Babicka, pleny a dalsi....aneb pokus o scenar

Takovej pokus, ze tam jsou gramaticke chIbI o tom nepochybuji....na to me upozornovat nemusite, dekuji....spise ocekavam rady na formu , nemam toliko vubec zadnou predstavu, jak se pise scenar, co se tyce stylu a tak...dekuji a pokud mozno, prijemne cteni .

Babicka, pleny aneb pokus o scenar
Obraz 1
(Panelovy byt, zacatek 90tych let,Honza (12 let) pobiha po detskem pokoji a bali si sportovni tasku na fotbal, z kuchyne je slyset mamku jak ho pobizi, uvodni titulky.)
Mamka:
No tak Honziku, at Ti to neujede, je uz deset.
Honza:
Jo mami,  v poho jiz to mam….
(Honza vbehne do kuchyne, da mamce pusu a za chvilku slysime jak bouchly dvere a jeho dusot na schodisti. Mamka se kouka z okna. Honza vybiha ven ze vchodu, otoci se, zamava mamce do okna a utika po chodniku pryc. Mamka se usmeje a povzdechne si. Podiva se na hodiny ktere vysi na zdi.)
Mamka:
To zase nestihne.
Obraz 2
(Autobusova zastavka,real-den. Na zastavce postava par lidi, prijizdi autobus – c.6.  Na druhe strane silnice vidime Honzu jak bezi smerem na zastavku. V behu se rozhledne a prebiha silnici. Vsichni lide ze zastavky jiz nastoupili. Honza vbiha na zastavku v momente kdy se dvere zaviraji. Honza zustane stat u prostrednich dveri a nastvane kouka smerem k ridici. Autobus se pomalu rozjizdi. Honza nastvane kopne do zadnich dveri. Autobus se zastavi a predni dvere u ridice se oteviraji. Honza se usmeje a rozbehne se k autobusu. Z prednich dveri vystupuje ridic, pupkaty padesatnik, v modre kosily a veste. Honza do nej malem vrazi. Zastavi se a chce rici dekuji.)
Honza:
Dek……
(Ridic mu vlepi facku, otoci se a za sipotu vleze do autobusu. Dvere se zaviraji. Honza stoji s otevrenou pusou na zastavce a nevericne kouka. Nastvane hodi tasku z ramen na zem a zlostne ji nakopne).
Obraz 3
(Pohled ze Zelene brany na Pardubice. Real- den. Mluvene slovo.)
Kazdy ma ci mel nebo bude mit, svou babicku, vlastne babicky, nebot obvikle clovek ma dve. Nekdy i tri, ctyri to podle cipernosti tatinka ci maminky. Ja mel babicky tri. Pardubickou, Ohrazenickou a Slovenskou. Jako kluk jsem mel vikendy rozdelene mezi Pardubickou a Ohrazenickou babickou. Slovenskou babicku jsem videl snad jen jednou ci dvakrat, tedy pokud se nepletu a to jako jeste v brzkem stadiu sveho zivota, tak ze je docela dost mozne, ze to nebyla babicka ale nejaka teta ci pani. Dnes bych Vam chtel povidat o Ohrazenicke babicce.
Obraz 4
(Cihlova zastavba, byt 1+1. Kluk (Honza) okolo 7 let, sedi, lezi na rozestlanem gauci v perinach. Je v pyzamu. V kresle sedi bababicka, asi okolo 60 let. Drobna- sedive vlasy v kratke trvale, bryle se silnejsi obrouckou, ma na sobe zasteru, bluzu jako tisice jinych babicek v te dobe. Na stolku, ktery je pokryt sklenenou deskou, pod niz je vysivana decka, stoji sklenene tezitko s barevnym kvetem uvnitr. Dale jsou na stole oplatky a dva hrnicky s cajem a kostkovi cukr. Divaji se na velkou televizi Tesla v ktere jde nejaky zabavny porad s Mensikem. Oba se smeji. Honza nahlas. Babicka na nej obcas udela psst a rekne karave a trosku jako by smutne  - Honziku! Mluvene slovo.)
To co me vzdy napadne  jako prvni, kdyz si vzpomenu na Ohrazenickou babicku, tedy krom toho jak moc jsem ji miloval a jak moc mi chybi, je ze nemela rada hluk, ramus a veskere hlasitejsi projevy. Vzdy kdyz jsem u ni travil vikend tak jsem po osme hodine vecerni musel vzdy na zachode splachovat sprchou, nebot zachod a jeho spalchovani byl podle ni moc hlucny a jiste by jsme tim rusili sousedy, hlavne ty nad ni.
(Honza se odkopava z periny, a jde ven z obyvaku.)
Babicka:
Honziku, nezapon…..
Honza:
Ja vim babi, je po osme..
( Skrze otevrene dvere vidime z obyvaciho pokoje jak Honza stoji u zachodu a cura. Po te vezme do ruky sprchu,otoci modrym kohoutkem a splachne. Omyje si ruce, zhasne a odchazi z koupelny. Z bytu nad nimi se zacinaji ozyvat hlasita slova, nadavky a vycitky. Je slyset dupot, soupani a skripot nabytku, bouchani dvermi. Honza si vleze spet na gauc a kouka ke stropu).
Honza:
Babi, ja dam tu televizi trosku vic nahlas jo?
Babicka:
Je jiz po osme. Rusili by jsme tim sousedy
(Honza se podiva smerem ke stropu odkud se stale ozyva hadka a bouchani. Jen zakrouti hlavou a povzdechne si. Konec titulku)
Obraz 5
(Kuchyn, v levo u zdi gauc u okna stul a dve zidle v pravo lednice. Real – den, mluvene slovo.)A samozrejme ze se o nas nase babicka, tak jak to jiz babicky delaji, bala.  Na gauci v rohu sedi asi deviti lety kluk, (Jozka) a cte si ze svazaneho Ctyrlistku. Babicka je nadklonena nad nim a obklada ho polstari. Z radia  na stole u okna muzeme slyset,ze  na dnesni treti hodinu odpoledni byl nahlasen vybuch  v Pardubicke Synthesii jako odveta za spoluucast ceskoslovenskych vojaku pri osvobozovani Kuvajtu. Zaber na hodiny ktere vyseji vedle okna nad gaucem, za deset minut tri. U stolu sedi Honza a pobavene celou situaci sleduje).
Honza:
Babi, jen Ty polstare nepomuzou, to je na prd. Jakmile to bouchne, prijde takova tlakova vlna, ze to vezme brachu, polstare i celej barak. To chce neco jinyho.
Babicka:
Ale co? Kluci, kluci, co to jen muze byt za lidi?  Ja si pamatuju kdyz to bouchlo v 85, to jsem jeste bydlela na Horkach, tak nam na dvorek priletela skoro dvoumetrova traverza, a byla cela zkroucena…..a to bylo par kilometru……
Honza:
No to si pamatuju, nekdo ji dal nad vchodovy dvere, ze jo?
Babicka:
No ano, Mirek…..jak si to muzes pamatovat?  Kolik Ti tenkrat bylo?
Honza:
Sedm babi.
Babicka:
To to leti. Honziku, jdi do obyvaku a dones mi ty polstare co jsou na kreslech, a pojd si sednou vedle Jozinka.
Honza:
Ti rikam babi ze to je na nic, jestli to bouchne tak nam nepomuze ani kdybych prinesl perinu. To chce otevrit okna a dvere na chodbu, aby kdyz prijde ta tlakova vlna, nic nestalo v ceste.
(Babicka se zarazi a prestane obkladat Jozku polstari, a otoci se na Honzu. Podiva se na neho a pristoupi k oknu a zacne ho otevirat. Honza se zacina smat.)
