V MF Dnes p.Jiří Grygar tvrdí, že teologie je věda úplně stejně jako třeba astronomie anebo biologie. Tak to tedy tvrdí ten pravý. Halíkovi křesťanští akademici i Grygarův Sysifos naprosto popírají např. vypovídací hodnotu kazuistik jak prof. Junga, tak prof. Grofa. Jen a jedině proto, že se jim nehodí do krámu.
Sv. Boží Trojice určuje neomylně hranice mezi teologií a vědou
kliknutím na podtržené texty se dostanete k odkazům a odpovídajícím článkům na blogu i na netu
Takže když někdo objeví a popíše neznámého brouka - dokonce v nové, zatím neexistující čeledi - tak má smůlu. Ten brouk je nevědecký a šmytec. Černoprdelníci a flanďáci začnou něco povídat o bludařích, šarlatánech a je vymalováno.
Čemu se divíte, vážení "naší" vírou neobdaření čtenáři? Primát teologie nad vědou je přeci jedním ze základních axiomů - rozuměj dogmat - každé křesťanské teologie.
Základ teologie v dnešní podobě byl položen na konci 4.století, kdy vznikla oficiální církev jako mocenská opora římské říše.
Císař se stal sice "jen" biskupem, ale zasahoval naprosto zásadním způsobem do nauky. Přechod na nové náboženství byl vynucován téměř stejnými prostředky kterými bylo předtím křesťanství potíráno. Aby ne, když císař Konstantin zcela zásadním způsobem rozhodoval už na Nicejském koncilu r.325. Ovládal episkopát stejně jako své úřednictvo! ... a pak že Boží inspirace!
Císař římský byl vždy Bůh a podle toho se choval i nadále. Vida,
pramen křesťanské nauky o osobním Bohu je znám ...
Vyznání víry Credo osobně na koncilu redigoval římský císař, ostatní byli jeho podřízení.
Nezodpověditelnou otázkou zůstává, zda koncem 4. století zvítězilo křesťanství anebo spíše císař a upadající římská říše. Ale výsledku se opět říká křesťanství. Hm ... římsko-katolické křesťanství.
Vědecká otevřenost teologie byla posílena ihned po několika DESETILETÍCH planoucími hranicemi s kacíři. Dodnes jsem neslyšel oficiální vysvětlení toho, že byli kacíři stavěni právě na hranici. Vysvětlení, které předpokládám - plyne ze znalosti zákona karmy - a je hodně šílené. Mengele by se nemusel stydět.
Teologie není věda, ale mocenský nástroj k formování společenského nevědomí. Není důležité to co je pravdivé, ale to co je uznáno za potřebné a "správné" pro velice úzkou skupinu lidí.
Právě proto o pravdivosti "teologických poznatků" nerozhodují teologové, ale ti kteří mají moc - papež a kardinálové.
Základním předpokladem vědeckého systému je jeho logická konzistentnost. Teologie má v sobě tolik rozporů, kolik jich jen planoucí hranice od r. 400 do cca 1800 dokázaly ukrýt. Např: Vy milujte své nepřátele, ale my kacíře vydáváme k upálení.
Anebo: Člověk je jednota duše a těla. Psychický původ chorob je však naprosto vyloučen. Tělo je jednou za a) hříšné a zdrojem vášní a pokušení - na rozdíl od duše pokřtěného - anebo podruhé za b) chrámem Ducha Svatého.
Nehodící se škrtněte.
Teologie je pa-věda o nepoznatelném Bohu. Můžeme se dopátrat - nějak - k tomu že Bůh je. Ale na vše ostatní - např. jeho vlastnosti a pravidla kterými se řídí - se musíme zeptat kněží a biskupů .... teologů jen vybraných a schválených. Tzn. elementární předpoklad vědeckého systému - možnost verifikace - je zcela vyloučen. Plameny pro zvláště zvídavé jedince jako bonus na podporu teologie jako vědy.
Naprostou katastrofou je fikce osobního Boha stvořitele. Tato bytost musí být nadána svobodnou vůlí a prý je všemohoucí. Pak si tedy se svými zákony může dělat co chce. Anebo jsou její zákonitosti tak zamatlané, že jsou pro nás nepoznatelné. Ale On je ve své dobrotě sdělí papeži.
Že by on Tvůrce sám odhalil 21.12.2012 přímo papeži existenci Vědomí jako jednoho z Jeho přímo poznatelných projevů?
Nutný předpoklad objektivní vědy - formulovat tvrzení, poznatky a hypotézy tak, aby byly falzifikovatelné /tj. aby je případně bylo možno jednoznačně a tím i provždy vyvrátit / nepřipadá u křesťanské teologie vůbec v úvahu.
DODNES platí: Autorita Magisteria učitelského úřadu nesmí být snižována žádným způsobem. Je přísně zakázáno byť jen formulovat hypotézy, které by mohly vést ke snížení autority magisteria. Jakékoli ověřování takovýchto hypotéz je přísně zakázáno! Tohle jsou formulace z druhé poloviny 50.let. 20.století .V církvi jsou tedy naprosto aktuální.
Pak se můžeme divit, že flanďák Halík a Dukův hopsáček Grygar mají plná ústa šarlatánů a bludařů.
Zdröjem poznání v teologii jsou uznaná svatá písma. Katolíci mají navíc tradici. Dále je čistě teoreticky možné Boží zjevení více méně celému Magisteriu. Podmínkou uznání jeho pravosti je prostý fakt, že nesmí přinést nic nového.
Rozvoj poznání je naprosto nezbytnou součástí každého vědeckého systému. V křesťanské teologii v podstatě nemůže nic takového existovat.
Svaté texty jako zdroj poznání je také naprostá blamáž. Originály byly až na několik novozákoních knih psány aramejštinou a starohebrejštinou. To jsou básnické symbolické jazyky pro lidi, kteří naprosto běžně používají to, čemu my říkáme šestý smysl. Slovní zásoba do cca 2500 slov.
Budhistická psychologie - stáří cca 2500 let - naprosto shodně popisuje šest lidských smyslů. Šestým smyslem je Grygarovo oblíbené vědomí. Z tohoto pohledu je křesťanství naprostou degradací lidské společnosti.
Církevní otcové ale nepracovali s těmito originály. Do 4.století bylo vše přeloženo do řečtiny. Vysoce logického jazyka se slovní zásobou cca 7 tisíc slov. Každý takovýto překlad sám o sobě je již interpretací a nikoli překladem. To tedy při nejlepší vůli.
Rozdíly jsou velice podstatné. V nejnovějším katolickém překladu - jeruzalémské bibli - v 19.kapitole knihy Job zmizelo slovo Spasitel a bylo nahrazeno slovem Obhájce. V poznámce pod čarou se dočteme, že se jedná o opravu chybného překladu sv. Jeronýma ze 4. století.
Co se stane s křesťanstvím, když mu sebereme slovo Spasitel? V podstatě přestane existovat.
Obdobné je to s označením Otec pro Boha. Všechny židovské názvy pro tuto Bytost stojí naprosto nad rody. Že by se Bůh změnil Kristovým narozením a nanebevstoupením? Já měl za to, že Jeho podstata je neměnná.
Co se týče vztahu teologie k jiným vědním oborům a vědě jako takové, odkazuji na svůj článek
Zde mohu jen posloužit preambulí z této encykliky: VÍRA A ROZUM jsou jako dvě křídla, jimiž se lidský duch pozvedá k nazírání pravdy. Víra je pochopitelně jedině římskokatolická. Jiná vede do bludů. A tím prý nesprávnému poznání ve všech ostatních vědách!
Přesvědčení typu: "kdo se mnou nesdílí moji víru, ten nemůže dojít k poznání pravdy" je jednou ze zásadních charakteristik asociální poruchy osobnosti - dříve označované jako psychopatie.
Smyslové poznání - asi jako orgánová činnost hříšného těla, tedy varianta a) - jako zdroj pravdivého poznání chybí teologii i v 21. století.
Vidíme, že zmíněné teologicko-racionální nazírání pravdy je jen žvatláním a tlacháním nějakých pozemských autorit o bohu. Mystické nazírání anebo dokonce kontakt s vědomím jako zdroj poznání o nepoznatelném Bohu nepřichází v úvahu.
Jakým způsobem tedy vznikly primární svaté texty tuší jen sv. Jeroným a jeho cenzoři či zadavatelé.
Úplně na závěr tedy konstatuji, že teologie je nějaká nauka. Nauka, která naprosto nepočítá s jakýmkoli ověřováním. S vědou v dnešním slova smyslu nemá společného vůbec nic.
V rámci teologie nelze používat ani tak elementární vědecké metody jako dedukce a indukce. Označit v současnosti teologii za vědu srovnatelnou např. s biologií může snad jen flanďácký demagog Grygar.
Proč asi teologie stojí v tak rezolutní opozici vůči psychologii již 130 let? Vybírá si z ní jen to, co považuje za neškodné pro svoji nauku, pro svoji moc.
Nelze udržet dvě naprosto odlišné filozofie vědy v jedné instituci. To vede k degradaci Karlovy university, která se nyní nevejde ani mezi prvních 250 světových universit. Individuální mysl je totiž iluzí - jak ví např všichni učitelé původně středních škol, ke kterým byly přičleněny uňovské maturitní obory.
Nastal čas napravit zvrácené nadšení křesťanských rektorů Karlovy university z 90. let a vyčlenit teologické fakulty z Karlovy university do zvláštní - např. církevní - vysoké školy. Prospěje to jak Karlově universitě, tak i teologii.
Podobné téma:
Ústí nad Labem, 9.5.2012
Jan Rýznar
