Sociologie je věda asi tak stejně jako religionistika. Religionistika se také tváří jako věda. Je to však zcela prachsprostě evangelické náboženství vyučované za státní peníze. Sociologové popisují společnost a její zákonitosti se stejnou erudicí se kterou bezintuitivní religionisté decimují a mrví posvátno. Viz: Římskokatolický kněz - můžeme mu říkat duchovní?
kliknutím na podtržené texty se dostanete k odkazům a odpovídajícím článkům na blogu i na netu
Vysvětlení je jednoduché:
Bez citu pro posvátno, nikdy nepochopíme ani náznak společenských vazeb a zákonitostí.
Zakladní pilíř sociologie - Karel Marx byl synem židovského rabína. Karl Raimund Popper - základní pilíř novodobé filozofie vědy - byl také žid.
Jaký je rozdíl v tomto pohledu mezi židem a křesťanem? Podstatný - podívejme se na znění jejich prvního přikázání z desatera:
Židé: Já jsem Hospodin, Tvůj Bůh, který Tě vyvedl ze země Egyptské z domu otroctví.
Křesťané: V jednoho Boha věřiti budeš.
Jsme v oboru sociologie - Boha si tedy můžeme předefinovat jako tvůrčí společenskou sílu - tedy např. Marxovo společenské vědomí či Jungovo kolektivní nevědomí.
Tato tvůrčí společenská síla je naprosto nezpochybnitelná. Karl Raimund Popper její působení např. zobrazuje na jednoduché sociologické hříčce:
Máme tři občany : A, B, C. Tito tři občané založí tři společnosti, řekněme I., II, a III. Ve všech třech společnostech jsou úplně stejní členové - A, B i C. V I. je prezidentem společnosti občan A. v II. občan B a v II občan C.
Každá z těchto společností se bude chovat naprosto odlišně. Přestože mají identickou členskou základnu. Toto odlišné směrování bude dokonce zachováno i v případě, že tyto společnosti začnou nabírat různé nové členy a všichni tři původní ze všech tří společností vystoupí.
Další příklady tvůrčí společenské síly nejsou snad zapotřebí.
A teď k těm prvním přikázáním z desatera:
Židovi se tato tvůrčí síla přímo představuje, předstupuje před něj a dává dějiný příklad svého zásahu ve prospěch jeho vlastního národa. Žid má s touto tvůrčí silou osobní zkušenost. Proto také používá tóra 72 Božích jmen pro různé kvality této zkušenosti.
Křesťan nic takového nezná. On musí věřit. Nikoli Bohu - to už by nebyla víra, ale zkušenost a té se církve děsí. Křesťan musí věřit církevní autoritě. Od roku 382 do roku 1834 dokonce pod trestem smrti upálením.
Pro žida je Hospodin někdo, kdo se jej denně dotýká, s kým uléhá a s kým vstává. Flanďáci tvrdí, že Bůh je nepoznatelný.
První křesťanské přikázání můžeme jednoduše přepsat do tvaru:
Magisteriu učitelského úřadu církve pod trestem upálením pozemský červe věřiti budeš.
Když přidáme dogma o primátu teologie nad vědou, můžeme vidět základní teoretická východiska slovutného profesora a sociologického pavědce jezuity Tomáše Halíka a jeho slavné křesťanské akademie.
Tito ideologové se navzájem obdarovávají tituly profesorů sociologie. Marx-leninisté jim pak chodí gratulovat.
Nikdo z křesťanů není schopen rozumnět potřebě 72 Božích jmen. Stejně tak jako jim nerozumějí kardinálové a papežové. Jinak by pochopili, že se jedná o plně poznatelnou psychospirituální realitu a nestáli by v jedné řadě s komunisty proti Jungovi, Grofovi a pod.
K čemu to asi tak vede? Křesťanská společnost tuto tvůrčí společenskou sílu naprosto nezná. Objevuje ji až rabínský synek Marx a nazývá ji společenským vědomím.
Marxismu se ale chopí Lenin se Stalinem a odstrčí Jungův pohled na nevědomí do říše zakázaného pohledu. Trestem není hranice, ale popraviště, gulag a Jáchymov.
Současní marxisté jsou jen spolek Leninových pohrobků, kteří Marxovi vůbec nejsou schopni porozumět a natož jej rozvíjet.
Na Masarykově ústavu při ČVUT učí sociolog, který veřejně říká, že na dnešní době nenachází jediné pozitivum. Po dlouhé diskuzi akceptoval jediné pozitivum - možnost mladých cestovat do zahraničí.
Jaké porozumění společenským procesům a zákonitostem má člověk, který nechápe zcela zásadní význam svobody pro společnost a její rozvoj?
K čemu je takovýto předmět, takovýto učitel? K ničemu - jen škodí mladým lidem. Ale je to klasický produkt postkomunistické humanitní vědy.
Takovíto lidé mají dnes akademické tituly a učí ...
Hvězda české sociologie Jan Keller hrotí situaci ještě více:
...společnost fakticky neexistuje, je to jen souhr jednotlivců se svými konkrétními zájmy ... termín společnost je jen fiktivní zkratkou.
Tahle definice nemůže být pravdivá. Neboť by neplatil výše uvedený příklad pana Poppera. A všichni víme, že tento triviální příklad je pravdivý. Zkuste tuto definici společnosti aplikovat např na rodinu ...
Jan Keller je na tom stejně jako křesťané - věří na Marxe, ale nerozumí funkci a podstatě společenského vědomí. Komunisti a sociologové asi zase potřebují nějakého žida, aby jim toho Marxe aplikoval na znalosti 21. století.
Pan Keller si hraje na marxistu či jeho pokračovatele. Kde je však ono společenské vědomí Marxem popisované. Marx popisoval i individuální složku společenského vědomí. Kam se tohle vše podělo, pane Keller.
Pan Keller věří - jen teď není úplně jasné komu, když Kominterna ztichla. Možná v další šanci na budování něčeho tak šíleného jako je komunizmus.
Akademickými tituly obložený sociolog Keller píše, že z lidí jsou jen přísavky. Zapoměl na kolegu Engelse a jeho kapitál.
Vážený Jane Kellere, zisk není tvořen pracovní silou, ale kapitálem, který tuto sílu organizuje.
Kapitál má podobu jak finanční tak "nehmotnou" - mysl, emoce, tvůrčí vědomí, vědomí.
Tyto vlastnosti má každý občan a jedině v kapitalizmu je lze plně rozvíjet.
Jednou z forem využítí nehmotného kapitálu jsou např. odbory.
Lepší systém než kapitalizmus zatím nikdo neobjevil.
S vykořisťováním pracovní síly v moderní společnosti Honzíku K. běž např. do Hanoje.
Základním kritériem etiky podnikání je maximalizace zisku ve všech sférách.
Nejjednodušší formou aplikace nehmotného kapitálu jedincem je např. účast v etickém multilevlu. Viz. např. kniha Roberta Kiyosakiho: Byznys pro 21. století.
Vrcholné dílo české akademické sociologie - Tři světy - odpovídá výše uvedenému. Netuší jedinou zákonitost a naprosto neví co s tím. Ale
ve zhrzené polistopadové depce obešel několik českých hospod a napsal o tom knihu.
Díky nevzdělatelné akademické obci teče poselství Tří světů do hlavy nejen mládeži školou povinné.
Východiska žádná. Poučení jediné všechno je na hov - no.
Tohle vše je pavěda, které se říká sociologie. Rád bych věděl, kdy konečně někdo chytne pod krk rektory českých universit.
P.S. Kdyby tak místo Kellerových temnot učili soudruzi s z dob minulých alespoň žáky cash flow kvadrant, když už tam ti rudoši straší. A flanďáci jak by smet!
Podobné téma:
Ústí nad Labem, 3.11. 2012
Jan Rýznar
