1 vyšší rychlost než míč 2.

Zde se vlastně sleduje jednak matematická funkce a jednak časosběrná změna matematické funkce.
Rychlost míče (pokud by se počítala přímo z otáček míče a nikoli statisticky dráha lomeno čas) - tedy rychlost by měla hodnotu (1 lomeno perioda neboli inverzní perioda první přesněji nulté otáčky T0 čili frekvence) krát úhlová dráha míče při otáčce T0 krát poloměr r na druhou - zkráceně: tzv. „úhlová rychlost na ose“ krát poloměr r na druhou.

Po výkopu míčů by ovšem na sledované vzdálenosti - nebo časovém intervalu DELTA t - měl míč 1 nižší rychlost než míč 2... současně by měl menší otáčky - tedy by tento míč opsal kratší úhlovou dráhu než míč 2.

Jak je to možné? Míč 2 by měl vyšší hmotnost (například 2kg) než míč 1 o váze 1kg - a tato vyšší hmotnost by vlastně udržovala pro míč 2 vyšší rychlost - a pokud by na zkoumané dráze se míč kotálel vyšší rychlostí - znamenalo by to - že opsal vyšší úhlovou dráhu.

Ve výpočtech jsou tedy zastoupeny vlastně dva až tři časy, které jsou součástí matematické funkce - rychlosti - a to čas T0 pro počáteční otáčky obou míčů a čas T1 a T2 jako doba rozdílné otáčky míče 1 a 2 na zkoumané vzdálenosti.

Časy T0, T1 a T2 jsou součástí matematické funkce - a matematická funkce se odečítá na ose „y“. Ve výpočtech se ovšem vyskytuje ještě jeden podstatný čas - a to čas na stopkách či hodinkách - kterými se měří čas kterým míče trvá se dokotálet na předem stanovenou měřenou vzdálenost. Tento čas na stopkách se ovšem zobrazuje na časosběrné ose x - a ve výpočtech se označuje jako DELTA t.

Shrnuto: ve výpočtech se vyskytují dva čas na ose „y“ jako součásti funkce - a to počáteční otáčka míčeT0 a doba otáčky T1/T2 na měřeném intervalu a pak čistě časosběrný čas DELTA t na ose „x“.

Tyto dva časy - perioda T jako součást matematické funkce na ose „y“ a časosběrný rozdíl DELTA t na ose „x“ vlastně vymezujjí dvě osy kartézských souřadnic (čistě teoreticky perioda by vlastně mohla být administrativně pootočená z osy x do osy y) - alo rozčlenění otáčky - periody T a časosběrného intervalu do obou os zajisté něco vysvětluje.

Proč žlutá šesticípá Davidova hvězda s nápisem „FCT“? Jako připomenutí například bezejmenných fotbalových utkání při internaci Židů v Terezíně.

kinematika footbalového míče Mechaninka KDF1/DAV frekvence, rychlost, zrychlení fotbalového míče – proč rychlé vozy mají velká zadní kola – Blog iDNES.cz az

EPIZODA 3 - Sokolský stadión a fotbalové stadióny (už za republiky)
 

období 1. republiky na Letné

po páté  v roce 1920, se konal  na Letné 7.všekosokolský slet 

první Sokolské cvičiště na Letné a 7. všesokolský slet léto 1920

vůbec největší ze všech sokolských událostí na Letné

7. všesokolský slet – Sokolské cvičiště Praha-Letná (1862 – 2022 ... 160 let Sokola)

VII. všesokolský slet
Letná – krojované družiny z Hluku (Moravské Slovácko)
Letná – krojované družiny z Podkarpatské Rusi

Na tomto velkém stadionu se však neodehrávaly jen všesokolské slety, byl využíván samozřejmě i k dalším sportovním kláním. V roce 1921 se tu odehrála například I. dělnická olympiáda nebo rok následující III. světové ženské hry. V roce 1920, kdy sílící poptávce tisíců diváků stadion na Letné už přestával vyhovovat, vznikla myšlenka na stadion nový, větší…

v červnu 1921 se na sokolském cvičišti konala

1. dělnická olympiáda

na Letné se ovšem neprezentovali jen Sokoli - z dalších tělovýchovných to pak byla zejména DTJ - Dělnická tělovýchovná jednota - která měla, co se týče politického spektra blízko k Sociální demokracii. Veřejné cvičení DTJ proběhlo například na starém hřišti AC Sparty - k čemuž jim hornická kapela z Kladna hrála Píseň práce. 

Pro dělnickou olympiádu byla Letné vybudována speciální infrastruktura - třeba tribuny, které se okamžitě po skončení olympiády začaly bourat, a vlastně vzalo za své celé původní sokolské cvičiště. 

ak již zmíněno výše - druhou nepočetnější sportovně-společenskou organizací po Sokolu byla...

DTJ - Dělnická tělovýchovná jednota - jakožto přidružená organizace k Sociální demokracii, založena roku 1898

...komunisticky orientovaná část DTJ se však oddělila a byla založena

Federace DTJ

která zorganizovala vlastní sportovní událost Spartakiádu na Maninách.

26. června 1921 se konala v Praze na Maninách První dělnická spartakiáda. Právě na ni myšlenkově navazovaly spartakiády v době komunistické totality.

Členstvo Dělnické tělovýchovné jednoty (DTJ) bylo tvořeno dělníky a činovníci svazu, kteří se orientovali na sociálně demokratickou stranou. Materiální základna Svazu DTJ patřila ve srovnání s jinými tělovýchovnými organizacemi k nejchudším. Také počátky Československého Orla (Čsl. Orel jako organizace sdružující lidi katolického vyznání jsou zaznamenány na přelomu 19. a 20. století. Jejich činnost byla ovšem zpočátku velmi roztříštěná. Federace proletářské tělovýchovy (FPT, pravděpodobně jiný název pro komunisticky orientovanou Federaci dělnických tělovýchovných jednot - FDTJ), jež vznikla jako masová organizace ve 20 letech 19. století, vystupovala od začátku proti parlamentní demokracii. Proto byla pod drobnohledem státních orgánů, které se snažily ochromit jejich činnost. Ve druhé polovině dvacátých let značně klesla jejich členská základna z důvodu zhoršujících se materiálních podmínek, dosahu státních orgánů a zaměření se na třídní boj.

rok 1922 - I. Světové ženské hry ( Ženské olympijské hry) v Paříži

Ještě na původním sokolském cvičišti probíhal trénink.

Následující rok ovšem na Letné proběhla nová stavební vlna - a začala být budována nová sportoviště - která byla využívána daleko častěji původní cvičiště - na nových cvičištích již probíhaly sportovní akce prakticky každý týden.

Atletika žen zahrnuje 24 nejrůznějších disciplín, mnohé z nich ovšem kuriózní: hod míčem s poutkem, čtyři kategorie vrhu koulí či šest druhů sprinterských štafet. S přibývajícími mezinárodními kontakty je stále zřejmější, že z jedné pražské pláně se stává světová atletická pevnost. V roce 1922 vyrazily atletky z Čech do Francie a Národní listy krátkou zprávou mimo jiné zmínily triumf dvou dvojic českých závodnic téhož příjmení: „Naše dívky zhodnotily svůj zájezd do Paříže rozhodným vítězstvím ve skvělém stylu, jenž přesvědčivě ukazuje znamenité výsledky tréninku pouhých tří let. V prvním ženském utkání basetbalu Francie – Čechy vítězí 41 body, Francie docílila 34 bodů… V překážkovém běhu na 80 m třetí Mejzlíková (Karlín), čtvrtá Mejzlíková (Smíchov)… Ve skoku vysokém třetí Havlíčková (Union), čtvrtá Havlíčková (Slavia)…“

Přibližně ve stejné období - o sto let později proběhl v Klatovech mezinárodní turnaj v košíkové. 