Babicka:
Otevri dvere na chodbu a skoc dolu otevrit vchodove dvere.
Honza:
Ale babi, tlakova vlna jde primo, ona nechodi do zatacky a po schodech dolu.
Babicka:
Jdi otevrit ty dvere.
(Honza otevira dvere na chodbu, vychazi z bytu a je slyest jak brmla neco o tom, proc radeji nedrzel hubu.)
Obraz 6
(Byt, real -  den, obyvaci pokoj. V pokoji je 7 lidi a muzeme slyset jeste hlasy dalsich z ostatnich mistnosti. Lide jsou rozesazeni castecne na gauci a v kreslech a castecne u stolu v rohu mistnosti a bavi se navzajem. Z hovoru lze poznat, ze se jedna o pribuzenstvo. Na stole je videt babovka, hrnicky s kafem a cajem, susenky, tycky, mineralky. Uprostred mistnosti stoji Verek s Honzou. Verek neco Honzovi ukazuje. Dvermi z chodby vejde babicka v ruce hrnicek s podsalkem z modre ciny a pomalim krokem jde ke gauci. S hrnicku se kouri, muzeme videt ze je to kafe. Nahle se zastavi, zacne se usmivat a kouka smerem na Verka a Honzu. Ti se stale bavi a se sklonenyma hlavama pozoruji predmet, ktery ma Verek v ruce. Muzeme poznat ze se jedna o nejakou elektroniku. Babicka porad stoji strnule s usmevem a porad se diva smerem na Verka. Z hrnicku se kouri. U stolu se bavi Katka s maminkou a tetou Marcelkou. Na gauci diskutuji strejda Jenda s Jozkou . Babicka stoji stale na stejnem miste se stejnym usmevem a stejnym pohledem. Levou rukou si drzi podsalek a pravou drzi hrnicek mezi palcem a ukazovackem.)
Babicka:
Tak Verku! Delej….
Verek:
Co ze babi??
Babicka:
Me jiz zacinaj palit prsty. To kafe je horky, tak to neprodluzuj a delej…..
Verek:
Ale co mam delat???
(Je videt jak vsichni zmlkli a se zaujetim sleduji rozhovor.)
Babicka:
No zmackni to jiz konecne….to kafe je opravdu horky. Ja nevim co tam na tom takovou dobu stelujes. Porad se rika technika technika a trva Ti to celou vecnost.
Verek:
A co mam jako zmacknout? Chcete si nekam zavolat?
Babicka:
Proc zavolat?? Proste to zmackni at jiz muzu polozit to kafe a sednout si.
Verek:
Ale co mam zmacknout babi??!
Babicka:
No ten fotak. Fotis me preci?
(Verek se prekvapene podiva do dlane a na Honzu. Ten se diva na babicku a na predmet co ma Verek v ruce, je to mobilni telefon.)
Verek:
Ale babi, to je telefon.
(Osazenstvo se zacina smat a babicka konecne useda a stavi hrnicek na stul. Prsty se chytne za usni boltec. Kata si priseda k babicce).
Kata:
Babi, co delas zitra vecer? Nemela by jsi cas tak okolo 6 vecer?
Babicka:
To vis ze mela Katenko. Co potrebujes?
Kata:
No my bychom si s Verkem radi zasli na veceri, znami nas pozvali, tak jestli by jsi nepohlidala Karolinku, bude to tak na tri hodky maximalne. Verek pro Tebe prijede a pak Te i odveze.
Babicka:
Urcite, budu jen rada. V kolik mam byt pripravena?
Kata:
Tak okolo pul sesty.
Babicka:
Tak o pul seste budu dole cekat.
Kata:
Nikde necekej, Verek zazvoni jak prijede, at tam zbytecne nestojis.
Obraz 7
(Vytah. V nem Verek s babickou. Vytah zastavuje, Verek otevira dvere a vychazeji na chodbu. Verek odemika skelenene dvere ktere vedou k bytum. Odemika dvere do bytu a vchazi, za nim jde babicka. Verek vola smerem do obyvaku).
Verek:
Tak jsme tady.
(Prichazi Kata, v ruce ma uterku a zdaravi se s babickou. Dava ji pusu)
Kata:
Jeste jednou moc dekujeme babi. Karolinka jiz spinka, tak by nemel byt problem.
Babicka:
Ale neni zac, ja rada Karolinku pohlidam a vy si aspon muzete odpocinout a trochu se odreagovat.
Kata:
My se dlouho nezdrzime……Babi, jak rikam,Karolinka spinka. Kdyby neco, tak nahradni plinky jsou u postylky. Verek Ti napsal cislo na mobil a nechal Ti ho u telefonu v obyvaku. Upekla jsem Ti buchtu, caj je v konvici. Koupila jsem Ti krizovky a nebo Ti Verek zapne televizi. Jak rikam, my budem za chvilku doma.
Babicka:
No tak jdete jiz, at neprijdete pozde. My to tady s Karolinkou jiz nejak zvladnem, neboj se.
(Babicka stoji ve dverich a louci se s Verkem a Katou za kteryma se zaviraji prosklene dvere k vytahu. Kata se jeste vraci, slysime jak verek na ni vola, at dela, ze on si da zatim pred vchodem cigaretu. Kata mizi v koupelne. Babicka zavyra dvere do bytu a jde se podivat na Karolinku.  Ta spinka. Babicka se na ni chvilku diva a usmiva se. Pote jde do obyvaku, useda do kresla, nalije si caj, ukousne buchty, nasadi bryle na cteni a zacne lustit krizovku).
Obraz 8
(Restaurace v trosku westernovem stylu, drevene oblozeni a tramy u stropu, fotky z divokeho zapadu, Americka vlajka. Verek s Katou vchazeji dovnitr. Od jednoho stolu na ne mava jiny par ve stejnem veku. Verek s Katou prichazeji ke stolu. Navzajem se zdravi).
Kata:
Se omlouvame, ale jeste jsem vysvetlovala babicce co a jak s malou.
Kamaradka(Renata):
To nic, my jsme prisli pred chvilkou.
Verek:
Nesvadej to na babicku, pokud vim v ty koupelne pred zrcadlem jsi byla hodinu pouze Ty sama, bez babicky.
Kata:
To zase prehanis. Maximalne 30 minut..a to ani ne.
Verek:
Rekla me at jdu napred, ze za pet minut je dole, ze si zatim muzu venku zakourit…na tri cigarety me tech jejich 5 minut stacilo. Oni asi nejak rychlejc horej tedka ci co.
(Vsichni se smeji. Prichazi cisnik a rozdava jidelni listky a pta se co si budou prat k piti. Obednavaji si piti. Cisnik odchazi. Prohlizeji si jidelni listek a zdeluji si sve dojmy. Prichazi cisnik s pitim. Obednavaji si jidlo. Cisnik odchazi. Verek a Michal si zapaluji cigarety)
Kata:
Tak jake bylo predstaveni u rodicu Miso?
Michal:
Ani se neptej, zazil jsem jiz lepsi. Tchyne mi jasne dala na jevo, ze nejsem ten pravej dle jejiho nazoru a parkrat me ocividne naschval jmenovala jmenem Renatcinyho ex. Tchan byl o neco lepsi. U nej jsem zabodoval aspon trosku 12nacti letou Wisky. To ruze, ac jich bylo hodne prez tricet, na tchyni nezabrali vubec. Ale co, mam to za sebou a pokud je zase uvidim az o svatbe tak me to zili neutrha, au….no co, rikam jen pravdu.
(Renata Michala po posledni vete placla prez ruku).
Verek:
No porad lepsi, kdyz Ti budouci tchyne rika jmenem Rencina pritele u kavicky pri navsteve, nez pokud by Te tak oslovovala Renca behem radostnych vyplni sexualnich povinosti partneru….
Michal:
Tak to jiz mame nastesti za sebou, vid draha?
Verek:
Co ze??
Michal:
No ze to jiz u nas taky probehlo…
Renca:
No co je na tom divneho, clovek si zvykne, po 5 letech, tak mi to parkrat na zacatku vyklouzlo, no co?
Katka:
No, ale  porad jsi asi udelal lepsi prvni dojem nez Verek.
Verek (s povzdechem)
No to asi kazdy.
Michal:
Jak to myslis? Co jsi provedl?
Verek:
Ale to snad tady ani rozebirat nemusime.
Kata:
No jen se pochlub, jak jsi se predstavil a uvedl.
Michal:
No nenech se pobizet.
Verek:
Jak chcete, pak si ale nestezujte, ze jsem Vam zkazil chut na jidlo.
Renata:
Pockej, co tak hroznyho jsi udelal??
Kata:
To si poslechni.
(Verek si zapaluje cigaretu, napije se piva a zacne vypravovat).
Obraz 9
(Podzimni okresni silnice, opadane listi na vozovce se zveda po prejeti auta, slunicko prosvita prez mraky, silnici lemuji stromy se zbytky barevneho listi. Vedle silnice je pole. V radcich je obcas videt probehnout zajice. Projizdi Skoda MB. Ridi Verek, Kata je spolujezdec. Verek sedi u volantu jako by v predklonu, jako by mu bylo auto male).
Verek:
Tak nejake informace.
Kata:
Informace? Jako o cem?
Verek:
No o Vasich…co mama, co ma ci nema rada, co tatik, jestli kouri, co pije, komu fandi a podobne.
Kata:
No o mame je to jedno, Ty stejne do oka nepadnes, to vim, a tata? Pije pivo, nekouri, hraje nohejbal, sbira plechovky a fandi Pardubicum, v hokeji.
Verek:
A nenechame to preci jenom na jindy?
Kata:
Ne.
(Verek si oddychne, podradi., Zaber na auto ze zadu jak jede do mirneho kopecku, do slunce. Z vifuku se bile kouri a okolo auta se zveda spadane listi).
Obraz 10
(Mala vesnicka kousek od Pardubic, kousek za ceduli se jmenem zastavuje skodovka).
Kata:
Proc zastavujes?
Verek:
Chci si jeste zakourit. I odsouzenci pred popravou meli narok na posledni cigaretu.
Kata:
Ach jo.
(Verek stoji se zaklonenou hlavou a nechava si oblicej hrat v paprscich podzimniho slunce. Popotahne s cigarety a diva se do poli obklopujici vesnici. Usmiva se. Jeste jednou potahne, nasedne do auta, zaradi. Auto se rozjede).
Obraz 11
( Skodovka zastavuje pred rodinym patrovym  domem, modernejsiho vzhledu, za hnedym plotem jsou tujky, za vraty je slyset stekajiciho psa. Z komina se kouri. Kata s Verkem vystupuji z auta.)
Kata:
No tak Daso, nestekej. Vzdyt to jsem ja.
Verek:
To asi zpis bude patrit me. Takova mala predehra, co me ceka uvnitr.
Kata:
Nech toho porad. Otevri radsi kufr a vyndej kytku ze zadniho sedadla.
(Verek si jenom povzdychne a jde otevrit kufr. V prizemi domu se otevira okno. Vidime v nem asi padesatiletou zenu, maminka Kati).
Maminka (smerem do vnitr domu)
Tato vstavej, jiz jsou tady. Katenko.
(Kata se otoci a zamava).
Kata:
Ahoj mami.
(Verek, ktery prave vyndaval kytku ze zadniho sedadla, se podiva smerem k oknu a, trochu nesmele, se ukloni).
Verek:
Dobry den.
(Maminka se na nej tak trochu podezirave podiva, prohlidne si ho doslova od hlavy k pate( Diky plotu je vsak videt jen od pasu na horu) a trosku nadnesene odpovi).
Maminka:
Dobry den. No tak pojde Katenko dovnitr. Vzdyt je zima a Vy jak koukam jste na lehko. Nestuj te tam na tom mrazu.
Kata:
Hned hned mami. Jen vyndame veci z kufru.
Maminka:
Tak pojd do vnitr a ja poslu tatu aby mu pomohl.
(Maminka zavira okno a je slyset jak vola).
Maminka:
Tato, no tak vstavej a jdi mladejm pomoct.
(Katka se otoci s omluvnym usmevem na Verka)
Verek:
Jeste mame cas.
Katka:
Na co?
Verek:
Nasednout a……
(Otviraji se dvere do baraku a z nich vychazi, asi 50nik v modrych teplakach a v bilem tilku a backorach na boso, Verek se otaci smerem ke dverim a nedokoncuje co chtel rict).
Katka:
A co??
Verek:
…..no ted jiz nic…..
Otec:
Kato….
Katka:
Ahoj tati.
(Katka se obejme s otcem a predstavi Verka).
Katka:
Tati, tohle je Verek, muj Verek.
Otec:
Drozd, tesi me….
Verek:
Korecek, taky me tesi….
Otec:
Kati, maminka rikala ze mas jit do vnitr a ze ja mam tady mladymu pomoct z vecma…
Verek:
Ale to jste nemusel, neni tohozase tolik abych to nezvladl sam.
Otec:
Vzdyt ja to mame taky rikal, ze jste prijeli jen na vikend, ze nebudete mit dvacet kufru a ze nejsi uplnej lempl, aby jsi to nezvladl sam…..no ona rikala ze “no prave”, at jsem radsi jdu.
(Verek se se podiva na Katku trochu nechapave a zaroven mirne urazene, Katka se zase omlouvave na nej podiva, da mu pusu, pohladi po zadech otce, ktery v predklonu vyndava veci ze zadni sedacky. Kata odchazi do baraku. Otec se narovnava a chyta Verka, ktery jde okolo smerem ke kufru za rukav, oblicej mu zvazni).
Otec:
Pocem, pocem..ted me dobre poslouchej mladej……jestli my holcicce ublizis, tak Ti ho uriznu, jasny?? Jasny?!!!
Verek: (nechapave)
Ja-jasny.
(Otec, se zase zacne dobrosrdecne usmivat a poplaca Verka po tvari).
Otec:
No tak vidis ze si budeme rozumet…a ted pojd at sme uvnitr, zacinaj me mrznout kule.
(Otec zavira kufr a Verek zamackava cudliky na dverich. Berou kazdy jednu tasku, Verek ma jeste kytici a jdou smerem k domu .Otec se otoci smerek k Verkovy s viteznym pohledem).
Otec:
Ted uvidis neco, co jsi jeste nevidel…to uvidis co uvidis. Budes mrkat…
Obraz 12
(Predsin v baraku. Zdi jsou do pulky vylozene z drevenych, nalakovanych latek, na okne zaclony v rohu velky fikus, na zdi vesak na kabaty a bundy, na protejsi strane velke zrcadlo a botnik. Na protejsi strane ode dveri jsou schody do prvniho patra. Na zemi linoleum. Okolo predsine, asi pul metru pod stropem je police, na ktere jsou plechovky od piva, serazene podle nazvu. Vchodove dvere se oteviraji a vchazi otec s Verkem).
Otec:
Zavri rychle ty dvere, kurva to je sibir.
(Verek zavira dvere, poklada tasku na zem a s mirnym uzasem vzhlizi na polici plnou plechovek. Otec se na nej s pysnym pohledem diva, je videt ze mu mirny Verkuv udiv dela dobre).
Otec:
To mrkas, co?? Co sem Ti rikal? Ze budes mrkat… a mrkas. To je ale prd, pockej az uvidis to hlavni?
Verek:
Vy…Vy toho mate jeste vic??
Otec:
To si pis!!
(Verek se opet podiva na vsechny ty plecovky pod stropem. Na otcove tvari se znovu rozzari ten pysny vyraz, Se spokojenym a pysnym  pohledem projede svou sbirku. Z kuchyne se prez prosklene dvere ozve matcin hlas).
Maminka:
No tak tato, kde jste?!
Otec:
Vzdyt uz dem porad, jen tady mladymu neco ukazuju!
Maminka:
Na ty Tvoje kramy bude dost casu, Ty nikam neutecou, ale polivka bude studena a ja ji budu muset ohrivat.
(Otec zrudne vztekem a otevira dvere, v navalu vzteku se je marne snazi otevrit na druhou stranu nez se oteviraji, po par sekundach mu to dojde a dvere otevira).
Obraz 13
(Kuchyn, po prave strane od dveri je, na tu dobu, moderni kuchynska linka. V rohu pod oknem je rohova lavice s jidelnim stolem. Kuchyn je prostorna a vedou z ni dalsi troje dvere, do pokoje pro hosty, koupelny a obyvaciho pokoje. Okolo cele kuchyne, ve stejne vysi, ted jiz vsak ve dvou radach pod sebou je police plna plechovek od ruznych napoju).
Otec:
Jaky kramy?! Jaky kramy?! Za ty kramy, jak Ty rikas, me Vosahlik z Golcova toho, no..Jenikova nabizi auto…..auto rozumis?!! Tak jaky kramy?!
(Maminka dava do prostred prostreneho stolu porcelanovou misu  plnou polevky z  ktere se kouri. Kata ktera jiz sedi si k ni privoni. Maminka s pobavenym usmevem se na ni podiva, mrkne a pokracuje v reci).
Maminka:
Jaky auto? Nabizi Ti Trabanta….. Trabanta…..kterej stoji jiz nekolik let na cihlach a nejezdi, nejezdi!!! Tak jaky auto? Srot za srot Ti nabizi tatinku, srot za srot.
Otec:
No co ze nejezdi, vsechno se da spravit…a ze je na cihlach?  I kdyby to nemelo volant, tak je to porad auto…rozumis, auto…a on me to auto nabizi za mou sbirku.
Maminka:
Tak to vymen, aspon me zmizej Ty kramy z baraku, vzdyt to je k zblazneni…jenom ten prach utirat….ten Trabant bude stat na dvore na cihlach a hodi se prez nej plachta, nebo se z toho udela kurnik, to me je fuk. I kdyz je pravdou, ze pokud by se to vse dalo do zberu, tak dostanem vic za ty plechovky, Trabant je z bakelitu, za to by nic nebylo.
Otec:
Co do zberu? Jak do zberu? Moji sbirku?   Nikdy!!!!!
Maminka:
Tak to vymen za ten bakelit.
Otec:
Si se zblanila ne?? Ja budu menit svou sbirku za nejakej kram co nejezdi? Si normalni???
(Maminka se opet pobavene podiva na Kata. Kata se rozesmeje).
Otec:
Co Ty tam stojis? Pojd do vnitr a nestuj ve dverich!
( Verek celou dobu stal ve dverich do kuchyne s baglama v ruce a celou scenu nevericne pozoroval. Ted se jeho zrak ztocil k policim plnym plechovek. Podiva se na otce a znovu zpet na plechovky. Polozi tasky na zem, zmizi na chvilku zpet v predsini a vrati se s kytkou kterou predava mamince).
Verek:
To je pro Vas pani Drozdova….
Maminka:
To dekuji, ale to jste nemusel, pane…pane….
Verek:
Korecek, ale rikejte mi Verku prosim….
Maminka:
Tak tedy jeste jednou dekuji…Verku….
(Maminka odchazi s kytkou do obyvaciho pokoje a po chvili se vraci s vazou, kterou napni vodou a da do ni kytku, kterou postavi na parapet u okna).
Otec:
Tak mamo, pojd nalejvat polivku, mam hlad, ze hlady to…no…
Maminka:
Tak snad nejdriv aby si Verek zanesl veci do pokoje…Katenko, ukaz mu kde spite…ale nezdrzujte se, dokud je polivka jeste tepla…
(Verek z Katou mizi v predsini a jsou slyest jejich kroky jak jdou po schodisti na horu. Maminka se otoci ke kytce na parapetu a pricichne si. Tatinek si seda ke stolu a zalibene kouka na kourici polivku. Ruce si jako-by utira do natelniku. Maminka se na nej s povzdechem podiva).
Maminka:
Tato, jdi si umejt ty ruce a neutirej si je do toho natelniku! A taky by jsi si mohl vzit neco jinyho nez natelnik a teplaky. Mame navstevu.
Otec:
Jakou navstevu? Mame tady rodinu, tak jakou navstevu. A kdovi jestli to vubec ta rodina nekdy bude. Tak jakypak co pak. A vecer se do hospody obliknu, to se neboj, ale ted nevidim duvod, stejne si pujdu dat po obede ousko, tak co….
Maminka:
To urcite… ja Ti dam vecer hospodu, doma budes….
Otec:
Musim preci ukazat zetaka sousedum….a sama jsi rikala ze o nem nic nevime, tak si ho trosku proklepnu…u piva se nebude tak upejpat mluvit jako u polivky..a Ty budes mit zatim cas si popovidat s Katenkou o samote….kde vlastne sou? Me jiz jde huba sejdrem…Katooooo….
Obraz 14
(Pokoj, na zdech plakaty zpevaku, v rohu skrin, u okna psaci stul, podle zarizeni je videt, ze to byl divci pokoj. Okolo cele mistnosti, metr od stropu je police s plechovkama. Nad posteli je dalsi police na ktere jsou vyrovnane plechovky. Verek sedi na posteli a prohlizi si pokoj. Kata dava kufr do skrine).
Verek:
Kolik on tech plechovek ma prosim Te?
Kata:
Jo to nevim, ale radeji se ho neptej, nebo to bude prednaska na hodinu doplnena prohlidkou…
Verek:
To se neboj….
Kata:
Meli by jsme jiz jit…..
Verek:
Jo meli, ale domu….
Kata:
Ale no tak, to vydrzis….ted bude obed, mama je skvela kucharka….pochutnas si….pak bude nejspis kafe a nejaka buchta a par otazek a je to…pak se pujdem projit, ukazu Ti vesnici …..no a zejtra jeste jednou a v nedeli pojedem do Pardubic…
Verek:
A nemohli by jsme preskocit ten obed, i to kafe ozelim , prochazet se muzeme i v pardubkach a ze bychom rovnou jeli..co??? a pokud je mamka opravdu tak dobra kucharka, tak nam muze jidlo zabalit….ja si treba jako vzpomenu, ze jsem neco zapomel dodelat v praci a ze se musim neodkladne vratit a dodelat to…co Ty na to?
Kata:
Jak malej, opravdu…….ma dite, skoro rozvedenej, ale dela drama ze seznameni se s rodici…ach jo….dem dolu, nez me nastves…..
Verek:
Ted me tak napada, pokud je mamka tak dobra kucharka, jak Ty rikas, jak to ze Ty jsi me do ted uvarila jenom caj?
Kata:
Protoze si to nezaslouzis…. pojd, jiz zase vola….
Obraz 15
(Kuchyne, Kata, Verek, mamka I otec sedi okolo stolu a jedi, otec se venuje pouze jidlu, Kata ho s usmevem pozoruje, maminka ji pomalu a neustale pozoruje Verka. Ten na ni obcas pokradmu pohledne ale vzdy okamzite sklopi oci k taliri).
Otec:
Maminko, pridej nam jeste, hlavne mladymu, at mame zaklad na vecer.
Verek:
Zaklad?? Na vecer???
Otec:
No, na vecer….co koukas jak kdyz volovi nadloubaj….pujdem do hospody…tak se dobre najez….
Verek:
Do hospody?? Ja myslel……
Otec:
Jo do hospody…no co na me mamo tak koukas,  je sobota vecer? Je?  Mam novyho zetaka? Mam….tak nevim co se divite…oba dva….my s mladym zajdem na jedno a Vy si zatim s Katenkou popovidate……a pridej mi jeste jeden rizek….a Ty si taky nandej….a nemysli…
(Verek se nadechuje ze neco rekne, ale rozmysli si to a zacne rezat rizek. Kata se pobavene kouka na mamku, ta si jen povzdechne a obrati oci v sloup. Otec zarputile a labuznicky pojida rizky a bramborovou kasi a zapiji to lahvovou desitkou).
Obraz 16
(Predsin, Verek si obouva boty, maminka upravuje otcovi salu okolo krku, Kata stoji oprena o futra ve dverich do kuchune a usmiva se).
Maminka:
Tato, ja Te varuju…slysis…varuju!! Dejte si dve tri a hned domu, znas se….a zadnej tvrdej…slysis??!
Otec:
No jo porad, ja nevim co Vy zensky furt mate…chlap se jde jednou za tejden vyvetrat a Vy z toho hned musite delat drama….prijdeme, az budeme chtit….
Maminka:
Tato, rikam Ti nestvi me….jestli Te zase privezou na karce jako naposled, tak si me neprej…..
Otec:
No to sem si mohl myslet, clovek se jednou pobavi a bude to mit na do smrti na taliri…to je jiz skoro dva roky…tak co rikas “jako na posled”?!!!
Maminka:
Jak rikam, vseho s mirou…
Otec:
Jo, to rikal jeden krejci a pak vzal krejcovskej metr a serezal manzelku, ze porad kyndala…a neboj Mira Hlousku tam bude, tak mi si snim dame, kdyz teda vsechno s Mirou.
Maminka:
Vis co, radeji jdete……
Otec:
Kam  maminko? Kam mame jit?
Maminka:
Ze ja se s Tebou, ale furt…vzdyt uz Te znam…pojd Kati, svarime si vino a popovidame si aspon v klidu, kdyz tu nebudou
Otec:
Tak jdeme mladej, nez si to zensky rozmyslej a budou chtit jit s nama…..
Obraz 17
(Vycep v hospode. Za pipou pupkatej padesatnik, v bile kosily a cerne veste. U vycepu stoji dva druzstevnici ve vatakach a radiovkach a tukaji si s rumem. U kamen u okna hrajou dedci marias a a par kibicu stoji okolo. Po hospode pobikha mlada servirka v cernem bluze, cerne sukni, cernych puncochacich, bilou zasterku, prez bluzku vlnenej svetr na knofliky ktery je rozepnut, na nohou tluste bile ponozky a pantofle. Dvere kousek o vycepu se oteviraji a vchazi otec s Verkem. Otec se zdravi s hostinskym a osazenstvem v salu. Sundavaji si kabaty a davaji je na vesak. Usedaji ke stolu vedle hracu maryase. Prichazi servirka (Jana).
Servirka:
Tak co to bude pane Drozd? Desitku?
Otec:
Janinko, dneska dvanacku, tedy dve a dva rumiky…velky….poslouchej mladej, pijes rum?
Verek:
Piju…..obcas
Otec:
No proto, komu nechutna rum…neni chlap…to by jsi me nasral!
Servirka:
Ste me privedl  napadnika pane Drozd?
Otec:
Kdepak Janinko, to je napadnik nasi Katenky…..
Servirka:
Kata je tady? A proc neprisla na pokec, taky bych ji rada videla…
Otec:
Ale je doma s mamou, vsak to znas, museji si podrbat, ale ja ji to vyridim a ona se zastavi na kafco.
(Servirka odchazi a otec s Verkem se obraceji ke stolu s maryjasniky a otec zacina kibicovat. Servirka donasi pivo a rum, otec si s Verkem pritukavaji a piji panaky na ex. Otec poplaca Verka po zadech a ukazuji na prstech dalsi dva. Servirka odchazi. Otec se z vesela bavi s Verkem a s chlapama u stolu).
Obraz 18
(Obyvaci pokoj, v rohu sviti stojaci lampa s vysivanym kloboukem. Ve stene je televise. Na protejsi starne je gauc na kterem sedi Kata s maminkou. Kata ma nohy pod sebou a v ruce drzi hrnicek z ktereho se kouri. Maminka poklada svuj hrnicek na cajovy stolek ktery je pred nima a bere si buchtu z talire. Koukaji se na televizi. Maminka se otoci na Kata, chvilku na ni kouka. Kata se na ni otoci).
Kata:
Co pak maminko? Tak se jiz zeptej…
Maminka:
Jako na co?
Kata:
Ale nech toho…tak se zeptej.
Maminka:
Tak jakej je? Kdo to je? Co a kde dela? Kolik mu je? Od kud je? No povidej….
Kata:
Je uzasnej. Jsme spolu 5 mesicu, ma me rad, je snim sranda. Je inzenyr, dela u nas v podniku na nakupu, je z Moravy, je mu 26 a ted to hlavni…je zenatej a ma dite….
Maminka:
Co ze???!
Kata:
Je zenatej a ma dite….ale rozvadi se… nasel nam garsonku a pristi tyden se tam stehujeme…..a at reknes cokoli maminko, tak to nic nezmeni, tak je zbytecne si kazit vecer…v tomhle sem po Tobe….radeji me rekni co Ty? Co je noveho tady ?
Maminka:
Ach jo…ja jen doufam, ze vis co delas Katenko…..no co je tady noveho? Nic, vsechno pri starym…..Jo jen mlada Vostrouzkova je v tom….a nikdo nevi skym…pockej, co Ty? Snad taky nejsi….
Kata:
Ne nejsem mami a I kdyby, tak by me to nevadilo…
Maminka:
No aspon ze tak…..ja jen doufam ze se to tatinek nedozvi, to ze je zenatej a ma dite, v tom stavu, do ktereho se ted zrovna jiste dostava….to by nemuselo dobre dopadnout…
(Maminka se napiji svareneho vina a bere dalsi buchtu. Kata se pousmeje a trosku si povzdechne).
Obraz 19
(Hospoda. U stolu se jiz nehraje maryas ale spiva se a hraje na harmoniku, ze dveri ktere vedou na zachod vychazi otec. Je videt ze je v povznesene nalade. Zapina si poklopec ale dopne ho jen do pulky. Zacina spivat. Useda vedle Verka a chyta ho kolem ramen).
Otec:
Pocem Ty kluku inzenyrskej, dame si jeste rumika….Janinkoooo
Verek:
No jak myslite, ale jestli by jsme jiz radeji nemeli jit…at doma necekaji…
Otec:
Ty vole….ses svobodnej ale vic pod pantoflem nez zenac….proc by cekali? A pokud cekaj, tak se dockaj, tak z ceho strach?
Verek:
No ja tak moc svobodnej zase jako to…nejsem…..
Otec:
Co to placas? Jak nejses? Co pak vy jste se s Katenkou to…tajne vzali nebo co??! To by jsi me nasral inzenyrskej, to teda jo!!!
Verek:
To ne, to se nebojte…Kata je porad svobodna….jenom ja jsem tak trosku zenatej…zatim…
Otec:
Jak zenatej? Co zenatej? Co zatim??!!
Verek:
No jako ze jsem zenatej…..mam manzelku….a taky jeste…..
Otec:
Co taky jeste???
Verek:
Taky mam dite…..
(Verek si trosicku odsedl a s obavamy kouka na otce. Otec se na nej diva s privrenymy vicky a s naspulenou pusou…premejsli).
Otec:
Zenatej….dite..
Verek:
Ano prosim…
Otec:
No a jak to chces resit dal? To jako bude te zit vsichni dohromady? Nebo prez tyden budes s manzelkou a o vikendu s Katenkou? Co??!
Verek:
Ne, to ne….ja se rozvadim, jiz jsem nam s Katou sehnal garsonku….. na zacatek, pristi tyden se tam stehujeme….
Otec:
To je blbec….proc to nereknes hned…Sem zenatej ale rozvadim se, stehujeme se s Katou spolu do jednoho bytu…a bylo by to….zijeme snad ve dvacatym stoleti, tak jakypak co pak, ja tady malem dostal dalsi infarkt…blboune…pocem, to se musi splachnout, dame si rumika…Janinko….
Obraz 20
(Restaurace zvenci, ze dveri vychazi Verek ktery se navzajem podpira s otcem. Ten si neco pobrukuje a macha rukama. Zahybaji za roh hospody a jdou smerem domu. Na Ulici sviti jedina lampa, ktera je na stene Hospody. Ve svelte poletuji vlocky. Prez okna hospody je slyest spev a harmoniku).
Obraz 21
(Predsin u Drozdu doma. Otec se podepira s Verkem a louci se).
Otec:
Tak dobrou inzenyrskej, a ne ze me v noci poblijes celej barak! Ses z Moravy, tak by jsi mel neco vydrzet…
Verek:
To nebojte…..
Otec:
Tak mazej…..a neboj, kdyby mama nejak pyndala…vis co myslim, tak ja to zaridim….me se libis…a dost….

Obraz 22
(Katin pokojicek, Verek se snazi potichu otevrit zasklene dvere a vchazi do vnitr. Zacina se svlekat a veci odklada na operadlo zidle, zacina si sundavat I tricko, jak ale zvedne ruce, narazi na polici s plechovkama a Ty s ramusem padaji na zem. Kata se probouzi a rozveci lampicku na nocnim stolku, kouka na hodinky).
Kata:
No konecne. Tak jak? Jak jsi to zvladnul?
Verek:
Na jednicku….zatraceny plechovky, clovek aby se bal hnout…
Kata:
Ted je nech, rano to pozbirame….co tata?
Verek:
Tata super, vsechno vi a je v pohode…..myslim ze si budeme rozumet. Co mama??
Kata:
Tak to jsem rada….no co mama….nadsena z toho nebyla, to Ti je snad jasny….no ale snad se na to vyspi…a Ty jiz taky pojd, za chvilku zacnou kdakat slepice a rvat kohout….at se taky vyspis……
(Verek zalejza pod perinu a dava Katce pusu na dobrou noc).
Katka:
Vy jste pili rum?
Verek:
Jo, a vic nez jeden…..ja kdyz si krknu, tak si vzpomenu na vanoce a rumovy kulicky co delala mama…..
Kata:
Tak radeji nekrkej, at si nevzpomenes na maturak, vis jak jsi dopadl na nem po rumu……
Verek:
Dobrou Kaci…
(Kata zhasina lampicku, zaber z okna ven na padajici vlocky).
Obraz 23
(Loznice, otec otevira dvere, maminka lezi v postely, ma bryle a lusti krizovky. Kdyz otec vstoupi, odklada je na nocni stolek a sundava si bryle).
Maminka:
Drozde Drozde… hlavne ze jsem rikala zadnej tvrdej…..a Ty smrdis jak spunt od rumu…
Otec:
No vzdyt taky jo…rikala jsi zadnej tvrdej…a ten jsme nemeli….
Maminka:
Tak Ty jsi se v tom rumu vykoupal ze ho cejtim, nebo co??!
Otec:
Proc bych se vnem koupal, ja ho pil…..
Maminka:
Tak co mi lzes….pred chvili jsi mi tvrdil, ze jsi tvrdej nemel a ted my rikas ze jsi pil rum!!
Otec:
No vzdyt prave…
Maminka:
Co no vzdyt prave  tak pil jsi tvrdej nebo nepil??!!
Otec:
Nepil….
Maminka:
Pil jsi rum???
Otec:
Rum sem pil, ale…
Maminka:
Jaky ale, rum si pyl tak jaky ale?
Otec:
Ale rum neni tvrdej alkohol..
Maminka:
Coze???
Otec:
No rikam ze rum neni tvrdej alcohol a to z jednoho a to prosteho duvodu, nebot se pridava do vanocniho cukrovi a detem do pralinek….tak to prece nemuze byt tvrdej alcohol…a dost dem spat mamo…
Maminka:
Ach jo, ze ja vubec zacinakm…….no a co Verek?
Otec:
Co by, bude spat jak nemluvne, rumu se nebal, coz je dobre….a jinak, je zenatej, ma dite ale rozvadi se a jiz jim sehnal  garsonku……..jako jemu a Kate a pristi tyden se do ni stehujou….a hlavne nejanci, jsme moderni lide zijici ve dvacatem stoleti a Katenka neni a nebude prvni ani posledni, ktera si vezme rozvedenyho s alimentama…..a ted dobrou mamo….
(Otec se mezitim behem te reci prevlekl do pyzama a zalezl do postele, maminka se na nej podiva, usmeje se, povzdychne si, da mu pusu na dobrou noc, zhasne lampicku. Za okny stale pada snih).
Obraz 24
(Katcin pokojicek, Verek se probouzi. Odkryje perinu a rozespali a stale jeste trosku priopili vstava, jako by automaticky a po slepu jde ke stene kde se zarazi, zmatene se rozhledne a kouka na dvere, ktere jsou na druhe strane. Jde spatky k posteli a nezne budi Katu).
Verek:
Kaci, vstavej, vzbud se prosim…
Kata: (rozespale)
Co blbnes, proc me budis?
Verek:
Kde je tady zachod?? Ale rychle, prosim…..
Kata:
Ty nevis kde mame zachod?? Ty jiz prosim nepij, blbnes z toho..
Verek:
Kde my doma mame zachod to vim, ale kde Vy, potazmo Tvi rodicove maji zachod, to bohuzel nevim…..
Kata:
Po schodech dolu, do leva do kuchyne, a rovne do koupelny….ja chci spat…
Verek:
Dikas….
(Verek dava Kate pus na celo a vychazi z pokoje ven).
Obraz 25
(Schodiste, Verek jde po tme a pridrzuje se zabradli, sejde dolu a pomalu otevira dvere do kuchyne).
Obraz 26
(Verek vchazi do kuchyne a rozhlizi se. Bere za kliku dveri na levo a pomalu je je otevira, vchazi a zavira je za sebou. Za chvili se zase dvere oteviraji a Verek se vraci do kuchyne. Zavre dvere a zmatene se rozhlizi).
Verek:
Tak tam je obyvak, tam je predsin…tak to by mohlo byt…pockej, rikala dvere v kuchyni nebo v predsini???
(Verek se vraci do predsine. Zavira za sebou dvere. Prez sklenene kuchynske dvere slysime otevirani jinych dveri a vidime se rozvecet svetlo. Svetlo zhasina, a Verek vstupuje opet do kuchyne. V ruce drzi nakouslou klobasku a zvejka).
Verek:
Tak spajska kde je taky vim, tak ted uz jen ten hajzl najit….
(Verek se zmatene diva okolo sebe a z gest a pohybu je patrne, ze opravdu musi. Nahle se zamysli a usmeje se).
Verek:
Dvorek….
(Rychle vychazi z kuchyne).
Obraz 26
(Predsin, Verek saha na kliku a snazi se otevrit, je zamceno. Zmatene se kouka kolem a hleda klice. Nohy ma jiz skrizene a grimasu trpici. Vraci se do kuchyne).
Obraz 27
(Kuchyne. Verek otevira dvere na pravo a vchazi).
Obraz 28
(Pokoj. Je tma. Verek se rozhlizi ale nic nevidi. Na protejsi strane pokoje je okno. Verek se k nemu nejiste a pomalu rozejde. Odhrne zaclonu a okno otevira. Nejdriv vnitrni a pak venkovni cast okna. Stoupa si na spicky a se slastnym vyrazem zacina z okna mocit. Je slyset proud kapalinuy dopadajici na nejaky plech. Verek se slastne a uvolnene usmiva. Nahle se v pokoji rosveci svetlo. Verek se zdesene podiva smerem ke svetlu. Zvuk dopadajici kapaliny ustal, jen je slyset pomale a nepravidelne kapani. Sviti lampicka na nocnim stolku kterou rozsvitila maminka, ktera si nasazuje bryle a zdesene se na Verka diva. Otec probuzen svetlem se za zivani probouzi a otaci se na maminku).
Otec:
Co je mamo? Vzdyt je noc, co nespis??
(Maminka nereaguje jen zdesene zira prez otce smerem k oknu. Otec se otoci a spatri Verka).
Otec:
Co blbnes inzenyrskej, stalo se neco???
Verek:
Prominte, ja jsem….ja….omlouvam se, ale ja….
Otec:
Co to mlektas???? Tak co se deje??
Verek:
Ja sem nemohl najit WC a venkovni dvere jsou zamcene a klic nebyl v zamku a jiz jsem to nemohl vydrzet, tak jsem…..nezlobte se…..
Otec:
To je vul mamo…inzenyr a nemohl najit zachod….doufam ze jsi nepochcal Dasu, aby me v noci neprimrznula……nahoru do pokoje trefis?
Verek:
To prosim ano….doufam
Otec:
Tak dobrou a zavri to okno, at tady s mamou nenastydnem…a zandej si ho, at neprimrznes k parapetu… to je vul……dobrou
(Otec se otoci na bok a zavira oci. Maminka porad, ted jiz nevericne kouka na Verka. Verek se upravuje, zavira okno a zatahuje zaclonu).
Verek:
Dobrou noc pani Drozdova…..
Maminka:
Chudak Katenka….
(Verek se sklonenou hlavou odchazi z loznice. Zavira dvere. Maminka zhasina lampu a diva se k oknu).
Maminka:
Ja jen doufam, ze to byl sen, blbej sen..
(Otaci se nas bok, za okny stale pada snih).
Obraz 29
(Katcin pokoj. Rano. Kata je jiz ustrojena a narovnava na polici plechovky, ktere Verek v noci schodil. Verek lezi na brise, na pul prikryt perinou a spi. Nahle Kate jedna plechovka pada a Verek se probouzi).
Verek:
Kolik je?
Kata:
Jiz je den…..mel by jsi taky vstavat…mama uz jiste pripravila snidani…
Verek:
Kolik je??!
Kata:
Devet pryc….tak delej…..nemel jsi se tak zridit…
Verek:
Prisaham, ze jiz rum nepiju….nikdy….ja mam v hube jak v polepsovne….
Kata:
To zname….. to jsem jiz slysela po broskvovi a fernetu….a do ted je stale a rad ochutnavas…tak radeji nic neslibuj a jdi si dat sprchu…..kde je koupelna, to snad jiz vis….
(Verek se na Katu, smutne podiva a zahandbene sklopi oci).
Verek:
Ja ti musim neco rict….
Kata:
…tedy kde maj nasi koupelnu vis…ja jak jsem byla rozespala a Ty jsi se ptal, kde maji nasi koupelnu, tak jsem Te v tom polospanku poslala dolu, ale ja mam koupelnu tady nahore, hned ty dvere naproti to jsou……
(Verek se na ni nechapave podiva).
Verek:
Co…coze??? Ty mas tady koupelnu?? Hned naproti??? Proc jsi me tedy posilala dolu??!! Proc??!!!
Kata:
Co delas?? Proc proc,  jsem byla rozespala a zmatli me ti rodice ci co…..co se deje? Tak jsi se prosel…trosku…..
(Verek na ni hledi stale prekvapene, nechapave a vycitave. Pomalu si seda na postel a schovava tvar do dlani).
Kata:
Stalo se neco? Co se tvaris jak….co se stalo?
Verek:
Ja si jdu dat tu sprchu a pak si promluvime…ale sem v tom nevine, to Ti rikam dopredu…
Kata:
Prosim? O cem to mluvis?
(Verek se na ni opet smutne podiva a odchazi pryc z pokoje. Kata se za nim zamyslene diva, pak si jen povzdechne, zakrouti hlavou a zacne stlat postel).
Obraz 30
(Katcin pokoj, ustlana postel, okno otevreno, Verek prichazi z koupelny).
Kata:
No to je dost, ja myslela ze jsi se tam utopil…si se tam rachnal hodinu, mamka nas uz volala na snidani….ja jdu napred, a ty delej, at na Tebe necekame…cisty veci mas na zidli, a nech otevreny okno, at se to tu vyvetra…..to tady smrdi jak ve ctyrce, rum a cigara……
Verek:
Nez pujdes, musim Ti neco rict…
Kata:
To pocka. Mama jiz zase vola, slysis??
Verek:
Ale mela by jsi vedet…..
Kata:
Po snidani, ju? Ja ji jdu uklidnit, a Ty sebou hod….
Verek:
Ale….
(Kata odchazi s pokoje a zavira za sebou dvere. Verek useda na ustlanou postel, opira se zady o zed a odevzdane kouka pred sebe. Podiva se na zidli, kde jsou jeho veci, vstane a zacina se oblekat).
Obraz 31
(Predsin, Verek schazi ze schodu, jiz pomalu chyta za kliku od dveri do kuchyne, kdyz tu se zastavi a zacne poslouchat hlasy jdouci z kuchyne).
Otec:
Jezisi Ty toho nadelas mamo, tak nam pochcal parapet paneboze..no a co??!….jsou i horsi veci….Katenko neposlouchej ji, hysterku jednu….
Maminka:
A Tobe to prijde normalni??? Clovek se v noci probudi a on tam stoji s…s…s…s nim…z okna…a..a..to..a..a ja sem hystericka podle Tebe?? Kdo by nebyl prosim Te….vzdyt je to nase jedina dcera
Otec:
Co je na tom tak tezkyho pochopit prosim te…..proste zabloudil…byl tady a spal tu poprve….mel trosku navato, proste nevedel kde je….co z toho nechapes…taky nam to mohl pustit v obejvaku na pohovku, nebo kde ja vim…a nemusel jen mocit…a zrovna Ty, ktera zabloudi I u nas na navsi by jsi tohle mela chapat, kolikrat ja sem Te hledal na Hurkach v lese, a to tam jezdime prez dvacet let na houby, a skoro vzdycky stejne zabloudis…..
(Verek, si povzdechne, narovna se, nadechne se, mocne vydechne a otevira dvere).
Obraz 32
(Kuchyn. U stolu sedi maminka, otec a Kata. Na stole jsou krajice chleba, kostka masla, sklenicka s marmeladou, buchty a hrnicky na kavu a caj. Otec lacne porada svuj namazany krajic, Kata pomalinku ukusuje buchtu a premysli, maminka si maze nervozne krajic. Vsichni vzhlednou, kdyz Verek vstoupi).
Verek:
Dobre rano…..
Otec:
Nazdar inzenyrskej, sedni si….
