Bitvy naší historie: "Sedláci u Chlumce"

Řada českých přísloví má základ v reálných událostech. K tomu známému patří i "dopadnout jak sedláci u Chlumce". Varuje nás před tím, abychom se bezhlavě nevrhali do životních střetů, ve kterých nemáme šanci uspět. 

   V historii naší země se odehrálo několik selských povstání. Jejich hlavními příčinami bylo vždy velmi tíživé postavení poddaných, kteří měli různé povinnosti vůči svým vrchnostem. K těm patřily zejména neúměrně vysoké daně, které nedovolovaly přežít celým rodinám a tvrdá práce v zemědělství. Někdy byly impulsem i náboženské rozpory, například v 16. a 18. století. Bohužel z těchto událostí neexistuje příliš hodnověrných záznamů, nejinak je tomu u bitvy sedláků u Chlumce nad Cidlinou, která je pouze jednou z řady selských bouří. Zdaleka ne největší, ale, zřejmě díky zmiňovanému přísloví, pravděpodobně nejznámější. 

   K tomuto povstání došlo za vlády Marie Terezie, římské císařovny a české královny, která v našich zemích vládla od 20.10.1740 do 29.11.1780. Tato panovnice provedla osvícenské reformy v řadě oblastí. Například v Rakousku sjednotila trestní právo a v českých zemích zakázala mučení. Za její vlády byly vytvořeny tereziánské katastry, soupisy půdy, domů a obyvatel. Provedla rovněž komplexní reformu státní správy. Zavedla šestiletou povinnou školní docházku a vytvořila systém škol. Nebo zrušila jezuitský řád či ohňovým patentem stanovila, tehdy průlomové, zásady požární ochrany.

   V roce 1775 chystala Marie Terezie zmírnění povinností poddaných. Mezi nimi se ovšem šuškalo, že chce nevolnictví zrušit úplně Zlatým patentem. I kdyby císařovna měla tento úmysl, nemohla by si ho dovolit, protože situace v českých zemích nebyla příznivá. Stále se nic nedělo a tak například na chlumeckém a náchodském panství to začalo vřít, až nespokojenost přerostla do povstání. Do jeho čela se postavil Antonín Nývlt, rychtář z Rtyně, který byl majetným synovcem regenta náchodského panství. Nespokojení sedláci se sešli 24. března 1775 před chlumeckým zámkem.

   Vrchnost na nic nečekala a povolala vojsko. To zahnalo nevolníky, vyzbrojené převážně kosami, do blízkého rybníka, který už dnes neexistuje. Utopili se v něm dva povstalci, dva zabili vojáci a asi stovka se jich ocitla ve vězení. Druhý den dorazil před zámek ještě početnější houf 400 sedláků. Následující střet se odehrál obdobně jako předchozí den. Celkem 5 utopených nebo zastřelených sedláků a asi dvě stovky ve vězení. Vojáci údajně padli dva.  Sedm organizátorů vzpoury bylo pověšeno, další čekali na kruté výprasky karabáčem nebo tvrdá práce pro vrchnost.

   Zajímavostí je, že sedlákům byly uřezány všechny knoflíky na kalhotách, prý aby si je drželi oběma rukama a vojáci je proto nemuseli poutat. V tomto období, mimo nelidské práce a přežívání v chudobě, se Evropou přehnalo několik válek a hladomor. Lidé žili v podmínkách totální nesvobody a snažili se to změnit různými způsoby. Selská bouře u Chlumce nebyla úspěšná, ale možná přispěla k tomu, že v srpnu 1775 Marie Terezie vydala robotní patent, který přinášel výrazné úlevy poddaným. Nevolnictví však bylo zrušeno až o šest let později jejím synem Josefem II. 

Zdroje:

Web novinky.cz

http://www.novinky.cz/cestovani/tipy-na-vylety/208333-pribeh-sedlaku-co-skoncili-u-chlumce-nad-cidlinou-v-rybniku.html

Web rozhlas.cz

http://www.rozhlas.cz/cesky/puvoduslovi/_zprava/sedlaci-u-chlumce--1349953

Web válka.cz

http://www.valka.cz/clanek_11066.html

Wikipedie, otevřená encyklopedie, stránky "Selské bouře" a "Marie Terezie"