1922 / 2022 III. ženské světové hry již na novém víceúčelovém stadiónu (ciklistický klopený ovál, klusácký okruh, atletický stadión) / Pohár města Klatov v košíkové

Program Poháru města Klatov (dívčí reprezentace do 18 let) – pátek 23. 07. 2022 16.30: Izrael – Finsko, 19.15: Česko – Srbsko, sobota 16.30: Srbsko – Izrael, 19.15: Finsko – Česko, neděle 10.30: Srbsko – Finsko, 13.15: Česko – Izrael.

III. světové ženské hry / Pohár města Klatov v Košíkové ... FIBA EUROPE / ISRAEL 69

Otázka zní - dva hráči kopnou do dvou míčů - nebo udeří do koule kulečníku - na začátku se míče kotálí se stejnou frekvencí - jeden se však rychleji zpomalí - a druhý dokotálí dál ... proč to?

útočník, záložník, obránce, brankář...
V americkém fotbale zaujímá záložník pozici v poli primárně uprostřed hřiště. Záložníci mohou hrát výhradně obrannou roli při rozbíjení útoků a v takovém případě jsou známí jako defenzivní záložníci. Protože střední záložníci často překračují hranice hřiště, jsou mobilitní a často přihrávají, často se o nich mluví jako o hloubkých záložnících, tvůrcích hry, záložnících mezi mantinely nebo obranných záložnících. Existují také útoční záložníci – jen s omezenými obrannými úkoly.
Velikost záložních jednotek v týmu a jejich přiřazené role závisí na použité taktice; jednotka těchto hráčů na hřišti se běžně označuje jako záložní jednotka.Její název je odvozen od skutečnosti, že záložní jednotky obvykle tvoří mezi-jednotky mezi obrannými jednotkami a útočnými jednotkami formace.
Kouči týmu často pověřují jednoho nebo více záložníků narušováním útoků soupeře, zatímco jiní mohou být pověřeni vytvářením gólových šancí nebo mít stejnou odpovědnost za útok a obranu. Záložníci jsou hráči, kteří obvykle během zápasu naběhají největší vzdálenost. Záložníci pravděpodobně během hry sráví ejvíc času s míčem na kopačkách, a proto patří k nejytíženějším hráčům na hřišti. Záložníci jsou často pověřeni úkolem pomáhat útočníkům vytvářet skórovací příležitosti.

Fotbal... roku 1905 z Holešovic na Letnou – na uvolněné hřiště vedle kolotoče v místech dnešního Technického muzea přesídlila Sparta (sparta úplně první hřiště). Bylo to v době - kdy na Letné sídlila německá DFC a Slavia Praha - jejíž červenobílý dres dres budil respekt po celém kontinentu – lze přiúpomenout dnes sotva uvěřitelné mnichovské vítězství Slavie nad tamním Bayernem 13:0. Vzájemné styky obou „S“ však byly v té době již od prvního střetnutí v roce 1896 ještě na Královské louce na bodu mrazu. V letech 1907 - 1910 se hrála pouze tři klasická letenská derby. Ještě do první světové války se však síly obou soupeřů vyrovnaly, později jim úspěšně konkuroval i DFC, a jejich fanoušci poté jednou jásali radostí a jindy si po porážce rvali vlasy zoufalstvím, jak to půvabně v románu Muži v offsidu zachytil Karel Poláček.

Až do roku 1916 sousedily na Letné tři fotbalové kluby a jejich hřiště - od roku 1905 Sparta a hned vedle německý DFC, který měl se Slavií dokonce společnou ohradu. 1916 se Sparta přestěhovala Sparta na Letné přestěhovala do vzdálenější části od centra. Sparta měla svoje hřiště v místech dnešního stadiónu Sparta.

Sparta Praha - hřiště a stadióny na fotbal

Sparta na Letné blíže k centru již v letech 1905 - 1916 (EPIZODA 2 - Sokolský stadion, sletové cvičiště ještě za časů CK mocnářství).

- potom hrála fotbal na prvním hřišti v místech dnešního stadiónu od roku 13. května 1917, kdy ve svém prvním zápase Sparta Praha porazila 3:2 Viktorii Plzeň. Premiérovou branku vsítil Antonín Janda-Očko, kanonýr železného týmu začátku dvacátých let.

První stadion s dřevěnou konstrukcí byl otevřen v roce 1921. V roce 1934 bylo rozhodnuto o rozšíření kapacity na 45 000 diváků, v témže roce však vyhořela hlavní dřevěná tribuna. V roce 1937 byla otevřena nová železobetonová hlavní tribuna (druhý stadión Sparty), která funguje dodnes a je považována za památku slohu konstruktivismus.

Slavia měla na Letné hřiště již od roku 1897 - stadion Slávie byl otevřen 8. září 1901 u příležitosti lehkoatletických závodů, první fotbalové utkání na trávě se odehrálo o týden později 15. září, kdy Slavia hrála s Alemanií Pforzheim (15:2). V průběhu roku 1904 se ke stávající tribuně přistavěla rozměry stejně velká druhá tribuna, kde byla restaurace „Bránického pivovaru“, roku 1921 byl stadion rozšířen o patrovou dřevěnou tribunu, která navazovala na stávající tribuny směrem k letenské pláni. V průběhu jara 1932 byl ke stávajícím tribunám v severozápadním rohu přistavěn ochoz pro 4 000 diváků.

Letná během první republiky byla typická přílivem fotbalových fanoušků. unikátním dopravním zařízením jakým byly jezdící schody ze zastřešením (v provozu 1926 - 1935) se zastřešením - jako náhrada lanovky – exkalátor – který byl vubudován hlavně aby urychlil příliv víkendových fanoušků na Letnou . Slavia svůj stadión představila jako jedno z dějišť filmu Muži v offsidu z roku 1931 z průběhu ligového utkání Slavie proti Viktorii Žižkov. Inspirací pro zaznamenání této víkendové fotbalové horečky v Praze byla stejnojmenná kniha Muži v offsidu – kterou napsal spisovatel a humorista Karel Poláček.

DFC Prag - pražský německojazyčný fotbalový klub (zahrnujíc i německojazyčné židovské členy) na Letné působil od roku 1897 a hřištěm DFC na Letné se společnou přepážkou se stadionem, či hřištěm Slavie byl Stadion Belvedere pro 18 000 diváků. DFC Prag byl populární především v časech mocnářství. Roku 1912 se na tréninkovém hřišti Slavie u vodárny uskutečnilo kuriózní mistrovství Evropy v hokeji, v němž domácí reprezentovali Království české, zatímco jejich soused německý DEHG zase Císařství rakouské...

DFC Prag byl ovšem představitelem amatérského fotbalu - jako volnočasové aktivity. Kolem klubu se postupně shromáždila německy mluvící pražská židovská obec, což vedlo k úřednímu zákazu klubu a zanedlouho při úpravách pláně vzal za své i Stadion Belvedere.

Letná – opravený popisek pro letenskou pláň v době první republikymísto nádraží Bubny -> zcela vlevo by bylo Staré Město a Josef – pak stráň nad Vltavou nad Vltavou (za první republiky s exkalátorem)místo „Letná“ by byl směr nádraží Bubny horní část snímku – Letná směr Hradčany a Dejvicevpravo – přes hlavní komunikaci přes Letnou stadión Sparty

Fotbalová klání třech největších českých fotbalových klubů se tu odehrávala až do konce II. světové války. Do Prahy tehdy přijížděly nejen houfně vznikající československé kluby, ale i zahraniční kluby. Naše fotbalové kluby tehdy patřily k těm nejlepším v Evropě. Díky tomu byl fotbal v meziválečném období nesmírně populární.

jaké byly tedy stadiony na Letné za první republiky...

