Čekání na jitro

Nedělní město přikrylo se bělostnými sněhy, ve mně však stále žhnou uhlíky tvé páteční něhy, když vertikály náušnic ti rámovaly tváře, když z tvých očí vycházela ta nádherná záře,

když tvých posledních pár vět,

bylo pro mě víc než celý svět.

Dočkat se nemůžu zítřejšího jitra,

dočkat se nemůžu hlubin tvého nitra,

vždyť živ jsem jen z tvých mátových čajů a káv,

z tvých hřejivých slov a laskavých zpráv.