C2 Mechanika KFD 2 - pomalu a rychlo - běžný motor, druhy motopohonů, cyklistické závody

V příspěvku by měl být nastíněn průběh mechanických veličin od prvního našlápnutí jízdního kole (případně zážehu motoru) až po výsledek -  otáčení kola bicyklu. Pomyslný pohled na kolem projíždějící bicykl při závodech. . 

na začátek cyklistické, motoristické a podobné závody - původním číslováním jako část 3 

na začátek 3/ KFD 2sm - frekvence pro sport a zdraví, cyklistické a motoristické závody

rozcestník cyklistické a motoristické závody

Původní Masarykův okruh a Velká cena 1984 - Blog iDNES.cz

C2 Mechanika KFD 2  - pomalu a rychlo - běžný motor, druhy motopohonů, cyklistické závody (cyklistické a motoristické závody všeho druhu) tento příspěvek

1. mistrovsví ČSSR v jízdě minikár 1968

ABC č. 23/ r. 32 (1988)

v Mariánském údolí u Olomouce se konalo celostátní setkání automodelářů  a v jeho rámci se jelo první mistrovství ČSSR v jízdě minikár - tehdy ještě nazývané hurtovnice. Spolupořadatelem bylo ábičko, neboť právě na jeho stránkách vyšel plánek na stavbu minikáry a má tento sport vlastně na svědomí. 

1988 jubileum 20  let minikár v ČSSR 

9 a 10 září 1988 v Mariánském údolí u Olomouce bylo na programu sportovní setkání s názvem "Pohár 20 let minikár".

Ve dnech 26. a 27. srpna je v programu uvedeno mistrovství ČSSR minikár a při něm by se mělo vzpomínat na dvacet let s minikárami. Pořadatelé pozvali i význačné jezdce minulosti a tak se noví mistři budou moci setkat s hvězdami jako byli Mirka Kohoutová, Jirka Sedlář (mimochodem pozdější přeborník v motokárách). Připravena je výstava o vývoji minikár a kulturní program.

dále cyklistika a  cyklista Vlastimil Moravec a Závod míru ročník 1972

zcela jinou disciplínou cyklistiky je "kolová" - hrála se především v menších halách - obvykle dvojice sportovců na kolech proti sobě - soupeřila o míč - legendou kolové byli bratři Šťastní

Z Vídně do Brna - tak někdo nazval dálkový cyklistický závod - který se konal asi v roce 1980, kdy cestovat do Rakouska bylo možno jen na vízum a příslib. 

Motokros Bělá pod Bezdězem

Závod srpen 2011
Z různých kategorii byly zajímavostí třeba kategorie "dvouválce nad 600cm"

jistou zajímavostí byly třeba i motokrosové stroje JAWA o kubatuře 400 ccm

Enduro, dvoudenní, šestidenní

Enduro v případě motocyklů není motokros, i když jsou si stroje poměrně podobné - motocykly pro dálkové soutěže rally mají přeci nějaké prvky silničních strojů, neboť nejezdí jenom krátké uzavřené okruhy v terénu - trasy soutěžních motocyklů (na rozdíl od motokrosu - kde se závodí na poměrně malých okruzích) vedou sice rovněž terénem - ale tratě tvoří dlouhé mnohakilometrové etapy, kdy cíl může být někde zcela jinde než start. Dalším rozdílem mezi motokrosem a soutěženi enduro bylo rozdělení závodů mezi dva české dominantní výrobce - motokros byl záležitostí spíše značky ČZ (Čézet) než továrny JAWA - dvoudenní a šestidenní soutěže byly výhradně záležitosti JAWy. A jelikož u mezinárodních soutěží platilo pravidlo, že každý stát musí být zastoupen alespoň dvěma výrobci - byla pro účely mezinárodních soutěží rejstříkově vzkříšena značka již zaniklého výrobce motocyklů Ogar.

Na nádržích motocyklů se místo emblému JAWA objevil emblém Ogar. 

V létě roku 2023 proběhlo například dvoudenní enduro v Mšeně u Mělníka, trať měřila 400 km. 

a jako přídavek ještě Šestidenní v Krkonoších (pravděpodobně někdy v 70tých letech), přesněji nezjištěno.

https://www.facebook.com/media/set?vanity=nabdazplus&set=a.846241697207801  album nezpracovaných podkladů na FCB

Šlapačky, trial, cyklotrial

Další terénní disciplínou jak pro motocykly tak jízdní kola jsou například šlapačky případně cyklotrial. Biketrial, také cyklotrial nebo jen trial, je technicky zaměřená sportovní disciplína provozovaná na speciálních kolech, při které jezdci zdolávají různé umělé i přírodní překážky, aniž by se jakoukoli části svého těla dotkli země. Za kontakt se zemí se udělují trestné body. Trial existuje jak ve variantě čistě závodní, tak i „pouliční“, čili s pevnějším typem kol, které mohou i nemusí mít sedlo. 

ŠLAPAČKY na motocyklu cestou necestou

Což je název článku, který vyšel v časopisu ABC č. 13 / r. 30 v roce 1986

Šlapačkové soutěže jsou nejpomalejším. nejtišším a také nejpomalejším druhem motocyklového sportu. Tam kde projede dobrý jezdec na motocyklu se často dá jen s obtížemi projít pěšky (píše se v článku). 

Memoriál Míry Pancera XVI ročník

Roztoky u Křivoklátu, 2023

závod pořádaný speciálně pro mopedy JAWA Stadión

a když zmíněny Roztoky u Křivoklátu

tak může být zmíněn Dolní Paramon a truhlářství Vrána

truhlářství Vrána – návrch chaty na Čertovku

Brněnský pumptrack Pekárna

V brněnské části Bystrc město otevřelo vítězný projekt participativního rozpočtu Dáme na vás. Dráha, která je plná vln a prudkých zatáček, umožňuje aktivní relaxaci v přírodní památce Pekárna.

původní příspěvek 

Cyklistika 2 - Mechanika KFD 2  - pomaluběžný nebo rychloběžný motor, cyklistické závody - nebo motoristické závody - druhy cyklistických, či motocyklových - či podobných pohonů

 

Otázka zní - dva hráči kopnou do dvou míčů - nebo udeří do koule kulečníku - na začátku se míče kotálí se stejnou frekvencí - jeden se však rychleji zpomalí - a druhý dokotálí dál ... proč to? - čímž by se měl zabývat obdobný příspěvek Mechanika KFD / DAV - frekvence, rychlost, zrychlení / proč rychlé vozy mají velká kola - Blog iDNES.cz  .

obsah podruhé

K/  KFD mechanika - kinematika a dynamika Kohoutkova vyského kola

B/  KFD mechanika - kinematika a dynamika koloběžky a bicyklu

V/  KFD mechanika - kinematika a dynamika bicyklu - přepočet rychlosti pohonu (šlapání) na rychlost bicyklu

MB/  KFD mechanika - kinematika a dynamika motocyklu  - motocyklový pohon benzínový dvou a čtyřdobý

"čtyřtakt" Honda pro motocykl a malotraktor

dvoutakt" Jawa

motocykl s pneumatickým pohonem

2/ KFD 2p kinematika frekvence dynamika - původní verze

na začátek 3/ KFD 2sm - frekvence pro sport a zdraví, cyklistické a motoristické závody

Pasáž věnovaná především převodům a převodovkám na bicyklech - jinak převodům obecněji - jak v mechanice, tak elektrotechnice rovněž věnován příspěvek v odkazu zde

Mechanické převody (kolo a pastorek) a převody elektrické (trafa) - a o vozech Mercedes - Blog iDNES.cz

do příspěvku by mohly rovněž přibýt informace o cyklistických, či motoristických závodech 

vlastní příspěvek 

Mechanika KFD 2  - pomaluběžný nebo rychloběžný motor, cyklistické závody - nebo motoristické závody - druhy cyklistických, či motocyklových - či podobných pohonů

K/  KFD mechanika - kinematika a dynamika Kohoutkova vyského kola

Kohoutkové vysoké kolo má výhodu - že všechny zkoumané veličiny - kinematiky a dynamiky lze nalézt na jednom kole - od šlapátek po obvody.

jezdec  takt šlapadel

T perioda - tak šlapadel - doba jedné otáčky

kinematika

jezdec  takt šlapadel

f - frekvence - jedna sekunda poměřená proměnnou dobou otáčky (periodou) -  bezrozměrná veličina - lze ji tedy přiřadit k ose kola

konstrukce pohonu

psí - úhlová dráha (úhlové pootočení) - přepočtená frekvence (vynásobená jednou sekundou) - která tvoří spolu s frekvencí něco jako dvojici pro další výpočty - rychlosti a výkonu - bezčasová a bezrozměrná veličina - jen úhlová míra 

dynamika

pohon a jezdec

"omega" úhlová rychlost  (spíš osové otáčení) - součin frekvence a úhlové dráhy - něco jako veličina pohonu bez páky - lze ji tedy nalézt na ose

"F" síla- v zásadě ta samá veličina jenom -  a se stejnou funkcí jako úhlová rychlost - jenom s působištěm nikoliv na ose - ale na obvodě kola 

ad rozdíl veličiny "omega" úhlová rychlost a "F" síla -

"omega" úhlová rychlost působí od osy na obvod (dle délky poloměru - což je něco jako protipáka) a na obvodu kola lze identifikovat obvodovou rychlost 

F" síla - působí od obvodu do středu - čímž jakoby přes páku vytvářela v osemoment síly (otáčení) Mt

kolo vozidla - výstupní veličiny

"v" rotační či obvodová rychlost - má maximum na obvodu kola

"M" moment síly či otáčení  - má maximum na středu (k obvodu kola se velikost snižuje)

B/  KFD mechanika - kinematika a dynamika bicyklu

jízdnímu kolu (tedy bicyklu - či velocipédu) ovšem předcházela koloběžka

koloběžka

na rozdíl od íízdního kola - tedy vozidla stabilně poháhěného - měla pohyb založený poněkud na jiném principu - kdy pohon není spojitý, ale založený jen na občasné síle odrazu

pokud by se zkoumalo vozidlo bez pohonu - typu koloběžka, nebo fotbalový míč - pak pohyb zkoumaného vozidla bez pohonu - by ponejvíce definovala veličina úhlová dráha (tedy bez síly a frekvence)

jízdní kolo

 

popis by byl obdobný jako u Kohoutkova vysokého kola

jezdec a šlapadla

T perioda - tak šlapadel - doba jedné otáčky

pastorek - první kolo pohonu

kinematika

f - frekvence - jedna sekunda poměřená proměnnou dobou otáčky (periodou) -  bezrozměrná veličina - lze ji tedy přiřadit k ose kola

psí - úhlová dráha (úhlové pootočení) - přepočtená frekvence (vynásobená jednou sekundou) - která tvoří spolu s frekvencí něco jako dvojici pro další výpočty - rychlosti a výkonu - bezčasová a bezrozměrná veličina - jen úhlová míra 

druhé kolo pohonu 

dynamika

pohon vlastně tvoří součin dvou kinematických veličin - tedy frekvence a úhlového pootočení

"omega" úhlová rychlost  (spíš osové otáčení) - součin frekvence a úhlové dráhy - něco jako veličina pohonu bez páky - lze ji tedy nalézt na ose

"F" síla- v zásadě ta samá veličina jenom -  a se stejnou funkcí jako úhlová rychlost - jenom s působištěm nikoliv na ose - ale na obvodě kola 

třetí kolo v systému - jízdní kolo bicyklu - a dvě výstupní, či výsledné veličiny směrodatné již pro vlastní jízdu či dopravu - moment síly a rychlost

"v" rotační či obvodová rychlost - má maximum na obvodu kola

"M" moment síly či otáčení  - má maximum na středu (k obvodu kola se velikost snižuje)

 

a již poněkud podrobněji

jenom malé upozornění k následujícím již podrobnějším částem příspěvku - měl by zde být nastíněn průběh mechanických veličin od prvního našlápnutí jízdního kole (případně zážehu motoru) až po výsledek - tedy otáčení kola bicyklu, případně jiného vozidla za účelem jízdy - přesto, že text může mít jistou informační hodnotu - pokud by příspěvek měl být zpracován znovu, byl by zpracován poněkud stručněji, a byly by zde nemalé změny - to platí pro novelizovanou u původní verzi

V/  KFD mechanika - kinematika a dynamika bicyklu - přepočet rychlosti pohonu (šlapání) na rychlost bicyklu z času ujeté dráhy (přepočet obojí rychlosti)

Kdo se například o svém volnu trochu zajímá obory mechaniky - si může povšimnout, že poměrně mnoho veličin se zde vyskytuje ve dvojicích. Například výkon se počítá jako násobek rychlost krát síla - což - pokud se jedná a jeden systém - například automobil veličiny nijak zásadně rozdílné - a pokud třeba nějaký zanícený matematik chce obě veličiny vzájemně porovnat - může se stát, že po mnoha hodinových výpočtech dojde k téměř té samé veličině - odlišující se jenom nějakým přepočtovým koeficientem.

T perioda - doba jednoho šlápnutí jezdce

delta t - časosběrný interval na stopkách

s zkoumaná dráha mezi zmáčknutím stopek

T perioda - doba jednoho šlápnutí jezdce - by pak měl být obvod kola bicyklu krát dráha daná časem na stopkách, tedy při při rychlosti jeden metr za sekundu - by čas jednoho šlápnutí měl odpovídat obvodu kola - což by při obvodové délce jeden metr byla jedna vteřina

jak již bylo zmíněno -  na rozdíl od statiky nebo dynamiky - "kinematika" nepřináší výsledky v cifrách - ale spíše jenom analyzuje

/ jinak konkrétnější variantou kinematiky - například určení stupňů volnosti stavebních strojů - nebo uzavřených mechanismů - například čerpadel, se zde zabývá jiný příspěvek - například Dálniční most přes Křešické údolí 3 - kinematika stavebních strojů a stavba mostů - Blog iDNES.cz /

 

MB/  KFD mechanika - kinematika a dynamika motocyklu  - motocyklový pohon benzínový dvou a čtyřdobý

"čtyřtakt" Honda pro motocykl a malotraktor

firma Honda preferovala čtyřdobý motor i u závodů silničních motocyklů například v Brně - přesto že z principu své konstrukce má čtyřtakt teoreticky téměř poloviční výkon poloviční výkon - jelikož se jedná o pohon dvouperiodový

Původní Masarykův okruh a Velká cena 1984 - Blog iDNES.cz

motocykl s pneumatickým pohonem

mezi různými druhy motocyklových pohonů by se možná našla i jistá kuriozita - pneumatický pohon

historie čtyřtaktu Benzínky a další čerpací stanice - ropa a zemní plyn, a také rozvody vody - Blog iDNES.cz

1/ KFD 2n novelizovaná verze  - kinematika frekvence dynamika

zatím především v ilustracích

rychlost - úhlová rychlost - frekvence - perioda

o rychlosti by měla pojednávat část mechaniky zvaná dynamika

z hlediska mechaniky by rychlost měla být

frekvence (projev pohonu - či motoru jako kinematické veličiny - nezávisejíce od jeho konstrukce) *-x úhlová rychlost (neboli spíše úhlová síla) x úhlová dráha

veličina času v rychlosti,uhlové rychlosti, frekvenci, a periodě

dynamika

rychlost, úhlová rychlost 

čas T(nula) 

veličiny kde čas vlastně nefiguruje (navzdory používaným jednotkám - na jednotky s časem jako by byly veličiny s časem zpětně dopočítány do fází před vykrácením času ve výpočtech mezi čitatelem a jmenovatelem 

rychlost a úhlová rychlost by v podstatě měly být zcela bezčasové veličiny - čas v dynamice vpodstatě roven nule - veličina čas ve finálním dopočtu rychlosti by měla být v předchozí části výpočtu vykrácena mezi čitatelem a jmenovatelem (viz níže)

,

kinematika

frekvence, úhlová frekvence (omega), RPM - otáčky za minutu 

čas T1 = 1

v kinematice by měla být podstatnou veličinou frekvence - která se vztahuje k časovému intervalu velikosti jedna, např. sekunda, minuta...

"realita" (vjemy na nástupišti) 

a ralným časem, kde by směrodatnou měla být perioda T čas na hodinách

úhlová rychlost (de facto úhlová síla) a úhlová dráha 

některé vývody v tomto příspěvku jsou pravděpodobně chybné - například v dynamice se nevyskytuje čas s nulovou hodnotou, ale stejný čas jako ve frekvenci - tedy inverzní čas v sekundách na mínus prvou 

výsledná rotační rychlost motoru, či jiného pohonu by vlastně měla tvořit síla (což je vlastně úhlová rychlost - navzdory názvu) a dráha (v případě rotačního pohybu ramen) a frekvence pohonu (úhlová frekvence, frekvence k celému úhlu, RPM - otáčky za minutu) 

výpočet úhlové dráhy (přesněji úhlové síly) a krácení veličiny čas v předchozí fázi výpočtu mezi čitatelem a jmenovatelem

proč je pomaluběžný motor "ryhlejší" (nebo silnější) než rychloběžný?

protože pomaluběžný motor na stejný úkon potřebuje méně otáček než rychloběžný

v reálném čase na nástupišti a z hlediska kinematiky veličina čas jakoby měla jiné pojetí

v kinematice - kam spadá veličina frekvence - má čas hodnotu měrného intervalu jedna sekunda (případě minuta) a poměřovaná veličina - frekvence - je rotující veličinou oběma směry

zatímco v reálném čase je směrodatný časový interval periody - které následují postupně za sebou 

dynamika: rotační nebo úhlová rychlost (v podstatě) úhlová síla

kinematika: kinematická frekvence (něco jako žravý čas)

běžné vjemy: perioda T

novelizace: rotační rychlost je úhlová rychlost krát poloměr na druhou

v nákresu nesprávně uvedeno...

dynamika: Tnula - nulový čas-  veličina čas vykrácena ve výpočtech 

(i dráha obsahuje vlastně veličinu čas - na rozdíl od poloměru - který je zcela bezčasový)

chyba v nákresu výše rotační rychlost je vlastně vektorový součin úhlové rychlosti (síly) a poloměru kružnice - neboli ramene

rotační rychlost vychází z momentu síly a zde platí vzorec - moment síly je úhlová rychlost OMEGA krát poloměr - i když obě veličiny mají "sídlo" na ose kola

platí tedy přepočet rotační rychlost na obvodu je moment síly krát poloměr, tedy celý rychlost pro rotační rychlost ba zněl 

úhlová rychlost poprvé vynásobena poloměrem na moment síly - po druhé na rotační, či obvodovou rychlost

úhlová rychlost je podíl úhlové dráhy (která zahrnuje veličinu čas - neboť tato je násobkem kinematické frekvence která obsahuje inverzní - neboli- lomeno (či děleno) časem periody T1 - tedy periodou hodin

kinematika - kinematická frekvence (úhlová, k celému úhlu 360, otáčky za minutu RPM) 

kinematická frekvence je něco jako žravý čas - na rozdíl od frekvence zpětného chodu - kterou by bylo možno nazvat jako záporný žravý čas

kinematická frekvence je také v následujících krocích přenásobena a vydělena na úhlovou rychlost - sílu - čímž je veličiny vykrácena veličina čas - úhlová síla je - jak bylo zmíněno výše - něco jako quazibezčasová veličina

kinematická frekvence a počet otáček jsou něco jako žravé veličiny

běžný čas "na nástupišti"

perioda T1 jedna otáčka hodin (sekunda, minuta, vteřina)

perioda T = perioda T1 (jedna otáčka hodin) krát "žravý" počet otáček n

periodanarůstá se snižujícím se počtem otáček 

2/ KFD 2p půvoní verze   - kinematika frekvence dynamika 

Pomyslný pohled na fyzikální děje z okna vlaku, kdy se jeví že vlak jede - zatímco jede vlak na protější koleji. Integrální a diferenciální počty - tedy buďto derivace - tedy posunutí děje o úroveń níže - nebo naopak integrace - tedy řekněme navýšení tohoto děje by měly tento klamavý jev ještě zesilovat. 

Je něco jiného pokud nějaký pohyb vnímá pozorovatel v krajině a něco jiného je - pokud fyzikální jev vnímá například cestující například ve vlaku.

2/ KFD 2p půvoní verze 1. část - čas v mechanice

statika

Zatímco u statických veličin bylo výhodnější brát jako výchozí osu x - kde se zobrazují veličiny zcela bez času - nejzkoumanějšími statickými veličinami jsou statické momenty síly (sílyakce a reakce obvykle působí proti sobě jen na osobní váze - například zátěž na mostě a pilíř mostu se obvykle nenachází proti sobě - tedy akce a reakce není stejná - výchozí zátěž vůči podpoře se ještě upravuje podle vzdálenosti svého působiště - tzv. ramene - místo pouhé síly se tedy vytváří moment síly - který by také bylo možné nazvat záběr síly) 

U statických veličin by tedy výhodnější brát jako základní osu x - kde se zobrazuje délka - druhá zkoumaná veličina která se obvykle zobrazuje no ose x - tedy časosběrný čas - se ve statice nevyskytuje - a tím je záležitost jednodušší.

V dalších oborech mechaniky - tedy kinematice a dynamice přibývá čas - a z hlediska zobrazování se mění situace.

bezčasová mechanika pohybu (spíš záležitost disciplíny dynamika)

na ose x: čas je roven nule - osa x by vlastně měla být "měřidlem" času - které veličinu čas nezahrnuje

v případě rotačního pohybu zastoupena momentem setrvačnosti "MIi" při ose (například kola převodu)

"momenty a rychlost jsou spíš záležitost dynamiky"

kinematika

v souřadnicích XY zobrazovaná při meziose XY

typickými veličinami jsou frekvence, perioda, úhlové pootočení - a zejména úhlová rychlost (na ose) "OMEGA"

Kinematika - analyzuje různé druhy pohybu jako takového - ovšem bez reálných hodnot rychlosti a výkonu.

Lze zjednodušeně konstatovat - že kinematické veličiny jsou násobeny časem - a to časem konstrukčním - který se pohybuje od nuly do konstrukčního

maxima.

V  kinematice se   "t" čas vyskytuje jednou  (ovšem jako inverzní ve - frekvenci  neboli jmenovateli zlomku)  kinematický čas konstrukční - kterým se vlastně nenásobí - ale dělí !!!!

veličinou čas se v mechanice pohybu vlastně nenásobí "ale dělí" - neboť veličina čas je zastoupena zde jako inverzní - ve frekvenci

dynamika 

v souřadnicích XY zobrazovaná k ose Y od meziosy XY

V dynamice  se t čas vyskytuje dvakrát (rovněž jako inverzní ve - frekvenci  neboli jmenovateli zlomku) a měl by tedy  zahrnovat   kinematický čas konstrukční - a podruhé skutečný čas - konkrétně za jak dlouho se například pootočí kliková hřídel motoru - kolik času uběhne při jedné otáčce plynu a možná nejnázorněji jaký čas odpovídá úhlu veličiny úhlová dráha.

Dynamika zkoumá především rychlost a výkon mechanismů   (možno říci i kinematických mechanismů),- včetně roztáčecího momentu setrvačnosti a momentu otáčení během jízdy  přičemž kinematické veličiny jsou rovněž násobeny časem.

Tímto dvojím dělením časem se vytváří poněkud zarážející jev - že v dynamice jsou veličiny časem děleny dvakrát, nebo jinak dvakrát násobeny tou samou veličinou která zahrnuje inverzní čas.

Poprvé se jedná o konstrukční veličinu - podruhé o reálný záběr příslušné veličiny. 

Zatímco ve statice jako základní osa x (neboť pohyb se ve statice vpodstatě nevyskytuje), v celé mechanice - tedy včetně kinematiky a dynamiky by jako nejvýhodnější brát jako základní provozní meziosu xy.

přiřazení disciplín a veličin k jednotlivým osám diagramu XY

osa x: statika, momenty nultého stupně - statické momenty síly bez času (nejznámější asi ohybový moment)

meziosa xy: kinematika, momenty prvního stupně - kinematické momenty s konstrukčním časem (nejznámější asi moment otáčení)

osa y: dynamika, momenty druhého stupně - dynamické momenty s konstrukčním i skutečným  časem (nejznámější asi výkon)

2/ KFD 2p půvoní verze 2. část - integrální a diferenciální počty v mechanice a elektrotechnice 

Znovu tedy příměr se stojícím a jedoucím vlakem v sousedství. Jako výchozí by v pohybové části mechaniky - tedy v kinematice a dynamice bylo výhodnější brát meziosu XY - už třeba z důvodu, že hodnota času ve frekvenci nabývá velikosti jedna - což odpovídá rovnoměrně přímočarému pohybu - a rovnoměrný přímočarý pohyb - tedy rovnoměrně jedoucí vlak - možno brát jako základní jev kinematiky a dynamiky - kdy se z něj ostatní veličiny buďto vydělují (nebo derivují) směrem k pozorovateli vně - nebo naopak násobí nebo integrují směrem nahoru - aby se zjistil výkon a rychlost.

2/ KFD 2p půvoní verze 3. část - veličina frekvence a různé její podoby z hlediska integrálních a diferenciálních počtů

Potřetí příměr stojícího a jedoucího vlaku. Jak známo - při pohled na jedoucí předmět - například na jedoucí vlak dochází k jistému zkreslení - zda se nachází pozorovatel uvnitř - nebo vně.

Dá se říci - že integrální a diferenciální počty tento zkreslující jev ještě posilují.

Jak odlišně vnímá veličiny pozorovatel a jak by se tyto veličiny jevily na kinematické meziose XY - tedy z hlediska pozorovatele v integrovaném stavu,

frekvence otáčejícího kola

Aškoli se to může jevit jinak - frekvence otáčejícího kola je bez rozdílu na vzdálenosti od středu, bez ohledu na průměr pořád  stejná. Co se mění je rychlost (která se snižuje se vzdáleností od středu) a síla - která se snižuje, ale frekvence je neměnná - jde vpodstatě o hmotný bod - sondu v ose kola. .

Frekvence - na kinematické meziose XY by bylo možno znázornit snad jen jako rotující hmotný bod.

Dynamické veličiny na ose Y - tedy výkon a rychlost - patrně nelze znázornit vůbec - tyto veličiny jsou neznázornitelné. 

4. část - veličina frekvence a její složky

Frekvence  jako poměrně důležitá veličina v kinematice a dynamice není jen o čase - i když čas je u frekvence poměrně důležitý - a je zde zastoupen dokonce dvakrát. Jednou jako jednotkový čas - a jednou jako skutečný čas - doba jedné otáčky - perioda.

Kromě času - je ovšem ve frekvenci ovšem ještě dost podstatná další veličina - a to je zdroj pohybu - potenciál frekvence.

Zdroj pohybu - potenciál frekvence - má dokonce u mechanické frekvence otáčejícího kola, nebo u elektrotechnické frekvence střídavého proudu i u radiotechnické frekvence stejné označení -fí ?.

Označení ? přísluší jak úhlu sešlápnutí plynu - tak potenciálu- zdroji elektrotechnického napětí.

Problém je, že tyto tři složky obrazně řečeno - nikdy nejsou dohromady. Zhruba by to bylo jako v Poeově povídce - kdy se sejdou tři neděle v týdnu.

Pro rozlišení, by bylo možná zavést  pracovní označené

souhrnná frekvence kterou by tvořila

frekvence f (frekvence v užším slova smyslu, vlastní frekvence) a perioda T

frekvence f (frekvence v užším slova smyslu) je dána jednak potenciálem - úhlem pootočení, nebo potenciálem - jako zdrojem napětí - a za druhé k jednotkovým časem rovnajícím se jedné sekundě na ose x - tedy jednotce ke které se zaznamenává - či poměřuje průběh napětí 

perioda T je dána jednak jednotkovým časem t o hodnotě 1s na ose x a dále pak časem periody T na ose Y - čímž vzniká něco jako elipsa daná dvěmi osami s časem - jednotkový čas t jedna sekunda  je tedy něco jako kloubem mezi frekvencí a periodou

Problém je - že souhrnná frekvence - tedy tři veličiny (potenciál, jednotkový čas a čas periody) z hlediska integrálních a difernciálních počtů dohromady n e v y s k y t u j í.

frekvence by v diagramu xy zarnující kinamatiku a dynamiku a rovněž integrální a diferenciální počty  byla k nalezení na kinematické meziose XY - zatímco perioda na ose pozorovatele - časosběrné ose x.

2/ KFD 2p půvoní verze 5. část - napětí a frekvence střídavého proudu a její různé projevy a využití

Jak bylo zmíněno - jinak se zřejmě fyzikální veličiny jeví pozorovateli na ose X - a jinak by se jevily na kinematické - či provozní meziose XY, kde se zobrazují jakoby hodnoty v integrované podobě. 

Povozní či kinematickou meziosu si lze představit jako vodič - a pomyslná pozorovací sonda budiž umístěna uvnitř vodiče - řekněme toto sondou je jeden z elektronů - nesoucí elektrický proud.

Tento průběh napětí je jiný než se znázorňuje pozoravateli na ose x řekněme v osciloskopu. To co nazírá pozorovatel na ose X - ona dobře známá klikatící sínusovka je derivace napětí - defakto se jedná o jakousi meziveličinu mezi frekvencí a periodu - to co nazírá pozorovatel je spíš průběh frekvence střídavého napětí - než střídavé napětí jako takové,

Reálný průběh střídavého napětí je zřejmě následující. Napětí patrně nepulzuje - jak je znázorňováno na osciloskopu - ale střídavé napětí, či spíše střídavý proud ve vodiči pravděpodobně vytváří něco jako spirálu -> zatímco pozorovateli na osciloskopu se znázorňuje derivace -  sinusovka frekvence... 

Pokud by tomuto takto nějak bylo - že hodnoty střídavého napětí by nepulzovaly .- ale zůstávaly konstantní - ale pulzoval v podobě spirály jen průběh napětí - nikoliv hodnota - či velikost napětí - vysvětlovaly by se mnohé dosud nevysvětlované záležitosti - například - proč žárovka s střídavým napájením nebliká - proč střídavý motor má konstantní průběh otáčení - a už vůbec by se vyvrátila teorie - že napájení střídavým proudem se vlastně přepólovává - a proud jde ve velmi krátkých intervalech z jedné - či druhé strany.

2/ KFD 2p půvoní verze 6. část - různé využití střídavého napětí pro různé funkce

1. ze střídavého napětí se využívá jen napětí jako zdroj (střídavého) proudu - třeba pro pohon střídavých elektromotorů nebo pro svícení

2: ze střídavého napětí se využívá jak napětí tak frekvence přenos (transformaci) elektrického proudu u transformátorů

3. ze střídavého napětí se využívá jen frekvence a perioda například v radiotechnice pro přenos rozhlasového vysílání (napětí je vlastně zanedbatelné ze dvou důvodů - jednak hodnoty napětí u rozhlasového vysílání nejsou vysoké - a pak z matematického hlediska se vlastně jedná o derivaci, kdy se z napětí řekněme jen vyderivuje frekvence s periodou)

2/ KFD 2p půvoní verze 7. část - mechanické převody - rychlost, úhlová rychlost (k radiánu), úhlová frekvence (k radiánu), otáčky za minutu RPM

pozor  v nákresu níže zobrazení síly a rychlosti přesně naopak - malé kolo je do síly 
(terminologicky přesněji do momentu síly)  velké do rychlosti

o převodech podrobněji pojednává příspěvek 

Převody mechanické (kolo a pastorek) a elektrické (trafa) - vozy Mercedes a vojenství - Blog iDNES.cz

rotační rychlost 

je výkonnostní veličina, která zohledňuje jak vynaloženou sílu (například při šlapání na bicyklu), - tak velikost - průměr, či poloměr kola

úhlová rychlost - úhlová síla 

je veličina v dynamice - která zohledňuje jen vynaloženou sílu - například při šlapání na bicyklu, nebo sešlápnutí pedálu automobilu - ale nezohledňuje poloměr kola - celé kolo jakoby zastupoval jen rotující střed kola - či osa

úhlová rychlost  se udává v inverzních sekundách na mínus prvou (tedy jednotce frekvence)  je také  alespoň teoreticky veličina - jejíž jednotkou může by pro přepočtu radián (ale tato jednotka udává rychlost, či úhel jen nepřímo - při měření síly na siloměru - takže úhlová rychlost je spíš jednotka síly)

frekvence (úhlová frekvence, frekvence a otáčky za minutu)

frekvence je provozní,  pozorovateli vně nepříliš náročná veličina - de fakto jen rotující osa - či hmotný bod

různé druhy frekvence se liší, zda je snímána k radiánu, úhlu celé kružnice - a to buď k sekundě, nebo minutě

konec 

2/ KFD 2p půvoní verze   - kinematika frekvence dynamika 

následuje

3/ KFD 2sm - frekvence pro sport a zdraví

původní "3" pojednávala o převodech 

převodům je věnován samostatný příspěvek...

Převody mechanické (kolo a pastorek) a elektrické (trafa) - vozy Mercedes a vojenství - Blog iDNES.cz

pozor  v nákresu níže zobrazení síly a rychlosti přesně naopak - malé kolo je do síly 
(terminologicky přesněji do momentu síly)  velké do rychlosti

z hlediska mechaniky pohybu je  cyklistický převod (z koeficientem i menším než 1) vlastně rychlostně snižující

a motocyklový převod rychlostně zvyšující (z koeficintem i větším než 1) 

převodový poměr "i" u mechanických převodů

u mechanický převodů se druhý člen (hnané kolo) dělí prvním členem (hnacím kolem) - buďto rozměrem členů (obvodem, počtem zubů) nebo silou který přísluší hnanému a hnacímu kolu

čím menší je hodnota výsledného poměru "i" - tím "více je převod cyklistický" s větším hnacím ozubeným kolem u šlapátek - naopak čím větší je velikost převodového  poměru "i" - tím více je převod motocyklový - tedy s velkým hnaným kolem 

na začátek 3/ KFD 2sm - frekvence pro sport a zdraví, cyklistické a motoristické závody

většina části "závody" přesunuta na začátek příspěvku

Motokros Bělá pod Bezdězem

Závod srpen 2011
Z různých kategorii byly zajímavostí třeba kategorie "dvouválce nad 600cm"