Ve stráni nad Vltavou kurty LTC Praga, pak dvě fotbalové hřiště vedle sebe: DFC Prag (německý fotbalový klub v Praze) - a hned vedle směrem k Hradčanům hřiště SK Slavia - Slávia měla ještě vedle tréninkové hřiště a DFC tenisové kurty - největším stadiónem byl ovšem víceúčelový stadion s vnějším oválem, kde se pořádaly třeba klusácké dostihy nebo závody motocyklů - naproti přes komunikaci měla hřiště FC Sparta...

EPIZODA 4 - klusácký a víceúčelový stadión za první republiky

Již na jiném místě - za Petřínem vznikl největší stadion světa, Velký strahovský stadion neboli Masarykův stadion s kapacitou 250 000 diváků, kde se konal, mimo jiného, následující VIII. všesokolský slet již v roce 1926. Po přesunutí těchto sportovních událostí na Strahov byly prostory stadionu na Letné upraveny na klusácký a víceúčelový stadion s klopenou dráhou po obvodu pro dostihy, cyklistické a motocyklové závody.

Klusácký a víceúčelový stadión Letná
1922 byl nejen sportovní dominantou pláně obří klusácký stadion
II. Ženské olympijské hry 27. až 29. srpna 1926 ve švédském Göteborgu na stadionu Slottsskogsvallen
1930 – kvůli vysokým nákladům na provoz převzala stadion Ústřední komise pro chov klusáků
1930 (?) přikázal pražský magistrát srovnat se zemí a upravit na stadion Československé amatérské atletické unie (ČsAAU)
září 1930 – tehdy Praha hostí III. ženské světové hry za účasti reprezentantek sedmnácti zemí
1933 na Letné proběhly III. Masarykovy hry

1938 až 1941 proběhla na Letná stavba Národního technického muzea – a Klusácký a víceúčelový stadión byl odstraněn.

Praha-Cuchle se stala novou lokalitou pro koňské dostihy a závody.

klusácké soutěže již na novém stadiónu s cyklistickým oválem

Koňské závody se dělí na dvě hlavní kategorie: dostihy (rychlostní závody na dráze) a jezdecké sportovní disciplíny (zaměřené na techniku, poslušnost nebo souhru). V České republice zastřešuje dostihový sport Jockey Club ČR a sportovní soutěže na koních Česká jezdecká federace (ČJF)

Jockey Club ČR - dostihové závody

Dostihy: rychlostní závody na travnaté či písečné dráze (rovinné, překážkové nebo klusácké).

Velká pardubická steeplechase (běh přes překážky, aktuálně se překládá jako cvalové či klusácké dostihy) – kde závodí kůň vedený jezdcem – jokejem...

Velká pardubická strrolechase (stýplčejs), nejdelšía a nejtěžší čs. překážkové dostihy, které se jejzdí od r. 1874 na trati dlohé 6900 m s 31 překážkami.

Dostihové závodiště Pardubice je závodiště, na kterém se konají cvalové dostihy. Leží na okraji Pardubic. Dostihová sezóna zde probíhá od května do října. Celková délka dráhy je 2 200 m. Adresa: Pražská 607, 530 02 Pardubice VI-Zelené Předměstí.

Česká jezdecká federace (ČJF) – jezdecké sportovní disciplíny (zaměřené na techniku, poslušnost nebo souhru)

voltiž - gymnastická a akrobatická cvičení prováděná na cválajícím koni, Mistrovství ČR ve voltiži: koná se 18.–20. září 2026 ve Frenštátě pod Radhoštěm
skoky - parkurové akce světového poháru, jako je CSI-W v Equine Sport Center Olomouc
drezura - předvádění geometrických figur a dokonalé přirozené koordinace koně s jezdcem
spřežení - vozatajství: závody jedno-, dvou- nebo čtyřspřeží kočárů v drezuře, maratonu a překážkové jízdě
všestrannost (military): Kombinace drezury, parkuru a náročné terénní cross-country jízdy
reinin
vytrvalost
paradrezura
paravoltliž
multi-disciplína

další disciplíny - kdev zařazení nebylo specifikováno

vytrvalost (endurance): dálkové závody v terénu na tratích dlouhých desítky kilometrů

Studentské kolonie

S rokem 1921 přišel na Letnou nezvyklý budovatelský ruch - výstavba ubytoven pro studenty - původně zamýšlené jako prozatímní - ovšem svému účelu sloužili asi padesát let - a řešili tak nejen nedostatek ubytovacích kapacit pro studenty - ale také vypomohly s ubytováním při různých společensko- sportovních událostech na Letné.

 „4" snad jsem to zavinil já....SÁZKA NA VÝSLEDEK

Mirek Berka „snad jsem to zavinil já“ variace na album „4" skupiny OLYMPIC

SÁZKA NA VÝSLEDEK
Value bet je sázka na hodnotný kurz u jedné sázkovky – sázíte na výsledek, jehož pravděpodobnost podle vašeho odhadu převyšuje nabízený kurz.
Value betting is a sports wager where the odds offered by a bookmaker are higher than the true mathematical probability of that outcome occurring. Hodnotová sázka je sportovní sázka, u které je kurz nabízený bookmakerem vyšší než skutečná matematická pravděpodobnost, že daný výsledek nastane.
(dvě definice – každá vyznívá trochu jinak)
férový kurs menší než 4 - dlouhodobě výhodná(?) < „4“ > kurs větší než 4 dlouhodobě (ne?)výhodná sázka
například pravděpodobnost větší než 60% (což odpovídá asi kursu 3.2) menší než přelomový kurs < „4“ > větší než přelomový kurs - například „5“ - což asi odpovídá pravděpodobnosti 38% na vítězství „Outsidera“
V sázkovém poradenství a matematice se férový kurs (fair odds) počítá jako obrácená hodnota pravděpodobnosti,
že daný jev nastane.
Pokud je zadaný (férový = bez snížení o marži kanceláře) kurs = 4,
znamená to následující: pravděpodobnost výhry: 25 % (výpočet: 1 / 4 = 0,25).
Value bet (hodnotný kurz): pokud sázková kancelář nabízí na tuto příležitost kurs vyšší než 4 (např. 4.20), dlouhodobě se vám vyplatí na ni vsadit. Nevýhodný kurz: Pokud sázková kancelář nabízí kurs nižší než 4 (např. 3.70), sázka je dlouhodobě ztrátová.
(názor proti názoru?)
Dlouhodobé sázení je z matematického hlediska vždy ztrátové, protože kurzy jsou nastaveny tak, aby zajišťovaly zisk sázkové kanceláři (tzv. marže nebo vlastní podíl sázkovky).
Tento princip funguje stejně jako v kasinu – matematická výhoda je vždy na straně provozovatele.
Pokud jsou šance na výsledek 50/50 (např. hod mincí), férový kurz by měl být 2,00. Sázková kancelář ale vypíše kurzy například 1,90 na obě příležitosti. Těchto 5–10 % rozdílu je jejich jistý zisk.
Většina sázejících se snaží rychle dohnat předchozí ztráty (tzv. tilt), což vede k neuváženým sázkám a ještě větším propadům.
Value betting (hodnotové sázení): je jediný teoretický způsob, jak dlouhodobě neskončit ve ztrátě, je hledat kurzy, které sázková kancelář chybně vypsala výše, než je reálná šance na výsledek.
Hodnotové sázení (value betting) je skutečně jediný matematicky udržitelný způsob, jak dlouhodobě porážet sázkové kanceláře a neskončit ve ztrátě. Celá podstata spočívá v tom, že hledáte kurzy, které jsou vyšší než reálná pravděpodobnost daného výsledku.
Sázkové kanceláře vydělávají na takzvané marži (výhodě zakomponované do kurzů).
Pokud někdo sází náhodně, marže ho v dlouhodobém horizontu vždy dostane do minusu.
Value betting tento vztah obrací ve prospěch sázejícího.
sázející klient fotbalu - football bettor
(Velká písmena - capital letters - se v angličtině píší na začátku každé věty, u vlastních jmen, názvů míst, dnů, měsíců a také v nadpisech knih či filmů)
Sázkařský systém je strukturovaná služba pro pohyb peněz nebo výběr sázek, který má sázkaři (míněn sázející klient fotbalu) zapojit se do hry - dosáhnounut jistý zisk, a v případě mýlky omezit ztráty.
klient (sázkař) <-> sázková kanceleář - jejímž podstatným zaěstnacem je bookmaker (jenž vypisuje kurzy a typy zápasů prhra týmu A : výhra týmu B)
(zápas skončil remízouo bude tento tip nevýherní)
Příliš vysoký sázkový hodnotový kurz (tzv. value bet s extrémně vysokým kurzem) představuje situaci, kdy sázková kancelář vypsala na outsidera kurz, který je výrazně vyšší, než by odpovídalo reálné matematické pravděpodobnosti daného výsledku.Pokud například sázková kancelář nabízí na vítězství outsidera vysoký sázkařský kurz 10.00 (což odpovídá pravděpodobnosti sto děleno desti procenty – tedy pravděpodobnost na vítězství jen 10 %), ale podle podrobné analýzy sázejícího je reálná šance na výhru tohoto týmu 15 % (férový kurz by byl 6.67), sázkaz našel sázku s obrovskou potenciání hodnotou.
sázející klient fotbalu tedy našel sázku s potenciálně nižším kursem na vítězství „outsidera“ než vychází jeho vlastní propočty
pokud vsadí na vítězství „outsidera“ a jeho propočty vyjdou
může si připsat jasný zisk a sázková kancelář bude muset hlouběji sáhnout do pokladny

