Stalingrad: Zapsáno

Písemné záznamy z bitvy u Stalingradu nám mohou dát jen částečný obrázek té doby. Přesto stojí za to si je přečíst. Zde je několik výňatků z nich.

Nezdolný optimismus německého vůdce. Z rozkazu skupině armád Don XI. armádního sboru z 01. 02. 1943 od Adolfa Hitlera:

"Očekávám, že se bude naše armáda v obleženém kotli Stalingradu držet až do konce. Každý den, každá hodina, která tím bude získána, přijde na ostatních frontách rozhodujícím způsobem k dobru."

Válku nemohou rozhodnout jen zbraně. Z dopisu svobodníka Karla Westera jeho bratrovi:

"...můžeš děkovat bohu na kolenou, že tohle nemusíš zažít....Mohu Ti říci, že se tu děje i to nejnemožnější a že je tu možné vidět, čeho všeho je člověk schopen. Ano, milý Josefe, doufejme, že milý Bůh pomůže a válka skončí. Zbraně nemohou válku rozhodnout..."

Kolik jen lidí muselo ztratit víru v Boha. Z jednoho z posledních dopisů polní pošty:

"...Jestliže se ve Stalingradu položí otázka o existenci Boha, je odpověď záporná. Musím Ti říci otče, že je mi to proto líto dvakrát. Ty jsi mě vychoval a neustále stavěl Boha před oči i duši...Hledal jsem Boha v každém trychtýři, v každém zříceném domě, na každém rohu, u každého kamaráda, pokud jsem ležel ve své díře, a na nebi. Bůh se nikdy neukázal, i když mé srdce po něm volalo....Ne otče, není žádného Boha. Znovu to píši a vím, že je to hrozné a ode mne neodčinitelné. A kdyby přece jen nějaký Bůh byl, pak jen u Vás ve zpěvnících a modlitbách, ve zbožných řečech kněží a pastorů, v hlaholu zvonů a ve vůni kadidla, ale ne ve Stalingradu. Žij blaze!..."

Ani jedna z bojujících stran se nechtěla za žádnou cenu lehce vzdát. Z armádního rozkazu z 22. 01. 1943 od generála Pauluse:

"...Máme teď odpor vzdát? Za žádných okolností! Musíme bojovat o každou píď půdy a způsobit Rusům tolik škody, kolik jen můžeme. Vydržte!..."

Propaganda, stejně jako reklama, má největší účinek, když cílí na emoce. Z rádiového vysílání berlínského rozhlasu z 26. 12. 1942:

"..."Haló, jsi to ty, mámo?" volá éterem zraněný německý voják. Matka a syn nemohou pochopit, že spolu mohou toho dne mluvit. Bezmezná radost a vzrušení je cítit z jejich hlasů. "Děláš to dobře, chlapče," zazní potom..."

Naivita nebo hloupost? Pravděpodobně zoufalost. Z tajné zprávy Sicherheitsdienstu SS k vnitropolitické situaci z 26. listopadu 1942:

"...Tyto obavy nebyly zcela rozptýleny ani sdělením o nasazení nového plamenometu a nových kulometů s kadencí 3 000 ran za minutu, i když se lidé všeobecně těší, že s pomocí těchto zbraní našim nepřátelům "přejde zrak i sluch", jak pravil vůdce..."

Přesvědčivý řečník. Z projevu Adolfa Hitlera v Michově 8. listopadu 1942:

"...To jsem chtěl obsadit (Stalingrad) a - víte - jsme skromní, my už to vlastně máme. Už je tam jen pár docela malých plácků...Rozhodující v této válce je, kdo zasadí poslední hák. A že to budeme my, o tom můžete být přesvědčeni!..." 

Někteří vojáci nechtěli strašit své rodiny a proto domů nepsali o všem. Z dopisu svobodníka Maxe Breuera z 13. 12. 1942:

"...Moje milá ženuško!...Máme se špatně jenom ohledně dodávky zásob, protože jsou teď skrovné. Ale doufám, že do Vánoc se to srovná....Pokud můžeš, pošli mi trochu prášku do pečiva na lívance..."

Řada mužů viděla kolem sebe jen beznaděj. Z dopisu katolického vojenského faráře Karla Augustina:

„Je zde nevýslovná bída, smrt a zmar. O většině těch, kteří tu umírají, jejich příbuzní nikdy nedostanou podrobnou zprávu: jsou hlášeni jako pohřešovaní, ale jsou mrtví. Kdyby někdy taková zpráva dorazila k vám, pak předpokládejte, že jsem mezi těmi, kteří zde byli obětováni – utrpěli zranění, byli zajati, umrzli či zahynuli hladem. Prosím vás, dejte pak za mne sloužit zádušní mši. Nemyslím, že to trmácení a trápení, vydržím dlouho… Viděl jsem, že člověka v téhle zimě dokáže zabít jediná noc.“ 

Nadšení a odhodlání ruských vojáků bylo opravdové. Tento záznam je z jedné besedy s jedním hrdinou Sovětského svazu. Slova pronesl starší seržant Jakov Fedotovič Pavlov, velitel průzkumné jednotky 13. gardové střelecké divize v hodnosti staršího seržanta, který bránil se svou jednotkou opěrný bod ve Stalingradu známý jako Pavlovův dům: 

„Naší hrstku vojáků zasypala bombami fašistická letadla, útočily na nás nepřátelské tanky, beztrestně na nás střílelo dělostřelectvo a minomety. Ani na minutu se nezastavila střelba z automatických zbraní. Často jsme neměli dost střeliva, stravu ani vodu. Výbuchy granátů spotřebovaly ze vzduchu spoustu kyslíku a někdy se doopravdy dýchalo špatně. Ale naši vojáci, obránci Stalingradu, si čestně plnili svou povinnost vůči vlasti a více už neustupovali.“

Napůl pravda, Němci pravděpodobně opravdu vyslovují slovo Stalingrad s posvátnou hrůzou. Z projevu dne 30. ledna 1943 říšského maršála a velitele Luftwaffe Hermanna Göringa:

"...Každý Němec musí ještě za tisíc let vyslovovat slovo Stalingrad s posvátnou hrůzou a připomínat si, že tam Německo přece jen položilo základ ke konečnému vítězství. Vždy existovali odvážní muži, kteří se obětovali, aby pro ostatní dosáhli něčeho většího. I když bude jen hrstka, dokud bude stát jediný Němec, Rus ví, že není dobojováno..."  

Odhodlanost a síla ruských vojáků v bitvě u Stalingradu byla předmětem obdivu západních spojenců. Z dopisu 32. prezidenta USA Franklina Delano Rossevelta:

"...Jménem lidu Spojených států předávám tento dopis městu Stalingradu, na důkaz našeho nadšení nad jeho statečnými obránci, jejichž statečnost, síla ducha a obětavost během obležení od 13. září 1942 do 31. ledna 1943 budou věčně inspirovat srdce všech svobodných lidí. Jejich slavné vítězství zastavilo vlnu útoku a stalo se přelomem války spojenectví národů proti silám agrese..."  

Nepřipustit si prohru znamená zvítězit. Slova dvojnásobného hrdiny Sovětského svazu maršála SSSR Vasilije Ivanoviče Čujkova, hlavního velitele obrany Stalingradu:

"...Za Volhou pro nás není země..."

Závěr série článků o bitvě u Stalingradu.

Zdroje: Kniha Stalingrad, autor Janusz Piekalkiewicz,

            Kniha Stalingrad, Sláva a pád 6. armády, autor Paul Carell

Web Wikipedie.cz, "Volgograd", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Volgograd

Web Wikipedie.cz, "Bitva u Stalingradu", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Stalingradu

Web Wikipedie.cz, "Pavlovův dům", odkaz:  https://cs.wikipedia.org/wiki/Pavlov%C5%AFv_d%C5%AFm

Web Youtube.cz, "Velká vlastenecká válka, díl Stalingrad", odkaz: 

Web Youtube.cz, "Stalingrad-Ani o krok zpět", a další dva díly "Za Volhou není země" a "Ve znamení Uranu" najdete na webu, odkaz: