Na rádiových vlnách 5 (jak se nastavuje rozhlasový přijímač a ladí - tranzistorová rádia)

U rozhlasového přijímače jsou vlastně dvě nejpoužívanější tlačítka - jednak hlasitost a jednak ladění rozhlasových stanic. Tlačítkem "hlasitost" se někdy celý přijímač vypíná - někdy je u přístroje samostatný spínač ON-OFF.    

ROZCESTNÍK ELEKTRONICKÉ SOUČÁSTKY a ROZHLASOVÉ VYSÍLÁNÍ (TRANZISTOR)

nejprve hlavní příspěvky pro elektrospotřebiče a  rozhlasové vysílání Co se děje kolem elektřiny 1 - energie z elektrárny, druhy elekrospotřebičů, rozdíl AC/ DC - Blog iDNES.cz  současně rozcestník pro elekrospotřebiče /  Co se děje kolem elektřiny 5.6/ na rádiových vlnách 6 - AC/DC napětí, frekvence, amplituda, oscilační proměnná, firma Iron rádio Brno - Blog iDNES.cz současně rozcestník pro rozhlasové vysílání

Na rádiových vlnách (prvotní rádia a zesilovače) - Blog iDNES.cz

dioda / tranzistor / triak Co se děje kolem elektřiny2 - elektronické součástky dioda, tranzistor + pračky - Blog iDNES.cz

Na rádiových vlnách 2 (jak vlastně vzniká rozhlasové vysílání) - Blog iDNES.cz

Na rádiových vlnách 3 (rozhlasové vysílání a krystalka) - Blog iDNES.cz

Co se děje kolem elektřiny 3 - Zenerova dioda proti nadměrnému odběru, výkon a příkon, větrné elektrárny - Blog iDNES.cz

Na rádiových vlnách 4 (opět krystalky) - Blog iDNES.cz

/ladění rozhlasu 1/ Na rádiových vlnách 5 (jak se nastavuje rozhlasový přijímač - tranzistorová rádia) - tento příspěvek

na rádiových vlnách 5,2, ladění rozhlasu  Co se děje kolem elektřiny 5 - tranzistor jako elektronická součástka / porovnání VN - NN - Blog / funkce zesilovače u moderních rádií - Blog iDNES.cz   a současně druhý z příspěvku na téma "tranzistor" a rovněž třetí z příspěvků na téma zesilovače 

na rádiových vlnách 6 Co se děje kolem elektřiny 5.6/ na rádiových vlnách 6 - AC/DC napětí, frekvence, amplituda, oscilační proměnná, firma Iron rádio Brno - Blog iDNES.cz

Co se děje kolem elektřiny 9 - DC a AC magnetismus - jak na mikrovlnku 5 - Blog iDNES.cz jak funguje magnetron

Letiště Brno a polská LOT a Fokker F-VII/1m, Junkers 52 a letecká rádiostanice LR 10 - Blog iDNES.cz

Letiště Brno, Mig 21 a elektrotechnické a radiotechnické vybavení letadel - Blog iDNES.cz

 

nultá část - střípky z historie radioamatérství

část 1 Jak se nastavuje rozhlasový přijímač

část 2 součástka tranzistor

část 3 radiopřijímač - tranzistor

 

nultá část střípky z historie radioamatérství

Rok 1960 přinesl pro Bangladéš nemalé změny - v Dhace byla postavena velmi moderní budova parlamentu a v samotném Bangladéši vydána opatření, která uvolnila rozhlasové vysílání a včetně domácích radiostanic. 

odkaz na rozcestník architektura Přestupy mezi dálkovou a městskou dopravou a jízdní řády - Blog iDNES.cz

JOHN WAL60D - Čechoameričan který z USA navazoval spojení s radioamatéry z Českoslpvenska.

odkaz na rozcestník "60tá léta" Léta šedesát šest až šedesát osm - Blog iDNES.cz

část 1 jak se nastavuje rozhlasový přijímač

HLASITOST

Ovladač hlasitosti je zpravidla napojen na potenciometr. Potenciometr je vlastně regulovatelný odpor-rezistor. Při změně hlasitosti se vlastně mění velikost - neboli amplituda elektrického proudu protékajícího přijímačem - a velikost proudu vlastně v souladu s "Ohmovým zákonem" reguluje potenciometr přidáváním, nebo ubíráním odporu.

LADĚNÍ 

Při ladění velkost (neboli amplituda) proudu zůstává beze změny - mění se však frekvence proudu. Opět - podobně jako u nastavování hlasitosti se sice mění napětí - ale jelikož velikost proudu i odpor v obvodu zůstávají beze změny - neplatí v tomto případě u tohoto jevu Ohmův zákon a změna napětí se projevuje nikoliv změnou amplitudy proudu - ale změnou jeho frekvence.

Změna napětí se v tomto případě nastavuje změnou kapacity odporu - k čemuž slouží součástka zvaná kondenzátor. Změna kapacity u kondenzátoru se dociluje podobným způsobem jak napovídá značka kondenzátoru - tedy přibližování či oddalování destiček které zhora a zdola uzavírají prostor tělesa kondenzátoru. Při přibližování destiček - tedy zmenšování prostoru - kapacita kondenzátoru možná trochu překvapivě vzrůstá - čili kondenzátor tak trochu připomíná píst a změnu tlaku.

DOLAĎOVÁNÍ či JEMNÉ LADĚNÍ

Ladící obvod v radiopřijímačích dotváří další součástka - kterou je cívka. Cívka prvotně umožňuje prvotně indukci proudu s rozhlasovým dále do rádiopřijímače - ale současně určitou předem navolenou změnou své indukčnosti mění velikost resonančního napětí - i tímto způsobem podobně jako kondenzátor ovlivňuje frekvenci proudu.

Možná je namístě připomenout - že "resonanční napětí" je určitá relativně úzce vymezená hodnota - právě na tuto hodnotu je právě potřeba změnou frekvence proudu s rozhlasovým signálem. Při odlišujících se hodnotách napětí na cívce nevzniká indukce a proud odchází nevyužit směr uzemnění.

A ještě jedna poznámka...

Liší se frekvence signálu rozhlasového vysílače a frekvence která se upravuje pro hodnotu resonančního napětí na cívce. Indukovaný proud na anténě přijímače má ještě tutéž hodnotu jako radiové vlny - ale na ladícím obvodu se upravuje. Z reproduktorů rozhlasu tedy vystupuje zvuk o jiné frekvenci než z rozhlasového vysílače. 

DODATEK 1

Menší upřesnění vztahu napětí a proudu v obvodu s jejich frekvencí. 

Elektrický obvod je na jedné straně vymezen Ohmovým zákonem - tedy veličinami proud, napětí, odpor. Na druhé straně se projevuje jevy jako je indukce, kapacita a rovněž odpor. Z čehož plyne, že do účinnosti Ohmova zákona spadá pouze odpor - čili rezistance. Kapacitu - či indukčnost vymezují již další fyzikální zákonitosti - i když stále existuje jistý matematicko-fyzikální vztah mezi proudem a napětím - a indukcí a kapacitou. 

Z hodnot indukce a kapacity lze už další veličina - a to dost podstatná pro funkci ladících LC obvodů - a to frekvence.

DODATEK 2

Zde jedna  upřesňující poznámka poznámka - která přišla v diskusi a upřesňuje zejména činnost kondenzátoru...

 ... Většinou se kapacita (kondenzátoru) mění posouváním desek. V dnešní elektrotechnice se používají diody, které mění kapacitu s měnícím se napětím. Odpadá složitá mechanická manipulace.

část 2 součástka tranzistor

Tranzistor jako zesilující prvek pro rádiopřijímače

nejprve malé opakování

elekromagnetické vlnění které zachycuje anténa radiopřijímače má dvě složky

1. nosný proud - který vytváří vysílač k přenosu signálu a který charakterizuje FREKVENCE
2. zvukovou složku - více než o proud je u této složky o napětí - neboť kolísání napětí - přesněji AMPLITUDA právě modeluje zvuk - který se line z reproduktorů

/asi není zcela na místě "napětí" a "proud" pojímat jako zásadně odlišné složky protože jsou společně definovány podle Ohmova zákona/

v radiopřijímači se vlastně neděje nic jiného - než že se tyto složky zachycují - posléze se od sebe druhotně oddělují - pro vlastní příjem je pak podstatná hlavně amplituda se zvukem

ovšem zpravidla je potřeba zvuk ze sílit - a jako základní součástka zesilovače se uplatňuje TRANZISTOR

základním úkolem tranzistoru v zesilovači je spojit amplitudovou složku se zvukem s dalším (nijak nemodulovaným) proudem - který vlastně působí jako posilovač amplitudové složky přijímaného signálu

základní TRANZISTOR je dvojího druhu
UNIPOLÁRNÍ TRANZISTOR (svou funkcí více podobný elektronce triodě) - kde se na přenosu elektrické energie podílí pouze "majoritní nosiče" - označované jako "plus" /i když reálně proud přenáší záporné elektrony - ale zavedlo opačné značení/
UNIPOLÁRNÍ TRANZISTOR lze také označit jako NAPĚŤOVÝ tranzistor

dalším hlavním druhem tranzistoru je BIPOLÁRNÍ TRANZISTOR - kde se vedle majoritních nosičů na přenosu též podílí minoritní nosiče opačné polarity

oba druhy tranzistorů fungují v základní verzi s polovodičovými přechody NPN - " možno ji neformálně nazvat "normální" verze a stejně tak jsou tranzistory zhotovovány v inverzní verzi "PNP" - kterou by bylo možno označit jako "převrácená"

"PNP TRANZISTOR"
v počátečním pootevřeném stavu finguje jako běžná dioda PN - a po dosažení jisté napěťové hodnoty se takzvaně "otevře" a může fungovat jako zesilovač - a pro směr výkonného posilovacího proudu v podstatě i jako vodič

elektroda "B - báze" bipolárních tranzistorů - báze má dvě funkce má dvě funkce
- jednak spínač (po dosažení otevíracího napětí)
- a dále jako přívod regulačního proudu s rozhlasovým signálem (přesněji - napětí s amplitudou)

další vstupní elektroda kterou je "C - koletor" slouží pro vstup výkonného proudu (viz výroba elektřiny prostřednictvím střešních kolektorů)

a konečně elektroda E - emitor je určena pro výstup - či odtok spojeného proudu

TRANZISTOR "NPN"
- součástka kde je vše naopak

"B - báze" je počátečním stavu vlastně svou funkcí "Zenerova dioda" která funguje pouze jako výstup nevelkého počáteční proudu a jako spínač se tedy neuplatňuje

jako spínač u PNP tranzistoru naopak funguje
E - emitor (vstup výstupem)
- po dosažení proudu o jisté hodnotě napětí (0,7 V) se tranzistor takzvaně otevře a začne jím protékat proud obojího druhu
- jednak výkonný proud z emitoru do kolektoru
- a dále regulační proud s namodulovaným zvukem - který do zařízení vstupuje již přes B - bázi

B - báze tedy zafunguje jak Zenerova dioda a tok proudu se přesměruje naopak

a na podobném základním a inverzním principu je založen rovněž UNIPOLÁRNÍ tranzistor