EPIZODA 5 - letenská pláň a  vojenské přehlídky, cirkusová vystoupení, první máje a fotbalové stadióny (v pozdějších obdobích)
 

Válečné události zasáhly i Letnou - v místech klusáckého stadiónu bylo například shromaždiště německého obyvatelstva prchajícího z Prahy - takže se Letné přezdívalo Malý Berlín. Víceúčelový klusácký stadión vzal za své během stavby NTM - na letenské pláni měly například vystoupení cirkusy - pořádaly se zde vojenské přehlídky, první máje. Ovšem na Letnou se rovněž hojně jezdilo na fotbal, z jehož historie stručně dále...

ČÁST 6 - fotbalové stadióny na Letné

Slávia Praha – 6. května 1945 při Pražském povstání byl její stadion zničen německými vojsky. Na nově vybudovaném stadionu Slavia opět hrála fotbal - poprvé s SK Čelákovice (11:1). Diváci měli k dispozic novou moderní dřevěnou tribunu za 3 500 000 korun.

1950 – celá Letná byla rozrytá zákopy a bunkry, a tak při její úpravě bylo snadné poslat buldozery a tisíce tzv. brigádníků Akce Z. Důvodem byla parkově – reprezentační úprava prostranství Letné – která by navazovala na budovaný Stalinův pomník a která by přetvořila Letnou jako místo vhodné pro manifestace a shromáždění – příklad socialistického realizmu v urbanismu – a při těchto úpravách došlo i na všechna přežívající a tedy překážející sportoviště. Vedle mnoha menších hřišť musel zmizet i stadión Slavie, místo slavných fotbalových utkání a atletických střetnutí.

Na začátku dvacátého století se na Letnou nastěhoval tehdy ještě mladý sport, zvaný fotbal – od 3. prosince 1950, kdy naposledy na vlastním stadiónu na Letné hrála Slávie na Letné fungoval už jediný, největší a průběžně modernizovaný stasión týmu AC Sparta.  

Sparta – fotbalový stadión a víceúčelový stadión na Letné, jehož vnější tribuna fungovala jako slavnostní místa pro představitele státu a strany během vojenských přehlídek – demonstrací na Prvního máje a dalších manifestací, které probíhaly na Letné.

„na kopanou na Letnou
do pondělka daleko“

koláž na motivy „fotbal“ s využitím časopisu Mladý svět (někdy ze 70tých let 20tého stol.) – pohled na Letnou vlevo ovšem zastihuje situaci přibližně kolem roku 1930

Fotbal měl v 70tých letech svou osobitou atmosdéru. Plné stadiony, fanoušci Sparty a Slavie na tribunách těsně vedle sebe, dresy bez reklam. A v tomto období byl natočen film Ženy v ofsaidu.

SK Slavia Praha (síň slávy)
František Plánička (2. června 1904 – 20. července 1996) odchytal během své aktivní kariéry ve slávistickém dresu celkem 599 zápasů (z toho 196 ligových).
Největší fotbalovou legendou klubu SK Slavia Praha je útočník Josef Bican (25. září 1913 Vídeň – 12. prosince 2001 Praha), který v červenobílém dresu nastřílel neuvěřitelných 961 gólů. Úryvek z popisu jednoho zápasu: Josef Bican zatížil konta Bohemians i Náchoda čtyřmi góly. Se spoluhráči se pomalu sehrával a během podzimu 1937 nastřílel celkem 31 branek ... V 70. letech 20. století sice SK Slavia Praha neprožívala své nejúspěšnější období z pohledu ligových titulů, ale její dres oblékala řada výjimečných osobností. Nejslavnějším momentem této dekády pro slávistické fotbalisty bylo Mistrovství Evropy 1976 v Bělehradě, kde Československo získalo zlato a v kádru šampionů zářili právě hráči Slávie - tehdy již z Edenu ve Vršovicívh.

Vršovice - co se týče fotbalu - mají týmy dva.
Bohemians Praha je typicky domácím týmem pro Vršovice...
Antonín Panenka je legenda právě Bohemians Praha, celou československou ligu strávil v dresu „Klokanů“ (v Bohemians působil v letech 1967–1981).Jako respektovaná osobnost českého fotbalu se Panenka v médiích pravidelně vyjadřuje k aktuálnímu dění v české lize, včetně výkonů AC Sparta Praha. Klubová finta: Slavný „vršovický dloubák neboli „panenku“ při penaltách připomínají oficiální kanály Sparty stejně jako další tuzemské týmy při ohlédnutích do historie fotbalu.

Mistrovství Evropy 1976 v Bělehradě, kde Československo získalo zlato
památné penalty v Marseille v zápase s Maďarskem
postup na mistrovství světa v Mexiku

AC Sparta Praha: legendy šedsátých let - Mráz, Kvašňák, Mašek; Kvašňák přestoupil v roce 1960 z Košic do Sparty - během působení v týmu Sparta získal dva tituly MS ČSSR v sezónách 1964/1965 a 1966/1967, fanoušci později zvolili za „Sparťana století“, působil na Letné v letech 1960–1969. Václav Ježek (1923 – 1995) trenér Sparty „Když jsem v říjnu 1963 přišel do Sparty, tak se mi donesla Kvašňákova slova: Kdo je to ten Ježek, tohle jméno trenéra jsem v životě neslyšel. Ale za dva dny zaťukal na dveře mé kanceláře, otevřel je a řekl: Já jsem Andrej Kvašňák a těším se na spolupráci“.

RURO 2004 Řecko však šokovalo fotbalový svět vítězstvím na Mistrovství Evropy ve fotbale (EURO 2004). Mistrovství Evropy 2004 se konalo v Portugalsku. Řecko porazilo domácí Portugalsko 1:0. Kurz: Před začátkem turnaje byli Řekové outsiderem s kurzem 80:1.Trenér: Tým dovedl k historickému triumfu německý trenér Otto Rehhagel.

AC Sparta a stříbrní hoši z EURA Anglie 96... V dresu AC Sparta Praha odehrál Karel Poborský jako fotbalový záložník, v letech 2002 až 2005 celkem 86 zápasů a nastřílel 25 gólů. Do Sparty přestoupil v červenci 2002 po úspěšném zahraničním angažmá v klubech jako Manchester United, Benfica Lisabon či Lazio Řím a stal se tehdy nejlépe placeným hráčem domácí ligy. Jako kapitán dovedl Karel Poborský pražskou Spartu ke dvěma mistrovským titulům v české lize (v sezónách 2002/2003 a 2004/2005) a k vítězství v národním poháru (2003/2004).sedí mlčky
Stříbro z Mistrovství Evropy 1996 v Anglii: na legendárním turnaji EURO 1996 přímo v kolébce fotbalu došel samostatný český tým pod vedením trenéra Dušana Uhrina až do finále. Ve slavném utkání ve Wembley tehdy Češi po penalte Patrika Bergra vedli, nakonec ale kvůli „zlatému gólu“ Olivera Bierhoffa v prodloužení podlehli Německu 1:2 a domů si odvezli historické druhé místo.

V Lize mistrů UEFA v sezóně 2004/2005 obsadila AC Sparta Praha v základní skupině D poslední 4. místo se ziskem 1 bodu a do jarní vyřazovací fáze nepostoupila. Do základní skupiny se probojovala přes 3. předkolo, kde vyřadila maďarský Ferencváros (0:1 venku, 2:0 po prodloužení doma).V samotné skupině zaznamenala Sparta pět porážek a jedinou domácí bezbrankovou remízu s Manchesterem United.

Ferencvárosi TC (celým názvem Ferencvárosi Torna Club, často přezdívaný Fradi)

Ferencvárosi TC (celým názvem Ferencvárosi Torna Club, často přezdívaný Fradi) je nejúspěšnější maďarský fotbalový klub. Sídlí v 9. obvodu Budapešti zvaném Ferencváros a jeho tradičními barvami jsou zelená a bílá. Své domácí zápasy hraje v moderní Groupama Areně s kapacitou 23 800 diváků. V aktuální sezóně 2026/2027 hraje nejvyšší domácí ligu Nemzeti Bajnokság I a reprezentuje Maďarsko v ligové fázi Evropské ligy UEFA.

Tatra, Fatra, Mátra – tři vrcholky dvou státních zanaků – M10 střípky z maďarské historie, literatury, současnosti, sportu a ekonomiky – Blog iDNES.cz

RURO 2004 Řecko však šokovalo fotbalový svět vítězstvím na Mistrovství Evropy ve fotbale (EURO 2004). Mistrovství Evropy 2004 se konalo v Portugalsku. Řecko porazilo domácí Portugalsko 1:0. Kurz: Před začátkem turnaje byli Řekové outsiderem s kurzem 80:1.Trenér: Tým dovedl k historickému triumfu německý trenér Otto Rehhagel. Soupiska české fotbalové reprezentace na Mistrovství Evropy 2004 - obránci Jaromír Blažek a René Bolf z AC Sparta Praha. Předposlední příprava českých fotbalistů na Euro 2004 se odehrála za stálého vydatného deště na stadionu Sparty v Praze.

AC Sparta Praha - zájem o brankáře z Pardubic Brankář Horníček čaroval v Londýně – seznam.zprávy Lukáš Horníček - odchovanec klubu FK Pardubice, ve kterém strávil 10 let zamířil v roce 2019 do portugalského klubu SC Braga, kde se propracoval do prvního týmu. Zájem Sparty: V době jeho odchodu do Bragy o něj Sparta Praha, stejně jako další zahraniční kluby, sice stála, ale přestup se tehdy nekonal. Současnost: v roce 2026 přestoupil z Bragy do anglického klubu Newcastle United.

Liga mistrů UEFA (the Union of European Football Associations, and the governing body of football in Europe) pro sezónu 2026/2027 (hlavní - neboli ligová fáze - první kolo) byla rozlosována koncem prázdnin 2026 a úvodní zápasy ligové fáze odstartují 8. září 2026. V novém formátu soutěže se představí také český zástupce SK Slavia Praha, která se v prvním kole utká doma proti francouzskému Lens. Úřadujícím šampionem z minulé sezóny je francouzský velkoklub Paris Saint-Germain (PSG). Program 1. kola ligové fáze - zápasy prvního týdne jsou rozděleny do tří hracích dnů.

ČÁST 7 - jiné sportovně společenské organizace
- po roce 1945

Sokol v odboji

K likvidaci Sokola se přistoupilo až v roce 1941 postupnými kroky. Nejdříve byla v dubnu Sokolu pozastavena činnost. A zanedlouho došlo k zatčení sokolských špiček. Zatčeno bylo na 1200 lidí, drtivá většina z nich přes terezínskou pevnost skončila v Osvětimi. Úmrtnost za prvního půl roku byla 89 procent.

Obec sokolská v odboji. Což není jen rozlišovací označení, ale název sokolského hnutí po přechodu do ilegality.

Málokterá organizace hrála tak důležitou roli v rámci odboje jako právě sokolové. A nebyla to jen Obec sokolská v odboji, byli to sokolové působící v jiných organizacích, kteří se snažili získat kontakty na mateřskou organizaci nebo působili paralelně. Sokolským odbojářem byl i JUDr. Antonín Hřebík. Dr. Hřebík prošel i vězněním v koncentračním táboře Terezín.

Proces sjednocování tělovýchovy byl však započat již 5. 5. 1945 založením Ústředního národního tělovýchovného výboru (ÚNTV) v sídle pražské Československé obce sokolské a to dohodou zástupců pěti tělovýchovných spolků a organizací: Československé obce sokolské, Svazu dělnických tělovýchovných jednot (SDTJ), Federace proletářské tělovýchovy, Junáka a Československého všesportovního výboru (ČVV).

1945, 1946 (Československý tělovýchovný svaz), 1948 (Československá obec sokolská – neoficiálně Tělovýchovná jednota Sokol), 1949, 1952, 1956 (-> Československý svaz tělesné výchovy) - SJEDNOCOVÁNÍ ČESKOSLOVENSKÉ TĚLOVÝCHOVY

Důvody ke sjednocování: zamezit roztříštěnost v československé tělesné výchově s poukazem na omezení počtu politických stran, vytvoření jednotná odborové organisace, jednotného družstevnictví, sjednocování mládežr / důvod hospodářský: větší možnost pořizování tělocvičen, hřišť, plováren, tábořišť a jiných tělovýchovných zařízení za účinné podpory obcí, země a státu / jednotnost například pro hnutí mládeže, sport a tělovýchovu byla dohodnuta vládními činiteli již v emigraci a při jednáních v Moskvě a v Košicích..

Ústřední národní tělovýchovný výbor (ÚNTV - založen již 5.5. 1945) + budoucí Československý tělovýchovný svaz (název až od roku 1946)
Pro vytvářenou jednotnou tělovýchovnou organizaci byli dohodnuti
4 jednatelé a další funkce:
Sokol: 5 funkcí – I. místostarosta, náčelník, náčelnice, III. jednatel a zapisovatel
DTJ: 3 funkce- starosta, I. jednatel, zdravotník
FPT: 3 funkce – II. místostarosta, II. jednatel, vychovatel
Sportovci (Československý všesportovní výbor + sportovní kluby): 3 funkce – III. místostarosta, IV. jednatel a pokladník
SČM: 1 funkci – vedoucí odboru mládeže
Ústřední rada odborů (sportovní odbor): 1 funkce- IV. místostarosta

9. května 1945 – osvobození Prahy Rudou armádou

Rudá armáda se dočkala nadšeného přijetí od obyvatel Prahy, dělnická třída se stala prosazovanou společenskou vrstvou - levičáské tendence , jež by o deset let dříve byly hodnoceny jako nepřijatelné, se náhle staly politickým hlavním proudem, k němuž se v nějaké podobě hlásily všechny tehdejší politické strany, nejen Komunisté.

