- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
obsah
rozcestník kultura, literatura, výtvarno
první okruh
KULTURNÍ PRAHA - Smíchov a další místa v Praze
divadlo a divadelnictví
druhý okruh
RENESANCE a HUMANISMUS v ČESKÝCH ZEMÍCH
a pražské procházky
třetí okruh
PIVOVARY a LIHOVARY
první okruh (pokračování)
KULTURNÍ PRAHA a SMÍCHOV
rozcestník festivaly a hudba
ROZCESTNÍK KULTURA a LITERATURA
Praha
Kulturní Praha - rozcestník kulturní události divadelnictví - dále pivovary a lihovary (tento příspěvek)
Boříkova parta versus Zátoráci, pražské tramvaje - Blog iDNES.cz Holešovice - Bubny, pražské tramvaje a hospodářský rozcestník Praha
Růžena Svobodová - generace přelomu 19. a 20 stol. - Blog iDNES.cz
další místa
odkaz na rozcestník divadlo a kultura v Brně Z brněnských divadelních scén a dalších kulturních - rozcestník divadlo a kultura - Blog iDNES.cz
odkaz směrem Olomouc Jiří Wolker - známý a neznámý / střípky z olomoucké kultury - Blog iDNES.cz
odkaz na rozcestník architektura a výtvarno Copový sloh – Karel Müller – zámeček Černousy (rozcestník na téma architektura a výtvarno) - Blog iDNES.cz
odkaz na rozcestník lieratura a písemnictví: Literární toulky Vysočinou a Kadovské nářečí- rozcestník na téma literatura a písemnictví - Blog iDNES.cz
odkaz zdravotnictví, sociální péče a pošty Stará pošta v Praze - dům s pečovatelskou službou - administrativa sociálního zabezpečení - Blog iDNES.cz
a protože, je v příspěvku zmíněna i dvorská kultura, je zde i odkaz na rozcestník - zabývající se zejména zahradní architekturou panovnických, panských - ale i zcela prostých sídel - a to nejen v Českých zemích a Evropě, ale i exotických zemích jako Evropa a Afrika, je zde i
odkaz na rozcestník "Do dávných států či zemí" Kdysi tu vládl lov - zahradnictví Konopiště a zahradní architektura - Blog iDNES.cz
doprava nejen v Praze Přestupy mezi dálkovou a městskou dopravou - jízdní řády a dopravní architektura - Blog iDNES.cz
AKTUALITY A NOVELIZACE
festival "Svět knihy" 2023
Svět knihy Praha se již od loňského roku odehrává, vzhledem k rekonstrukci Průmyslového paláce ve spodní části Výstaviště. Vstup je od Stromovky tzv. Bruselskou branou pod Maroldovým panorámatem. Nejkratší cesta o tramvajové zastávky Výstaviště je podél Stromovky (při pohledu na Průmyslový palác mírně doleva).
polská literatura Boleslav Chrabrý - polská epizoda v Lužici, na Moravě a v Čechách - Blog iDNES.cz (závěr příspěvku)
lužickosrbská literatura Malá lužickosrbská mluvnice (rozcestník na téma jazyky) - Blog iDNES.cz (závěr příspěvku)
za drobné kulturní zpestření cestou ze Smíchova na Malou stranu lze považovat například zastávkuŠvandovo divadlo a ostatně samotná Malá strana nabízí nemálo potěšujících dojmů...
Den poezie na Petříně 2022 (nebo 2023)
malá ochutnávka - použity verše jednoho účastníka (sice bez svolení, avšak věnované - takže zřejmě v pořádku) - kresba vlastní
Staroměstské nám. asi roku 1987
A pak dále kafé v Josefově na Pařížské
Turisté
jsme turisté
jsme turisté
co poprvé se objevili ve městě...
improvizovaná píseň kterou jsme zpívali při návštěvě Prahy asi roku 1987
Pivnice a minipivovar u Fleků - koláž fotek asi z roku 1987 + pohlednice z roku 2023
ROZCESTNÍK PRAHA
DIVADELNICTVÍ
Divadelní scénografie - časopisové koláže
https://www.facebook.com/media/set/?vanity=100036848335876&set=a.736386437599627
Pražská divadelní scéna - Divadlo v Řeznické (na motivy F. M. Dostojevského hraje Vl. Dlouhý)
https://www.tumblr.com/blog/view/archivace/692496449756348416?source=share
České a německé divadelnictví v Praze
Přelomovým rokem pro pražské divadelnictví byl rok 1783 - kdy bylo otevřeno
Nosticovo - později Stavovké divadlo
Němci a Češi
Bylo předpokládáno že převládat budou hry v německém jazyce, ale němčina nezůstane jediným jazykem - kterým se bude hrát. Posléze byla zavedena tradice večerních nedělních představení v němčině a odpoledních češtině.
