Oficiálně se uvádí, že 2. světová válka začala německým útokem na Polsko dne 1. září 1939. První granáty měly být vystřeleny na Westerplatte z bitevní lodi Schleswig-Holstein ve 4:48 hod
V posledních letech se nicméně polští historikové přiklánějí k tomu, že nálet na město Wieluń, který provedlo 29 střemhlavých bombardérů Ju-87 Stuka, byl zahájen ještě před zahájením ostřelování Westerplatte, tj. kolem 4:40 hod. Jako začátek 2. světové války je však stále uznáváno datum 1. září, kdy došlo k napadení Polska Německem.
Tento fakt je zajímavý, protože vůbec nezohledňuje skutečnost, že německé bojové operace proti Polsku byly zahájeny již před 1. září 1939. Zohledněna není ani skutečnost, že ještě předtím na podzim roku 1938 a v březnu 1939 se obětí německé agrese stalo Československo. Především je ale 1. září výsledkem eurocentrického pohledu na dějiny, neboť mocnosti osy (a také SSSR) v té době už vlastně vyvíjely několik let bojovou činnost na mimoevropských územích nebo v rámci válek v zastoupení.
Nechci přepisovat dějiny, nechť jako začátek 2. světové války je i nadále považován německý útok na Polsko dne 1. září 1939. Jako námět k přemýšlení nicméně předkládám několik dat, která by rovněž mohla sloužit jako začátek tohoto globálního konfliktu:
25. srpen 1939 – zahájení útoku německých diverzních jednotek na železniční stanici Mosty u Jablunkova s cílem obsadit tunely v jablunkovském průsmyku a nedopustit jejich zničení polskou armádou. Německé jednotky se však v tomto případě po několika hodinách z Mostů u Jablunkova stáhly.
12. září 1938 – počátek sudetoněmeckého povstání s aktivní účastí nacistického Německa. Nejednalo se o žádné provinční přestřelky, jak by si někdo mohl myslet. Na straně FS (Freiwilliger Schutzdienst), později Freikorpsu, a stejně tak na straně SOS (Stráže obrany státu), četnictva a čs. armády byly desítky mrtvých a desítky až stovky zraněných.
7. červenec 1937 – incident na mostě Marca Pola, při kterém došlo k přestřelce mezi japonskou císařskou armádou a čínskou Národní revoluční armádou, což nakonec vedlo až k zahájení Druhé čínsko-japonské války, která trvala až do roku 1945 (japonská invaze do Mandžuska proběhla dokonce již v roce 1931).
17. července 1936 – vypuknutí povstání ve Španělském Maroku, které lze považovat za počátek Španělské občanské války. Jak již název napovídá, jednalo se sice především o občanskou válku, zároveň se však zcela jednoznačně jednalo o proxy-válku a jakousi 2. světovou válku v malém, především s ohledem na východní frontu. Na straně Francových povstalců bojovaly italské a německé jednotky vyzbrojené vlastní moderní technikou, na straně republikánů zásadní roli sehrála sovětská vojenská pomoc.
3. října 1935 – zahájení Druhé italsko-etiopské války. Válku v Habeši by snad bylo možné označit za klasický koloniální konflikt, který vedly i jiné evropské mocnosti. Italové však vedli válku brutálními metodami (využití chemických zbraní), který vyvolával velké protesty proti této válce, a především se pak právě od tohoto okamžiku Mussoliniho Itálie (tedy včetně Italské sociální republiky) vojensky angažovala prakticky nepřetržitě až do konce války v roce 1945 (1935-1936 Etiopie, 1936-1939 občanská válka ve Španělsku, 1940-1945 italská účast ve válce po německém boku ve Francii, v Africe, na Balkáně a přímo na italském území).
