Mé srdce bije pro nádraží v centru... Jak jinak uvést variantu řešení brněnského železničního uzlu která je mi nejbližší – totiž v rámci stávajícího hlavního nádraží.
Přes deset let (s krátkým přerušením) mám na internetu návrh řešení, který je v něčem podobný oficiálnímu návrhu nádraží v přisunuté poloze – tzv. Nádraží pod Petrovem – v něčem je však úplně jiný.
- Podobně jako u varianty „Petrov“ je zde kolejiště navrženo ve dvou výškových úrovních – nadzemní a podzemní. U mého návrhu však z hlediska půdorysu tato kolejiště nikoliv nad sebou, ale vedle sebe.
- Také u mnou předloženého návrhu je oddělena regionální a dálková doprava – ale pro tu regionální zůstává využito historické nádraží – zatímco přístup k podzemnímu kolejišti dálkové dopravy by umožňovala nová podchodová odbavovací hala. To znamená, že na povrchu by se nádraží prakticky obešlo bez nějakých dostaveb a přístaveb.
- Zatímco u varianty „Petrov“ vede tunelové spojení pod městským centrem ve směru sever-jih, u druhého návrhu centrum míjí směrem na východ.
A tak by se dalo pokračovat. Nejilustrativnější však bude samotné grafické schéma...
Podle tohoto návrhu by se vedle funkcionalistické budovy pošty vstupovalo do podzemní odbavovací haly...
Privátní poznámka na závěr
Ve svých příspěvcích o brněnském nádraží jsem rozhodně nechtěl hrotit nějakou polemiku mezi různý návrhy – spíš jsem chtěl upozornit, že tu jsou nějaké alternativy.
Pak snad ještě co mě vedlo k vypracování vlastního návrhu, či návrhů. „Výtvarno“ tedy i architektura a urbanismus mě oslovovaly už od mala. Dokonce jsem měl po jistou dobu vizi jít studovat architekturu – jenže můj středoškolský prospěch byl nevalný. V určitém malém měřítku jsem se alespoň realizoval v pár drobných stavbičkách třeba na zahradách typu terasa apod. Sjednocujícím prvkem pro tyto realizované drobnosti a třebas i nerealizované rozsáhlejší návrhy byla snaha o co maximální využití geometrie v ploše i prostoru.
