Tábor smrti Treblinka: V. Oběti

Lidé, kteří umírali ve vyhlazovacích táborech. Narodili se ve špatné době a osud každému z nich připravil krutou zkoušku, která byla tou poslední.

   Konference ve Wannsee se konala v úterý 20. ledna 1942 v zámečku na břehu jezera Wannsee poblíž Berlína. Hlavním tématem byla koordinace konečného řešení židovské otázky. Setkání se zúčastnilo 15 vysokých představitelů nacistického Německa, předsedal ji šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti a zastupující říšský protektor Protektorátu Čechy a Morava Reinhard Heydrich. Pověření k vedení konference dostal od samotného vůdce Adolfa Hitlera. Pouhých devadesát minut stačilo k tomu, aby jen několik osob rozhodlo o osudu miliónů lidí.

   Závěry tohoto setkání vedly k tomu, že různými způsoby a metodami bylo zavražděno šest miliónů Židů. Pozornost nacistů však byla zaměřena i na jiné národnosti nebo skupiny obyvatel. Romové, Poláci, Rusové, političtí odpůrci, homosexuálové, tělesně a mentálně postižení, ušetřena nezůstala ani řada Čechů a Slováků. Nejprve byly prováděny masové popravy střelnými zbraněmi, jak se stalo na Ukrajině v rokli Babí jar na konci září 1941. Postupně se však zkoušely a zdokonalovaly další metody. Například plynové komory s výfukovými plyny a později s jedovatým cyklonem B.

Existovaly čtyři druhy táborů. Tranzitní sloužily zpravidla jako příprava pro další transport. V pracovních byli lidé využíváni pro otrockou práci, například pro těžbu surovin, které těžili pro potřebu válečného Německa. Koncentrační tábory shromažďovaly vězně, zde se postupně umíralo hladem a na různé nemoci. V některých případech se prováděly na vězních lékařské pokusy. Vyhlazovací tábory byly používány pouze k hromadnému vyvražďování. Mrtví se nejprve pohřbívali do masových hrobů a později se přešlo k jejich spalování.

   Středisko Simona Wiesenthala odhaduje, že jen ve vyhlazovacím táboru Treblinka bylo zavražděno 876 000 lidí. Tento počet zahrnuje 738 000 Židů z Generálního gouvernementu (územně-správní jednotka na území okupovaného Polska), především z varšavského ghetta, dále 107 000 z Bialystoku, 29 000 Židů z jiných částí Evropy (včetně Československa) a 2 000 Romů. K vyhlazovacím táborům dále patřily Chelmno, Belzec, Sobibor, Majdanek a Osvětim (německy Auschwitz-Birkenau). Posledně dva jmenované měly i funkci koncentračního tábora.

   Celkově se odhaduje, že ve vyhlazovacích táborech zahynulo přes 4 000 000 lidí. Jak je možné, že tak velké počty osob se nedokázali vzepřít tomu neuvěřitelnému násilí hrstky stráží a dozorců ? Nešlo jen o muže, ale i o ženy a děti. Pokud přijel transport do Treblinky, tak měl několik tisíc lidí. Na jeho likvidaci se pak podílelo většinou padesát příslušníků SS a stovka strážců, oproti počtu vězňů v transportu velmi malý počet. Tak proč se skoro nikdo nebránil ? Většinou nikdo netušil, co ho čeká. Mysleli si, že jedou na práce pro říši, že budou přesídleni do nových domovů.

   Po příjezdu na místo je čekal šok. Po vystoupení z vlaku uklidňující projev a pak organizovaný proces, při kterém se nikdo nesměl zastavit. Odevzdali všechny svoje věci, ostříhali je a svlékli do naha. K tomu pomalu stupňující se řvaní, bití, střelba, občas byl někdo zabit všem před očima. Celý proces byl promyšleně psychologicky připraven i proveden. Nejhorší okamžiky čekaly na rodiny, které se vzájemně objímaly. Manželé, manželky, děti, prarodiče. Když je má někdo u sebe a bojí se o ně, neopustí je a nepůjde bojovat nahý a s holýma rukama. Všichni stáli spolu, dokud je neroztrhli. Do poslední chvíle.

Zdroje:

Kniha "Spisovatel ve válce", Vasilij Grossman s Rudou armádou 1941-1945,                                           autoři Antony Beevor a Lub Vinogradova;

Kniha "Treblinka, slovo jako z dětské říkanky",  autor Richard Glazar;

Web holocaust.cz

http://www.holocaust.cz/

Death Camp Treblinka, TV film BBC, odkaz:

https://www.youtube.com/watch?v=v2ZcN8kI8_c

Web reinhard.mysteria.cz 

http://www.reinhard.mysteria.cz/treblinka.html