Moravská německojazyčná literatura a němčina

Krátký report o přednášce, která se konala v Moravské zemské knihovně a kterou vedla prof. PhDr. Ingeborg Fialová.

RL Rozcestník Lažanského náměstí

Tisk knižní výroba, n. p. třída 9. května Brno – blog iDNES.cz

Kavárna Bellevue a politická scéna Francie 80tých a 90tých let – blog iDNES.cz

Moravská německojazyčná literatura a němčina (tento příspěvek – vztaženo k Německému domu)

OBSAH

RL Rozcestník Lažanského náměstí / Německý dům na Lažanského náměstí

1. Moravská německo-jazyčná literatura (přednáška)
Herr von Hradschin

2. Hugo Sonnenschein

3. Ernst Weiss

4. Nansenův pas

5. Brno v době protektorátu Čechy a Morava

6. Moravští Němci – jazyková mapa

Německá menšina v Brně ve středověku
Karlov – německý jazykový ostrůvek na Českomoravské vysočině

7. Vládní obvod Opava

8. Hřebečsko – největší jazykový ostrov na Moravě, Konický jazykový ostrůvek

9. němčina

RDO2WW Rozcestník Německo, Rakousko, 2. světová válka

Německý dům

Deutsches haus mit kaiserJosef II. Denkmal in Brünn ; Datum, 1892

Lažanskýplatz und ein zur Straße „Am Kiosk“ hin gelegener Zwischenpark. Im Jahr 1891 wurde der Park als Standort für das Deutsche Haus ausgewählt. Die Eröffnung des Deutschen Hauses in Brünn wurde am Mai 1891 gefeiert.

Der Gewerbeverein in Brünn war im Jahr 1891 eine zentrale Institution für Handwerker, Industrielle und das deutschsprachige Bürgertum der Stadt. Das Jahr 1891 markiert einen historischen Meilenstein in der Vereinsgeschichte, da der Verein in diesem Jahr seine neuen Räumlichkeiten im neu eröffneten Deutschen Haus bezog. Brünn galt im späten 19. Jahrhundert aufgrund seiner stark ausgeprägten Textil- und Maschinenbauindustrie als das „österreichische Manchester“ Krátce ze Šlapanic u Brna – počátky textilního průmyslu v Brně – Blog iDNES.cz . Organisationen wie der Gewerbeverein spielten eine Schlüsselrolle bei der wirtschaftlichen Vernetzung, der Organisation von Fachausstellungen und der Ausbildung von Fachkräften in Mähren.

Am 19. Oktober 1903 war Arthur Schnitzler anlässlich einer Lesung hier zu Gast. 19. října 1903 zde v rámci autorského čtení vystoupil Arthur Schnitzler.

Unter den musikalischen Veranstaltungen im Deutschen Haus gelten ein von Richard Strauss am 2. April 1911 dirigiertes Konzert der Brünner Philharmoniker – zur Aufführung gelangten Beethoven sowie Eigenkompositionen.

Deutsche Haus in Brünn wurde 1945 bei einem Luftangriff schwer beschädigt und anschließend abgerissen.

Das Kaiser-Josef-II.-Denkmal in Brünn war ein monumentales Denkmal, das im Jahr 1892 auf dem damaligen Lažanskýplatz vor dem Deutschen Haus enthüllt wurde. Kaiser Josef-Denkmal-Verein unter dem Brünner Bürgermeister Gustav Winterholler ließ das Werk errichten, um an die Reformen des habsburgischen Kaisers zu erinnern. Pomník císaře Josefa ovšem v roce 1919 demontovali českoslovenští legionáři – nicméně socha zůstala deponována – byť ve zcela utilitárním prostředí areálu městkých jatek – nicméně v roce 1947 si někdo vzpomněl – že by socha mohla mít přeci jen přiměřenější místo – a byla přemístěna do areálu Zemského ústavu pro choromyslné v Černovicích – kde byla zakomponována do parkově upravených exteriérů areálu – čím se socha ocitla ve velmi podobném prostředí pro které byla původně vytvořena.

Brno v dobách první republiky – bylo domovem tří národů – Čechů, Němců, Židů – ve městě byli přítomni i příslušníci dalších národů – třeba jako studenti, dělníci nebo turisté – takže město mělo téměř kosmopolitní charakter – což podtrhovala i architektonická noderna ze skla a betonu. Byla druhá polovina třicátých let a vše se mělo změnit.

1.

Moravská německo-jazyčná literatura (přednáška)

Moravská německo-jazyčná literatura (přednáška)

místo:Moravská zemská knihovna; přednášející Prof PhDr Ingeborg Fialová Dr, doba konání 2017 nebo 2018

Cílem přednášky bylo podat informaci co je moravská německá literatura a proč stojí za to, aby byla vyhrabávána z nánosů zapomnění a zbavována ideologických povlaků.

Posluchač se například mohl dozvědět  o tom, že například poměrně známá Pražská německá literatura byla do značné míry uměle vytvořeným fenoménem, aby alespoň částečně mohla být vzata německá literatura z českých zemí na milost – byla literatura pražská líčena jako o něco pokrokovější, sociálnější než německá literatura zbytku Českých zemí a tedy i z Moravy. Ta měla upadnout v zapomnění  a její existence byla připomínána až po roce 1990, kdy se postupně začala zbavovat nálepky zpátečnictví a nacionalismu.

Nelze zastírat, že součástí moravské německojazyčné literatury tato nacionalistická - či dokonce nacistická literatura byla – na druhou stranu toto literární spektrum zahrnovalo i opačný extrém – jakou byla německojazyčná literatura židovská – v krajním případě sepisovaná třeba i v koncentračním táboře Terezín (což byl jediný koncentrák kde Židé mohli ještě alespoň částečně tvořit – v táborech na východě to bylo už naprosto nemyslitelné).

německé Brno – 15. března 1939 Brno dostalo zeleno-šedý nádech, uniformy wehrmachtu převládaly mezi návštěvníky cukráren a kaváren – a všude bílý podkolenky

/bílé podkolenky a krátké kalhoty – se spoustou kapes - byly typickou „výstrojí“ účastníků událostí let 1938/39 z německé strany – informace pochází z diskuse dvou pamětníků „Na devadesátce“ – přičemž oba pamětníci vzájemně své informace zpochybňovali“/

Pán z Hradčan / Herr von Hradschin

Alespoň jeden konkrétní titul knihy z řad moravských německojazyčných spisovatelů – Herr von Hradschin, čili Pán z Hradčan. Autor není znám, navíc titul knihy by víc „slušel“ pražské německojazyčné literatuře – nicméně kniha vyšla z prostředí Moravy. Autor se v knize má zabývat osobou krále a císaře Karla IV. – o pokouší se o začlenění do kulturního prostředí Německa.

Herr von Hradschin Karl IV – Pán z Hradčan Karel IV /Moravská zemskáknihovna 2017/

Výše předložená ilustrace – návrh pro obálku knihy Pán z Hradčan – je ilustrace novodobá, jediným podkladem byl název knihy.

2.

Hugo Sonnenschein

Olomoucké Centrum pro výzkum moravské německé literatury mělo v databázi v počátku na dvěstě spisovatelů a posléze dosáhla počtu takřka tří tisíc. Z mnoha osudů, které reprezentují třeba velmi pohnuté 20té století lze zmínit například německy píšícího spisovatele židovského původu kterým byl  třeba Hugo Sonnenschein. Tento – svým ideologickým zařazením anarcho-komunista byl za druhé světové války vězněn v koncentračním táboře Osvětim.

Po bitvě o Polsko bylo Těšínsko na podzim začleněno do Katovického vládního obvodu v rámci říšské provincie Horní Slezsko (Oberschlesien), nikoliv do Protektorátu. Části Ostravska (zejména Těšínsko a okresy Bílsko, Žywiec) tak spadaly přímo pod správu z Katovic. Němci rovněž zneužívali polské dělníky ze sousedního Generálního gouvernementu na nucené práce v ostravských dolech a hutích. Slezská Ostrava zároveň sloužila jako tranzitní uzel pro transporty směřující na východ do vyhlazovacích táborů (např. do blízké Osvětimi, která ležela právě v přičleněném Horním Slezsku).

pomezí Böhmen und Mähren, Oberschlesien, General Gouvernment a Slovenská republika (centroid přiblžne Moravská Ostrava)

Koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim (Auschwitz) se nacházel na území Polska, které bylo po německé okupaci v roce 1939 anektováno a začleněno přímo do říše - rovněž do provincie Horní Slezsko, vládní obvod Katovice (nikoliv do Generálního gouvernementu). Přestože ležel těsně za hranicí, byl úzce propojen s okupační správou v Generálním gouvernementu (centrem v Krakově).

Přehrada Bystřička – část 6.3 Polsko, Oberschleslesien, Auschwitz – Blog iDNES.cz

Původní tábor Auschwitz I byl založen v bývalých kasárnách ve městě Osvětim (německy: Auschwitz, polsky: Oświęcim) přibližně šedesát kilometrů západně od Krakova na území provincie Slezsko.

Sonnencheinovi se Osvětim-Březinku podařilo přežít  a po osvobození Rudou armádou se dostal do Moskvy – do kruhů kolem tamního vedení KSČ.

a již Hugo Sonnenschein

Hugo Sonnenschein

Jenže po válce byl Sonnenschein záhy obvině z kolaborace z gestapem a znovu uvězněn – tentokrát na Mírově. Například Ivan Olbracht se vehementně zasazoval o Sonnenscheinovo propuštění – to však naráželo na rezolutní „ne“ Klementa Gottwalda. Proslýchá se, že za jeho uvěznění m mohl být i fakt, že věděl příliš mnoho o selhání vztahu s gestapem právě u Julia Fučíka – ale to jenom další spekulace. Fakt je – že Sonnenschein ve vězení na Mírově v 50tých letech zemřel.

místa kde byli v padesátých letech věžněni političtí vězni (československé gulagy)

Tyto – a ještě mnoho dalších zajímavostí se tedy mohl návštěvník přednášky dozvědět. Došlo i na poznatky, které souvisí s německou literaturou již velmi volně. Třeba, že v současnosti je  používání starých německých názvů českých měst a obcí již na ústupu. Současný občan Německa či Rakouska by například pro Opavu spíše použil český název než německé Troppau. Není bez zajímavosti, že zatímco za časů NDR bylo používání německých názvů potlačováno z politických důvodů – v období  protektorátu tomu bylo naopak s českými názvy pro města německá. Tehdy například nebylo radno říkat „Jedu do Berlína“ ale bylo záhodno vyslovit „Jedu do Berlinu“.

3.

Ernst Weiss

Ernst Weiss (1882–1940) pražský německý prozaik pocházející z Moravy – před nacismem uprchl do Paříže.

Ernst Weiss

Znovuobjevená novela „ohně, jiskry nebo krve, slz a křiku“ – tak označil svoji prózu Jarmila brněnský rodák, německy píšící spisovatel a lékař Ernst Weiss.

Více než půl století po napsání se podařilo badatelům v Památníku národního písemnictví v Praze objevit strojopis novely Jarmila. Do té doby byla existence této prózy Ernsta Weisse známá pouze z několika zmínek, odkazů a stručných charakteristik. Novelu nedlouho po objevení vydalo nakladatelství Aulos v českém překladu Evy Pátkové.

Autorův přítel, spisovatel Stefan Zweig, neváhal Jarmilu označit za označit za nejlepší Weissovu novelu. Jarmila má podtitul Milostný příběh z Čech. Vypravěč se při své obchodní cestě do Prahy náhodně setkává s mladým hodinářem a pouličním prodavačem mechanických ptáčků Bedřichem. Ten mu svěřuje svůj životní příběh. Vypráví o své vášnivé lásce k Jarmile, mladé ženě obhroublého starého sedláka a obchodníka s peřím. Tragické vyústění milostného vzplanutí pak neodvratně předznamenává konec Bedřicha samotného.

Jarmilu napsal v roce 1937, v době svého pařížského exilu. Tři roky poté, v den vstupu německých vojsk do Paříže, sám dobrovolně ukončil svůj život.

/Německá okupace Paříže představuje období od 14. června 1940 (příchod německých vojsk) do 25. srpna 1944 (převzetí kontroly nad městem 2. obrněnou divizí a podepsání kapitulace), kdy bylo město Paříž pod správou Třetí říše/

4.

Nansenův pas, Nansenův úřad pro uprchlíky

Fridtjof Nansen – 10. 10. 1861 – 13. 5. 1830, norský polárník. 1888 zkoumal vnitrozemí Grónska; 1893 – 96 podnil na lodi Fram plavbu Severním ledovým oceánem. 1895 se neúspěšně pokusil dosáhnout severního pólu se psím spřežením. Od 1918 se věnoval meznárodním pomocným akcím. Nobelova cena míru 1922.
Nansenův mezinárodní úřad pro uprchlíky, odborný orgán bývalé Společnosti národů se sídlem v Ženevě; jeho činnost měla napomáhat repatriaci nebo novému usídlení válečných uprchlíků a zavlečených osob. Npbelo cena míru 1938. Po 2. světové válce nahrazen úřadem Vysokého Komisaře OSN pro uprchlíky.
Nansenův pas, mezinárodní průkaz pojmenovaný podle předsedy komise bývalé společnosti národů F. Nansena, vystavovaný na základě mezinárodní dohody z 1928 uprchlíkům, zejména protičevoluční ruské emigraci. Majitelé N. p. nadále – např. v ČSR nebyli považováni za bezdomovce, ale měli výhodnější postavní cizince. Celá akce byla nepřátelsky zaměřena proti SSSR; politickým uprchlíkům z fašistických států, domáhajících se ve 30tých letech vydání Nansenova pasu, se málokdy vyhovělo.

5.

Brno v době protektorátu Čechy a Morava

Tíživý život pod hákovým křížem

V Brně okupovaném nacisty se zvláště temně zapsala místa v nichž trpěli Židé, vězni či Rómové...

VÝZNAMNÁ MÍSTA SPOJENÁ S NĚMECKÝMI OKUPANTY

Žalář v Kounicových kolejích

Vězení, mučírna, popraviště v Žabovřeskách - kudy prošlo v době okupace až 35 000 lidí, z nichž zhruba 700 zde bylo popraveno.

Hrad Špilberk - tvrz němectví

Od začátku okupace do července 1940 Špilberk sloužil i jako věznice. Po přestavbě v nacistickém duchu byla pevnost od konce roku 1941 proměněna na kasárna wehrmachtu.

hrad Špilberk na soukromé fotce asi z 50tých let 20tého stol.

Řídící úřadovny gestapa

Obávaná tajná policie byla postupně na Orlí 30, v Mozartově 3 a na Veveří 70 (dnešní právnická fakulta).

Úřad pro „práskače“

Velký význam pro gestapo měli konfidenti - jejichž evidenci a práci řídil tzv. N-referát, který měl úřadovat v sídle firmy Erlian-Export-import v Jánské 7.

Centrum nacistické propagandy v dnešním domě umění na Malinovského náměstí 2 měly udržovat úspěchy nacistického režimu, představovat německé umělce na Moravě a připomínat německou minulost Brna i celé Moravy.

Hrad Veveří - středověké sídlo SS

Hrad Veveří se měl proměnit ve školící středisko několik stovek kadetů SS. Spíše než skutečná kasárna se z rekreační budovy stalo oblíbené rekreační místo a částečně i bydliště německých důstojníků.

Brněnský koncentrák - Internační tábor pod Kaštany v dnešních Národního odboje - pobývali zde lidé zatčení z poltických a rasových důvodů, pro porušení pracovní morálky, rodinní příslušníci vojáků a politiků působících v exilu nebo jiní lidé než československé národnosti - nejčastěji Ukrajinci.

Pobočný koncentrační tábor Barvičova 85

Vězni držení v Barvičově 85 se dostali do nedokončené budovy dnešního Biskupského gymnázia, v nichž byla zřízena chemická a fyzikální laboratoř, kde se pracovalo na vývoji zbraní.

Shromaždiště brněnských Židů z Obecné a měšťanské škole Merhautova 37 - odkud byli Židé deportováni nejprve na nádraží Brno páté. nástupiště - odtud do Rodinného tábora Terezín a nebo přímo do vyhlazovacích táborů na východě.

shromaždiště Židů Brno škola Merhautova 37 – ilustrační skica

Vzpomínka, úcta a společné připomínání osudů, na které nesmíme zapomenout. Festival Meeting Brno zve na pietní akce věnované obětem holokaustu, nacistického i poválečného násilí.

Uctění památky obětí holokaustu 5. nástupiště Brno–hlavní nádraží - čtvrtek 21. 5. 2026 | 17.00.

Brno hlavní nádraží páté nástupiště – skica se shromáždění k uctění památky deportace Židů 21. 5. 2026

cestou z pietního aktu
na V. tém nástupišti Osobního nádraží
se první skladba
zdála
tak nekonečná
vyjímečná
že
se muselo
počkat
několik dalších
kratších
skladeb
než se pocit vrátí

skica z klavírní improvizace u stánku s osvěžením poblíž zastávky tramvaje směrem Výstaviště

událost v rámci festvalu Meeting Brno https://www.facebook.com/plugins/post.php?href=https%3A%2F%2Fwww.facebook.com%2Fmeetingbrno%2Fposts%2Fpfbid0B7gagFmgYTQtfWwzU3g6gtLpJX2cJE8j9WRTEyav14hoc4kdt24XMRnwRbFWcmCQl&show_text=true&width=500

Pole a Královo Pole.

Karte von Brünn zur Zeit des Protektorats, die den Brünn Personenbahnhof zeigt / protektorátní mapa Brna se stanicí Brno osobní nádraží

Německý dům - stavba na Lažanského náměstí - nyní Moravské náměstí - sloužila jako hlavní centrum brněnských Němců.

Úřadovna říšského protektora - do roku 1941 na Moravském náměstí 1, pak jeho kompetence převzal říšský úřad vedoucího SS

Shromaždiště brněnských Rómů

Z městských jatek v Masné ulici byli vypravovány transporty s romským obyvatelstvem. Celé rodiny byly drženy ve stájích jízdního oddílu protektorátní uniformované policie.

6.

Moravští Němci – jazyková mapa

Mährische Deutsche

Německé dialekty v českých zemích před rokem 1945 byly tak specifické, že si vzájemně těžko rozuměly. Pražská němčina byla byla nejblíže rakouské němčině, ale s mnoha specifickými rysy, např. trylkováním -“r“ jako v češtině.

Chebsko a Západní Čechy – severobavorské dalekty (Nordbarich)
Mostecko – Ostfrankish (někdy označovaná i jako Nordfrankish) – severní, či východní Franština
Teplice – Ústí n. L. – saská němčina – Sächsisch
severní pohraničí Čech a Moravy (včetně Olomouce) – slezská němčina
jižní pohraničí Čech a Moravy – středobavorské dialekty (Mittlebarich)

mapa dialektů němčiny v Českých zemích – fcb.com

němčina na Moravě...
jižní Morava a Brněnsko – Mittelbarisch
severní Morava, Slezsko a Olomouc – Schlesisch
další jazykové ostrůvky měly vlastní nářečí

Německá menšina v Brně ve středověku

První zmínky o německém etniku v Brně pochází ze 13tého století. Německé obyvatelstvo, které se usadilo kolem dnešní Běhounské ulice.

Založení kostela se předpokládá v období, které je vymezeno vládou Vladislava Jindřicha, tedy mezi roky 1201–1222. Nejstarší písemná zmínka o kostele sv. Jakuba - který sloužil jako farní německým kolonistům, jsou z listin Přemysla Otakara I. z roku 1228.

Původní kostelík byl menší než dnešní monumentální stavba a byl obklopen hřbitovem a dalšími kaplemi.Původní románská podoba kostela sv. Jakuba v Brně se nedochovala, neboť byla na přelomu 14. a 15. století nahrazena současným gotickým chrámem. Románská stavba byla postupně přestavěna na gotický kostel. Dnes je kostel sv. Jakuba známý především jako jedna z nejcennějších pozdně gotických památek s 92 metrů vysokou věží. Podoba stavby pravděpodobně typově nevybočovala z tehdejší moravské románské architektury, tedy bazilikální trojlodí s dvojicí západních věží a chórem.

(2. vrcholně gotický kostel. Z archeologických nálezů vyplývá, že někdy na konci 13. až začátku 14. století byl románský kostel nahrazen vrcholně gotickou stavbou o přibližně stejných rozměrech, jako je kostel stávající. 2. kostel měl však být již po necelých sto letech rozebrán a nahrazeno novostavbou ve slohu pozdní gotiky. a nahrazena stavbou současnou).

Dnešní pozdně gotický síňový kostel by měl pocházet z let 1500 – 1592. Jedná se o takzvanou o redukovanou stavbu katedrálnho typu bez věnce kaplí a opěrného systému.

Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba, Brno je územní společenství římských katolíků v rámci brněnského děkanství brněnské diecéze.

Brno mělo i specifický dialekt – žila zde významná německá menšina, asi 30 % obyvatel města, a dodnes má i brněnská čeština „brněnština“ svůj vlastní dialekt založený převážně na německých převzatých slovech.

Karlov – bývalý německý jazykový ostrůvek na Českomoravské vysočině

Mezi německými jazykovými ostrůvky na Moravě - i když označení „na Moravě“ zde s jistou výhradou - byl nejmenším ostrůvkem, či jazykovou enklávou obec Karlov.

Karlov (německy Libinsdorf, též Liebinsdorf, dříve Karlshof) je obec asi deset kilometrů severně od Žďáru nad Sázavou a se sousedními Škrdlovicemi tvoří něco jako dvou-vesnici.

Karlov - na pravém břehu Karlovského potoka v Žďárských vrších - historicky sice patří do Čech, ale historická hranice s Moravou probíhá jen 500 metrů východně od obce - a za protektorátu byla zemská hranice posunuta více na západ - k Přibyslavi - obec se tedy ocitla asi na pět let na Moravě. .

Vesnice na zemské stezce pře Libici na Doubravou byla pravděpodobně osídlena ve 13. století během kolonizace českomoravského pohraničí. První zmínky pocházejí z roku 1457, kdy zde cisterciácký klášter v Sársku zřídil klášterní statek. Po zrušení kláštera během josefínských reforem připadlo panství Karlshof v roce 1784 Náboženskému fondu. Klášterní statek byl zrušen v roce 1789. Karl von Libin, okresní správce Czaslau, nechal panství rozdělit a usadil zde 20 německých osadníků. Noví osadníci pocházeli z Rosendorfu a pojmenovali vesnici po svém zakladateli Liebinsdorf nebo Libinsdorf .

V roce 1840 se Libinsdorf, nazývaný také Karlow nebo Karlshof, skládal z 38 domů obývaných 234 německy mluvícími obyvateli. V obci byla soukromá škola provozovaná obyvateli a hostinec. Hlavním zdrojem příjmů bylo bělení příze. Farní obcí byla Wognomiestetz . V roce 1847 vyhovělo krajské hejtmanství Brněnského kraje žádosti obyvatel veřejnou školu s německou výukou. Až do poloviny 19. století - do zrušení patrimoniální správy Libinsdorf podléhal alodiálnímu panství Wognomiestetz.

Po zrušení panství se Liebinsdorf / Karlov se v roce 1850 stal součástí obce Škrdlovice v soudním okrese Přibyslav. Od roku 1868 patřila obec do politického okresu Polná. V roce 1873 se Libinsdorf osamostatnil a v roce 1884 byl přidělen do okresu Chotěboř. Do roku 1945 tvořila obec německy mluvící enklávu v Žďárských vrších, zatímco okolní oblasti byly od husitských válek česky mluvící. Po vzniku Československa se zostřilo napětí mezi německým a českým obyvatelstvem v Karlově. V roce 1919 byla založena česká menšinová škola. V roce 1924 byla německá základní škola v Libinsdorfu uzavřena poté, co počet žáků klesl na 19. V té době navštěvovaly německy mluvící třídy i české děti a počet výhradně německy mluvících dětí se snížil na šest. Uzavření školy vedlo k parlamentní interpelaci příslušníků německé menšiny. Po skončení druhé světové války byli Němci z Karlova vysídleni a byly zde usazeny české rodiny.

V roce 1990 jisté oživení z hlediska turistického ruchu přonesla nově založená sklárna - zaměřená na umělecké sklo. Ručně foukané vázy, džbánky a sklenice jsou zde k prodeji.

Světnov, Škrlovice, Karlov (Libinsdorf) – z cesty ze Světnova do Škrlovic a Karlova se vybavuje zejména odbočka u bývalého mlýna ve Světnově a pak úsek cesty těsně před Škrlovicemi... Strom v poslední zatáčce před Škrlovicemi jakoby signalizoval - že ves je na blízku.

Z cesty ze Světnova do Škrlovic a Karlova se vybavuje zejména odbočka u bývalého mlýna ve Světnově a pak úsek cesty těsně pře Škrlovicemi - bez výrazných architektonickým dominant - ovšem strom v poslední zatáčce před Škrlovicemi jakoby signalizoval - že ves je na blízku.

Stolařská dílna Světnov na Vysočině – část 9 -Blog iDNES.cz

Jihlavská němčina

Jihlavská němčina je jiná než se učí ve škole.

7.

Vládní obvod Opava

50 let vládního presidenta v Troppau – V těchto dnech oslavil své padesátiny vládní president Edler von der Planitz v Troppau, který za krátkou dobu svého působení ve zdejším kraji získal úctu všech kruhů. Připojujeme se k ostatním gratulantům s přáním mnoha zdraví (novinový článek).

část 8 Hřebečsko – největší jazykový ostrov na Moravě

13. století - období prosperity

Vrcholný středověk - přibližně třinácté sroletí bývá označován jako doba prosperity. Města – teprve nedávno založená bohatla a vznikala nová městečka. Ekonomický růst pak utnuly až krize.

Doba panování Václava I měla k nějakému klidu hodně daleko - neboť první polovina 13. století byla dobou kdy na Moravu vpadli z asijských stepí kočovníci - označovaní jaka Tataři (Tataři na Moravě) - ovšem tito kočovníci pocházeli z Mongolska.

Pomezní hvozdy mezi Moravou a Čechami měly také plnit přirozeně obranou funkci. Letopočet 1241 – kdy na Moravu vtrhli Tataři je jen částečně dokladován písemnými prameny – Tataři tehdy zvítězili poblíž Kladska – ale pravděpodobně byli poraženi u Olomouce a zřejmě se prodírali hustou vegetací pralesů uvnitř českých zemích.

Oblast budoucího Hřebečska zřemě zdalekanebyla tak hustě osídlena – nicméní zřejmě nebyla zcela liduprázdná – přavděpodobně zde bylo několok slovanských vsí s tržišti.

Po zažehnutí nebezpečí nájezdníků z východu - padlo na dvoře krále Přemysla Otakara - někdy v 50tých letech 13. století rozhodnutí pomezní hvozd mezi Moravou a Čechami osídlit.

Pro celou Moravu mělo zvláštní význam zakladatelské dílo olomouckého biskupa Bruna, který pocházel z holštýnského rodu hrabat ze Schaumburgu. Biskup Bruno byl zaúkolován kolem roku 1250, přičemž již dříve osídlili okolí litomyšlští premonstráti českým etnikem. Mnoho německých měst a vesnic v oblastech budoucího Hřebeřska vděčilo za svou existenci administrativě olomouckého biskupa. Město Moravská Třebová a původní hrad vznikly ve 1ch 13. století (okolo roku 1257–1270), o což se zasloužil český šlechtic Boreš z Rýzmburka.

Pro každé nově založené sídliště určil zeměpán vhodného a zkušeného „lokátora“ (plánovače osídlení), který byl odpovědný za osídlení a další rozvoj obce. Jako odměnu za obtížný úřad obdržel jistá práva, např. fojtství a dědičný úřad rychtáře. K tomu se řadilo právo provozovat hostinec, zřídit mlýn a udržovat řemeslníky (pekaře, kováře). Němečtí osadníci zakládali pro ně charakteristické řadové (tzv. lesní záhumenicové) vsi - takzvaná lánová kolonizace. Každý selský čtverhranný dvůr stál o samotě, oddělený od sousedních usedlostí; za každým statkem se táhl pruh polí, luk a lesů. Kolonizační aktivity naverbovaných osadníků byly směřovány do jednotně plánovaných vesnic a velkoryse plánovaných měst s německým právem (magdeburské městské právo). Kolonistům se dostalo za tyto mimořádné útrapy a strádání v době výstavby výhodného sociálního postavení (např. osvobození od daní a poplatků po prvních 12 až 20 let).

Během této druhé - takzvané vnější kolonizace přichází do neosídlených hvozdů či Slovany dříve osídlených osad a vsí němečtí obyvatelé. Tím je dán na více než tisíc let česko-německý ráz kraje. Středověké Hřebečsko je typickým krajem zaměřeným především na zemědělství, ve městech se koncentrují řemeslníci a obchodníci. Hrozbou pro obyvatelstvo jsou morové epidemie, požáry, pochody vojsk spojené často s drancováním a pleněním obcí nebo přímo války. Centrem regionu je Moravská Třebová, která jako feudální město zažívá v době renesance nevídaný rozmach, a to nejen stavební.

Lze předpokládat - že nějaká forma vcelku přijatelného soužití mezi Němci a Čechy končí přelomem renesance a baroka. Po Bílé hoře se v kraji objevila německy mluvící šlechta - Lichtenštejnové. Nevolnictví se v českých zemích plně rozvinulo v průběhu 17. století, a to především po třicetileté válce a bitvě na Bílé hoře (1620). Tento proces se v historii označuje jako tzv. druhé nevolnictví.

Hřebečsko – jazyková mapa

DIALEKTY

Předkové německých kolonistů se převážně přistěhovali převážně z Mohanských Franků – případně širšího trojúhelníku Durynského lesa, Franského lesa a horního toku řeky Sály, a proto se jedná o francké dialekty. V jihozápadní části Hřebečka se předpokládá kolonizace osadníky ze severobavorské jazykové oblasti.

Trübau Gebiet - Moravská Třebová měla okolí okolí které lze zařadit právě ke kolonizaci vycházející z Mohanských Franků.
Oblast Rothmühle na jihozápadě Schönhengstgau je pozůstatkem z dob, kdy se jazykový ostrov zřejmě rozkládal dále do vnitrozemí a zde se k franckým dialektům právě přidávají vlivy bavorské němčiny. Rotmühle (v překladu Červený Mlýn) je historické označení pro lokalitu a původní přádelnu - dnes spadá pod Brněnec (německy Brünnlitz).
Zwittauer gebiet - okolí města Svitavy - a na jihu s bývalým okresem Brüsau (tedy Březová nad Svitavou) jazykově patří pravděpodobně do stejné oblasti jako Třebová, nelze ovšem vyloučit stejné jazykové kořeny jako Rotmühle.
Landskroner gebiet - okolí Landškrouna jazykově spadalo do oblasti franckých dialektů - ovšem s příměsí slezské němčiny.
Müglitzer Gebiet - Mohelnice s okolím - dříve francká němčina s příměsí rakouské - přesněji středobavorské němčině.
Übergang
Altstater kreis
A dále dvě anomálie - vesnice v sousedních Jeseníkách - kde jakoby se mluvilo dialektem hřebečské němčiny a v naopak v Hřebečsku je tomu v jednom případě naopak.

Königsberg / Královec GPS 49.84589 16.52881

Královec / Königsberg – zaniklebce.cz

cesta z Anenské studánky do Königsbergu (Královce) 2016 – album na FCB

Moravská Třebová (náměstí) – rytina podle fotografie z roku 1987 – tehdy na nároží náněstí byly obchody POLOTOVARY a OBUV

Na Hřebečsko – či Svitavsko-Hřebečsko přímo navazoval jazykový ostrůvek podél městyse Brodek u Konice – někdy je Konický jazykový ostrůvek uváděn jako samostatný jazykový ostrůvek – někdy jako součást Hřebečska.

část 9 němčina

Johanes Schmidt (*1843 + 1901), německý srovnávací jazykovědec; profesor univerzity v Berlíně. Zabýýval se dějinami inndoevropských jazyků a vypracoval takzvanou vlnovou teorii, vysvětlující průběh změn v jazyce.

Němčina se člení na mnoho regionálních dialektů – v principu však na dvě základní skupiny – kterými jsou dolnoněmčina (německy Niederdeutsch / Plattdeutsch) a Hochdeutsch (Standarddeutsch neboli Standardhochdeutsch) – přičemž Hochdeutsch se dělí na dvě dílčí skupiny dialektů a to Mitteldeutsch a Oberdeutsch.

A zde je jistý problém - překlad do češtiny. Hochdeutsch a Oberdeutsch přeloženo do češtiny vyznívá úplně stejně - horní němčina. Vzhledem k faktu - že se Oberdeutch používá v hornatějších německy mluvících jazykových oblastech nabízelo by se Oberdeutsch překládat jako horská němčina - jenže tomu spíš naopak. Předpona Hoch spíše ve významu reliéfu krajiny, předpona Ober spíše ve významu zeměpisné polohy krajiny.

zeměpisně:
dolní němčina - Niederdeutsch
střední němčina - Mitteldeutsch
horní němčina - Oberdeutsch

výukou:
Niederdeutsch - volitelný předmět - nebo další jazyk jako běžný předmět Deutsch - vyučovaný a výukový jazyk

jazykově:
Plattdeutsch - dialekt němčiny směrem k pobřeží
Hochdeutsch - spisovná němčina

Hochdeutsch by se měla například v různých dialektech odlišovat přitakáním „richtig“ – která se v horní němčině vyslovuje tvrdě a naopak v berlínská němčině spíše šišlavě „rištiš“.

Jak ovšem odlišit předponu „hoch“ ve slově Hochdeutsch od „ober“ Oberdeutsch? Ober ve významu „horní“ třeba jako Horní Bavorsko – hoch doslovně přeloženo spíše „horský“ – nebo „vysoký“. Jenože dialekty Hochdeutsch se nemluví zdaleka jen v horách nebo pahorkatinách – ale dialektem Hochdeutsch se mluví třeba i v Berlíně. Předpona „hoch“ se rovněž vyskytuje ve spojení s něčím významným, neobvyklým – třeba s obřadem jakým je svatba – Hochzeit. A zde je vlastní pokus přetlumočit „hoch“ do češtiny. Výška nemusí být spojena vždy s výšinou – ale třeba jen s vyhlídkou. Goethova vyhlídka Karlovy Vary nebo u Černošína. Goethe a němčina mají mnoho společného. Hochdeutsch přetlumočená do češtiny jako „vyhlídková němčina“ – by možná byla vcelku přijatelná alternativa.

dialekty němčiny
A – dolnosaština – Nedersächsisch
1 – Sleswickian, 2 – Holsatian, 3 - Nordniedersächsisch, 4 – Gronings (niederländische Dachsprache) 5 – Overijssels (niederländische Dachsprache) 6 -Westfälisch 7 – 13. Ostfälisch
B – východnídolnoněmčina – Ostniederdeusche
8 - Pommersch 9 – Nordbranderburich 10 - Brandenburgisch
Mitteldeutsche – středoněmčina
16 - Ripuarisch (Nordrhein-Westfalen, Ostbelgien; u. a. Kölsch, Eischwiele Platt),
17 – Moselfränkisch (Nordrhein-Westfalen (Siegerland), Belgien (Belgische Eifel), Rheinland-Pfalz und nordwestliches Saarland), 18- Luxemburgisch oder Lëtzebuergesch (Luxemburg, Belgien (Areler Land) und Frankreich (um Diedenhofen), 19 – Hessisch, 20 – Rheinfränkisch im weiteren Sinne ist eine zusammenfassende Bezeichnung für folgende hochdeutsche Dialekte im Westmitteldeutschen 21 – Lothringisch (Frankreich -Département Moselle), 22- Thüringisch (Thüringen, südwestliches Sachsen-Anhalt, hessisches Werratal, bayerisches Ludwigsstadt) 23 – Obersächsische ist ein Teil der thüringisch-obersächsischen Dialektgruppe, die ihrerseits zum Ostmitteldeutschen gehört. Gesprochen wird es in Sachsen, dem südöstlichen Sachsen-Anhalt und – je nach sprachlichem Einzelkriterium – kleineren oder größeren Teilen des östlichen Thüringen, früher auch im benachbarten deutschsprachigen Teil Böhmens., 24 – Südmärkischer Dialekt (Berlin und Brandenburg), 25 – Lausitzisch-Schlesisch (Sachsen und Brandenburg -Ober- und Niederlausitz, bis 1946 Nordböhmen) Oberdeutsche – hornoněmčina
26 – Ostfränkisch auch als Fränkisch bezeichnet, 27 – Südfränkisch
Alemannisch im weiteren Sinne, auch Alemannisch-Schwäbisch oder Westoberdeutsch rojení
28 – Schwäbisch 29 – (Nieder) Alemannisch 30 – alsaština 31 – Bodenseealemannisch 32 – Hochalemannisch
fríština
1 – západní fríština, 2 – střední fríština, 3 – severní fríština
Niederladnseedialekten
1 - holandština 2 - vlámština 3. limburština 4. brabanština 5. dolní porýnština (hovorový dialekt v Porýní)

Němčina – gramatika

Velká písmena v němčině

V němčině se velká písmena píšou na začátku každé věty a u všech podstatných jmen (Nomen - např. Der Tisch-stůl und das Buch-kniha), i těch Nomen, která vznikla z jiných slovních druhů - tzv. zpodstatnělá slova třeba das Nächste -to další, což je zásadní rozdíl oproti češtině, kde se velká písmena používají méně; samozřejmostí je tedy psát velká písmena u vlastních jmen (osob, míst, národů), ale u jazyků, zemí, přídavných jmen i zájmen.

Časy v němčině

budoucí čas I (futurum I)

Ich werde bei ihm schlafen. Budu u něho spát.

vyjadřuje děje které jsou plánované, ale nejsou stoprocentní

předbudoucí čas (futurum II)

Er wird nach Berlin gekommen sein. Pravděpodobně odjel do Berlína.

přítomný čas vyjadřuje budoucnost

Morgen gehen wir ins Kino. Zítra jdeme do kina.

přítomný čas – Präsens

přítomný čas v němčině má obdobné uplatnění jako v češtině, popisuje jednak děje právě probíhající

Ich gehe zur Schule. Právě jdu do školy. (vid nedokonavý)

... tak děje dokola se opakující

Mittwoch gehe ihr zum Klavier. Ve středu chodím do klavíru. (vid dokonavý)

... tak výše zmíněnou blízkou budoucnost

předpřítomný čas – Perfektum (aktualní minulost, perfektně pamatující se minulost)

... diagolová, koverzační minulost (právě se něco událo), může však vyjadřovat i standartní minulost – zejména pokud má nějaký vztah k přítomnosti (koupil jsem to včera, „mám to koupeno od včerejška“)

Sie ist nach Deutchland abfaren. Odjela do Německa (Je odjetá do Německa).

Ich habe es gester gekauft. Včera jsem to koupil.

minulý čas – das Präteritum (jednoslovná minulost bez zřetele k přítomnosti s významovým slovesem v minulém tvaru, v dialogu se používá stále méně, ovšem zůstává zeména v psané formě)

Gestern kam er spät in Büro an. Včera přijel pozdě do kanceláře (zde minulé sloveso s odlučitelnou příponou).

Královec – Königsberg

RDO2WW Rozcestník Německo, Rakousko a 2. světová válka

1201 německá menšina v Brně ve středověku (tento příspěvek)
Na Čáslavi-hrádku, část 3 doba románská – zakládání měst a germanizace ve XIII. století – Blog iDNES.cz
Václav IV a Králův dvůr – Praha kolem roku 1500: Staré město bylo převážně německé a na Novém městě zase převládal český živel – Blog iDNES.cz
první Habsburkové na českém trůně a doba renesance Dům u Zlatého grifa – Stará pošta v Praze z doby Rudolfa II – Blog iDNES.cz, Německojazyčné luteránství v Praze a kostel Nejsvětější trojice na Malé Straně – signály.cz kostel sv. Rocha na Strahově (barokní gotika, založen Rudolfem II) – tumblr.com, Kolštejn v Jeseníkách – kostel byl původně luteránský
ranné a vrcholné baroko (cca 1600 – 1650/1680; 1680/1700 – 1740) Praha – Malá Strana Stará pošta (Dům u Zlatého grifa), 1MS Malá Strana – Valdštejnský palác (ranné baroko), kostel Panny Marie Vítězné (zbarokizavaný Nejsvětější trojice), chrám Sv. Mikuláše (vrcholné baroko), zcela ojednělým areálem ve slohu vrcholného baroka (přibližně z přelomu 1699/1700 předstvuje Kuks, byť samotný zámek Kuks byl roku 1908 zbořen
Černousy-zámeček, část 3 historie umění v Prusku – Karl Schnaase 1798 až 1875 – právník a historik umění, Wirchow Ruudolf Ludwig Karl 1891 až 1902 – zakladatel bunečné teorie, profesor univerzity ve Würzburgu a pak 1856 až 1902 v Berlíně – Blog iDNES.cz kaz
Paní Simpsonová a Ghothe – Goethe Institut Mnichov a Praha – Blog iDNES.cz

Vlak dojel do Gienu - inspirováno příběhem poručíka Kohna z Chomutova a novelou Vlak dojel přesně Heinrich Bölla https://at.tumblr.com/archivace/vlak-dojel-do-gienu-inspirov%C3%A1no-p%C5%99%C3%ADb%C4%9Bhem/1eyaae1k92ck

Severní Porýní – Westfálsko, Spolková repulika Německo Cesty elektrické energie 2K, hnědouhelné elektrýrny Kolín nad Rýnem – Blog iDNES.cz

část 3 "Rakousko od roku 1918 do roku 1945" – Blog iDNES.cz

Horní Slezsko a německá menšina na Ostravsko-Slezsku částečně zmíněny v příspěvku Přehrada Bystřička, ekologická havárie ba Bečvě, část 6 Polsko – Blog iDNES.cz

Bitva o Polsko a četař Kurt Wolf - album na FCB

III. americká aemáda – boje o Ašský výběžek Osvobození Ašska americkou armádou 1944/45 – tumblr.com

Nezamyslice 3. část – „Dukla krev a mítus“ (generál Ludvík Svoboda, generál Jan Kratochvíl. podporučík Robert Reich) – Blog iDNES.cz