Jedním z typických rysů poválečného období byly snahy slučovat vše do větších celků, které pak šlo lépe kontrolovat. Markantně se to projevilo právě u tělovýchovných a sportovních organizací, kterým byla v českém prostředí ze strany politiků věnována vždy velká pozornost. Tedy i u obnovené Československé obce sokolské.

V letech 1945 až 1948 byl odbojář JUDr. Antonín Hřebík zvolen starostou Československé obce sokolské a poslancem Prozatímního, od roku 1946 Ústavodárného Národního shromáždění.

V parlamentu zastupoval Československou stranu národně socialistickou (ČSNS). Z pozice starosty Sokola i poslance snažil čelit sílícímu tlaku komunistů na ovládnutí společenských organizací. Po únorovém převratu v únoru 1948 byl z vedení Sokola akčním výborem sesazen. Následně emigroval do USA, kde pomáhal založit a vést Ústředí československého sokolstva v zahraničí.

1946 – ale zpět do roku 1946... JUDr Antonín Hřebík byl rovněž zvolen předsedou nově ustanovené zastřešující organizace pro tělesnou výchovu a sport – kterou se stal Československý tělovýchovný svaz (ČSTS), k jehož ustanovení došlo na slavnostní valné hromadě 16. listopadu 1946 ve Slovanském domě v Praze. Cílem založení ČSTV bylo seskupit roztříštěné poválečné sportovní a tělovýchovné spolky. ČSTS fungoval na federativním základě, což znamená, že jednotlivé organizace si uchovaly svou vnitřní autonomii a svéprávnost. ČSTS sdružoval zhruba 40 zakládajících členů – mimo jiné Sokol (Československá obec sokolská), katolický Orel, DTJ (Dělnické tělovýchovné jednoty) nebo skautský Junák. Do čela svazu byl tedy zvolen JUDr. Antonín Hřebík, který byl zároveň starostou Československé obce sokolské a zároveň poslancem (z fakt ovšem vyplývá – že Československý tělovýchovný svaz 1946 asi nebyl příliš úspěšný projekt – neboť po únoru 48 začaly být jednotlivé tělovýchovné organizace sjenocovány znova – a jako přechodné poúnorové řešení se pak vymyslo přičlenit různé organizace k Sokolu – Sokol po r. 1948 byl ovšem již změněn převzetím řízení Sokola akčním výborem Národní fronty).

období 1946 - 47

V květnu roku 1946 byl založen Československý svaz tělesné výchovy (ČSTV)
jako dobrovolná zastřešující organizace tělovýchovných svazů....
ČOS (Československá obec sokolská)
? DTJ (Dělnická tělovýchovná jednota – defacto sportovní organizace sociální demokracie) ? / Svaz DTJČ (Svaz dělnických tělovýchovných jednot československých) – není jasné zda DTJ a DTJČ jsou ta samá ? FDTJ/FPT (Federace dělnických tělovýchovných jednot / Federace proletářské tělovýchovy – sportovní organizace sympatizující z KSČ) své Junák
Čs. Orel,
Československý výbor olympijský,
tři dobové turistické organizace,
sportovní svazy sdružené ve ČVV (Československý všesportovní výbor, sportovní kluby - „sportovci“ - Československá associace footballová – ČSAF, Československá amatérská atletická unie (ČAAU), Československý svaz lyžařů (počátky lyžování na Vysočině koncem 19. století Chalupa v Kameničkách – část 10 Žďár na Sázavou a město Svratka – Blog iDNES.cz),
a také Slovenská športová ústredná rada.

Při ustavování při ustavování Československého tělovýchovného svazu (ČSTS) koncem roku 1946 za Svaz brannosti promluvil plukovník Čeněk Hruška, když se projednával budoucí zákon o branné výchově. Svaz brannosti v této době sice fungoval jako organizace úzce spolupracující s armádou, ale která si zachovývá pluralitní a vlastenecký charakter založený na odkazu odboje a legionářů. Svaz brannosti vydával svůj týdeník s názvem Obrana vlasti. Pro poúnorovou nomenklaturu představoval Svaz kvůli svému demokratickému vedení jistou hrozbu. Přední funkcionáři byli mnohdy pozatýkáni, sklady zbraní obsazeny a regionální velitelství zlikvidována. Svaz byl formálně zrušen v roce 1949. Pozdější generálporučík Hruška patřil k prosovětskému křídlu Svazu brannosti a měl výrazný podíl na sovětizaci čs. vojenství po roce 1948.

ČSTS - kolektivní členové podle počtu
ČOS … 900 tisíc členů
Československá associace footballová – ČSAF … 300 tisíc členů
Čsl. Orel ... 200 tisíc členů -> o účasti Orla v ČSTS rozhodlo až orelské předsednictvo v lednu a únoru roku 1947.
DTJČ … počet členů nezjištěn -> poslední významný tělovýchovný svaz, který se do nově založené jednotné organizace zapojil a to na rezoluce z XII. valného sjezdu v záři 1946, avšem podle akčního programu z téhož sjezdu trvalo na na své organizační samostatnosti a nezávislosti (DTČJ tedy v rámci ČSTS bylo zpočátku spíš pozorovatelem), na základě jednání předsedů DTČJ a ČSTS byly vypracovány stanovy ČSTS a XIII. manifestační sjezd schválil plné členství.

Na počest 50letého trvání Svazu DTJČ připravoval Svaz na 27. 9. – 28. 9. 1947 konání XIII. manifestačního sjezdu ve Smetanově síni Obecního domu hlavního města Prahy. Ve zvacích dopisech k účasti na tomto sjezdu adresovaných členům výboru Svazu DTJČ, všem tělovýchovným organizacím, vládě, mediálním a veřejným institucím bylo zmíněno, že Svaz DTJČ domluvil s ČSTS, aby jeho zástupce pozdravil sjezd jménem všech sportovních svazů. Současně s pozvánkou byl předsednictvu všech okresů a krajů DTJČ zaslán návrh nového akčního programu hnutí DTJČ, o němž rozhodoval manifestační jubilejní sjezd Svazu DTJČ první den svého jednání v sobotu dne 27. 9. 1947.

Československý tělovýchovný svaz (ČSTS), založený v roce 1946, přestavoval demokratickou pluralitu sportovních organizací.
1946 až 1948 - v období tzv. třetí republiky ČSTS fungoval jako zastřešující orgán, kde vedle sebe autonomně působily různé tělovýchovné spolky (např. demokratický Sokol, katolický Orel, dělnické federace či fotbalový svaz), přičemž KSČ v ČSTS neměla příliš vliv.
ČSTV byl po 25. únoru 1948 podřízen totální politické kontrole a záhy rozpuštěn.
Ihned po únorovém převratu vyhlásil nový režim nové, tentokrát nucené sjednocení teoreticky nakrátko osamostatněných svazů tělovýchovy a sportu.
Jako nástroj k tomuto kroku přišla vhod největší tělovýchovná organizace – ČOS (Československá obec sokolská).
Do Sokola musely být povinně včleněny všechny ostatní sportovní svazy i kluby, přičemž členská samostatná se sice teoreticky mnohokrát zvětšila - ale Sokol přešel pod kontrolu státní moci.
Zákon o sjednocení sportu v Československu byl zákon č. 187/1949 Sb., o státní péči o tělesnou výchovu a sport, který vstoupil v platnost 23. července 1949.

