Tak s telefonem je to u mě jako s řadou dalších elektrických přístrojů či spotřebičů - znalost jen pár základních funkcí a pak už a pak už nic převratného.
cyklus na téma telefony a telefonování "Haló, haló"
Haló, haló 1 - telefon elektromechanický, elektronický, bezšňůrový, mobilofon, MNT (tento příspěvek)
Haló, haló 2 (smartphone) - Blog iDNES.cz
Haló, haló 2,5 Vyzváněcí obvod TESLA MA 6520 - Blog iDNES.cz
Haló haló 3 Jak se připojit k internetu 12- tarify, aplikace, telefon místo počítače - Blog iDNES.cz
Haló, haló 4 Na cestu s telefonní mapou - Haló, haló 4 - Blog iDNES.cz
Haló, haló 5 Vyzváněcí obvod TESLA MA 6520, Tesla Rožnov - Blog iDNES.cz
Haló, haló Brno 11 3 x o kouzelném sluchátku (výběr z článku ABC 1986 r.30/č 12) Telefonní síť ve světě roku 1986 V zajetí počítačů 6 "h" - jak zprovoznit počítač technicky, telekomunikační úřad Brno - Blog iDNES.cz
Telefonní zesilovací stanice Olomouc
(první republika)
Historie telefonování, první telefony a analogové pevné sítě
- telefonní síť za první republiky -
účastnická stanice (telefonní aparát)
--- telegrafní dráty
místní ústředna
--- kabel
tranzitní ústředna + zesilovací stanice
--- kabel (mezinárodní síť)
odkaz na rozcestník "první republika" Toulky po Žabovřeskách - Architekt Fuchs a funkcionalismus, rozcestník "První republika" - Blog iDNES.cz
HALÓ HALÓ 1 stručná historie telefonování
část 1 - telefonní přístroje
Takže jsem se pokusil o jakousi osvětu a kromě zprostředkovaných informací využít i něco málo vlastních postřehů.
Telefon - jako každý správný vynález má vynálezců více a to více než dva. Když už telefon byl na elektrickém principu vcelku propracován nastal problém jak jednotlivé přístroje propojit. Ulice začaly lemovat linky telefonních drátů. Telefonní přístroje s uhlíkovým mikrofonem se začaly spojovat do prvních sítí. Podle elektrického napájení se rozdělily na telefony s elektrochemickým článkem u přístroje (či v přístroji) nebo společným akumulátorem v telefonní ústředně
Elektromechanický telefon pro pevnou síť
Je-li sluchátko zavěšeno ve vidlici, je do vnějšího obvodu zapojen zvonek, který signalizuje příchozí hovor. Jakmile se sluchátko zvedne, je do obvodu zapojeno sluchátko a mikrofon, takže účastníci mohou hovořit. Pro výchozí hovor uživatel na otočné číselnici postupně volí žádané číslo účastníka.
Elektronický telefon - tónová volba
Od druhé poloviny 20. století se v telefonech začaly používat digitální elektronické prvky. Pulzní volbu mohla nahradit tónová volba a otočnou číselnici nahradila tlačítka. Volené číslice se ukládají do paměti přístroje a teprve celá volba se najednou odvysílá jako posloupnost krátkých pulzů. Mezi ústřednami telefon mohl být propojen dokonce i bezdrátově.
Bezšňůrový telefon
Jako předzvěst budoucích bezdrátových telefonů se objevily bezšňůrové telefony, kde přístroj není se sluchátkem spojen šňůrou, ale bezdrátově. Dosah tohoto spojení činí desítky metrů, takže se sluchátkem se bylo možno volně pohybovat například po bytě. Jinak se funkce telefonu neměnila.
Mobilofony
Opravdovou nezávislost na telefonních drátech však přinesly mobilofony - a to v různých variantách. Nejjednodušší byla takzvaná pípátka známá z nemocnic - která upozorňovala lékaře během běžné činnosti jako je například vizita, že se patrně děje něco závažnějšího. Na podobném principu pracovaly třeba soukromé vysílačky - umožňující například propojení mezi pionýrskými oddíly v terénu, nebo takto se bylo možno dovolat kupříkladu kamarádovi v nemocnici. Dále zde byly opravdové mobilofony - telefonní přístroje například v sanitkách, ve vozidlech požárníků nebo bezpečnosti. V západním zahraničí vznikly na podobném principu i osobní telefony. Zásadní rozdíl mezi mobilofony a budoucími mobilnímy telefony spočíval, že mobilofony využívaly veřejnou rádiovou síť - kde byly vyhrazeny určité frekvence - neměly tedy ještě vlastní vysílací síť.
Mobilofony byly zpravidla umístěny ve vozidle na palubní desce.
a opět jeden mobilofon...
Mobilní telefony
Mobilní telefony asi ani nemusím zmiňovat - také nejsem žádný extra znalec. Zastavím se aspoň u rozdílu mezi oběma základními systémy - a to již nevyužívaným analogovým přenosem s tak trochu záhadnými telefony NMT a aktuálnám digitálním přenosem například obvyklými telefony GSM.
Základní rozdíl je, že se analogový signál musí přeložit do číselného kódu - na vysílači a přijímači je tedy potřeba navíc jeden komponent - jinak vlastní přenos na rádiových vlnách je stejný.
Na závěr ještě mírný rozdíl ve vysílacích frekvencích - a analogu to jsou velmi krátké vlny (VKV) - u digitálního signálu ultra krátké vlny (UKV). Síť vysílačů NMT asi nebyla tak hustá jako u GSM - ale zřejmě tomu tak nebylo, že by vysílač dokázal pokrýt poměrně široké území - což by bylo výhodné v zemích tipu Island, či Turecko - jak jsem se dříve domníval.
část 2 - historie telefonních sítí
V počátcích veřejných telefonních spojů byly ulice plné telefonních - či telegrafních drátů. Změnu přinesly jednak telefonní ústředny - a zejména zesilovače. Zesilovače měly vlastně dvojí přínos - jednak umožnily udržet slábnoucí telefonní signál - při narůstající vzdálenosti od zdroje - umožnily přenos více frekvencí na jednom drátě. Každý snímaný signál měl jinou frekvenci - kterou bylo možno oddělit. U zesilovačů se uplatnila trojitá elektronka - trioda.
Telefonní linka na baterie pro dva účastníky je patrně poměrně stále známá a připomíná úplné počátky telefonování.
Telefonní sítě se postupně vyvíjely způsobem - že dálkové sítě byly vedeny podpovrchově v káblech - a koncové vedení místních sítí pak vytvářely telegrafní dráty.
Telefonní budky s modrými telefonními automaty se staly na dlouhou dobu součástí ulic a nároží.
Veřejná telefonní budka navíc v dobové kresbě...