Praha 1783 - 1920
Další názvy: Königliches altstädter Nationaltheater 1783–98, též Gräflich Nostitzsches Nationaltheater; Landständisches (Ständisches) Theater der königlichen Altstadt Prag 1798–1864, též Ständetheater/ Stavovské divadlo; Königlich deutsches Landestheater 1864–1918; Deutsches Landestheater 1918–20
divadlo
Divadlo bylo zbudováno 1781–83 nákladem Franze Antona hraběte Nostitze-Rienecka stavitelem A. Haffeneckerem podle podnětů Kašpara Heřmana hraběte z Küniglu. Již 1782 v ohlášení záměru zbudovat v Praze „národní divadlo“ pro obyvatele české země Nostitz kladl důraz na divadelní hry v mateřském jazyce, jímž rozuměl němčinu. Nevylučovaly se však hry v žádné z řečí, jimiž by mohlo divadlo promlouvat k obecenstvu.
České divadelnictví však činilo jisté pokusy o úplné osamostatnění - ještě na sklonku 18. se několik let podařilo provozovat poměrně hojně navštěvovanou scénu na Koňském trhu - nazvanou Vlastenecké divadlo - přezdívanou však Bauda, jinak se ovšem hrálo až do doby neý se zakládalo v druhé půlce 19tého století Národní divadlo po menších domovních scénách.
Divadlo Bouda na Koňském trhu v Praze
(Královské císařské vlastenecké divadlo)
Zásadní změnu tedy nastala v souvislosti s budováním Národního divadla - jak je ovšem známo nejprve bylo postaveno nepříliš oblíbiné a vyhovující Prozatímní divadlo - a postupně také dvě jeho letní scény - postavené jako otevřené divadelní arény ze stavebního dřeva.
Pozadu nezůstalo ani německé divadelnictví - přibližně ve stejnou dobu jako letní arény bylo postaveno Novoměstské divadlo - sice kryté, ale rovněž konstrukčně řešené jako dřevěná stavba. Ale i v Novoměstském divadle z jeviště obšas zněla češtiny.
K definitivnímu rozdělení české a německé scény došlo po dokončení Národního divadla a Novoměstské divadlo zase nahradilo tentokrát již zděné Nové německé divadlo.
Národní divadlo a jeho letní arény
V roce 1833, společně s Karlem Slavojem Amerlingem, F. Dittrichem, skupinou literátů z okruhu Květů V. Filípkem, F. Hejnišem, Františkem Krumlovským, Karlem Hynkem Máchou atd., založil Kajetánské divadlo, které hrálo na pražské Malé Straně v domě pana Arbeita. Bylo zaměřeno na vzdělanější vrstvy a během své čtyřleté existence se zde konalo 25 představení především domácích dramatiků (Václav Kliment Klicpera, Jan Nepomuk Štěpánek ad.). Od roku 1842 působil jako režisér a dramaturg v Novém divadle v Růžové ulici. Dne 21. prosince 1834 byla uvedena na scéně Stavovského divadla jeho divadelní hra Fidlovačka, kde byla poprvé zpívána píseň Kde domov můj.[7] V roce 1835 dal dohromady ochotnickou společnost, která hrála české hry ve Stavovském divadle.
