Vojenské omyly: Peršané u ostrova Salamis

Pokud by Peršané zvítězili nad Řeky v možná nejvýznamnější bitvě starověku, která proběhla v září roku 480 před naším letopočtem, byli bychom dnes možná součástí jiné civilizace i kultury. Ještě, že existují vojenské omyly.

   Po porážce 300 Sparťanů a ostatních Řeků v čele s králem Leonidásem v soutěsce u Thermopyl, vytáhl perský král Xerxés na Athény. Metropoli nechal vypálit, stalo se z ní město duchů. Cílem perského tažení bylo ovládnout západní svět. A také se pomstít za prohranou bitvu u Marathonu před deseti lety, od které se neodehrálo kupodivu nic. Jestliže ostatní v té době netušili, že boj s Persií zdaleka neskončil, jeden muž, který se dostal v pětačtyřiceti letech v Athénách k moci, to věděl. Jmenoval se Themistoklés. Na jaře roku 481 př.n.l. do Řecka dorazily děsivé zprávy. 

   Perský král Xerxés se chystal s pomocí tisícovky bitevních lodí obsadit řeckou pevninu. Themistoklés si vyslechl požadavky od králova posla a poté mu nechal srazit hlavu. Důvodem bylo to, že se posel odvážil vzkaz přednést řecky. Král Xerxés zuřil a tažení se chtěl osobně účastnit, přestože jeho vojenské schopnosti byly nulové. Spoléhal se však na svou přesilu, která byla zdrcující. Themistoklés vojenské schopnosti měl a správně předpokládal, že malé řecké jednotky nemají v pozemní válce šanci, což nakonec potvrdila i bitva u Thermopyl. Budoucnost Řecka viděl na moři. 

   Na jeho návrh se proto začala budovat flotila. K financování byl vytěžen stříbrný důl v Laurionu, každý zámožný občan převzal patronát nad jednou válečnou lodí a musel uhradit její výstroj. Kdo nebyl ve vojsku, měl za povinnost přihlásit se jako námořník. Sparťané považovali athénského vůdce za blázna, protože pravý Řek podle nich nebojoval vesly a plachtami, ale oštěpem a mečem. Na základě věšteckých předpovědí v Delfách se Themistoklovům plánům nakonec podpory dostalo. Z politických důvodů se vrchním velitelem řecké flotily stal Sparťan Eurybiades, který o taktice námořní války neměl ponětí.

   Naštěstí jeho zástupcem se stal Themistoklés, v jehož hlavě se zrodila lest. K perskému králi jednou v noci poslal svého otroka Sikinna a nabídl tajná vyjednávání o kapitulaci. Tehdy nebylo neobvyklé, že někteří králové jednali s perským vládcem skrytě, bez vědomí ostatních. Sdělil, že řecká flotila je v rozkladu, část se rozdělila a část utekla. Xerxés se vinou své důvěřivosti a nezkušeností ocitl zakrátko v léčce. Domníval se, že řecké lodi zátoku u ostrova Salamíny opustily. Navzdory radám svých admirálů přikázal jet za nimi a zničit je. Pravděpodobně 28. září roku 480 př.n.l. se Peršané ocitli v ostrovní zátoce.

   V nejužším místě průlivu čekala řecká flotila, nečekaně z něj ráno vyrazila a napadla překvapeného nepřítele z boku. Robustní řecká plavidla narazila špičatými příděmi do první linie perských lodí. Další lodě za nimi neměly manévrovací prostor, překážely si, narážely do sebe a potápěly se jedna za druhou. Xerxés sledoval katastrofu z velitelské lodi z místa svého vyvýšeného trůnu a nemohl věřit vlastním očím. Na jedno řecké plavidlo přece připadala čtyři perská! Zkušení řečtí námořníci masakrovali nelítostně Peršany, až se moře pokryté troskami zbarvilo do ruda.

   Kolem poledne zesílil vítr, který se změnil v bouři a na moři převaloval vysoké vlny jednu za druhou. Počasí podpořilo Řeky, jejich lodě byly lépe konstruovány. Za dvanáct hodin ztratili jen čtyřicet lodí, ale proměnili zátoku v perský hřbitov. Odhaduje se, že Peršané na mořském dně nechali potopených 200 lodí a obrovské množství mužů. Xerxés se už neodvážil pokračovat v dalších pozemních bojích, protože bez převahy na moři nemohl zásobovat svoji armádu. V Řecku nechal proto její malou část, která byla definitivně poražena o rok později v bitvě u Platají.

   David zvítězil nad Goliášem, možné důsledky případné prohry Řeků na západní kulturu lze jen s mrazením v zádech odhadovat. V salamínské zátoce leží nejen perská flotila, ale i zpupné plány na vytvoření světové říše. Themistoklés ke svému vítězství použil lest, která je jedním z nejstarších bojových prostředků. Má za cíl každého, proti němuž je uplatněna, uvést v omyl. Stejně jako u podvodu. Slavný vojenský stratég a autor řady válečných teorií Clausewitz napsal, že když se slabšímu nabízí lest jako poslední možnost, přistupuje k ní i statečnost. Jeho tvrzení se potvrdilo i v případě Řeků v bitvě u Salamíny.

 Řecký básník Aischylos, autor tragédie "Peršané":

"A na útesech kolem ležely 

jen všude naplavené mrtvoly.

A bez pořádku dal se na útěk

kam kdo jen mohl, vztekle vesloval...

Jen stony, hrozný jek, se nesly po vlnách,

až černá noc ve svém klínu pohřbila, 

ten strašný děj."

Zdroje: Kniha Vojenské omyly v dějinách, autor Hans-Dieter Otto

Web Wikipedie.cz, odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Salam%C3%ADny

Web YouTube.cz, dokument Imperiální války, Salamína, odkaz:

Web YouTube.cz, 300: Vzestup říše, odkaz: