Cesty elektrické energie 2JED/T - jaderná elektrárna a těžba uranu

Jaderná energetika - od těžby uranu po výrobu elektřiny v jaderných elektrárnách: JED (Dukovany) a JET (Temelín), rudné doly Příbram.

Jaderná elektrárna Dukovany a Temelín, uranové doly Dolní Rožínka, dolování bez těžních věží, Uranové doly a rudné doly Příbram

poprvé v Příbrami služebně někdy v roce 2011

OBSAH

Př I. Březové Hory v pravěku

S1 skupina příspěvků elektrárny a Ohmův zákon

-> část 4mUD Měnírna při uranových dolech Dolní Rožínka

S2 skupina příspěvků „jaderná elektrárna“

jaderná energetika
jaderná energetika Francie
jaderná elektrárna na Rhôně - obecné schéma
jaderná energetika Německo
jaderná energetika USA
rozcestník USA
jaderná energetika Rusko
plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov
rozcestník Rusko
jaderná energetika Polsko
jaderná energetika ČR
malé modulární reaktory

„JED“ Jaderná elektrárna Dukovany
přečerpávací vodní elektrárna Dalešice - Mohelno
rozcestník řeka Jihlava

„JET“ Jaderná elektrárna Temelín
„Lidé od Temelína“

další jaderné pohony (hodiny, ponorky)

S4 skupina příspěvků „těžba uranu“ a Příbram (Př. II)

S4 skupina příspěvků metalurgie stříbra a olova a Příbram (Př. III)

Příbram a Březové Hory

Příbram je historické horní, či hornické město, stejně jako Březové Hory - čili Birkenberg.

V údolí Litavky pod Březovými horami se zlato rýžovalo již ve 2. století př. n. l . Po několika stoletích bylo rýžování zlata kvůli vyčerpání ložiska opuštěno . Archeologické nálezy dokazují, že na Birkenbergu se zlato znovu těžilo v 10. století. Z první známé fáze těžby stříbra v Příbrami ve 14. a 15. století se však o Birkenbergu téměř nedochovaly žádné záznamy; Birkenbergu lze připsat pouze jeden záznam z roku 1311.

Příbram je poprvé doložena v roce 1216 jako součást pražského biskupství . V roce 1289 je Příbram poprvé zmiňována jako městečko. Na základě nařízení císaře Maxmiliána II. ze 6. srpna 1568 , které Židům zakazovalo usazovat se v hornických městech, byli Židé z hornického města Příbrami vyhnáni; většina se usadila v Dušníkách . Císař Rudolf II. povýšil 20. listopadu 1579 Příbram na královské hornické město. Následně byla trasa Zlaté stezky změněna a vedla z Březnice přes Příbram. Po třicetileté válce těžba stříbra v Příbrami upadla. V sousedním hornickém městě Birkenberg byla těžba obnovena v roce 1775. Za habsburské monarchie byla Příbram sídlem císařského a královského horního úřadu a horního soudu.

Od roku 1949 se v okolí Příbrami těžila uranová ruda , přičemž političtí vězni byli z velké části využíváni k nuceným pracím. Jedním z největších táborů nucených prací byl tábor Vojna v horách jižně od města. V roce 1953 bylo k Příbrami připojeno sousední město Březové Hory.

Př I. Březové hory v pravěku

V údolí Litavky pod Březovými horami se zlato rýžovalo již ve 2. století př. n. l . Po několika stoletích bylo rýžování zlata kvůli vyčerpání ložiska opuštěno . Archeologické nálezy dokazují, že na Birkenbergu se zlato znovu těžilo v 10. století. Z první známé fáze těžby stříbra v Příbrami ve 14. a 15. století se však o Birkenbergu téměř nedochovaly žádné záznamy; Birkenbergu lze připsat pouze jeden záznam z roku 1311.

S1 – skupina příspěvků elektrárny a Ohmův zákon

Elektrárna (což může být jako nejnovější vývojový stupeň elektrotechniky například elektrárna jaderná) elektřinu nejprve vyrábí – elektrická energie pokračuje nejprve přenosovou soustavou a sytém přenosových rozvoden – posléze se přenosová souustava změní na distribuční soustavu a přes systém distribučních rozvoden, či transformačních stanic elektřina doputuje ke spotřebiiteli Cesty elektrické energie 1 - přenosová a distribuční soustava energie - Blog iDNES.cz .

Vlatníkem obou jaderných elektráren – tedy JET Temelín a JED Dukovany je skupina ČEZ CEE2E elektřina a ekonomika – hnědouhené elektrárny ČEZu v Severních Čechách – Blog iDNES.cz

Cesty elektrické energie 2,5 - dálkové rozvody a jištění vysokého napětí - Blog iDNES.cz (rozcestník pro rozvody)

ELEKTRICKÉ KOLO Co se děje kolem elektřiny 16 ČKD část 3 elektrotechnika + ČKD město strojní ptáce; část 1 Ohmův zákon – hlavní a vedlejší veličiny, indukčnost cívky – kdy se proud předbíhá před napětím – Blog iDNES.cz

rozcestník cesty elektrické energie

rozvodna vysokého napětí Cesty elektrické energie 3,4 "spínání rozvodny či transformační stanice“ - měnírna pro Uranové doly D. Rožínka - Blog iDNES.cz v dalším příspěvku pojednána zejména aktuální rozvodná síť v Brně (přenosová rozvodna Sokolnice a diisribuční rozvodna či transformovna Lesná) Cesty elektrické energie 3 (spínače VN) - rozvodna Sokolnice a transformační stanice Lesná - Blog iDNES.cz- a

rozcestník elektrárny

mapka elektráren shora dolů (příspěvky o elektrárnách většinou označeny CEE2)
 - bíle ohraničeno Malá vodní elektrárna Strž Kroměříž, elektrárna na slunce z Kroměříže, současně válka rozvodů a jeden o firmě Křižík (bíle vpravo nahoře) +  Městská elektrárna Planá u Mariánských lázní Válka rozvodů Edison - Tesla / DC motor/ MVE Strž Kroměříž + střední elektrárny - Blog iDNES.cz- zahraniční elektrárny (černý obdélník) Německo - jednak hnědouhelné elektrárny v Porýní CEE 2K hnědouhelné elektrárny a další průmysl v Porýní - Kolín nad Rýnem 1998 - Blog iDNES.czjednak větrné elektrárny Východní Frísko Větrné elektrárny Východní Frísko - Zenerova dioda proti nadměrnému odběru, účinnost - Blog iDNES.cz- hnědouhelné elektrárny (hnědě čárkovaně) - především Severočeský hnědouhelný revír - Hnědouhelná elektrárna Tisová  Cesty energie 2E - jak platit za elektřinu QR kódem, elektřina, plyn a ekonomika, HE Most - Blog iDNES.cz (CEE2E - energie a ekonomika) - a to elektrárny Ervěnice 1 a 2, Komořany a Počerady - rovněž zmíněna i elektrárna Tušimice již vně severočeského revíru) - uprostřed oranžově ohraničen příspěvek CEE2JEDT Cesty elektrické  energie 2JED/T - od elektrárny  domácí s propojením víc sítí po jadernou (tento příspěvek)  "od domácí mini elektrárny - po jadernou elektrárnu" - včetně odkazu "Lidé od Temelína" - dále na mapce více vpravo příspěvek CCE2 - tepelná černouhelná elektrárna Oslavany Cesty elektrické energie a Ohmův zákon 2 - elektrárna Oslavany, Západomoravské elektrárny - Blog iDNES.cz - dále několik vodních elektráren počínaje Elektrárnou Praha Štvanice Karlínský přístav, loď do Prahy a Hamburku, hydroelektrárny na Vltavě - Blog iDNES.cza některými elektrárnami Vltavské kaskády v rámci příspěvku "Loď dp Prahy a do Hamburku" - dále samostatný příspěvek Malá vodní elektrárna Senoradský mlýn Co se děje kolem elektřiny 6 - malá vodní elektrárna na 12V a přívoz u Senoradskýho mlýna - Blog iDNES.cz a níže na mapce navazují zařízení přenosové a distribuční soustavy (rozvodny a transformovny) - příspěvek CEE2H (historie) - pojednává především o historii elektrifikace v Brně (transformovna Černovice a Městská elektrárna v Brně na ulici Vlhká) Cesty elektrické energie 9 (spínání transformačních stanice Černovice) - ZME v Brně - Blog iDNES.cz , v příspěvku 23S pojednána zejména aktuální rozvodná síť v Brně (rozvodna Sokolnice a transformovna Lesná)Cesty elektrické energie 3 (spínače VN) - rozvodna Sokolnice a transformační stanice Lesná - Blog iDNES.cz

2,3 spínání transformační stanice a měnírna pro Uranové doly Dolní Rožínka Cesty elektrické energie 2,3 "spínání transformační stanice" - Uranové doly D. Rožínka - Blog iDNES.cz

3p rozvody v průmyslu (Zetor a Zbrojovka) Cesty elektrické energie 5p - rozvody a jištění v průmyslu - Blog iDNES.cz 
4 místní rozvody Svitávka + rozvody v domě + výtahy Cesty elektrické energie 4 - průběh místních rozvodů elektřiny, výtahy, lanovky, horské dráhy, Vlněna Svitávka - Blog iDNES.cz 5 místní rozvody 2 - rozvody v domě a bytě - jak elektricky vařit na cestách se děje kolem elektřiny 17 - EJF a místní rozvody Brno, elektromagnetická indukce, ekologické a humanitární iniciativy, jak vařit elektricky doma a na cestách  - Blog iDNES.cz

a zcela dole dva speciální příspěvky - jak si sám vlak vyrábí elektřinu a to v příspěvku  "nádraží a vlak - integrální a diferenciální počet" - jak si lokomotiva sama vyrábí elektřinu Nádraží a vlak - rychlost a zrychlení - mechanika integrálních a diferenciálních počtů AV - Blog iDNES.cz

jaderná elektrárna

Cesty elektrické  energie 2JED/T - jaderná elektrárna a těžba uranu (tento příspěvek) 

Dostavba JED firmou z Jižní Koreje Seznam zprávy

větrné elektrárny

pravou vlastí větrných elektráren je třeba Východní Frísko 

větrné elektrárny, účinnost větrné elektrárny Větrné elektrárny Východní Frísko - Zenerova dioda proti nadměrnému odběru, účinnost - Blog iDNES.cz

elektrárny na 12V

Co se děje kolem elektřiny 6 - malá vodní elektrárna na 12V a Přívoz u Senoradskýho mlýna - Blog iDNES.cz

Jak propojit dva rozvody

Jak propojit dva různé rozvody? Například domácí elektrárny se propojují s veřejnou rozvodnou sítí v místech za hlavním jističem (a elektroměrnými hodinami) a před proudovými pojistkami - tedy v místech mezi hlavním jističem a pojistkami.

Při propojování elektrických sítí by měla platit

Ohmův zákon pro rovnováhu mezi výrobou elektřiny a spotřebou v rozvodné síti - zde označený jako Ohmův zákon 3. stupně...

Ohmův zákon 3. stupně s kohabitací elektrárna - celá rozvodná síť

tvar z napětím vlevo (zde označený jako pořadový tvar) by zněl

napětí U na druhou = R (odpor neboli impedance) na druhou krát P výkon(přesněji zde zavedená novoveličina dilatační výkon, či proud jako podíl mezi výkonem a proudem)

velice zjednodušeno (když se odmyslí odpor vodiče): napětí U na druhou = výkon P na prvou (nikoli na druhou)

napětí U na druhou ovšem neznamená jedno napětí za veřejnou elektrárnu a jedno napětí za domácí elektrárnu - ale napětí dané prvotně domácí elektrárnou - teprve při vyšším odběru by se k domácí elektrárně přidal odběr veřejné sítě, tedy jde vždy o souhrnné napětí U vytvářené tak, aby odpovídalo výkonu - danému spotřebou, pří malé spotřebě by domácí elektrárna dodávala elektřinu do veřejné sítě...

rozcestník Ohmův zákon

Ohmův zákon zkoumají příspěvky

pro nezapojený obvod Co se děje kolem elektřiny 8 - Ohmův zákon 1 pro nezapojený obvod - rozcestník tématu - Blog iDNES.cz

„2 Ohmův zákon dětem“ Co se děje kolem elektřiny 6 - malá vodní elektrárna na 12V a přívoz u Senoradskýho mlýna - Blog iDNES.cz další základní pojmy z teorie - rozvinutí základních veličin - rozdíl odpor, vodivost, impedance, reaktance, indukční reaktance atd... (původním názvem Ohmův zákon dětem - rozdělení elektrotechnických veličin (reaktance, impedance, vodivost)

3 Ohmův zákon a elektrárny

nejprve ovšem vyjádřeno matematicky

pro zapojený obvod, veličiny v hlavní posloupnosti Co se děje kolem elektřiny 7 - Ohmův zákon 2 pro zapojený obvod - proud, funkce a integrál - Blog iDNES.cz klíčový příspěvek na téma Ohmův zákon - v elektrárně se měl vytvářet takový výkon, aby se udržovalo téměř stejné napětí v síti a udržovala se při tom „kohabitace“ s odběrem, či spotřebou elektřiny v síti - což je také důvod proč se zde napětí v řadě vzorců vyskytuje ve tvaru na druhou - tedy exponenciálním tvaru

Cesty elektrické energie 2JED/T - jaderná elektrárna a těžba uranu (tento příspěvek)

další veličiny v hlavní posloupnosti - watthodiny (spotřeba) a ampérhodiny (kapacita) Co se děje kolem elektřiny 11 - Ohmův zákon pro zvídavé 4 - watthodiny a ampérhodiny - Blog iDNES.cz

jak si spočítat monočlánek ke svítilně podle žárovky Co se děje kolem elektřiny 12 - Ohmův zákon pro zvídavé 5 - napětí a výkon baterky - Blog iDNES.cz

vedlejší veličiny Co se děje kolem elektřiny 14 - volty proti ohmům - rozdělovník vedlejších veličin - Blog iDNES.cz (impedance (Z) definována jako komplexní veličina elektrického obvodu vyjádřená reálnou rezistancí (R) a imaginární reaktancí - která se v případě cívky nazývá induktivní reaktance - zkráceně induktance - v případě imaginární složky kondenzátoru se tato imaginární složka odporu zase nazývá kapacitní reaktance - neboli kapacitance) - „14“ tentokrát ze zaměřením především na cívku

předbíhání proudu nebo napětí? Co se děje kolem elektřiny 16 ČKD - cívka, kondenzátor - předbíhání napětí a proudu - Blog iDNES.cz

„16“ zeména pojmy předbíhání a zpožďování napětí Co se děje kolem elektřiny 16 - cívka, kondenzátor - předbíhání, zpožďování proudu, napětí - Blog iDNES.cz současně hlavní rozcestník elektrotechnika a rozcestník ČKD Praha - Vysočany

Ohmův zákon a elektrárny

v elektrárně se měl vytvářet takový výkon, aby se udržovalo téměř stejné napětí v síti a udržovala se při tom „kohabitace“ s odběrem, či spotřebou elektřiny v síti - což je také důvod proč se zde napětí v řadě vzorců vyskytuje ve tvaru na druhou - tedy exponenciálním tvaru

podrobněji na téma Ohmův zákon a jeho různé členění a stupňování ... Co se děje kolem elektřiny 7 - Ohmův zákon pro zapojený obvod - proud, funkce a integrál - Blog iDNES.cz

Oslavany Cesty elektrické energie a Ohmův zákon 2 - elektrárna Oslavany, Západomoravské elektrárny - Blog iDNES.cz

Dukovany Cesty elektrické energie 2JED/T - jaderná elektrárna a těžba uranu (tento příspěvek)

Ohmův zákon a rozvody pro tramvaj a trolejbus

brněnské tramvaje 1 (Škodovky z Královopolské) Na konečné v Řečkovicích - proč byl u tramvají zaveden stejnosměrný proud a co je měnírna - Blog iDNES.cz

trolejbusy Krátce ze Šlapanic u Brna - počátky výroby turbín a Ohmův zákon pro trolejbus 31 - Blog iDNES.cz

S2 – skupina příspěvků jaderná elektrárna

obsah celého příspěvku

Př I. Březové Hory v pravěku

S1 skupina příspěvků elektrárny a Ohmův zákon

-> část 4mUD Měnírna při uranových dolech Dolní Rožínka

S2 skupina příspěvků „jaderná elektrárna“

„JED“Jaderná elektrárna Dukovany

„JET“ Jaderná elektrárna Temelín

S4 skupina příspěvků „těžba uranu“ a Příbram (Př. II)

S4 skupina příspěvků metalurgie stříbra a olova a Příbram (Př. III)

obsah pro S2 – skupinu příspěvků "jaderná elektrárna"

jaderná energetika

jaderná energetika Francie

jaderná elektrárna naRhôně - obecné schéma

jaderná enetgetika Německo

jaderná energetika USA

rozcestník USA

jaderná energetika Rusko

plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov

rozcestník Rusko

jaderná energetika Polsko 

jaderná energetika ČR

malé modulární reaktory

"JED"Jaderná elektrárna Dukovany

přečerpávací vodní elektrárna Dalešice - Mohelno

rozcestník řeka Jihlava

"JET" Jaderná elektrárna Temelín

"Lidé od Temelína"

další jaderné pohony (hodiny, ponorky)

Jaderná energetika Francie

Jaderná elektrárna na Rhôně - obecné schéma

Mimochodem, zemí jaderných elektráren střední velikosti se například Francie, avšak tyto elektrárny jsou budovány relativně příznivě ke krajině - například v ohybu řek - údajně i poblíž zámků. Jedna jaderná elektrárna byla zaznamenaná při směřování do Avignonu na řece Rhôna. 

Zde popsaný typ elektrárny má jaderný okruh  dále tři vodní okruhy + plus sekci pro výrobu a rozvod elektřiny.

Fonctionnement d'une centrale nucléaire

1. Circuit primaire : pour extraire la chaleur
2. Circuit secondaire : pour produire la vapeur
3. Circuit de refroidissement : pour condenser la vapeur et évacuer la chaleur

D – jaderná energetika Německo

V osmdesátých letech se v ČSR tajně zpracovával uran pro NSR – seznam zprávy

Německá spolková republika (NSR) - co týče výroby elektřiny šla v 70. a 80. letech cestou jaderné energetiky. Tehdy se jaderné reaktory budovaly - po necelém půl století - v roce 2023 byly naopak odstavovány. Problém byl ale s palivem...

Od roku 1982 byl v Německu jen jeden uranový důl u bavorského Großschloppenu. Těžba tam navíc stále byla jen průzkumná a vytěžená ruda poměrně chudá, bylo možné ji zpracovat jen chemickým loužením. Oficiálně se to mělo odehrávat v úpravně v německém Ellweileru. Jenže bylo zjevné, že pokud se těžba skutečně rozběhne naplno, kapacita nebude stačit. Navíc v NSR se na rozdíl od socialistických zemí už tehdy dbalo na ochranu životního prostředí a výstavba nového zpracovatelského závodu nezískala povolení.

Těžaři se proto začali poohlížet po chemických úpravnách jinde v Evropě – včetně východního bloku. Domluva nakonec byla překvapivě snadná: na jaře 1983 si plácli se zástupci Československa a testovací množství západoněmecké rudy následně skončilo v MAPE Mydlovary.

Domluva západoněmecké strany tehdy ovšem neproběhla na vládní úrovni, ale s generálním ředitelství uranové těžby v Příbrami.

V polovině dubna 1983 zásilka rudy ze západu skutečně dorazila. U Chodova u Karlových Varů bylo připojeno 14 vagonů z NSR k obvyklému nákladnímu vlaku s českou rudou. Vagony byly označeny tak, aby budily dojem, že je v nich ruda z lokality Tachov – Sever. V MAPE bylo s reálným stavem seznámeno pouze vedení podniku.

Ukázalo se, že západoněmecká ruda je dokonce vydatnější než česká. Vyrobený koncentrát byl v polovině května 1983 odvezen nákladním autem na hranice. Celá akce byla do značné míry pokusem obou zúčastněných stran zjistit, co jsou ochotny pro „dobrý obchod“ udělat a co mají v rukou – jak kvalitní rudu a jak výkonnou úpravnu.

Množství tehdy zpracované německé rudy bylo v poměru s objemem, který ročně mydlovarským závodem procházel, zanedbatelné. (MAPE ve svých nejproduktivnějších dobách začátkem 80. let zpracovávalo 700 tisíc tun rudy ročně.) Hlavní devizový profit ale měl teprve přijít. Na jihočeskou úpravnu si západoněmečtí těžaři znovu vzpomněli na konci roku 1985.

Dne 16. prosince 1985 byla podepsána smlouva mezi národním podnikem Polytechna a západoněmeckou firmou Interuran. Do roku 1990 mělo být v úpravně MAPE zpracováno až 50 tisíc tun západoněmecké uranové rudy na koncentrát diuranátu amonného. Němci se zavázali, že obstarají všechna nutná povolení a souhlasy úřadů i spolkové vlády, v ČSSR se o totéž měla postarat Polytechna.

Německá strana od začátku žádala o maximální diskrétnost: Případné zveřejnění kontraktu by prý mělo neblahý vliv na veřejné mínění, protože zadává „výrobu strategické suroviny socialistickému státu, kterou potřebuje jeho hlavní ideologický nepřítel v Evropě“.

A tak 15. září 1986 Němci konečně začali navážet rudu kamiony na hranice do Rozvadova a odtud do železniční stanice Chodová Planá, kde byla ruda přeložena do českých vagonů.

Ty byly opatřeny přepravními dokumenty, podle kterých opět údajně šlo o rudu z lokality Tachov–Sever. V drážních dokumentech pak byl vlak evidován jako přeprava manganové rudy. Ve skutečnosti ovšem šlo o 1300 tun německé rudy přepravované ve 28 vagonech. V podobném množství byla pak západoněmecká ruda zavážena v průměru jednou za tři měsíce.

S akcí sice oficiálně bylo seznámeno šestnáct jen zaměstnanců MAPE, ale mohla o ní vědět až polovina zaměstnanců závodu.

První vyrobený koncentrát jako žlutý prášek putoval opačným směrem - z Mýdlovar do Německa 25. listopadu 1986 ve 35ri dvousetlitrových barelech zataven v organickém skle.Ráno auto vyjelo v doprovodu podnikové volhy se zástupcem vedení a s dozimetristou, jehož úkolem bylo průběžně měřit radiaci. Volha měla označení MAPE, n.p. přelepené páskou. Na křižovatce u Zbudovského rybníka čekaly dva doprovodné vozy VB. Celá kolona pak bez zastavení dojela až na hraniční přechod Pomezí nad Ohří, kde byly barely přeloženy na německé nákladní vozy.

Přeprava koncentrátu do západního Německa vždy měla stejný scénář. Večer před odvozem byly sudy naloženy na náklaďák, který byl do rána uzamčen v zapečetěné garáži. Ráno auto vyjelo v doprovodu podnikové volhy se zástupcem vedení a s dozimetristou, jehož úkolem bylo průběžně měřit radiaci. Volha měla označení MAPE, n.p. přelepené páskou. Na křižovatce u Zbudovského rybníka čekaly dva doprovodné vozy VB. Celá kolona pak bez zastavení dojela až na hraniční přechod Pomezí nad Ohří, kde byly sudy přeloženy na německé nákladní vozy.

Poslední v archivech zdokumentovaný závoz uranového koncentrátu z Mydlovar do NSR proběhl 8. prosince 1988. Datum se kryje s uzavřením západoněmeckého uranového dolu Christa u Großschloppenu. Spolková vláda tehdy výrazně snížila dotační program průzkumné těžby a společnost Interuran se rozhodla těžbu v ložisku s nízkým obsahem uranu ukončit.

Celkově mohlo být do chemické úpravny MAPE navezeno až 15 tisíc tun západoněmecké uranové rudy, ze které bylo získáno a do NSR odvezeno až 30 tun koncentrátu.

Podnik MAPE, který měl svého času kolem tisícovky zaměstnanců, po roce 1990 zanikl. Zůstaly po něm stovky hektarů kališť, které dodnes představují nevyřešenou ekologickou zátěž.

Jaderné doly MAPE – prostor vykládky uranové rudy v Mýdlovarech – a Mendělejevova peruodická tabulka prvků – prvky skupin 6 "lanthaloidy“ a 7 "antinoidy“ včetně uranu

2011 odklon od jaderné energetiky a nástup „zelených“ v dosavadní baště CDU – v Badensku-Würtembersku

Zemské volby v Německu nikdy nejsou jen hlasování o regionální politice. Vždy bývají vnímány i jako více či méně důležitý test nálad ve společnosti a síly jednotlivých politických stran. A občas dokážou být opravdu zlomové.

V Bádensku-Württembersku, třetí největší a nejlidnatější spolkové zemi, by mohli vyprávět. Hrozící debakl v baště křesťanských demokratů CDU(tehdy úřadující spolkové kancléřky Merkelové) v roce 2011 Merkelovou motivoval, aby nařídila okamžité přerušení provozu nejstarších německých jaderných reaktorů. V tehdejší situaci, rozjitřené katastrofou v japonské Fukušimě, to na vítězství CDU nestačilo. Přesto však rok 2011 vešel do dějin jako jeden z milníků německého odklonu od atomové energetiky – procesu, který dodnes má zásadní vliv na společnost i ekonomiku.

Německo Jaderné, kamenouhelné, hnědouhelné elektárny v Porýní – Blog iDNES.cz

Jaderná energetika USA

rozcestník USA 

Nikola Tesla v USA Válka rozvodů Edison - Tesla / DC motor/ MVE Strž Kroměříž + ME Planá - Blog iDNES.cz

Cesty elektrické  energie 2JED/T - jaderná elektrárna a těžba uranu (tento příspěvek)

Řada zemí počítá s tím, že vedle velkých jaderných elektráren, jejichž výstavba je drahá a zdlouhavá, bude budovat i menší. Nad vývojem malých modulárních reaktorů ve Spojených státech se však stahují mračna. Minulý měsíc skončil jeden z nejnadějnějších projektů v branži a panují obavy, že by podobný osud mohl potkat i další. V Evropě mezitím vzniká průmyslová aliance, která by měla napomoci rozvoji odvětví. V tuto chvíli se ale zdá, že Čína v něm má až několikaletý náskok.

Řada zemí počítá s tím, že vedle velkých jaderných elektráren, jejichž výstavba je drahá a zdlouhavá, bude budovat i menší. Nad vývojem malých modulárních reaktorů ve Spojených státech se však stahují mračna. Minulý měsíc skončil jeden z nejnadějnějších projektů v branži a panují obavy, že by podobný osud mohl potkat i další. V Evropě mezitím vzniká průmyslová aliance, která by měla napomoci rozvoji odvětví. V tuto chvíli se ale zdá, že Čína v něm má až několikaletý náskok.

Více než dvacítka zemí ze čtyř kontinentů se na nedávné klimatické konferenci COP28 dohodla, že do roku 2050 ztrojnásobí globální jadernou kapacitu. Patří k nim Spojené státy a v podstatě celý „evropský jaderný klub“ včetně Česka. „Zavazujeme se k podpoře vývoje a výstavby jaderných reaktorů, jako jsou malé modulární a jiné pokročilé reaktory pro výrobu energie,“ píše se mimo jiné ve společném prohlášení států.

Problémy NuScale jako varování
Aktuální vývoj v oboru však ukazuje, že naplnit tento bod zřejmě nebude snadné. V listopadu oznámila americká společnost NuScale, že ukončuje Carbon Free Power Project (CFPP) ve státě Idaho. Plánovaná výstavba elektrárny o šesti malých modulárních reaktorech (SMR, Small Modular Reactor) s celkovou kapacitou 462 megavattů byla zastavena kvůli nezájmu odběratelů elektřiny.

NuScale totiž kvůli růstu nákladů na projekt během dvou let zvýšila budoucí cenu elektřiny o více než padesát procent na 89 dolarů za megawatthodinu, s tou ale může jen těžko konkurovat elektrickému proudu ze slunce či větru. Odhad ceny CFPP se nakonec vyšplhal z počátečních 3,6 miliardy dolarů na 9,3 miliardy.

Americké ministerstvo energetiky přitom projektu, který měl začít fungovat na přelomu dekády, schválilo v roce 2020 podporu téměř 1,4 miliardy dolarů na deset let. „Věříme, že práce dosud vykonaná na CFPP bude cenná pro budoucí projekty jaderné energetiky,“ citovala vyjádření úřadu agentura Reuters.

Firma NuScale uvedla, že přesto hodlá nadále se svými domácími a mezinárodními partnery pracovat na uvádění americké technologie malých modulárních reaktorů na světový trh. Velké plány má v Evropě, mimo jiné i v Česku. Kolem jejího projektu v Polsku se nicméně objevily spekulace, že bude také zastaven, tamní partner, těžební firma KGHM, to však popřel. Komentátoři podotýkají, že i tak je ukončení projektu CFPP pro odvětví velkou ránou. NuScale totiž zatím jako jediná firma získala na svůj model SMR licenci od amerického jaderného dozoru.

Objevila se ale i další náznaky, že to s budoucností SMR ve Spojených státech nebude jednoduché. Krátce před ukončením CFPP firma X-energy, která rovněž vyvíjí malé modulární reaktory, zrušila obchodní dohodu se společností Ares Acquisition, která měla vývojářům jaderných technologií umožnit vstup na burzu. A americká armáda odvolala záměr uzavřít kontrakt se společností Oklo na výstavbu malé jaderné elektrárny pro aljašskou leteckou základnu.

Panují tak obavy, že malé reaktory stihne v USA podobný osud jako ty velké. Kvůli bobtnání rozpočtů a prodlužování výstavby nad jejich dalším osudem v zemi visí otazník. Jediným novým projektem za celé dekády se staly dva bloky elektrárny Vogtle, společnosti Westinghouse se ale americkou jadernou renesanci nastartovat nepodařilo. První blok byl letos dokončen se sedmiletým zpožděním a oba reaktory měly původně stát čtrnáct miliard dolarů, jenže nyní jejich cena šplhá k 31 miliardám.

SMR zlevní jen masová výroba
Firmy po celém světě se mezitím předhánějí v tom, aby vyvinuly nové typy pokročilých jaderných reaktorů včetně těch nejmenších. SMR mají výkon 300 MW nebo méně, což je zhruba pětina až třetina výkonu standardních jaderných bloků. Celkem je ve vývoji přes osmdesát typů. Nejvíce ve Spojených státech, následuje Rusko a Čína. V Evropské unii jich vzniká devět.

