Co mají tyto tři části titulku společného? Navštívil vůbec Karel Müller zámeček Černousy, který za jeho života dosud stál? A co má moderní kreslíř vlastně společného s archaickým stavebním slohem?
Snad právě je to způsobilost umění kombinovat věci bezprostředně nesouvisející – třeba do formy koláže. A v případě koláže je právě standardním postupem nalepovat na kalendářové krajinky třeba figurální motivy vystřižené z časopisů...
rozcestník severní pomezí Čech
Úsvit Lužice - Jindřich Ptáčník a kníže Václav, Otfried Preussner: Čarodějův učeň - Blog iDNES.cz
územi Čech zasahovalo v časech Přemyslovců v Xi. století až k městu Míšni "Donínsko - české zboží v říši - a doba románská v českých zemích" https://www.facebook.com/media/set/?vanity=100036848335876&set=a.1086063329298601
Vývoj Česko – Lužické hranice - Blog iDNES.cz
ve Frýdlantském výběžku - kousek od hranic se nachází zámeček Černousy vystavěný v století 18tém ve slohu zvaném zopfstihl Copový sloh – Karel Müller – zámeček Černousy (tento příspěvek)
další příspěvky na téma Polabští a Pobaltští Slované, především historie
Lietzow neboli Lícov a Pobaltští Slované https://www.facebook.com/media/set/?set=a.1086149199290014&type=3 album na FCB
Boleslav Chrabrý, polská epizoda v Lužici, na Moravě a v Čechách https://www.facebook.com/media/set/?set=a.1086193385952262&type=3 album na FCB
obdobný příspěvek - tentokrát pomezí Čech a Rakous Vitorazsko - rozcestník Rakousko - Blog iDNES.cz
odkaz na hlavní historický rozcestník O Čáslavi-hrádku a dalších hradištích přemyslovského státu a územní správa Českých zemí - Blog iDNES.cz
Rokoko a pozdní barok, barokní (neo) klasicismus, luiséz, josephstil, zopfstihl - v různé míře odlišné stavební slohy pro jedno období - které lze souhrně označit jako "copový sloh". Zopfstil – copový sloh – v širším smyslu označení pro celou éru pozdního baroku – zpravidla doprovázeného rokokovou dekorací – v užším a vlastním smyslu je takto vymezováno závěrečné období, přibližně v poslední třetině 18. století, kdy je rokoko ovlivňováno formujícím se klasicismem. Architektura byla postupně zjednodušována a rozčleňována na jednotlivé prvky. Název spíše označuje stavby německé provenience - a nedí divu, že zámek který byl navržen ve slohu zopfstil lze naléz na severu čech - nedaleko hranic z Německem.
.
Při prvním listovávání nějakým časopisem – dejme tomu již poněkud letitým – třeba tak kolem roku 1960 – je pozornost obvykle věnována nejprve ilustracím. Řada ilustrací, řada ilustrátorských stylů – přesto časopis působí po grafické stránce spojitě.
U jedné z povídek jednoduché, ale výstižné kreslířovy linky vedou do dob, kdy móda byla jednoznačně daná nejenom pro dámy, ale i pro pány, kterým kázala přizdobovat se copem, často ve spojitosti s parukou. Ovšem i tato móda se poznenáhlu stávala anachronismem a Evropu - která právě procházela bouřlivým obdobím - začala inspirovat přímočarost antiky bez zbytečných příkras. Dekorativnost uplynulého období začala být označována jako copový sloh, což je vlastně jiný – archaický název pro rokoko.
Přesto mezi obchodníky se starožitnostmi pojem „Copový sloh“ není zcela neznámý – tentokrát jako označení pro samotný závěr baroku a rokoka, již ovlivněný klasickými vzory. Ano – toto období je tím pravým „Copovým slohem“ v užším slova smyslu.
Ve vsi Černohousy ve frýdlantském výběžku na pozemcích rodu Clam-Gallasů byl na sklonku 18. století postaven zámeček – který by mohl sloužit jako ukázkový případ copového slohu v architektuře. Nejvýstavnější obytné křídlo v 70. letech 20. století vzalo za své, ale některé typické znaky slohu nese i budova správce – později školy a také přilehlá kaple sv. Jana Nepomuckého – která se jako jediná z celého areálu nachází v udržovaném stavu.
Co se týče výše zmíněného ilustrátora – kterým je právě v titulku uvedený Karel Müller – známé jsou třeba jeho ilustrace české literární klasiky, například Nerudových Povídek malostranských. V jedné z nich – která patří k nejčtenějším (už protože pro svou nepřílišnou délkou je vhodná pro zařazení do povinné školní četby) – jmenovitě povídce Hastrman – se čtenář opět setkává z copovou módou. Je spojena s hlavní postavou – jistým panem Rybářem – a před půlí 19. století tato úprava patřila k jedněm z posledních v Praze. Čímž se potvrzuje – že móda nemusí pomíjet ze dne na den a do značné míry je osobní záležitostí.
Svou kreslířskou linkou dokázal Karel Müller přiblížit svým vrstevníkům příběhy, které se odehrály (a nebo ani neodehrály), třeba před několika staletími. Autor těchto kreseb svou tvorbou vypovídá nejen o době, v níž se tyto příběhy odehrávaly, ale především o době, ve které žil.
zámeček Černousy http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=17343
