Elektřina na železnici 2 - stanice na neelektrifikované trati + motorové železniční vozy

Další cyklus o elektřině a elektrotechnice - tentokrát se zaměřením na rozvody elektřiny v železniční  stanici na neelektrifikované trati, speciálně pak na spínací prvky.

obsah

Rozcestník železniční trakce a železniční výrobci
Rozcestník elektrotechnika
1. ELEKTRICKÉ ROZVODY VE STANICI NA NEELEKTRIFIKOVANÉ ŽELEZNICI
2. SPÍNAČE  V ŽELEZNIČNÍCH ROZVODNÁCH
Rozcestník rozvody, spínání a jištění vysokého napětí
3.  MOTOROVÉ ŽELEZNIČNÍ VOZY ČSD/ČD 

Rozcestník železniční trakce a železniční výrobci

"zrcadlem příspěvku" je stanice na elektrifikované trati Elektřina na železnici 1 - vlakem znovu do Židlochovic - stanice na elektrifikované trati - Blog iDNES.cz

výrobci lokomotiv a železničních vozidel

ČKD lokomotivka - výrobců lokomotiv a dalších železničních vozidel bylo v českých zemích mnoho (Škoda Plzeň, Vagónka Studénka atd) - ale v rámci jistého zjednodušení jsou přiřazeny k 

hlavní příspěvek, rozcestník pro elektrickou trakci a další trakce -  nádraží Havlíčkův brod 

Dvousystémové elektrické lokomotivy ESO a dvousystémová jednotka Škoda 440, druhy trakcí - Blog iDNES.cz

ČKD Vysočany - zmínka o lokomotivách v části 3 odkazovaného příspěvku Co se děje kolem elektřiny 16 ČKD - cívka, kondenzátor - předbíhání napětí a proudu - Blog iDNES.cz

parní trakce

Parní stroj - od čerpání vody ze zatopených dolů po parní lokomotivy a lokomotiva 312.4 - Blog iDNES.cz  a současně druhý příspěvek věnovaný firmě ČKD 

motorová trakce

Posázavský Pacifik a lokomotiva 714 - Blog iDNES.cz

Elektřina na železnici 2 - stanice  na neelektrifikované trati  + spínače VN, motorová železniční vozidla:  vozy motorový vůz M152 B1O a přípojný vůz BaAFX 010 pro lokální tratě, motorový vůz 842 (diesel, hydromechanický pohon)  a motorový vůz 843 (dieselelektrický) - tento příspěvek 

 

Rozcestník elektrotechnika

úvodní příspěvek pro elektrotechniku Co se děje kolem elektřiny 16 - cívka, kondenzátor - předbíhání, zpožďování proudu, napětí - Blog iDNES.cz

druhý úvodní příspěvek pro elektrotechniku Co se děje kolem elektřiny 1 AC, DC proud - rozcestník na téma elektro spotřebiče - Blog iDNES.cz

rozcestník pro rozvody "elektrárna - spotřebitel  Cesty elektrické energie 1 - přenosová a distribuční soustava energie - Blog iDNES.cz

 

Rozcestník železniční trakce a železniční výrobci
Rozcestník elektrotechnika
1. ELEKTRICKÉ ROZVODY VE STANICI NA NEELEKTRIFIKOVANÉ ŽELEZNICI
2. SPÍNAČE  V ŽELEZNIČNÍCH ROZVODNÁCH
Rozcestník rozvody, spínání a jištění vysokého napětí
3.  MOTOROVÉ ŽELEZNIČNÍ VOZY ČSD/ČD 

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

vlastní příspěvek

ad1 ELEKTRICKÉ ROZVODY VE STANICI NA NEELEKTRIFIKOVANÉ ŽELEZNICI

I železniční stanice na neelektrifikované trati  se neobejde bez elektřiny.

Systémem přenosové s posléze distribuční soustavou je napojena na celou síť elektráren - která se propojuje nejprve v přenosových rozvodnách a posléze i distribučních rozvodnách, které jsou přeci jenom blíže koncovému uživateli - kterým může být například rozvodna ve stanici na neelektrifikované trati...

Elektřina se rozvádí v několika líniích - či okruzích. Například to můžou být lampy veřejného osvětlení - třeba nástupních prostor, okruh světelné signalizace jako jsou například semafory, nebo různé rozvody elektřiny přímo ve stanici a podobně...

Tato vedení vychází z rozvodny nízkého napětí - která je zase propojena s transformovnou. Ke transformátoru ve transformovně zase vede přívod z rozvodny vysokého napětí. Základním prvkem rozvodny je rozvodnice - na kterou je napojena (či jsou napojeny) přípojnice vysokého napětí. 

Železniční závory - mechanické přejezdové zabezpečovací zařízení 

Mechanické přejezdové zabezpečovací zařízení je základní mechanická výstraha je dávána polohou závor (závorových břeven). Obsluha mechanických závor je ruční pomocí drátovodů. Obsluhující zaměstnanec (závorář) závory uzavírá včas před jízdou vlaku pomocí ručního pohonu. V některých případech se vyskytují vedle ručních závorových pohonů i pohony elektrické.

Závory se v ČR, až na výjimky, sklápějí současně a řidič, který v rozporu s předpisy ještě „zkusí projet“, je uzavřen mezi břevny. V zahraničí v případě užití čtyřdílných závor převažuje řešení, kdy se vjezdová závora sklápí dříve než závora výjezdová, což má pro bezpečnost hned několik výhod. Jednak to fyzicky omezí prostor pro vjezd do přejezdu následkem nekázně či přehlédnutí výstražných světel (je „dříve zavřeno“) a jednak to umožní opuštění přejezdu i řidiči, který do něj nelegálně vjede těsně před začátkem sklápění závor. Výjezdová závora zůstává totiž ještě několik vteřin otevřena. Právě doplnění sekvenčního sklápění u čtyřdílných závor, tam kde to je technicky možné (například z pohledu vlečných křivek), by mohlo přispět k eliminaci některých typických dopravních nehod. Citlivou otázkou ovšem je zajištění bezpečného vedení chodců, třeba formou samostatné stezky se samostatnými světly a závorami. V současnosti máme v ČR 1 564 přejezdů se závorami – z toho 322 se čtyřdílnými závorami, které lze za dodržení jistých podmínek sklápět sekvenčně. Některá omezení vyplývají z technických předpisů ČSN 34 2650, TP 171

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

ad 2 SPÍNAČE PŘI ŽELEZNIČNÍCH ROZVODNÁCH

Na rozvodnici rozvaděče ovšem nejprve navazuje systém spínačů (což je několik spínačů s odlišným názvem a odlišnou funkcí - až čtyři za sebou) a teprv pak následuje vlastní plně zatížená přípojnice - tedy vlastně už vedení vysokého napětí.

malá aktualizace názvosloví

v průběhu sestavování příspěvku se dostavil nápad změnit označování spínačů z obecných písmen abecedy A, B, C, X na více adresné označení naznačující účel (tedy zda se jedná o spínač proudu - či napětí - také dle velikosti zátěže na jakou jsou konstruvány - podle obvyklého značení velikostí) 

takže

původní "X" - tedy pojistky zkratového proudu nyní "xl I"

"C" - tedy zátěžové vypínače nyní "I l"

"B" - tedy proudové odpínače nyní "I m"

a

"A" - tedy napěťové odpojovače nyní "U s"

Rozcestník rozvody, spínání a jištění vysokého napětí

První rozvodna vysokého napětí lze nalézt zpravidla hned za elektrárnou - což na Brněnsku bývala elektrárna Oslavany Cesty elektrické energie a Ohmův zákon 2 - elektrárna Oslavany, Západomoravské elektrárny - Blog iDNES.cz - aktuálně její funkci ovšem nahradila Jaderná elektrárna Dukovany- zde rovněž značená číslicí "2"Cesty elektrické energie 2JED/T - jaderná elektrárna a těžba uranu - Blog iDNES.cz - hned za elektrárnou následuje zpravidla  přenosová zesilující rozvodna vysokého napětí která přijímá elektrickou energii z nedalekého výrobního zařízení a pomocí velkého výkonového transformátoru zvyšuje napětí pro přenos do vzdálených míst. Přenos a jištění vysokého napětí jsou pojednány v příspěvku Cesty elektrické energie 2,5 - jištění rozvodů vysokého napětí, zejména jištění proti přepjetí a nadproudům - Blog iDNES.cz. Různé línie vedení vysokého, přesněji velmi vysokého napětí se zpravidla shromažďují v tzv. zeslabující přenosové rozvodně velmi vysokého napětí  - kterou by bylo možno také označit jako sběrná  Cesty elektrické energie 3 (spínače VN) - přenosová rozvodna Sokolnice  - Blog iDNES.cz  na kterou navazuje distribuční rozvodna (Distribuční rozvodny jsou umístěny v blízkosti koncových uživatelů. Transformátory distribučních rozvoden mění přenosové velmi vysoké napětí napětí napětí na nižší úrovně - ovšem rovněž označované jako vysoké - označení "normální napětí" se zpravidla používá až pro elektřinu z obecních transformátorů). Funkce distribuční rozvodny poměrně podrobně popsána v tomto příspěvku Cesty elektrické energie 3,4 "distribuční rozvodna a spínání rozvodny vysokého napětíby , jako distribuční rozvodnu by pravděpodobně bylo možno označit třeba "transformátor Lesná Cesty elektrické energie 3 (spínače VN) - transformační stanice Lesná - Blog iDNES.cz . Distribuční rozvody zpravidla pokračují jako místní rozvody - nebo nějaké účelové rozvody - jako například rozvody v továrnách Cesty elektrické energie 3p - rozvody a jištění v průmyslu (Zetor a Zbrojovka) - Blog iDNES.cz. Na historii rozvodů elektrické energie na Brněnsku je pak zaměřen příspěvek Cesty elektrické energie 23h - Městská elektrárna v Brně, transformovna Černovice - Blog iDNES.cz. 

Elektřina na železnici 2 - stanice na neelektrifikované trati + spínače VN - Blog iDNES.cz

Mechanika JB2 - Cesty elektrické energie 8 (pojistky 3 + mostové jeřáby) - Blog iDNES.czy

 

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SPÍNAČE PŘI ROZVODNÁCH VYSOKÉHO NAPĚTÍ

Na rozvodnici rozvaděče ovšem nejprve navazuje systém spínačů (což je několik spínačů s odlišným názvem a odlišnou funkcí - až čtyři za sebou) a teprv pak následuje vlastní plně zatížená přípojnice - tedy vlastně už vedení vysokého napětí.

Spínače ve standartním čtyřstupňovém uspořádání (dle abecedy  podle výkonu a odolnosti od nejnižší hodnoty k nejvyšší) mohou být

(X. výkonová pojistka - schopná zastavit nárazový zkratový proud - v některých zapojeních je předřazována hned na první místo od rozvaděče)

A. odpojovač (izolátor) - který obě části vedení propojí pouze technicky propojí - rozvodna je od dálkového vedení nyní pod napětím

dále

B. odpínač (kontaktor) - přes který prochází běžná zátěž - tedy ustálený zátěžový proud

C výkonový (zátěžový) vypínač - patrně nejznámější spínač tohoto spínacího systému - který je konstruován i na ustálený zkratový proud

a v dle konkrétního zapojení přímo před vedením

(X. výkonová pojistka - schopná zastavit nárazový zkratový proud)

***

alternativně jsou však možná i různá jiná zapojení 

některé spínače mohou sdružovat více funkcí, například poměrně častou alternativou (výkonového) vypínače je (výkonový) stykač

stykač a jeho odlišnosti od vypínače

kromě odlišností konstrukčních je takovou základní odlišností četnost vypínání a zapínání

stykač má vlastně podobný účel jako semafor - je konstruován pro časté zapínání a vypínání

alternativní propojení přípojnice spínacími prvky se stykačem k rozvodnici

ABC - výkonový stykač

X - pojistka

nebo

ABCX - jistící stykač

jiné alternativní zapojení se spínacím prvkem současně s pojistkami

ABCX - výkonová pojistka

v nákresu výše mohou být místní nepřesnosti - například "úsekový spínač" (na nákresu dole mezi rozvodnicí a transformátorem) patří spíše mezi napěťové odpojovače - tedy spínače typu "A" než mezi proudové odpojovače "B" jak je uvedeno

jinak se nabízí řada alternativních zapojení 

spínače typu "A" - tedy napěťové odpojovače ve směru od vstupní přívodnice k rozvodnice ve směru od rozvodnice ke vlastní transformovně nahrazují (pravděpodobně - viz poznámka výše) úsekové spínače

spínače typu "B" -  (ve vstupním spínacím systému) tedy proudové odpojovače mohou nahrazovat (proudové) přepojovače pro dvě přípojnice

různá alternativní zapojení spínačů typu "C"  - výkonových spínačů zátěžového proudu - třeba prostřednictvím výkonových stykačů, jistících stykačů, případně výkonových pojistek byla zmíněna výše

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

OBSAH

Rozcestník železniční trakce a železniční výrobci
Rozcestník elektrotechnika
1. ELEKTRICKÉ ROZVODY VE STANICI NA NEELEKTRIFIKOVANÉ ŽELEZNICI
2. SPÍNAČE  V ŽELEZNIČNÍCH ROZVODNÁCH
Rozcestník rozvody, spínání a jištění vysokého napětí
3.  MOTOROVÉ ŽELEZNIČNÍ VOZY ČSD/ČD 

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

ad 3 MOTOROVÉ ŽELEZNIČNÍ VOZY ČSD/ČD

Z desítek typů – které jezdily po lokálních tratích za první republiky zmíněny alespoň dva typy – jednak řada M 120,4 – administrativně v osmdesátých letech přečíslovaná na 806 – podle vyvýšeného stanoviště strojvedoucího uprostřed nazývaná „věžák“, dalším typem by mohla být řada 130,1 ze které se přes poměrně vysoký počet vyrobených vozů – kromě jednoho vraku nedochoval ani jeden exemplář – takže vzhled vozu nutno odhadnout – a třetím vybraným exemplářem motorového železničního vozu je „motorák“ vyvýjený za tzv. třetí republiky, který ovšem vyjel až roku 1948 – vůz označený jako M 131,1 – po přečíslování v 80tých letech číslicí 801 ... a přezdívaný jako „Hurvínek“ byl vyroben v počtu přes 500 vozů a zcela dominoval lokálním železnicím i v 50tých a 60tých letech – teprve v 70tých letech byla připravena náhrada, kterou byl rovněž nadčasový lokálkový motorák 810.

Typickou soupravou na lokálních neelektrifikovaných tratích je dvojice vozů - motorák - vlečný vůz a to konkrétně motorový vůz M152 B1O (přečílovaný na označení 810) – přezdívaný jako „orchestrion“ nebo „autobus“ a k němu přípojný vůz BaAFX 010 - zde vyobrazen ve stanici Janovice nad Úhlavou (ještě před peronizací).

A takovou typickou soupravou na lokálních neelektrifikovaných tratích je dvojice vozů - motorák - vlečný vůz a to konkrétně motorový vůz M152 - nově  810 a přípojný vůz BaAFX 010

Motorák M152 z lokálek je poměrně známý - motorové vozy ovšem jezdí i na rychlíkových tratích, byť zpravidla nejde o hlavní tahy.

- generace motorových vozů pro rychlíkové tratě sedmdesátých let
 
Roku 1968 byl Výzkumnému ústavu kolejových vozidel zadán vývoj motorového čtyřnápravového vozu určeného pro výkony na hlavních neelektrifikovaných tratích. Požadavky obsahovaly výkon 600 koní (442 kW) a dieselový agregát (na rozdíl od předchozích vozů) umístěný pod podlahou vozu z důvodu úspory prostoru. Hrubé stavby obou vozů byly dokončeny již v roce 1970, avšak kvůli zpožděným dodávkám a změnám v použité regulaci výkonu byly oba prototypy označené řadou M 474.0 (později přeznačeny na M 475.0, ještě později na 860) dodány až v roce 1974. Motorové vozy řady 860 byly vyrobeny ve dvou prototypech v roce 1974 ve Vagónce Studénka (nyní Škoda Vagonka). 

- generace motorových vozů pro rychlíkové tratě osmdesátých a devadesátých let 

Motorový vůz842 (diesel, hydromechanický pohon)  a motorový vůz 843 (dieselelektrický)

842	843

Výroba čtyřnápravových motorových vozů řady M 475.0 (dnes řady 860)  se nakonec neuskutečnila a ve Vagónce Studénka byl zadán projekt motorových vozů zcela nové generace - a to motorových vozů  M 273.2 s hydromechanickým přenosem výkonu, což však ČSD braly jako nouzové řešení, neboť ty se u „velkých“ motorových vozů orientovaly na elektrický přenos výkonu. Dva prototypy již s novým označením 842.001 a 002 byly vyrobeny v roce 1988, do zkušebního provozu byly zařazeny o rok později. Problémovou součástkou se stala hydromechanická převodovka Praga. Vlastní pohon obstarávaly motory značky Liaz. 

pult v kabině strojvedoucího

A populární motorový vůz regionálních tratí 810 začaly nahrazovat stroje další generace, které z tohoto vozu vychází – třeba motorový vůz 812 s nízkopodlažní řídící jednotkou 912.

OBSAH

Rozcestník železniční trakce a železniční výrobci
Rozcestník elektrotechnika
1. ELEKTRICKÉ ROZVODY VE STANICI NA NEELEKTRIFIKOVANÉ ŽELEZNICI
2. SPÍNAČE  V ŽELEZNIČNÍCH ROZVODNÁCH
Rozcestník rozvody, spínání a jištění vysokého napětí
3.  MOTOROVÉ ŽELEZNIČNÍ VOZY ČSD/ČD 

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

A na závěr ještě soukromý dopravce GW Train Regio a stanice Domažlice

a jeho motorový vůz Regio Sprinter RVT – v Německu s označením jako řada 654, v ČR jako 818.