(Verek, se zadiva na maminku, ta se nadechne ze chce neco rict, pak to polkne, rychle vstane a jde ke sporaku, kde naliva horky caj do hrnicku, dojde zpet ke stolu a poklada kourici se hrnicek na Verkovo misto).
Maminka:
Nebo chcete radeji kavu Verku? Neni problem, za chvilku by byla?
Verek:
Ne dekuji, jste moc hodna, ale caj je fajn….a dekuji…..a chtel bych se Vam jeste jednou…
Maminka:
Jiz o tom nemluvme prosim Vas….
(Kata, porad ukusuje pomalu buchtu a stale nad necim premysli, jako by nebyla, jak se rika, duchem pritomna. Nahle se otoci na Verka a chvili se na nej diva. Jako by ji teprve dochazelo, co se v noci opravdu stalo. Zacina se smat a krouti pri tom hlavou. Chyta Verka kolem krku a dava mu pusu).
Kata:
Ty nesklames, opravdu ne…
Otec:
No co, aspon vime pro priste, dneska mu natahnu spagat od postele na zachod, at nezabloudi…
Maminka:
Tak snad dnes ho jiz nebude potrebovat…vcera v tom sehral jiste svou roli i alcohol….
Otec:
Jo ja Vam to nerek? My deme vecer zase na jedno, a Vy muzete jit s nama…Katenko, po Tobe se ptala Janicka Novakovic…rikal jsem ji ze se dneska zastavis na pokec…rada by Te videla…no co mamo zase koukas? Sem rek, ze muzete jit s nama…neboj inzenyrskej, kdyz nas to tam nebude bavit, tak poslem holky domu….a necum zas jak kdyz volovi nadloubaj….
Obraz 32
(Restaurace, real vecer. Verek, Kata, Michal i Renata maji jiz skoro dojedene, vsichni se smeji. Verek odsouva prazdny talir, napiji se piva a zapaluje si cigaretu).
Verek:
No jo no….bohuzel stane se….ale aspon si mame o cem povidat a na co vzpominat…tchan vzdy kdyz prijedem na navstevu, rve na celou vesnici…”mamo, nemusis zalejvat muskaty, prijel inzenyrskej, ten Ti je zase pokropi”…a naramne se bavi.
Kata:
No mama se nebavi, ale jiz to nejak zkousla
Verek:
Tak po 6ti letech by to jiz mohla zkousnout..
Michal:
Ty ses vul, to neni mozny….a bud rad, za to jakyho mas tchana s tchyni…..tohle udelat ja tak Romeo a Julie by byla komedii proti tomu co by nastalo…
Renata:
Chudinko nase, Ty si tak stezuj…co mam rikat ja??! Kazdou  navstevu se hadat s Tvoji matkou o tom, jestli se dava do nadivky petrzelka nebo ne…
Michal:
A co by Ti to jednou udelao, pokud by jsi ji tam nedala? Co? nic….
Renata:
Kdyz delam nadivku ja, u sebe doma, tak si do ni budu davat to co ja chci….ja ji taky necpu, kdyz nas pozve na obed, ze gulas a kolinka nepatri dohromady, ale zkousnu to a predstavuji si ze mame , jako normalni lide, ke gulasi knedliky…
Michal:
Ale stejne, klobouk dolu, tohle bylo, tedy podle me, nejoriginalnejsi predsaveni se rodicum, jake znam….to se u Vas bude predavat z pokoleni na pokoleni a pokud jednou by snad Vas rod mel prijit nejakym nedopatrenim do slechtickeho stavu, tak v erbu musi byt okno, parapet a penis….
Kata:
Jaky z pokoleni na pokoleni, to si myslis, ze o tom budu vypravet detem, jak jejich tatinek mocil u nasich v loznici z okna??
Verek:
No Ty asi ne, ale Vlasta, jako tchan, urcite jo…misto pohadky pred spanim, to sip is….
Kata:
No, to mas asi pravdu, jiz takhle o tom vedi v kazde vesnici v okruhu tri kilometru…
Verek:
Ale vis co je na tom nejzajimavejsi? Ze on to nerika k dobru, jako aby ukazal, jakyho vola to ma za zetaka…on se tim chlubi!!
Kata:
No tak jsme se zasmali, nekteri z nas, nekteri, treba jako ja, prehodnocovali svuj vztah a ted pojdme na nejake jine tema….a dala bych si nejakej desert, Co Reni? Nedame Teramissu?
(Prichazi cisnik a Kata si objednava, Verek se bavis Michalem, Kata s Rencou a je videt ze se vsichni dobre bavi).
Obraz 33
(patro v panelovem dome, prijizdi vytah, dvere se oteviraji a vystupuji Verek s Katou. Verek odemyka prosklene dvere, ktere vedou k bytu).
Obraz 34
(Obivaci pokoj, babicka sedi v kresle pod lampou , ma nasazene bryle, v ruce tuzku a lusti krizovku. Na talirku, ktery je polozney na stolecku, je posledni buchta a vedle je hrnicek. Je slyset odemikani dveri. Babicka se podiva na hodinky, sundava si bryle, odklada krizovku, vztava z kresla a jde do chodby).
Obraz 35
(Chodba v byte. Oteviraji se dvere a vchazi Kata a za ni Verek. Oba v dobre nalade. Babicka je ceka u dveri a zdravi se s nima).
Babicka:
Co tak brzo? To jste mohli jeste posedet.
Kata:
Michal z Rencou taky jiz museli….a byli jsme pryc 4 hodiny…co Kaja? Vse v poradku?
Babicka:
Hodnoucka, spinkala…akorat dvakrat potrebovala prebalit, ale hned zase usnula…..zlaty dite…
Kata:
No to sem rada, moc dekuji babi, Verek Ti zavoal taxika, nebo chvili posedis? My spat jeste nepujdem…
Babicka:
Ne ja jiz pojedu Katenko, a zadnej taxik….jako duchodce mam dopravu za darmo, tak proc zbytecne vyhazovat za taxik? Zastavka je za rohem..
Kata:
To tak, v tuhle hodinu a autobusem, zavola se taxik a konec…jeste jednou dekuji babi za hlidani.
Babicka:
Neni zac Katenko, akorat…ja vim ze sem, jak vy rikate z te stare skoli a tem novotam nerozumim, ale musim Ti rict, ze za nas ty plinky byli lepsi….tedka ty pemprsky nebo jak se jmenujou, to je hruza…
Kata:
Co myslis babi?
Babicka:
No driv se to vypralo, vyvarilo, a byli jak novy…ale ted, hruza..
Kata:
Prosim? Jak vypralo, vyvarilo?
Babicka:
No rikam, ze Ty dnesni plinky se blbe perou….
(Kata se nadechne, pak se zarazi, podiva se na babicku a pak smerem na dvere do koupelny).
Obraz 36
(Koupelna, je tma. Oteviraji se dvere a dovnitr vztoupi slabe svetlo z chodby. Kata hleda na stene vypinac. Rosvici. Nevericne kouka na pradelni snuru nadvanou, na ktere vyseji dve plinky na jedno puziti v desolatnim stavu a zkterych jeste pomalinku odkapava voda. Kata se podiva na babicku, ktere ted stoji vedle ni ve dverich do koupelny).
Babicka:
No co sem Ti rikala, se podivej jak vypadaj…radeji sem je ani nevyvarela, jen premachla v ruce, ale material na nic Ti povim….
(Kata se na ni usmeje, da ji pusu, zhasi svetlo a zavira dvere. Dvere se ale nedoviraji a mezerou stale proudi do koupelny svetlo z chodby, tak ze stale sou matne videt plinky na snure. Hudba, zaverecne titulky).