Vlády a soukromí investoři včetně společností Rolls-Royce, GE, Hitachi a miliardářů Billa Gatese a Warena Buffetta utratili za poslední desetiletí miliardy dolarů na komercializaci technologie malých a středních reaktorů. Hmatatelné výsledky však stále chybějí. A kombinace vysokých úrokových sazeb, inflace a špatných zkušeností s dokončováním projektů v jaderném průmyslu narušila důvěru investorů a zákazníků i vůči tomuto sektoru.

 Americký think tank Cato Institute letos uvedl, že náklady na výstavbu jaderných elektráren jsou v současné době tak vysoké, že převažují nad nízkouhlíkovým přínosem atomu. Malé modulární reaktory by podle něj mohly být cenově konkurenceschopné až s masovou výrobou. „Vyhlídky na snížení nákladů na SMR jsou z velké části závislé na zvýšení rychlosti výroby, například tempem pěti až deseti reaktorů ročně,“ podotkl s tím, že na to ještě továrny a dodavatelské řetězce nejsou připraveny.

Ve Spojených státech má přitom jaderný sektor silnou podporu administrativy prezidenta Joea Bidena. Nukleární projekty mají mimo jiné nárok na daňové úlevy v rámci známého balíku na podporu energetické transformace IRA.

Kathryn Huffová z amerického ministerstva energetiky řekla listu Financial Times, že co nejdříve bude nutné uzavřít aspoň pět až deset smluv na výstavbu reaktorů. „Existují desítky startupů amerických jaderných reaktorů. Ale v příštích dvou nebo třech letech musíme mít tyto smlouvy v ruce. Jinak nenastane komerční oživení, nutné k tomu, abychom dosáhli množství čisté energie, které potřebujeme do roku 2050,“ uvedla.

Evropa se bojí konkurence
Země Evropské unie jsou v otázce jaderné energie silně rozdělené, Brusel má ale zájem, aby vývoj SMR pokročil. Plánuje za tímto účelem v nejbližších měsících ustavit speciální průmyslovou alianci. „Jaderná energie už není tabu, a to ani v rámci Evropské komise,“ citoval server Euractiv eurokomisaře pro vnitřní trh Thierry Bretona.

Také europoslanci tuto snahu nedávno podpořili. I proto, že jsou znepokojeni štědrou podporou, jaké se podobným projektům dostává v Číně, Rusku a ve Spojených státech. Vyzývají proto k hledání cest, jak pro malé reaktory získat co nejvíce prostředků, počínaje soukromými zdroji, přes národní až po unijní nástroje a půjčky.

Hovoří se i o tom, že ve veřejných zakázkách by mohly mít v budoucnu přednost unijní dodavatelé před těmi ze třetích zemí, což by se ale dotklo například i plánů NuScale. Europoslanci na druhou stranu chápou výhody mezinárodní spolupráce. „Investice založené na spolupráci s mezinárodními partnery mohou usnadnit sdílení znalostí, společný výzkum a vývoj a standardizaci technologií SMR, což přispěje k úsporám z rozsahu a ke zvýšení konkurenceschopnosti na globální scéně,“ řekl serveru Euractiv europoslanec Franc Bogovič.

Jaderná energetika Rusko

Jaderná energetika Rusko

Záporožská jaderná elektrárna se v noci ocitla na pokraji jaderné nehody (msn.com)

Čaganské jezero vytvořili Sověti jaderným výbuchem. Má skleněné dno a voda je dodnes silně radioaktivní (msn.com)

Spojený ústav jaderných výzkumů v Dubné (SSSR)

Dubna (rusky ?????) je město v Moskevské oblasti v Rusku. Založeno bylo v 1. polovině 20. století, status města získalo v roce 1956. Žije zde okolo 70 tisíc obyvatel.

Nalézá se zde Spojený ústav jaderných výzkumů v Dubně, jedna z největších vědeckých institucí v Rusku, a sídlo zde má i společnost MKB Raduga, specializovaná na vývoj raketových systémů, díky čemuž se městu někdy přezdívá „ruské Silicon Valley“.

Dubna (rusky ?????) je město v Moskevské oblasti v Rusku. Založeno bylo v 1. polovině 20. století, status města získalo v roce 1956. Žije zde okolo 70 tisíc obyvatel.

Nalézá se zde Spojený ústav jaderných výzkumů v Dubně, jedna z největších vědeckých institucí v Rusku, a sídlo zde má i společnost MKB Raduga, specializovaná na vývoj raketových systémů, díky čemuž se městu někdy přezdívá „ruské Silicon Valley“.

Dubna byla od začátku projektována jako tzv. naukograd.

V roce 1946 vláda SSSR rozhodla postavit urychlovač částic. Místo budování bylo zvoleno ze dvou důvodů – kvůli vzdálenosti od Moskvy a přítomnosti vodní elektrárny ve Volžské přehradě. Vědeckým vedoucím byl Igor Kurčatov. Nejvyšším dohlížitelem nad projektem a stavbou města, silnice a železnice do Moskvy byl šéf NKVD Lavrentij Pavlovič Berija.
Dubna se nachází na Volze po proudu za Volžskou přehradou, asi 125 km severně od Moskvy.
Dubna je nejsevernějším městem Moskevské oblasti.

Spojený ústav jaderných výzkumů v Dubné - společné vědecké pracoviště dvanácti států socialistického tábora (Albánie, Bulharsko, Československo, Čínská lidová republika, Korejská lidově demokratická republika, Maďarsko, Mongolsko, Německá demokratická republika, Polsko, Rumunsko, SSSR Vietnamská demokratická republika) v oblasti jaderné fyziky, radiochemie a reaktorové fyziky. Základem experimentálních zařízení jsou dva obrovské urychlovače částic: synchrocyklotron na energii protonů až 690 MeV a synchrofázotron na energii protonů až 10GeV - 10 na desátou eV; obě zařízení předala ústavu vláda SSSR při jeho zřízení v roce 1956. ˇUstav jednak sám provádí jaderný výzkum, jednak organizuje a koordinuje spolupráci členských zemí v oblasti jaderného výzkumu.    

Východouralská radioaktivní stopa a jezero Karačaj

Cesta pokroku je lemována nehodami, leckdy smrtelnými. To platí i o jaderné energetice. Zatímco v podstatě tři velké havárie, jako je nehoda na Three Mile Island, v Černobylu nebo poslední ve Fukušimě jsou ve všeobecné známosti, existují co do velikosti srovnatelné průšvihy, o nichž se dnes nemluví. A nejedná se jenom o bývalý Sovětský svaz, ve kterém dnes začneme.

Čeljabinsk-40 a Majak
Historie toho tajného sovětského centra se začala v roce 1941, kdy se sem přesunula výroba z válkou zdevastované evropské části SSSR. V roce 1945 začalo v této oblasti 70 000 vězňů s výstavbou přísně tajného komplexu, který později dostal název Majak. Jeho součástí bylo město pro 100 tisíc lidí, původně označováno jako oblast Čeljabinsk-40. Dnes má tato oblast názevOzjorsk.

Bylo zde také zařízení pro vývoj a výrobu atomových zbraní označované jako Čeljabinsk-65. O pracovních podmínkách, které tam panovaly, si můžete udělat představu z toho, že tehdejší soudy dávaly na výběr 25 let nucených prací na Sibiři, nebo 5 let v Majaku.

První atomový reaktor v oblasti byl spuštěn už po osmnácti měsících od zahájení výstavby. Chladicí vodu bral přímo z řeky Teča, kam ji obohacenou o pořádnou porci radioaktivity zase vracel. Řeka přitom v té době sloužila jako zdroj pitné vody!

V roce 1951, pod nezvratnými důkazy o devastaci populace v okolí řeky, se jaderný odpad začal odkládat do blízkého jezera Karačaj. Mezitím však radioaktivita z Čeljabinska dorazila až do Severního ledového oceánu.

Rozhodnutím ukládat odpad do bezodtočného jezera došlo k vysoké koncentraci znečištění na jednom místě. Jestliže před rokem 1951 dostávali muklové v průměru dávku 95 REM (limit je 2 REM), po tomto roce stoupla na 113 REM a v některých extrémních případech i přes 400 REM.

Kyštymská katastrofa a Východouralská radioaktivní stopa
V neděli 29. září 1957 explodoval v podzemním komplexu Majak jeden ze zásobníků na tekutý radioaktivní odpad. Naštěstí se jednalo o chemický výbuch, který ale i tak měl sílu ekvivalentní 100 tunám TNT. Exploze odhodila 160 tun těžké víko kontejneru a rozptýlila do okolí radioaktivní mrak. Incident, který později dostal jméno katastrofa v Kyštymu , bezprostředně zasáhl na čtvrt miliónu lidí v okolí a odhaduje se, že celková dávka radioaktivity mohla být okolo jedné čtvrtiny toho, co o pár desítek let později vyprodukoval výbuch v Černobylu.

Tehdy ale šlo o výbuch v utajovaném podzemním zařízení, takže obyvatelstvo mohlo zapomenout na evakuaci do bezpečné zóny. Tehdejší úřady ani neinformovaly o hrozícím radioaktivním zamoření. První příznaky, kterých si mohli nešťastní obyvatelé všimnout, byla až propukající nemoc z ozáření a úhyn rostlin zhruba ve 20 kilometrů širokém okruhu od epicentra. Dnes se té oblasti říká Východouralská radioaktivní stopa

Další velká katastrofa nastala v roku 1967 v souvislosti s velkým suchem. Hladina jezera poklesla a obnažila tak vrstvy bahna, které byly nasycené radioizotopy, jako je Cesium137 nebo Stroncium90. Bahno vyschlo a proměnilo se v jemný prach, který vítr roznášel do okolí. Zasáhl skoro půl miliónu lidí. S odstupem času se pouze odhaduje, že tito nešťastníci mohli dostat podobnou dávku jako oběti výbuchu v Hirošimě.

O čem se dnes nemluví
Po katastrofě způsobené velkým suchem se začalo se zavážkou jezera. Ještě před pár lety bylo na satelitních snímcích menší jezero patrné (viz galerie výše), v současnosti už na místě voda není. Většina jaderného odpadu je ukryta pod více než deseti tisíci betonovými panely a zavezena zeminou. I tak ale stačí pár minut pobytu poblíž, abyste dostali silnou dávku ozáření. Stačí pouhých pět minut na břehu tohoto jezera, aby vaše tělo schytalo smrtelnou dávku radiace, na kterou během několika příštích dnů až týdnů můžete zemřít. Za hodinu pobytu na břehu obdrží vaše tělo takovou dávku, že už nemusíte odejít po svých a dočkat se večera.

Jako časovanou bombu lze vnímat sedimenty uložené na dně jezer Tečenské kaskády. Pokud by někdy došlo k povodním nebo jinému průšvihu, který by bahno dostal do oběhu a posléze do Severního ledového oceánu, může lidstvo odepsat bohatá rybí loviště. A pokud by se voda s bahnem vylila z břehů a následně vyschla, bude se opakovat problém s radioaktivním prachem.

Místo je zkrátka silně rizikové dodnes, přitom se o něm moc neví. Sovětskému svazu se jej podařilo celkem dobře tajit a ani současné Rusko pochopitelně nemá zájem problém připomínat.

Plovoucí jaderná elektrárna akademik Lomonosov

Jaderná energetika Polsko

Polský vládní plán pro energetiku do roku 2040 předpokládá, že stavba začne v roce 2026 a že v roce 2033 bude uveden do provozu první blok jaderné elektrárny o výkonu kolem jednoho až 1,6 gigawattu, v následujících letech pak mají být zprovozněny další bloky. Celkem jich má být šest s výkonem do devíti gigawattů.

"Chápeme to tak, že rozhodnutí (polské vlády) se bude týkat prvních tří reaktorů," řekl nejmenovaný americký představitel agentuře Reuters s tím, že o dalších třech reaktorech Varšava rozhodne později. Washington však očekává, že Westinghouse postaví i zbylé tři bloky. Podle amerického představitele spolupráce na stavbě jaderné elektrárně posílá do Moskvy signál o síle vztahů mezi Polskem a USA.

Polská vláda očekává, že firma, která elektrárnu bude stavět, bude mít i 49procentní podíl ve zvláštní společnosti, zajistí odpovídající financování projektu a bude se podílet na provozu elektrárny. Polsko počítá s tím, že každý z reaktorů bude moci být v provozu 60 let.

Před rokem podala předběžnou nezávaznou nabídku na stavbu jaderné elektrárny francouzská elektrárenská skupina EDF, letos v dubnu pak s technickou a finanční nabídkou přišla jihokorejská společnost Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP), která byla podle levnější než ta americká. Před měsícem oficiální nabídku podala právě americká společnost Westinghouse v konsorciu s firmou Bechtel. EDF, KHNP a Westinghouse mají v Česku zájem o dostavbu nového jaderného bloku v Dukovanech.

jaderný reaktor

Jaderná energetika ČR

malé modulární reaktory

Fiala chce modulární reaktory v ČR stavět i vyvíjet, jednal s šéfem Rolls-Royce (msn.com)

Praha - Premiér Petr Fiala (ODS) dnes jednal o možnostech vývoje a výroby malých modulárních reaktorů v Česku s šéfem společnosti Rolls-Royce Holdings Tufanem Erginbilgicem. Podle předsedy vlády by se v tuzemsku mohly modulární reaktory v budoucnu nejen stavět, ale i vyvíjet, k čemuž by mohla pomoci i spolupráce s britskou firmou. Fiala to dnes uvedl na sociální síti X. Malé modulární reaktory by podle současných plánů vlády měly nahradit stávající uhelné elektrárny.

Fiala uvedl, že s Erginbilgicem dnes hovořil zejména o navazování hlubší spolupráce v energetice. "Rolls-Royce má zatím jednu z nejpokročilejších technologií malých modulárních reaktorů. V rámci Restartu Česka chceme udělat z naší země centrum jaderné energetiky. Nejen stavět nové zdroje, ale hlavně zde vyvíjet a vyrábět malé modulární reaktory. A Rolls-Royce nám k tomu může v budoucnu pomoci," uvedl premiér.

Jednání se zúčastnil i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN), podle něhož střední a malé reaktory mohou sehrát důležitou roli v rozvoji české energetiky. Ministr uvedl, že jeho prioritou bude včasné zapojení českých firem do rozvoje technologie. "Jejich rozvoj je velkou příležitostí pro oceňované české jaderné know-how," uvedl Síkela na X.

Malé modulární reaktory by se v příštích letech měly stát náhradou za současné uhelné elektrárny. Technologie proto bude součástí aktualizované státní energetické koncepce, zohledněna bude také v územním rozvoji ČR, uvedl nedávno Síkela, podle něhož je příprava těchto technologií zároveň příležitostí pro tuzemský průmysl.

Stavbu malých a středních modulárních reaktorů plánuje také polostátní společnost ČEZ. První reaktor by měl vzniknout v první polovině 30. let v širším areálu temelínské jaderné elektrárny. Jako další dvě lokality firma zatím vytipovala prostory elektráren v Dětmarovicích a Tušimicích. Kromě prvních tří míst pro stavbu malých modulárních reaktorů zkoumá ČEZ také další lokality, kde by mohl tyto reaktory postavit. U těch ovšem nejsou přípravy tak daleko. Společnost analyzuje například území elektráren Prunéřov, Ledvice, Mělník a Dukovany. S výjimkou Dukovan to jsou současné uhelné lokality.

ČEZ v minulých měsících uzavřel memoranda o spolupráci týkající se malých modulárních reaktorů s firmami NuScale, GE Hitachi, Rolls Royce, EdF, Westinghouse, KHNP a Holtec.

Malé a střední modulární reaktory jsou jaderné zdroje s výkonem do 700 megawattů a s možností modulární konstrukce. Podle expertů se od velkých jaderných bloků liší především nižším výkonem a také rychlejší a jednodušší stavbou. Cena staveb zatím jasná není, závislá bude na různých podmínkách.

Česko se brzy úplně zbaví závislosti na energetických surovinách z Ruska

(23. 01: 1924)

Fiala: Česko se brzy úplně zbaví závislosti na energetických surovinách z Ruska (msn.com)

Praha - Česká republika se brzy úplně zbaví závislosti na energetických surovinách z Ruska, řekl na dnešní konferenci Efektivní energetika premiér Petr Fiala (ODS). V případě dodávek plynu je podle něj téměř hotovo, po rozšíření ropovodu TAL v příštím roce to očekává rovněž u dodávek ruské ropy a také postupné nahrazení ruského jaderného paliva. Podle Fialy ČR může být v budoucnu centrem nových jaderných technologií a stát by se měl podílet na jejich vývoji a profitovat z nich.

Podle Fialy byla závislost na surovinách z Ruska v Česku dlouhodobě podceňovaná, což se ukázalo zejména po zahájení ruské invaze na Ukrajině. Omezování dodávek z Ruska se podle premiéra i přesto daří velmi rychle.

Stát podle Fialy pracuje na omezení dodávek dalších surovin z Ruska. Upozornil, že v příštím roce by měly být dokončeny práce na rozšíření italského ropovodu TAL.  (na téma plyn a ropa Benzínky a další čerpací stanice - ropa a zemní plyn, a také rozvody vody - Blog iDNES.cz )Postupně se také v českých jaderných elektrárnách nahrazuje ruské palivo novým zdrojem z USA a Francie.

Ruský plyn v minulosti tvořil téměř 97 procent dodávek do Česka. Stát je začal omezovat po vypuknutí konfliktu na Ukrajině, po většinu loňského roku tak z Ruska nečerpal žádný plyn. Od října však do země začal ruský plyn přes Slovensko opět proudit. Podle statistik ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) měl ruský plyn od ledna do konce listopadu podíl na tuzemských dodávkách 3,8 procenta. Výrazně vyšší podíl zatím stále mají dodávky ruské ropy. Podle statistik za loňské první pololetí činil podíl ropy dovezené prostřednictvím ruského ropovodu Družba kolem 65 procent.

Česko se v budoucnu může stát centrem nových jaderných technologií, řekl na konferenci premiér Fiala. Jaderná energie podle něj bude základem tuzemské energetiky a ČR v ní má dlouhodobou tradici. Tu chce využít nejen při stavbě nových bloků, ale také při vývoji malých modulárních reaktorů. ČR nyní připravuje stavbu zatím jednoho nového jaderného bloku v Dukovanech, podle Fialy pokračuje tendr úspěšně. Podle šéfa ČEZ Daniela Beneše bude v Česku nutné do roku 2050 do energetiky investovat až čtyři biliony korun.

"Máme ambici stát se jedním z center nových jaderných technologií ve světě," řekl premiér. Česko by podle něj mělo využít své dlouholeté zkušeností a know-how s fungováním jaderné energie a nebýt jen zákazníkem dodavatelů ze zahraničí. Tuzemské instituce a firmy by se tak podle Fialy mohly v budoucnu podílet například na vývoji malých a středních modulárních reaktorů a dalších technologií.

Fiala zdůraznil, že jádro bude základem tuzemské energetiky. "Má podporu většiny expertů i veřejnosti, což není v zahraničí obvyklé," připomněl. Jaderná energetika bude mít podle vládních plánů v roce 2050 až poloviční podíl na tuzemské výrobě elektřiny.

Přístup k jaderné energetice se podle premiéra mění v celé Evropě. Upozornil na fungování tzv. Jaderné aliance, v níž je 14 evropských států včetně Česka.

Význam jádra pro tuzemskou energetiku zdůraznil i generální ředitel energetické skupiny ČEZ Beneš. Upozornil, že spotřeba elektřiny bude v Česku i v Evropě postupně růst, a proto je nutné zajistit nové zdroje. Jejich výstavba navíc bude o to nutnější vzhledem k odklonu od uhlí. Podle šéfa ČEZ bude z dlouhodobého hlediska hlavním smysluplným zdrojem energie kombinace jádra a obnovitelných zdrojů. Kvůli tomu bude podle něj do roku 2050 v Česku nutné postavit až čtyři nové jaderné bloky, dalších sedm až deset modulárních reaktorů a navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie. Investice do tohoto roku budou podle Beneše dosahovat až čtyř bilionů korun.

Prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček varoval, že rozvoj jaderné energetiky v Česku může narazit na nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. "Nyní je na trhu práce nemáme, protože celá generace odborníků odchází do důchodu a nemáme relevantní náhradu," řekl. Zájem o energetické obory na vysokých školách podle něj není takový, aby z nich vyšlo dost odborníků schopných stavět a obsluhovat nové jaderné zdroje. Problém se podle Zajíčka týká nejen velkých jaderných elektráren, ale i malých modulárních reaktorů.

Česko v současné době připravuje stavbu jaderného bloku v Dukovanech. Do tendru, který pořádá energetická skupina ČEZ, se loni přihlásili společnosti EDF, Westinghouse a KHNP. Všichni uchazeči zároveň podali nezávazné nabídky na další tři reaktory. ČEZ nyní jednotlivé nabídky vyhodnocuje, vláda by je měla dostat na konci února. Nový blok by měl být dokončen v roce 2036.

Vedle klasických reaktorů stát zvažuje také využití nové technologie malých a středních modulárních reaktorů. První reaktor by měl vzniknout v první polovině 30. let v širším areálu temelínské jaderné elektrárny. Kromě nových reaktorů stát také chystá stavbu hlubinného úložiště radioktivních odpadů.

Vláda chce čtyři nové bloky jaderných elektráren. Postaví je jedna ze dvou firem (01. 02. 2024)

Vláda chce čtyři nové bloky jaderných elektráren. Postaví je jedna ze dvou firem (msn.com)

Vláda rozhodla, že vyzve účastníky výběrového řízení na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany k předložení závazných nabídek na výstavbu až čtyř jaderných bloků současně. Dosavadní tendr počítal s dostavbou jednoho bloku a s opcí na další tři.

„Jednou z klíčových oblastí, kterou se snaží moje vláda řešit, je zajištění energetické bezpečnosti a soběstačnosti České republiky nejen pro nejbližší dny, ale i pro další generace. České domácnosti, čeští občané i české firmy musí mít jistotu, že i v budoucnu bude dostatek energie a že to bude energie za přijatelné ceny. To je základ naší prosperity a dlouhodobé konkurenceschopnosti České republiky, jak jsem o ní mluvil třeba ve své vizi Restartu Česka v září minulého roku,“ připomněl premiér.

„Dnes jsme na vládě schválili dodatek k první prováděcí smlouvě týkající se tendru na výstavbu nového bloku v Dukovanech. Během tendru se totiž na nezávazných nabídkách ukázalo, že výstavba více bloků, tedy až čtyř bloků v jednom balíku, byť by probíhala postupně, je ekonomicky výrazně výhodnější, než stavba jen jednoho bloku, je významně výhodnější i než jsme očekávali, a to až o 25 procent oproti stavbě pouze jednoho bloku. Díky tomuto dodatku vyzveme aktuální zájemce, aby nám předložili závazné nabídky na výstavbu celkem až čtyř nových jaderných bloků v České republice,“ konstatoval předseda vlády.

Závazné nabídky podali dva uchazeči, firmy EDF a KHNP. „Cílem výběrového řízení bylo od počátku získat a vybrat co nejlepší nabídku pro Českou republiku, a to jak cenově, tak kvalitou a bezpečností dodávky,“ uvedl Fiala.

Rozhodnutí vlády dává uchazečům možnost nabídnout závaznou cenu s ohledem na záměr vybudovat i Elektrárnu Dukovany 6 a také Elektrárny Temelín 3 a 4.

Jaderná elektrárna Dukovany

Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Čtyři bloky Dukovan byly postupně zprovozněné v letech 1985 až 1987. Vloni elektrárna vyrobila 14,3 TWh elektřiny, výrobní hranici 14 TWh její dodávky převýšily potřinácté. Jaderná elektrárna Temelín překonala v roce 2023 podruhé za sebou hranici výroby 16 TWh.

Na konci loňského října dostala firma ČEZ finální nabídku na stavbu nového dukovanského bloku od tří zájemců, severoamerické společnosti Westinghouse, korejské KHNP a francouzské EDF. Spolu s tím uchazeči podali i nezávazné nabídky na další tři reaktory. Vyhodnocování by mělo trvat do konce letošního února, kdy konečné pořadí nabídek dostane vláda. Do konce letošního roku by měla být s vybraným uchazečem podepsána smlouva. Nový blok by měl být v Dukovanech dokončený do roku 2036. Postaven bude vedle stávající elektrárny a v budoucnu nahradí část jejího výkonu.

Primární okruh jaderné elektrárny s jaderným reaktorem typu VVER 440.

Aktualitta 2024: v Dukovanech začala plánovaná odstávka třetího bloku, stát bude do dubna

V Jaderné elektrárně Dukovany 21.01. 24 začala plánovaná odstávka třetího bloku kvůli pravidelné údržbě a kontrole zařízení a výměně části paliva za čerstvé. Operátoři začali snižovat výkon reaktoru v poledne. První turbosoustrojí odpojili v 16:53, dodávky elektřiny do sítě byly přerušené po odpojení druhého turbosoustrojí v 18:51. ČTK to řekl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. Je to první letošní odstávka dukovanského bloku. Elektřinu začne znovu dodávat v dubnu. Zbývající tři bloky Dukovan jsou v provozu.

Ukončení odstávky energetici předpokládají v průběhu dubna, ale přesný termín opětovného zahájení výroby třetího bloku ČEZ upřesní v návaznosti na průběh prací plánovaných činností a na výsledky prováděných kontrol a testů," uvedl mluvčí.
Od ledna 2023 přešly dukovanské bloky z jedenáctiměsíčních palivových kampaní na patnáctiměsíční, namísto dřívějších čtyř odstávek bloků s obměnou paliva v roce budou letos jen tři.
U třetího dukovanského bloku to bude 36. odstávka spojená s výměnou části paliva za čerstvé od jeho spuštění v roce 1987. Energetici v něm budou provádět 15.000 pracovních úkolů. "Vedle standardní údržby nás v rámci odstávky třetího bloku čeká také 54 technických a investičních akcí, které přispějí k další modernizaci části zařízení pro zajištění spolehlivosti v průběhu další etapy provozu elektrárny," uvedl Roman Havlín, ředitel Jaderné elektrárny Dukovany.

Mezi časově a technicky nejnáročnější budou patřit kontroly těsnosti teplosměnných ploch parogenerátorů, generální údržba dvou z šesti hlavních cirkulačních čerpadel, generální revize jednoho z dieselových generátorů a kontrola lopatek a zařízení obou turbosoustrojí. Energetici také začnou měnit blokové úsekové rozvaděče.

"Obě naše jaderné elektrárny budeme provozovat nejméně 60 let a tomu přizpůsobujeme rozsah údržby a investic," uvedl Bohdan Zronek, člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika.

Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Čtyři bloky Dukovan byly postupně zprovozněné v letech 1985 až 1987. Vloni elektrárna vyrobila 14,3 TWh elektřiny, výrobní hranici 14 TWh její dodávky převýšily potřinácté. Jaderná elektrárna Temelín překonala v roce 2023 podruhé za sebou hranici výroby 16 TWh.

Na konci loňského října dostala firma ČEZ finální nabídku na stavbu nového dukovanského bloku od tří zájemců, severoamerické společnosti Westinghouse, korejské KHNP a francouzské EDF. Spolu s tím uchazeči podali i nezávazné nabídky na další tři reaktory. Vyhodnocování by mělo trvat do konce letošního února, kdy konečné pořadí nabídek dostane vláda. Do konce letošního roku by měla být s vybraným uchazečem podepsána smlouva. Nový blok by měl být v Dukovanech dokončený do roku 2036. Postaven bude vedle stávající elektrárny a v budoucnu nahradí část jejího výkonu.

aktualita 01. 02: 2024 Investice do jádra přinesou ekonomice víc peněz než budování obnovitelných zdrojů, nukleární renesance

původní článek: Investice do jádra přinesou ekonomice víc peněz než budování obnovitelných zdrojů | Ekonom.cz: Web týdeníku EKONOM

Západní svět stojí na prahu nukleární renesance, potvrdila nedávná konference Organizace spojených národů COP28, na které 22 států deklarovalo úmysl do roku 2050 ztrojnásobit jadernou energetickou kapacitu. Ty představují pro některé státy včetně České republiky důležitou cestu směrem k zelené energetice. Mezinárodní studie zároveň naznačují, že v porovnání s klasickými nebo obnovitelnými zdroji mají výrazněji větší pozitivní dopad na národní ekonomiku.

Jaderná energetická kapacita dnes zahrnuje zhruba 365 gigawattů. O to více ambiciózně deklarovaný cíl zní, přihlédneme-li k tomu, že v Evropě a Severní Americe, jejichž státy tuto deklaraci vedly, byly postaveny za posledních patnáct let zdroje s pouhými čtyřmi gigawatty. Pomalý nárůst byl způsoben zvyšujícími se náklady vlivem přísnějších bezpečnostních standardů a vyšší mírou customizace projektů a také rostoucí konkurenceschopností obnovitelných zdrojů energie.

Stárnoucí elektrárny
Zatímco nové zdroje se nestavěly, ty existující stárly. Například v Evropě více než polovina jaderné flotily dosáhla 35 let aktivní služby, v USA dokonce tamního regulačního standardu 40 let. A i přes možné prolongace některých reaktorů tak v následujících desetiletích dojde k odstavení významné části světové výrobní kapacity.

Výstavba jaderného bloku o výkonu jeden gigawatt během prvních pěti let provozu přispěje k navýšení HDP zhruba o 550 miliard korun, což je čtyřikrát více než ekvivalentní investice do obnovitelných zdrojů.

Podle studie mezinárodní poradenské společnosti Kearney tak bude celosvětově zapotřebí vybudovat kolem 595 gigawattů nových zdrojů do roku 2050 k nahrazení odstavených kapacit a k naplnění potenciálu jádra ve stále více a více elektricky intenzivní světové ekonomice. To v rovině investic odpovídá v přepočtu 85  až 140 bilionům korun, ekvivalentu tří až pěti procent ročního globálního HDP.

DALEŠICE a MOHELNO  (vodní elektrárna s dvěma nádržemi - do druhé se přečerpává voda v době sedla)

Hydroelektrárna Dalešice s přečerpávací nádrží Mohelno složí jako doplněk Jaderné elektrárny Dukovany. Výkon jaderné elektrárny se vlastně příliš regulovat nedá - a proto atomovou elektrárnu doplňuje hydroelektrárna, Zde je možno výkon regulovat - postupně přidávat do provozu turbíny (pravděpodobně čtyři) - a v době špičky je navíc v hlavní zásoby zvýšená zásoba vody z přečerpávací nádrže. 

JET - Jaderná elektrárna Temelín

Jaderná elektrárna Temelín leží přibližně 24 km od Českých Budějovic a 5 km od Týna nad Vltavou. Elektřinu vyrábí ve dvou výrobních blocích s tlakovodními reaktory VVER 1000 typu V 320. Po listopadu 1989 bylo v nových politických a ekonomických podmínkách rozhodnuto o snížení počtu bloků na dva. Přes období velkých nejistot byla redukovaná a v technologii modernizovaná virtuální prohlídka - ETEstavba dokončena a v červenci 2000 bylo zavezeno palivo do reaktoru. 21. prosince 2000 vyrobil první blok první elektřinu. Elektrárna má instalovaný výkon 2 x 1125 MWe.