Orel byl v roce 1945 obnoven, v listopadu 1946 měl být začleněn (spolu se Sokolem a DTJ) do Československého tělovýchovného svazu. VIII. sjezd Orla se konal v roce 1947, zde Orel odmítl snahy o jednotnou tělovýchovu v Československu. V roce 1948 byla organizace rozpuštěna znovu, tělovýchovné organizace byly státem začleněny do socialistického výchovného systému, zprvu pod názvem Sokol, jednotné tělovýchovné organizace. Během krátkého období roku 1968 se podařilo ustavit přípravný výbor Orla a dalších rozpuštěných organizací. Normalizační proces po srpnu 1968 tyto snahy rázně ukončil, v tělovýchově se konference ČSTV v červnu 1969 plně postavila za KSČ a jednotnou tělovýchovu. Znovu byl Orel obnoven v roce 1990.

vybrané sportovní události

IV. dělnická olympiáda se v roce 1947 reálně neuskutečnila; původně byla tato celostátní sportovní a tělovýchovná akce plánována již na rok 1940, avšak kvůli vypuknutí druhé světové války a nacistické okupaci Československa musela být zrušena; po osvobození se v roce 1947 o její přípravě a obnovení tradice sice jednalo (například na XII. valném sjezdu Svazu dělnických tělocvičných jednot československých), avšak k samotnému uspořádání her již nedošlo.
V září 1946 se v Lausanne konalo první řádné zasedání Mezinárodního olympijského výboru (MOV) od roku 1939.
Mistrovství světa v hokeji 1947
Pražská Štvanice tehdy byla vlastně jediný stadión v ČSR.
Českoslovenští hokejisté poráželi soupeře téměř podle přání.
Rumuny 23:1
Rakušany 13:5
Poláky 12:1
Švýcary 6:1
Zklamání
ČSR - Švédsko 1:2
Švédi jsou favorizováni, avšak následuje nečekaná prohra s Rakouskem 1:2.
Československo poráží USA 6:1 a získává zlato.
MS v hokeji 1947 – tumblr.com sporT na Tumblr.com bruslení a další spotrTy na tumblr.comaz / Chalupa v Kameničkách část 10 Svratka - rekreace v zimě 2013 - 2020 Chalupa v Kameničkách – část 10 lyžování a zimní sporty – Blog iDNES.cz

Rok 1947 v Praze: na Strahově i jinde v republice se konala významná sportovní setkání – například Emil Zátopek zde v roce 1947 zářil v atletických závodech.
XIV. letní olympijské hry se uskutečnily ve dnech 29. července až 14. srpna 1948 v hlavním městě Velké Británie, Londýně. Londýn měl původně pořádat hry v roce 1944, ty se ovšem kvůli probíhající 2. světové válce neuskutečnily. Her se nemohli účastnit sportovci Německa a Japonska. Sovětský svaz svoji výpravu do Londýna nevyslal. Československo reprezentovalo 69 sportovců, z toho 14 žen. V celkovém hodnocení se československá výprava s jedenácti medailemi umístila na 8. místě, Emil Zátopek 1x zlato - běh na 1000 metrů, stříbro - běh na 5 000 metrů.

25. únor 1948, poslední relativně demokratická vláda podala demisi, byla jmenována poúnorová vláda – která již neodpovídala zastoupení stran v parlamentu – v nové vládě z února 48 zcela převládali ministři za KSČ (a KSS) – nekomunistické strany byly zastoupeny zcela symbolicky jako „obrozené“ strany Národní fronty – Čs. strana socialistická, Čs. strana lidová, Strana slovenskej obrody, Strana slobody + dva nestraničtí ministři Ludvík Svoboda (zanedlouho vstopil do KSČ) a Jan Masaryk.

Ústřední akční výbor Sokola
v úterý 23. března 1948 schválil prohlášení, že
„Sokol bude vychovávat své příslušníky k socialismu a povede všechny k podpoře úsilí lidově-demokratického zřízení a budování socialistického státu“.

Tělovýchovný svaz Sokol byl neoficiální název pro Sokol, který se v materiálech objevoval po roce 1945 – oficiální název Sokola zněl po celou dobu – přesněji od roku 1889 (s vyjímkou odboje a okupace – kdy činnost Sokola byla pozastavena nebo zakázána) Československá obec sokolská. Nicméně byl to právě Sokol – který byl vybrán jako jednotná zastřešující tělovýchovná organizace pro ostatní tělovýchovné organizace a to až do roku 1956 – kdy byl po jedenácti letech - od původního záměru z roku 1945 - vytvořen Československý svaz tělesné výchovy – který Československou obec sokolskou nahradil. Nicméně Sokol po únoru 48 již ideově nebyl bývalý Sokol. Československá obec sokolská nejprve prošla změnou vedení – kdy převzal řízení „akční výbor Národní fronty“ a po připojení dalších organizací bylo zvoleno nové vedení – kde mnoho původních Sokolů již nezbylo.

XI. Všesokolský slet v roce 1948 2. 7. 2024 se konal tři měsíce po únorovém převratu se druhého června v Praze „Jakápak je republika bez Beneše, Masaryka!“

„Kdo se na nás mračí, svědomí ho tlačí.“ „Ať žije ten, koho máme rádi!“ Tato a další hesla zaznívala z řad sokolských dorostenců, když jejich průvod mířil z Pařížské ulice na Staroměstské náměstí 27. června 1948. Otevřeně či jen trochu skrytě provolávali slávu prezidentu Benešovi, který necelé tři týdny předtím odstoupil z funkce. V únoru toho roku se moci v Československu chopili komunisté a jejich nejvyšší představitel, novopečený prezident Klement Gottwald, seděl v té chvíli na tribuně na Staroměstském náměstí po boku Josefa Truhláře, starosty. Československé obce sokolské. V okamžiku, kdy dorostenci tribunu míjeli, neuposlechli Truhlářova povelu „vpravo hleď!“ a nepozdravili Gottwalda. Procházeli okolo tribuny mlčky, s hlavami sklopenými nebo s odvrácenou tváří. Teprve když přešli, znovu v průvodu zaznělo skandování jména Edvarda Beneše.

Tento incident je jedním z mnoha, které provázely XI. všesokolský slet na přelomu června a července 1948. V těch dnech se do Prahy sjelo na 118 tisíc sokolů z celé země, mnozí z nich hlasitě vyjádřili nesouhlas s novými poměry a pro některé mělo toto vystoupení celoživotní následky.

Upravený citát z diskuse na internetu... „dcera vzpomíná - jak matka cvičila v roce 1948, na tom posledním všesokolském sletu. Říkala, že se těšila i do průvodu, ale tam už je nepustili, to už platila nějaká omezení. Matka (podle uvedeného citátu) také občas vzpomněla na jejich tělocvikáře, funkcionáře Sokola. Pro něj si přišli přímo do hodiny a zanedlouho odsoudili ho na šest let.“ Ve zmíněném procesu, ve bylo nespravedlivě odsouzeno asi deset lidí (pravděpodobně Sokolů).

LIKVIDACE SOKOLA 1948/49 až 1956
státem řízený útvar + sjednocená organizace sportujícího členstva
Národní tělovýchovný výbor (?1945 až ?1948) + Československý tělovýchovný svaz (1946? - ?)
Státní úřad pro tělesnou výchovu a sport (1948 nebo 49 až 1952) + Československá obec sokolská
co Stání výbor pro tělesnou výchovu a sport (1952 až 1956) + Československá obec sokolská -> Československý svaz tělesné výchovy (1956/57 až 1990)

1948/49 - 1952

Župní organizace Sokola byly nejprve reorganizovány na krajské (s novým zákonem o krajském zřízení č. 280/1948 Sb.) a na podkladě zákona č. 187/1949 Sb., o státní péči o tělesnou výchovu a sport se Sokol stal výkonnou složku Státního úřadu pro tělesnou výchovu a sport. Tehdy přebíral majetek všech organizací, které do něj byly v roce 1948 začleněny. Pro přebírání turistických chat a ubytoven zřídila v roce 1950 ČOS sokolské družstvo služeb „Vzlet“. Do roku 1952 pak probíhala jeho postupná likvidace. V letech 1949–1952 vydávala Československá obec sokolská list „Sokolské noviny“. Začleňování majetku do vlastnictví ČOS probíhalo současně s jeho likvidací a družstvo Vzlet se stalo od roku 1953 národním podnikem, podléhající přímo Státnímu výboru pro tělesnou výchovu a sport a z jehož rozhodnutí vstoupil ke dni 14. 2. 1954 do likvidace a jeho nástupcem se stal „n.p. Turista“.

„základní tělesná výchova“ <-> výkonnostní a vrcholový sport

Nesportovní oddíl základní tělesné výchovy (ZTV) je označení pro tělovýchovné kroužky a oddíly, které se nezaměřují na výkonnostní sport ani na účast v soutěžích. Jejich hlavním cílem je všestranný pohybový rozvoj, udržení kondice a radost z pohybu bez tlaku na výsledky. V roce 1949 se Základní tělesná výchova konstituovala v rámci tehdejších struktur jako nesportovní oddíly Sokola. Šlo o pokračování tradice všestranného sokolského cvičení pro všechny věkové kategorie (od dětí po seniory), které nebylo specializované na konkrétní sportovní disciplínu.“základní tělesná výchova“ na školách - mimo školní výuku byla také nazývána jako „večerní tělocvik“.

1952 - 1956/57

Státní úřad pro tělesnou výchovu a sport byl na základě usnesení komunistické strany a vlády ze dne 2. 12. 1952 a zákona č. 71/1952 Sb., o organizaci tělesné výchovy a sportu nahrazen nově založeným „Státním výborem pro tělesnou výchovu a sport“ (SVTVS). Krajské výbory pro tělesnou výchovu a sport byly v srpnu 1956 přejmenovány na „Přípravné výbory JDTO (Jednotná dobrovolná tělovýchovná organizace)“ a v únoru 1957 až do zvolení nových krajských a okresních výborů používaly název „Přípravný krajský (okresní) výbor ČSTV“. Od roku 1990 užíval značku ČSTV „Český svaz tělesné výchovy“, který se 27. dubna 2013 transformoval na Českou unii sportu.

po 1956...

1957 na celostátní konferenci byl založen Československý svaz tělesné výchovy (ČSTV). Zákonem č. 68/1956 Sbírky byl několik měsíců předtím zrušen Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport a Ústřední výbor ČSTV ho vlastně nahradil.
Československý svaz tělesné výchovy se členil na řídící útvary a sportovní útvary - například Český ústřední výbor ČSTV a Slovenský ústřední výbor ČSTV, a dále na krajské, okresní a místní tělovýchovné jednoty (TJ).
1989 – po listopadových změnách se ČSTV transformoval a rozdělil na národní svazy - vytvořen Český svaz tělesné výchovy (ČSTV), od 2013 Česká unie sportu (ČUZ).

se ze Sokolského stadiónu na Strahově  stal Spartakiádní stadion - a začalo období kdy se místo sokolských sletů v pětiletých cyklech pořádaly spartakiády...

Po potlačení sokolského hnutí a zejména všesokolských sletů
bylo žádoucí zaujmout národ obdobnou manifestací pohybu a sportu
nejlépe ještě masovější
a vznikla „spartakiáda“.

Dlužno podotknout - že stát byl ve svém záměru relativně velmi úspěšný.
Pro název letního festivalu pohybu na Strahově se nemuselo chodit příliš daleko
neboť v roce 1921 proběhla 1. dělnická spartakiáda - kterou organizovala s KSČ sympatizující Federace dělnické tělovýchovy.

Na rozdíl od Všesokolských sletů, organizačně zajišťovaných Sokolskou obcí
organizaci Spartakiád převzal přímo stát (pod patronací KSČ) - a to buďto přímo - prostřednictvím organizací jako je škola nebo armáda - nebo prostřednictvím organizací typu Českoskovenský svaz žen, či Československý svaz tělesné výchovy.

například III. celostátní spartakiáda 1965

 S názvem spartakiáda se organizovala řada masových vystoupení od roku 1955 do roku 1985. Účastníky byly statisíce cvičenců z celého tehdejšího Československa. Spartakiády se konaly vždy na konci června a na začátku července. Konečnému strahovskému vystoupení předcházely měsíce příprav a nacvičování a vystoupení nejprve ve školách (vojenských útvarech, sokolovnách svazu tělesné výchovy), pak okresní kola a krajské secvičování na stadiónech.

A ozvučit Strahov - což se sice povedlo po technické stránce, ale přišel stín...
Aparatura se zřítila a několik dětských účastníků přišlo o život.

Jinak ovšem zvuk na Strahově byl velmi kvalitní - navíc hráli anglicky...

„Downtown“ populární song z 1964 o úniku z každodennosti a rozptýlení co přinesl ruch centra města.
Spartakiáda 1965
Dokumentární film Krátkého filmu o III. celostátní spartakiádě...
V Praze roku 1965 ještě byl na Karlově mostě asfaltová silnice s běžným provozem.
Také téměř polovinu stopáže zabírají záběry na pražské pamětihodnosti, proto je komentář namluvený v několika jazycích, zjevně pro cizince.
Cizinci jsou i filmovými hrdiny.
Nejprve nadšení z festivalu cvičenců a cvičenek na Strahově,
a pak hospoda U Kalicha.

Právě v hostinci U Kalicha nechal spisovatel Jaroslav Hašek zatknout tajným policistou Bretschneiderem hrdinu své knihy - vojáka Švejka.
U kalicha je v provozu více než 130 let starý hrací stroj orchestrion, který dodnes funguje a dotváří autentickou atmosféru staré Prahy.
Rok 1965: restaurace - tehdy provozovaná státním podnikem Restaurace a jídelny, prošla v roce 1965 velkou a zásadní rekonstrukcí.
Hostinec získal svůj dobový rustikální vzhled s dřevěným obložením, replikami historického nábytku, obrazem císaře pána Františka Josefa I. a slavnými citáty a kopiemi ilustrací Josefa Lady včetně Švejka a samotného Haška.

1. Spartakiádní sradión na Strahově
2. cvičení vojáků s nářadím
3. Vyspělé cvičenky – „Pohybem ke kráse“
4. cvičení mužů – „Jednotně vpřed“
5. část průvodu učňovského dorostu Prahou

Sokol po listopadu 89

Sokol je zkrátka velmi silná národní, celospolečenská a nepolitická tradice, ke které jsme se dokázali vrátit i po roce 1989.První všesokolský slet po listopadu 89 v roce 1994 sice už neměl statisícovou účast, ale členská základna se i dnes v Praze pohybuje 20 000 účastníků.

Prahou v neděli prošlo na 15 000 členek a členů České obce sokolské, 3. července 2024 při zahajovacím průvodu 17. všesokolského sletu. Slet vyvrcholí hromadnými vystoupeními v pražském Edenu. Na galavečeru Sokola vystoupili cvičenci z Clevelandu a další Američané při představení v Edenu.