Výdobytkem moderní doby je mnoho různých domácích pomocníků jako třeba myčka na nádobí. Mnoho lidí si myslí... A podobné je to i s ekonomikou.
Dnes po ránu mne napadla jedna asociace, o kterou se s vámi nyní rád podělím.
Výdobytkem moderní doby je mnoho různých domácích pomocníků jako třeba myčka na nádobí. Při jejím pořizování si mnoho lidí myslí, že ušetří čas strávený při mytí nádobí, doufají v lepší kvalitu omytí a určitě i bezstarostný přísun čistého nádobí na jídelní stůl.
Výsledkem těchto přání je však často ale úplný opak. Oproti očekáváním, která jsou s pořízením myčky spojena, však nečekaně vzrůstá nepořádek na kuchyňské lince a překvapivě roste i lenost všech členů domácnosti. Většina nádobí je permanentně neumytá a čeká se na toho, kdo ho uklidí. Jaký rozdíl oproti stavu před pořízením myčky, kdy se nádobí mylo průběžně po každém jídle. Byla totiž potřeba umýt ho hned, aby na něm nezaschly zbytky jídla. Bylo to sice pracné a časově možná delší, ale bylo neustále uklizeno a všude pořádek. Nyní však není nikdo motivován k průběžnému úklidu nádobí, neboť to vše přece umyje myčka, že?
Takto podobně by se dalo pohlížet na rozdíl mezi plánovanou a tržní ekonomikou. Zatímco plánovaná je na rozdíl od neplánované (prý) méně efektivní, s pořádkem je to (možná) naopak. Jak je ale vidět na příkladu myčky na nádobí, oba způsoby mytí nádobí mají i své další výhody a nevýhody, nejenom ty ekonomické.
Myčka na nádobí viditelně způsobuje ekonomické cykly na domácím trhu s nádobím. Místo porcelánového blahobytu narůstá hromada špinavého nádobí na kuchyňské lince a současně hromada čistého nádobí v myčce. To opět nikdo neřeší. Tedy až do té doby, než se na trhu znovu objeví poptávka po čistém nádobí v podobě hladu, který se projevuje v přibližně pravidelných cyklech.
Současně s cykly poptávky (a jak je vidět i nabídky) však vznikají i zajímavé tržní neefektivity. V myčce se hromadí nepoužívané či jen velmi zřídka používané nádobí (metličky k mixéru), občas něco podlehne zkáze (plastová miska, zplesniví vařečka) nebo se to prostě ztratí (Kde je takovej ten hezkej hrneček s Mikymauzem?).
Jako ideální klidové řešení se mi proto zdá, že je vhodná kombinace obou způsobů mytí nádobí. V myčce se pořeší to velké a ve dřezu to menší. Když se zkombinuje obojí v přiměřené výši, nádobí je umyté rychleji, nikde není nepořádek, čisté nádobí je k dispozici neustále a rodina má klid.
A podobné je to i s ekonomikou. Když je ve společnosti aplikován přiměřený podíl tržního a plánovaného hospodaření, dá se předpokládat snížení pracnosti spolu současně s udržením pořádku.
Na příkladu myčky s nádobím je vidět, že ani jeden extrém to sám o sobě nezajistí.
