Komunismus, komuna, komunita a komunista. Aneb nebe a dudy.
kliknutím na podtržené texty se dostanete k odkazům a odpovídajícím článkům na blogu i na netu
Nejdemokratičtějším zřízením by zcela jistě byla KOMUNITA. Pokud máme toto slovo používat smysluplně, musíme je ohraničit na skupinu jednotlivců, kteří se naučili spolu upřímně komunikovat, jejichž vztahy jsou hlubší než jejich předstíraná vyrovnanost.
Ovšem - je tu zakopaný pes. Docela podstatný zakopaný . V komunitě se totiž rozhoduje cestou hledání a dosažení KONSENZU - tedy řešení, se kterým souhlasí všichni členové komunity.
V demokracii se řešení hledá tak dlouho, až s ním souhlasí aspoň 51% účastníků.
Při konsenzu se řešení hledá tak dlouho, až s ním souhlasí plných 100% účastníků, členů, občanů.
Konsenzu dosahujeme vědomou komunikací, která přesahuje racionální obsah běžné komunikace!
Demokratické hlasování je více méně čistě racionální záležitost.
Někdy se používá pravidlo “konsenzus minus 1”, při němž řešení, které má pouze jednoho oponenta, je při druhém projednávání přijato, pokud se oponentovi ani na druhém projednávání nepodaří přesvědčit nikoho dalšího, aby jeho stanovisko podpořil.
S členstvím v komunitě musí také všichni dobrovolně souhlasit a kdokoli ji má právo opustit.
Komunity, jejich zákonitosti, tvorbu a koneckonců i možnosti aplikace v politice popisuje pan Scott Peck v knize "V jiném rytmu."
Docela úspěšným pokusem o komunitu bylo táborské vojsko - ale spíše v raných fázích svého fungování. A teď dotaz: považujete za možné, aby táboritská komunita absorbovala římsko-katolíky a zůstala komunitou? Nelze ....
Komunitu jako formu státního zřízení si nedovedu představit - např. již jen kvůli možnosti opuštění komunity. Komunita má zkrátka svá pravidla, jejímž porušováním pak degraduje na KOMUNU.
KOMUNU můžeme také nazvat nepravou KOMUNITOU. Na komunitu si hraje, ale konsenzu není schopna ani omylem. A když, tak jen velice omezeného a krátkodobého.
Komuna pochopitelně může sehrát velice pozitivní roli - např. známá Pařížská komuna. Určitě se snažila posunout demokracii na vyšší úroveň. Označovat ji však za vrchol demokracie, anebo dokonce si ji plést s KOMUNITOU - jak to dělá pan Okamura - je očividný nesmysl.
Komunismus (z latinského communis = „společný“) je především politická ideologie, hlásající a požadující společné vlastnictví a odmítající třídní rozdíly mezi lidmi. Jeho zastánci jsou komunisté, zpravidla sdružení do politické organizace - strany, často pojmenované jako komunistická.
Dále sami komunisté (stoupenci komunismu jako ideologie) tak označují cílový stav - uspořádání společnosti, jehož dosažení komunisté prosazují.
Již z této definice vidíme, že
KOMUNISMUS nemůže být označována za vrchol demokracie -
upírá člověku základní práva - např. omezuje jeho vlastnická práva.
Zejména právo vlastnit výrobní prostředky.
Tímto KOMUNISMUS potlačuje i blahobyt společnosti,
neboť je dokázáno, že společenské vlastnictví výrobních prostředků snižuje celospolečenskou produktivitu práce. Potom nemohou být ani dostatečné prostředky na zdravotnictví apod.
Po pádu železné opony se za deset let zvedl věkový průměr pobyvatel ČR o šest let. Důvod? Dostupnost "západní" zdravotní techniky.
Poslední iluze o smysluplnosti komunismu nás opustí, když se podíváme do marx-leninské teorie, co vše je potřeba udělat k nastolení komunismu.
"Utlačovaní" vedeni Komunistickou stranou vybijí a pacifikují "utlačovatele". Poté se začnou vynořovat různí oportunisté, klerikálové, sionisté atd. Vybít, na Sibiř a převychovat.
Do převýchovy zařadíme západní letce /všechny/ a důstojníky Svobodovy armády /některé/ ...
Teror vedoucí k "vědeckému" nastolení komunismu -
v rámci doktríny komunistických stran - je nekonečný a bezvýsledný.
Nemůže být jinak.
Nikdo se nemůže dopředu zříci svých práv ... základní zásada právního státu.
Kam se podějí v té Okamurově komunistické "demokracii", křesťané, jungiánští terapeuti, apod?
Jsme u posledního pojmu - KOMUNISTA. Člen komunistické strany, ten který prosazuje komunismus jako svůj cíl. Komunistické strany musely při svém vzniku naplnit 21. podmínek kominterny. To už samo o sobě deklasuje jakoukoli komunisty nastolenou "demokracii".
Háček je v tom, že komunisté vůbec o demokracii NEUSILUJÍ. Jejich politici se velice často "slabosti demokracie" vysmívají. Komunisté usilují o co nejširší aplikaci demokratického centralismu. Jeho zásadním rysem je, že se menšina vždy podřídí většině.
Jaký je rozdíl mezi oněmi 49% v demokracii a pod vládou komunistů?
V demokracii má k dispozici ona 49% "menšina" občanskou společnost. Fungující občanská společnost je schopna jejich zájmy velice účinně hájit. Proč?
Prostě proto, že oněch 51% jim do toho vůbec nazasahuje. Pod vládou komunistů se jakýmkoli snahám o náznak fungování občanské společnosti říkalo soutěž o zlatou mříž.
Zkrátka a dobře za socialismu - což je podle komunistů nutný předstupeň komunismu - existují jen strany a organizace sdružené v tzv. Národní frontě. Jelikož Komunistická strana je hegemonem Národní fronty, není co řešit.
Např. pokus založit úplně obyčejnou kapelu byl v té době námětem na samostatnou knihu. Jakékoli "veřejné" vystoupení kapely bylo podmíněno absolvováním tzv. přehrávek. Jejich součástí byl seznam všeho, co kapela má povoleno veřejně hrát. U vlastních písní pochopitelně i kontrola textů.
Pan Okamura žil více v Japonsku, než v komunistickém česku. Je však docela smutné, že ve svých nesmyslech není osamocen.
Okamurovo naivistické plácání navozuje otázku, jaké další nesmysly a zmatenosti je ochoten tento mimoň - senátor podporovat a propagovat.
Svým způsobem vyvstává i otázka volby "nezávislé osobnosti" na významná místa ve státní správě. Nikdo nemůže tušit, co kdy udělá a co kdy podpoří.
Možná ani nejme schopni zjistit, kdo jej podporuje a s kým spolupracuje. Má smysl - naprosto obecně - někomu takovému dát hlas?
Pro mě je to značné vystřízlivění. Politická strana má své negativa - ale její chování celkem mohu odhadnout.
Okamuru jsem naprosto neodhadl a těžce přecenil. Snad jsem se poučil nejen já.
Pro pobavení krátká lidová tvořivost - vztah českého lidu k soudruhům za minulého režimu:
Podobné téma:
Vážené exotické koření Tomio Okamura není komunista - on je mimoň
Socialismus, komunismus, nebe - bude něco z toho fungovat?
Jaký je rozdíl mezi křesťanstvím a marxismem? Nepodstatný?
Občanská společnost a svobodná soutěž
Marx versus Jung? Nikoli, jen dva různé pohledy na totéž
Současná sociologie jako křesťansko-komunistická pavěda
Blízký konec nejrozšířenější utlačovatelské ideologie - křesťanství
Konsenzus jako forma rozhodování a řízení - vědomá komunikace
17.listopadu - 22 let nesvobody psychologie jako vědy část I.
Současná sociologie jako křesťansko-komunistická pavěda
Slánský se před 60 lety stal obětí vlastních čistek
O nástupu komunistů na český trůn
Ústí nad Labem, 28.11.2012
Jan Rýznar
Vědomí i nevědomí, takové i makové - Marx, Jung, Grof. Základní pojmy
Východní filozofie po staletí pracují s vědomím a myslí. Mají desítky exaktních výrazů pro různé podoby a stavy mysli i vědomí. Západní filozofie se zatím k ničemu takovému dopracovat nemohla.
Jan Rýznar
Základní pravda o tzv. zjevených náboženstvích - judaizmu, křesťanství a islámu.
Pojem "zjevená náboženství" usvědčuje ze lži sám sebe. Pravdivý a oprávněný by totiž mohl být pouze v jednotném čísle - "zjevené náboženství". Základní problém je v tom, že z oné "zjevenosti nauky" prý plyne absolutní pravdivost.
Jan Rýznar
Květen 1945 u dědy na gruntu: Strachu bylo dost, teď je čas pro radost ....
O našich předcích víme jen málo a o reálných dějinách ještě méně. Můj děda od mámy byl sedlák v Krumpachu v Zábřehu na Moravě. Jeho životní krédo znělo: "Boj je život vyvolených a smrt je jejich vítězstvím."
Jan Rýznar
Práce s vlastní energií. Její transmise v měkkém a tvrdém čchikungu
Při používání rádia a TV považujeme za samozřejmé, že energie z jejich vysílačů se line krajinou a prostupuje budovy podle docela jiných zákonitostí než potom, energie zvuku a obrazu z radio a TV příjímačů vyplňuje místnost i prostor.
Jan Rýznar
Pane Halíku: Já jsem ... také Charlie!
V zamyšlení nad postojem docenta sociologie Karlovy univerzity p. Tomáše Halíka o prý nutné servilitě k náboženským představách našich bližních mě napadl kratičký bonmot - anebo vtip - o Ježíšovi, sexualitě, křesťanství i islámu.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Přímý přenos Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
Na Plzeňsku hořela hala sklárny, oheň zasáhl třetinu střechy
V Heřmanově Huti na severním Plzeňsku hořelo v areálu sklárny. Podle informací iDNES.cz od hasičů,...
Trump se vidí jako disident, soud je pro něj marketingová sklizeň, tvrdí expert
Premium Pokud dojde na televizní debatu Donalda Trumpa a Joea Bidena, jako jednoznačný vítěz z ní vzejde...
Vlak bez strojvůdce ujel několik kilometrů, pak vykolejil. Řítil se stovkou
Na železniční trati mezi obcemi Čisovice a Měchenice v okrese Praha-západ vykolejil vlak. V...
Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!
Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....
- Počet článků 228
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1556x
V neposlední řadě i úplně obyčejný život,kde musíme ověřovat vše,co jsme se naučili.
Seznam rubrik
- Aforizmy, významy slov
- Etika, občan a stát
- Filozofie vědy
- Fotoblog
- Kvantová fyzika, duch, hmota
- Křesťanství - u konce s dechem
- Osobní
- Politika
- Politika - ekonomie
- Politologie
- Pedagogika, školství a pod.
- Sociologie
- Spiritualita,církve
- Spiritualita-poezie
- Spol.vědy, církve a politika
- Vztahy,rodina
- Zdraví a psyché
- Nezařazené
- Armáda, bezpečnost, sebeobrana
Oblíbené blogy
- Andrea Anna Peldová
- Klára Mandausová
- David Nebeský
- Vanda Vávrová
- Jan Havelka
- Tomáš Briaský
- Kamil Novotný
- Pavel Tichý
- Tomáš Foldyna
- Jiří Mazánek
- Ivo Leinveber
- Karel Boháček
Co právě poslouchám
Oblíbené knihy
- Japonské umění války
- Kabala peněz
- Sedm návyků vůdčích osobností
- Kahlil Gibrán-promluv ...
- Tibetská kniha o životě a smrti
- J.Vacek - O jednotě a zlu
Oblíbené stránky
- Taiji.sk
- Dětský hospic Plamienok
- Problematika psychopatie
- kvantová psychologie
- Školákem v protektorátu