Bezprostředně s Temelínem ovšem souvisí dvě přehradní nádrže na Vltavě. 

Elektrárny od Týna nad Vltavou (Vltavína) - MVE Hněvkovice a Kořensko

více Karlínský přístav, loď do Prahy a Hamburku, hydroelektrárny na Vltavě - Blog iDNES.cz

Na Orlík směrem od Prahy nejprve navazuje vodní dílo Kořensko - Hněvkovice jsou níže ve směru proti toku Vltavy.

Vodní dílo Hněvkovice se nachází 5 km jižně od Týna nad Vltavou a 29 km severně od Českých Budějovic a spolu s vodním dílem Kořensko jsou nejnovějšími přehradami Vltavské kaskády 
vybudovanými v letech 1986 – 1991.Ale až po rozhodnutí vybudovat poblíž Jadernou elektrárnu Temelín bylo nutné zabezpečit technologickou vodu pro JET  výstavbou nádrže na Vltavě, oučasně s výstavbou VD Hněvkovice se budovala čerpací stanice na levém břehu Vltavy v těsném sousedství hráze, včetně přívodního potrubí technologické vody do areálu JE Temelín, což je prioritní účel přehrady. 
.
Vodní dílo tvoří betonová tížná hráz se třemi korunovými hrazenými přelivy. Celková délka koruny hráze je 191 m, výška nade dnem 23,5 m. Přes korunu hráze vede veřejná komunikace.
U pravého břehu je umístěna plavební komora využívaná především sortovními loděmi. 

MVE Hněvkovice Provoz elektrárny je plně automatizován a je dálkově řízen z centrálního dispečinku ve Štěchovicích. Vodní dílo bylo vybudováno v letech 1986–1992 a obsahuje 22,2 mil. m3 vody. Jsou zde nainstalovány dvě Kaplanovy turbíny s výkonem 2× 4,8 MW. Elektrárna pracuje, po odečtu odběrů čerpací stanice, v průběžném až pološpičkovém provozu.

Vodní dílo Kořensko - je typově vodní stavbou mezi přehradní hrází a jezem, vybudovaná ještě ve vodách zaplavených přehradní nádrží Orlík. Jez Kořensko je pohyblivý klapkový jez o výšce 6,2 m se čtyřmi přelivnými poli o šířce 20 m. Součástí je plavební komora pro sportovní lodě.

MVE Kořensko Vodní elektrárna využívá spád přilehlého jezu. Ve strojovně elektrárny jsou umístěny dvě turbíny typu Kaplan, které dosahují celkového instalovaného výkonu 3,8 MW. MVE ročně vyrobí průměrně kolem 12,6 GWh elektrické energie, což stačí k zásobení asi 4200 domácností.

Jaderná elektrárna Temelín

Před uvedením JE Temelín do provozu byly Jižní Čechy odkázány na dodávku elektrické energie z jiných oblastí, a to především z ekologicky zatížených severních Čech. Výstavba významného energetického zdroje umožnila řešit nedostatek elektrické energie i obtížnou ekologickou situaci v severních Čechách, neboť temelínská elektrárna umožnila nahradit již zastaralé a postupně odstavované bloky v uhelných elektrárnách.

novelizace 

Jaderná elektrárna Temelín: Prošli jsme 10 vrstvami až do otevřeného reaktoru 

původní článek Jaderná elektrárna Temelín: Prošli jsme 10 vrstvami až do otevřeného reaktoru – VTM.cz (zive.cz)

Jaderná elektrárna Temelín je nejvýkonnější česká elektrárna. Má dva jaderné reaktory, disponuje celkovým výkonem 2 250 MW a ročně vyrobí přibližně 15 000 - 16 000 GWh elektrické energie. Zajištění tak důležité stavby je proto nekompromisní, aby nemohlo dojít k selhání jak technickému, tak lidskému. Teď se můžete podívat, co to všechno obnáší od zevnějšku elektrárny až po samotný reaktor. V jednotlivých „vrstvách" se speciálně zaměříme i na bezpečnost, která po odvysílání seriálu Černobyl opět probudila zvýšenou zvědavost veřejnosti. 

Už samotná lokace zohledňuje bezpečnostní hlediska. Temelínská elektrárna se nachází na návrší ve výšce 500 m n.m. a ačkoli je v blízkosti řeka Vltava, záplava nehrozí, i kdyby praskla lipenská přehrada. Přestože nejsme ani v oblasti tornád, vše je navrženo na odolnost vůči značně naddimenzovaným vichřicím a v areálu najdeme i seismologickou stanici, přestože zde zemětřesení prakticky nehrozí.

Přestože nejsme ani v oblasti tornád, vše je navrženo na odolnost vůči značně naddimenzovaným vichřicím a v areálu najdeme i seismologickou stanici, přestože zde zemětřesení prakticky nehrozí.
Seismologická stanice v areálu temelínské jaderné elektrárny
V rámci pravidelných testů a bezpečnostních zkoušek se simulují až absurdní situace z hlediska vnějších vlivů a na všechno se snaží elektrárna z hlediska technického i lidského připravit.

Tak například je zde 15 nezávislých zdrojů elektrické energie, které mohou zajistit chod elektrárny. Osm dieselagregátů: tři pro každý blok elektrárny pro zařízení spojená s jadernou bezpečností, zbylé dva pro důležitá zařízení sekundárního okruhu. Startují se stlačeným vzduchem (tzn. bez potřeby elektřiny) a pravidelně se testují na provozuschopnost. Pohání je 12válcové lodní motory se spotřebou 1200 l/hod. A tak je v areálu strategicky rozložena i dostatečná zásoba nafty.

Budova s dvojicí dieselagregátorů uvnitř elektrárny. Kouř z jednoho z komínů prozrazuje, že právě probíhá pravidelná zkouška funkčnosti.  
Budova s dvojicí dieselagregátů uvnitř elektrárny. Kouř z jednoho z výfuků prozrazuje, že právě probíhá pravidelná zkouška funkčnosti. 
Ke svému provozu potřebuje elektrárna také vodu. Tu čerpá z nedaleké vodní nádrže Hněvkovice na Vltavě. Spotřeba vody k samotnému provozu není až tak velká, jak byste možná od tak velké elektrárny očekávali (2-3 m3/s), protože se voda v elektrárně točí stále dokola – zjednodušeně řečeno se díky energii z reaktoru ohřeje, ve formě páry přejde do turbíny, kde odevzdá energii, poté zkondenzuje a znovu se vrací do oběhu. Při chlazení se však přece jen část vody vypaří (doslova), především z chladicích věží.  

Voda je však ale i bezpečnostním prvkem, a tak je v rámci elektrárny vybudován vodojem s kapacitou 2×15 tisíc kubických metrů. Tím by se daly zaplavit oba reaktory. Vodojem je pochopitelně nad jejich úrovní a pro jistotu je v areálu rozmístěno ještě několik požárních stanic s hasicí technikou. Duplikováno, jištěno a naddimenzováno je tady prostě všechno, včetně přívodu vody od řeky do vodojemu, ten je rovněž zdvojený.

Ke svému provozu potřebuje elektrárna také vodu. Tu čerpá z nedaleké vodní nádrže Hněvkovice na Vltavě. 
Potřebnou vodu elektrárna čerpá z nedaleké vodní nádrže Hněvkovice
V konečném důsledku by měla být elektrárna připravena i na situaci, kdyby během zemětřesení přišlo tornádo, přerušil se přívod vody, přetrhaly se přívodní vedení a na blok elektrárny by spadlo dopravní letadlo. 

Lidé od Temelína

Jaderná elektrárna Temelín

Jako příklad veřejné elektrárny je zde uvedena JED Temelín - a součást ilustrace leták z projektu "Lidé od Temelína"

Obyvatelé se o rozhodnutí zlikvidovat postupně 6 obcí dozvěděli na podzim 1980. Na protesty domácích Budovatelé elektrárny se postupně rozhodli zlikvidovat šest obcí. Na protesty domácích nebyl brán zřetel, prakticky neexistovala žádná diskuse. Vše probíhalo postupně, po změně režimu kolem roku 1990 dokonce svitla jistá naděje, že část obyvatel bude moci zůstat, ale situace takto nedopadla.  Ostatně i  během výstavby elektrárny se prokázalo, že část obcí a obyvatel mohlo být ušetřeno... Jednalo se například o obce Podhájí, Knín a další...

další jaderné pohony

Nucléaire mohou být i hodiny

Jaderné hodiny na bázi skandia zajistí bezprecedentní přesnost. Za 330 miliard let se rozejdou jen o sekundu (msn.com)

Nucléaire může být i pohon ponorek

CEE 16 - DC magnet pro nakládku kovů - přístav Wilhelmshaven a rozvody pro ponorky - Blog iDNES.cz

S3 skupina příspěvků "těžba uranu"

TĚŽBA URANU V ČR, ČSR a ČSSR

obsah S3

Uranové doly Dolní Rožínka  a uran 

+ těžba uranu louhováním ("Dolování bez těžních věží" v severních Čechách)

Uranové doly Příbram

DOLOVÁNÍ URANU

Tablety oxidu uraničitého tvoří základní surovinu pro jadernou energetiku - takzvanou vsázku do jaderných reaktorů - konkrétně palivové články.

Organizací která se v Československu zabývala těžbou a vyhledáváním uranových rud - byl Československý uranový průmysl, koncern Příbram.

Těžba uranu probíhala na mnoha místech republiky - a to podobně jako těžba jiných rud - hornickým dobýváním. V uranových dolech - na rozdíl například od černouhelných hlubinných dolů byl ovšem značný chlad.

Poměrně rozsáhlou oblastí kde se těžil uran, byly například 

Uranové doly Dolní Rožínka

V okolí Dolní Rožínky tvoří industriální krajinné dominanty čtyři těžní věže - hlavní jámy Rožná 1 (důl Karel Havlíček Borovský) a Rožná 3 (důl Jasan) a dále dvě pomocné jámy Bukov1 a Bukov2. S těžbou uranu bylo započato roku 1957 a definitivně ukončena v březnu 2017. V roce 1968 byla zprovozněna první chemická úpravna, založená na alkalickém loužení uranu. Lokality, v nichž těžba již skončila, byly postupně rekultivovány a navráceny obcím. Na místě kaliště byla například zprovozněna rozsáhlá fotovoltaická elektrárna. Budoucnost ocelových těžní věží je nejistá – ministerstvem kultury jsou vedeny jako ohrožené objekty.

nejprve ovšem měnírna elektřiny

jak funguje rozvodna vysokého napět Cesty elektrické energie 3,4 "spínání transformační stanice" - Uranové doly D. Rožínka - Blog iDNES.cz

4 ( XL, P výkon - pro eliminování zkratů, proudových nárazů) - pojistky

3 (L. I zátěžový proud )  - výkonný zátěžový vypínač - po jeho vypnutí obvodem neprochází proud

2 (M,I ustálený proud )  - odpínač (někdy se používá označení odpojovač)

1(S,Unapětí)  - odpínač (někdy se používá označení odpojovač)

spínače vysokého napětí Cesty elektrické energie 5 (spínače VN) - Blog iDNES.cz

Závod Karel Havlíček Borovský

Důl Jasan vznikl 1. října 1963, kdy z rozhodnutí tehdejšího vedení n.p. JD Rožná byl rozdělen závod Karel Havlíček Borovský na dva samostatné doly a jedním z nich byl právě důl R 2 a R3, které tvořili kooperující dvojici.

Těžní jáma Rožná 2 (R 2)

je situována na katastrálním území obce Rožná, zhruba 900 m jihovýchodně od křižovatky silnic Dolní Rožínka - Rozsochy a Horní Rožínka - Bystřice pod Pernštejnem, Od roku 1959 byla jáma postupně prohloubena do úrovně 12. patra na hloubku 542 m. Profil jámy je obdélníkový 10,95 m2. V současné době je jáma mimo provoz.

Těžní jáma Rožná 3 (R 3)

je situována na katastálním území obce Rožná, zhruba 150 m severozápadně od jámy R 2. Její hloubení bylo zahájeno v roce 1962 a v roce 1973 byla dohloubena na hloubku 1200,5 m na 24. patro. Profil jámy je kruhový 20,4 m2. Jáma je v provozu byla hlavní těžní jáma pro severní obast ložiska.

Důlní dráha

Horizontální doprava (v jednotlivých patrech)  byla kolejová, rozchod kolejových tratí až do úrovně 12. patra je 450 mm. Přeprava rubaniny ve vozech typu JDV o obsahu 0,63 m3. Počínaje 13. patrem níže je rozchod kolejových tratí 600 mm a rubanina je přepravována ve vozech o obsahu 1,0 m3.

Dříve byla strojní doprava zajišťována důlními akumulátorovými lokomotivami typu METALLIST a lokomotivami BND-15 se vznětovými motory. Na spodních horizontech, počínaje 13.p. byly a jsou používány lokomotivy typu BND-30 a DH – 30 D se vznětovými motory.

Počet lokomotiv v provozu přesáhl v průběhu let hodnotu 40 ks, když byla doprava provozována současně až na 15ti patrech.

odkaz na rozcestník úzkorozchodné dráhy 

důl Jasan

důl Karel Havlíček Borovský

Dolní Rožínka - těžní věž

hornické bytovky

úpravna rudy

Těžba uranu louhováním (a čerpáním) - tzv. dolování bez těžních věží

text na podkladě ABC 2/32 (1987)

Lze použít jen u vodorovně uložených ložisek uranu, jak je tomu například v severních Čechách, kde těžbu  metodou louhování prováděl  koncernový podnik Uranové doly Hamr.

vtláčecí vrt  - vzdálenost 30 až 50 m - těžební vrt

a cílovou stanicí pro uran (přesněji jeho sloučeniny) jako poněkud specifický zdroj pro vytvoření tepla - je například jaderná elektrárna - nebo jiný druh jaderného pohonu. 

část Uranové doly Příbram a uran

nejprve tedy uran 

uran - kov z dvojí tváří - jak dlouho vydrží zásoby uranu?

energie skrytá v uranu - z uranu - jak známo se uvolňuje tepelná energie - v principu tedy uran funguje podobně jako jiné palivo - například uhlí

kuriozita - "přírodní reaktor v Gabunu" - v pradávných dobách v Gabunu došlo k něčemu jako samovznícení - uran se sám začal štěpit - tento přírodní reaktor fungoval asi padesát tisíc let.... a radikálně se snížilo číslo izotopu uranu

a nyní samotná Příbram

Úzkorozchodná železnice která spojuje jednotlivé doly v okolí Příbrami. 

plán úzkorozchodné železnice 

úzkorozchodka propojuje jednotlivé šachty na Příbramsku
Ferdinandská šachta
Anenská šachta
Prokopská šachta
Mariánská šachta
Vojtěšská šachta

Březové hory - výšina v Příbrami - která zde vytváří typické panorama ...

Příbram – Březové Hory

pohled k jedné z šachet - pravděpodobně se jedná o Mariánskou šachtu

a název jednoho z hostinců restaurace „horník“...

RESTAURACE HORNÍK

naučná hornická stezka 

a ještě Příbram v kresbě

Příbram – pohled nahoru k Březovým Horám

S4 dolování olova a stříbra v Příbrami

V Příbrami se po staletí dolovalo olovo a stříbro, přičemž těžba dosáhla největšího rozmachu v Březových Horách. Těžba zde byla ukončena v roce 1978, přestože později proběhly ještě pokusy o těžbu uranu v dolech, které v minulosti sloužily k těžbě olova a stříbra.V roce 1978 se v Březových Horách oficiálně ukončila staletá těžba stříbra...

ěžba stříbra a dalších nerostných surovin pokračuje v nových lokalitách.

stříbro

V přírodě se stříbro obvykle vyskytuje ve sloučeninách, vzácně však i jako ryzí kov. Téměř vždy je stříbro příměsí v ryzím přírodním zlatě. Z minerálů stříbra je nejvýznamnější akantit a jeho vysokoteplotní modifikace (nad 179 °C) argentit Ag2S.

Jako zdroj pro průmyslové získávání stříbra jsou však rudy olova, mědi, niklu nebo zinku. Nejvíce používanou metodou pro získávání i čištění ryzího stříbra je elektrolýza, z halogenidů je však možno jej jako ryzí získat i pyrometalurgicky přímým tavením.

Největšími světovými producenty stříbra jsou Mexiko, Kanada, Peru, Austrálie a USA. V Českých zemích bylo stříbro hojně dolováno zejména ve středověku - třeba například v okolí Příbrami.

Stříbro - v Mendělejevově periodické tabulce prvků patří mezi uskupení prvků zvané PŘECHODNÉ KOVY, jiným názvem PRAKOVY, STAROKOVY nebo MAGNETICKÉ KOVY - kam patří většina historických hutních kovů jako je měď, zinek, železo, a také drahé kovy - zlato, stříbro, platina a osmium - kupodivu historický barevný kov cín patří do druhého uskupení kovů s názvem NEPŘECHODNÉ KOVY neboli NOVOKOVY - nebo jen KOVY.

Přechodné kovy se obecně vyznačují vysokou pevností v tahu , hustotou , body tání a body varu .

olovo

Nízkotavitelný, měkký, velmi těžký, jedovatý kov, používaný člověkem již od starověku. Ve sloučeninách se vyskytuje v mocenství: Pb2+ a Pb4+.

Při teplotách pod 7,196 K je supravodičem 1. typu. Olovo je nejtěžším prvkem, který má stabilní izotop.

Elementární olovo se v přírodě vyskytuje pouze vzácně. Nejběžnějším minerálem a zároveň olověnou rudou je sulfid olovnatý, galenit PbS. Dalšími méně běžnými minerály olova jsou cerusit, uhličitan olovnatý PbCO3 a anglesit, síran olovnatý PbSO4. Dále se olovo často vyskytuje jako doprovodný prvek v rudách zinku a stříbra.

Při získávání olova z rudy je obvykle hornina jemně namleta a flotací oddělena složka s vysokým zastoupením kovu. Následuje pražení rudy, které převede přítomné sulfidy olova na oxidy.

Olovo bylo obzvláště důležité i v architektuře, kde se kamenné bloky spojovaly pomocí olověných svorek. Na stavbu Porta Nigra bylo použito odhadem sedm tun olova .Mezi další důležité způsoby použití patřilo obložení trupů lodí na jejich ochranu před škůdci a stavba městských vodovodních potrubí. Olovo se také používalo jako surovina pro výrobu nádob, jako materiál na psací tabulky nebo na tzv. tessery , které sloužily například jako identifikační nebo autorizační odznaky.

Ve starověké literatuře byly olovo a cín považovány za dvě formy téže látky, takže olovo bylo v latině označováno jako plumbum nigrum (z niger „černý“ ) a cín jako plumbum candidum (z candidus „bílý“ ). Proto často není jasné, zda starověký (nebo středověký) text používá slovo plumbum k označení olova, cínu nebo sloučeniny olova. Dokonce i římský autor Vitruvius považoval používání olova v potrubích na pitnou vodu za škodlivé pro zdraví a doporučoval používat místo něj hliněné potrubí, kdykoli je to možné. Nicméně olověné potrubí na pitnou vodu se používalo až do 70. let 20. století, což se odráží například v anglickém slově plumber „pokládač potrubí“ . Zvláště znepokojivé bylo také přidávání olova jako sladidla do vína (tzv. „cukrové olovo“, viz octan olovnatý ) . Časté používání olova v potrubí a víně bylo také diskutováno jako možný důvod pádu Římské říše , což je hypotéza, která je nyní ve výzkumu odmítnuta.

Olovo patří do druhého hlavního uskupení kovů s názvem NEPŘECHODNÉ KOVY, NOVOKOVY nebo jen KOVY. Nepřechodným kovům se jim říká i prvky hlavní skupiny, a kombinují vlastnosti kovů (lesk, vodivost) s některými vlastnostmi polokovů nebo nekovů (nižší bod tání, různé oxidační stavy), že mají nižší hustotu, nižší body tání (např. galium) a jejich chemické chování je ovlivněno relativistickými efekty (zejména u těžších prvků)

Geologické toulky a metalurgie neželezných kovů - část 4.12 těžba stříbra a olova Příbram – Blog iDNES.cz

Parní těžní stroj ČKD na dolech Příbram – stříbro a olovo (část 9) – Blog iDNES.cz