Chorvatské vsi v „Masarykově koridoru“

Chorvaté okolo roku 1530 začali opouštět svoji vlast před nájezdy Turků a usídlovali se podél rakouských hranic, vznikl tak poměrně dlouhý, úzký pás chorvatských vesnic, přibližně od Břeclavi po Šoproň v Uhrách.

Právě tento pás chorvatských vesnic, tehdy ještě v Uhrách, se po roce 1918 ocitl na sporném území, osídleném kromě Maďarů též rakouskými Němci, kdy ve hře byla varianta využití tohoto území pro koridor, který by umožnil Československu přístup k moři (v nejodvážnějších představách bylo uvažováno o jeho ukončení v Terstu), respektive spojil ČSR s Jugoslávií (tehdy královstvím SHS) a byl celý Jihoslovanským, nebo v severní částí i československým územím, přičemž by odděloval Rakousko od Maďarska.

Situace se nakonec vyvinula tak, že sporné zemí bylo přičleněno k Rakousku jako země Burgenland (s vyjímkou Šoproně).

Koncem léta roku 2002, když jsme tudy s přáteli projížděli k Neziderskému,  se mi podařilo docílit krátkou zastávku v jedné z těchto vsí, nesoucí název Pandrof, nebo-li v němčině Pandorf. Zde na  tiché návsi bylo lze nalézt několik připomínek, že chorvatština je v obci dosud živým jazykem.