Češi
Prozatímní divadlo (PD) postavil Sbor pro zřízení Národního divadla. Na počátku 60. let 19. stol., kdy došlo k obnovení ústavního života v Rakousku, nestačila už kulturně společenské aktivitě českého národa nedělní odpolední představení ve StD. Mladí umělci sdružení kolem Umělecké besedy (V. Hálek, J. Neruda, B. Smetana aj.) s novou vehemencí oživili požadavek zbudování divadla Národního. Velké a reprezentativní divadlo mělo být podle jejich představ oporou současných státoprávních bojů. Vůdčí představitelé české politiky, staročeši (zvl. F. L. Rieger), však prosadili reálnější řešení: menší, provizorní scénu, jejíž stavba vyžadovala méně finančních prostředků i času, a jež mohla v brzké době začít plnit své poslání. Na jižní části staveniště ND vyrostla během šesti měsíců úzká, nepohodlná a neútulná budova architekta I. Ullmanna, průčelím obrácená do dnešní Národní třídy. Vnitřní výzdobu pořídil J. Kautsky (opona, strop). Hlediště se značným počtem lóží (celkem 44) pojalo až 900–1000 diváků, ale přilehlé prostory (šatny, kuloáry, zákulisí) byly stísněné. Poměrně mělké jeviště (9,5 m) bylo opatřeno kulisami (4 ulice) na tazích i v posuvných drážkách. Celé divadlo se osvětlovalo plynem. Nedostatečné prostory si během trvání PD vynutily nájem Novoměstského divadla a také stavbu pobočných letních scén arénního typu.
letní arény Prozatímního divadla
Aréna Na Hradbách 1869 ji dalo vybudovat Družstvo Královského zemského českého divadla na návrh místopředsedy A. Čížka jako pobočnou letní scénu PD. Stála na baště č. XXVI nad bývalou Koňskou branou, v místech jihozápadní části dnešního Národního muzea.
Nové české divadlo Letní scéna zbudovaná po zboření AH 1876 z iniciativy A. Čížka, předsedy mladočeského Družstva Královského zemského českého divadla, a jeho nástupce R. Nittingera. NČD sloužilo v letním období, od dubna do listopadu, jako pobočná scéna PD. Od 1882, kdy je koupilo Družstvo ND, plnilo podobnou funkci i pro novou reprezentativní scénu.
Stavbu podle návrhu architekta J. Niklase provedli stavitel J. Čermák a tesařský mistr Č. Bubeníček. Dřevěná aréna na kamenné podezdívce s krytým jevištěm, galeriemi a vnějšími koridory byla prostorná (asi 600 sedadel a 600 míst k stání), pohodlná a její exteriér i interiér působily dobrým estetickým dojmem.
Nové české divadlo Letní scéna zbudovaná po zboření AH 1876 z iniciativy A. Čížka, předsedy mladočeského Družstva Královského zemského českého divadla, a jeho nástupce R. Nittingera. NČD sloužilo v letním období, od dubna do listopadu, jako pobočná scéna PD. Od 1882, kdy je koupilo Družstvo ND, plnilo podobnou funkci i pro novou reprezentativní scénu. Stálo na Král. Vinohradech v místě dnešní restaurace Demínka (roh ul. Anglické a Škrétovy až k Čelakovského sadům). Plány navrhl architekt A. Baum, stavbu řídil architekt J. Zeyer a stavitel F. Heberle. Velká dřevěná stavba na cihlové podezdívce pojala více než 3000 diváků, polovinu tvořila místa k stání. Divadlo bylo kryté, nad hledištěm částečně plechovou, částečně železnou střechou, postranní budovy lepenkou; jeviště a obě schodiště kryla skleněná střecha na železné konstrukci, která se za příznivého počasí mohla odsunout, při odpoledním představení se zatemňovala plachtami. Interiér byl osvětlován plynem, ke scénickým efektům se užívalo elektrogalvanického proudu. Jeviště bylo ve své době nejmodernější (systém propadlišť, pohyblivý prospekt, osvětlovací park) a největší v Praze.
V roce 1833, společně s Karlem Slavojem Amerlingem, F. Dittrichem, skupinou literátů z okruhu Květů V. Filípkem, F. Hejnišem, Františkem Krumlovským, Karlem Hynkem Máchou atd., založil Kajetánské divadlo, které hrálo na pražské Malé Straně v domě pana Arbeita. Bylo zaměřeno na vzdělanější vrstvy a během své čtyřleté existence se zde konalo 25 představení především domácích dramatiků (Václav Kliment Klicpera, Jan Nepomuk Štěpánek ad.). Od roku 1842 působil jako režisér a dramaturg v Novém divadle v Růžové ulici. Dne 21. prosince 1834 byla uvedena na scéně Stavovského divadla jeho divadelní hra Fidlovačka, kde byla poprvé zpívána píseň Kde domov můj. V roce 1835 dal dohromady ochotnickou společnost, která hrála české hry ve Stavovském divadle.
Němci
Novoměstské divadlo (aréna) později Nové německé divadlo
německé divadelnictví v Praze (v heslech)
KULTURNÍ PROSTŘEDÍ NĚMECKA (Pruska a dalších států) 18. stol.
pozdní baroko a klasicismus
- Divadlo jako instituce, přerod kočovné tradice v tradici národního divadla
Neuberová, Hanswurst a dalśí kočující spolećnosti
- Vznik a architektonická specifika nových divadelních budov (Potsdam, Bayreuth)
- Etablování pravidelného dramatu
- Herecká reforma Konráda Ekhofa, Schröder a jeho škola
ZROD NÁRODNÍCH DIVADEL 19. stol.
- Národní divadlo v Mannheimu pod dohledem Dahlbergovým
- Neuberová, Gottsched a divadlo v Hamburgu
- Lessing jako dramaturg divadla v Hamburgu
- Výmarské divadlo za intendantství J.W.Goetheho
- Kotzebue jako komerčně nejúspěšnější autor své doby
GOETHE a SCHILLER a jejich historické hry
odkaz na literární rozcestník Literární toulky Vysočinou a Kadovské nářečí- rozcestník na téma literatura a písemnictví - Blog iDNES.cz
Boříkova parta versus Zátoráci - Blog iDNES.cz
odkaz vně
Pražská německojazyčná literatura
Pražský rodák Rainer Maria Rilke, který žil v letech 1875 až 1926, bývá vedle Franze Kafky, Thomase Manna či Franze Werfela považován za jednoho z nejvýznamnějších německy píšících moderních autorů a jeho báseň Panter se mnohé německé děti stále učí zpaměti.Sto let k ní směli jen experti. Němci zpřístupní pozůstalost básníka Rilkeho (msn.com)
"První" republika a Osvobozené divadlo
Diktatury v sousedních státech se dostaly i na scény divadel – zejména pak
divadel zabývajících se satirou – jakým bylo například
O s v o b o z e n é d i v a d l o.
Zde na obrázku výše návrh funkcionalistické budovy pro divadlo – která ovšem nebyla realizována, nicméně jedná se o typický příklad architektury třicátých let.
(případně další zajímavosti z Prahy)
Renesanční Praha
rozcestník "po stopách renesance a humanismu v Českých zemích - renesanční Praha"
"renesanční gotika v architektuře" https://at.tumblr.com/archivace/po-stop%C3%A1ch-renesance-a-humanismu-v-%C4%8Desk%C3%BDch-zem%C3%ADch/glpcjgwcm7h0 příspěvek na Tumblr
S dobou renesance jsou spojeni především první Habsburkové na českém trůně - Ferdinand I, Maxmilián I a Rudolf II.
Císař Rudolf II. byl sice kapku svérázný vladař, ale také podporovatel kultury a milovník dobrého jídla.
Rufolfinská doba je známá jako období především kulturního rozkvětu českých zemí. Císař Rudolf II., který si za své sídlo zvolil Prahu, byl známý požitkář a rád si dopřával i dobré jídlo. A co bylo tehdy na jídelníčku?
Určitě byl rozdíl mezi tím, co se jedlo na zámku a v podzámčí. Pro obyčejné poddané jeho veličenstva, tedy pro drobné řemeslníky a zemědělce byly základem jídelníčku především kaše, a to většinou z hrachu nebo fazolí a ovesné. Maso se jedlo jen jednou týdně. Nejčastěji to bylo maso z kozy.
Období renesance a humanismu se v ulicích projevilo zejména na fasádách a štítech domů. Ačkoli v cizině se vytvořil architektonický typ renesančního chrámu či kostela - u sakrálních staveb v českých zemích se renesance uplatnila spíše jako dekorace na gotických stavbách - trochu připomínající barokní gotiku v pozdějším období.
Pražské procházky - chrámy, paláce, domy, usedlosti a parky (architektura a urbanismus)
a malý návrat do 18. století při usedlosti Portheimka
Petřín - zahradní restaurace a další zajímavosti... https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.1773986229293547&type=1
Kostel Nejsvětější trojice přestavěný na kostel Panny Marie Vítězné https://gogin.signaly.cz/2307/nemeckojazycne-luteranstvi-v-praze-v-dobe-renesance-kostel-nejsvetejsi-trojice
Usedlost Turbová a toulky po dalších pražských usedlostech https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.1779880025370834&type=1
Bubny - Holešovice
Boříkova parta versus Zátoráci - Blog iDNES.cz
Karlínský přístav a Rohanský ostrov
https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.2299242350292217&type=3
Toulky po pražských usedlostech Turbová https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.1779880025370834&type=1
odkaz na dopravní rozcestník pro pražskou i mimopražskou dopravu
Přestupy mezi dálkovou a městskou dopravou - jízdní řády a dopravní architektura - Blog iDNES.cz
Pivo se jak známo vaří z chmele, který se pěstuje v chmelnicích, které jsou ponejvíce v oblasti srážkového stínu na Žatecku - a chmel se zpracovává nejprve v chmelových česačkách - chmelová brigáda asi z roku 1984 v rámci LAS (letní aktivity studentstva) se odehrávala ve vsi Škrle a připomenuta koláží pohlednic a kreseb https://www.tumblr.com/archivace/677035129252790272/pozdrav-z-%C4%8Des%C3%A1n%C3%AD-chmele-chmelov%C3%A1-%C4%8Desa%C4%8Dka-%C5%A1krle?source=share
POTRAVINÁŘSTVÍCukrovar Židlochovice, moštárna Nemojany, rozcestník jižní Morava - Blog iDNES.cz
https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.1610862488939256&type=1
https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.2834027139956112&type=3https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.2296235487259570&type=3
https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.1830130163679153&type=3
https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.2041447572547410&type=3
https://at.tumblr.com/archivace/pivovar-n%C3%A1m%C4%9B%C5%A1%C5%A5/zje8odnnbo9e
https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.1954886388061150&type=1
Milevsko - Pivovar právovárečného měšťanstva a Milovický pivní kurýr
Měšťanský pivovar Bíteš C1 Mechanika A/DPMW: stupně, Ludolfovo číslo radiány - přepočet rychlosti, značky bicyklů - Blog iDNES.cz a současně výrobci motocyklů a jízdních kol z dob první republiky
Zlíchovský lihovar
likérka Mariazell -> Úzkokolejkou do České Kanady a likérka Mariazell - Blog iDNES.cz
Pravidla moštárny a jak funguje cukrovar - Blog iDNES.cz
původní příspěvek
Blogeři iDNES v Praze Na Verandách
Blogeři z leva: Jan Tichý, Ludmila Svozilová , Zuzana Zajícová, Pavla Kolářová, Milan Vít, v čele na odvrácené straně Klára Tůmová, dále vpravo téměř zakrytá Sylva Heidlerová s doprovodem, před ní naopak dobře viditelný Emrich Sonnek, dále jsou částečně zachyceni Lukáš Bach, Jana Slaninová, Jan Pražák, v předu – ovšem zezadu Soňa Pražáková, na snímku nezachycen Roman Enders, fotil Jan Tomášek ... to jsme tedy všichni zůčastnění, dohromady patnáct.
a když byla zmíněna KULTURA k té patří koncerty všeho druhu - ať už přímo v sálech - nebo doma na gramodeskách - takže Olympic a Mirek Berka "snad jsem to zavinil já,,,"
ROZCESTNÍK FESTIVALY
hudba - krátké zmínky o koncertech a rockových skupinách
předpremiéra skupiny Futurum v roce 1983 zmíněna v příspěvku U Madridu se bojuje za Prahu - Blog iDNES.cz
Olympic (zde v příspěvku), dále M. Efekt / Blue Effect Pravidla moštárny a jak funguje cukrovar - Blog iDNES.cz v části věnované vinařství - píseň "Padá rosenka"
festivaly
I love Myslkovice 2021 nebo 22
https://at.tumblr.com/archivace/festival-i-love-myslkovice-cca-2020-rozcestn%C3%ADk/0avvqr15i880
Cestfest na zámku Stránov 2021 nebo 22
http://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=665830144022074&id=152784985326595
vystoupení pravděpodobně na hraděTetín 2022
skupina Indorfin – Některý věci jsou včerejší – Goginblog (wordpress.com)
J J Jazzman z Prahy (pravděpodobně na Tetíně) – Goginblog (wordpress.com)
festival "Svět knihy" 2023 v Praze na Výstavišti
na závěr příspěvku Malá lužickosrbská mluvnice (rozcestník na téma jazyky) - Blog iDNES.cz
Den poezie na Petříně 2023 ? tento příspěvek
Další články autora |
V digitální éře, kde technologie proniká do všech aspektů našich životů, se také zvyšuje riziko podvodů. Od falešných e-mailů a inzerátů až po...