Když se někdy dívám na strohé fotografie z Marsu nebo Venuše, tak si říkám jakou máme kliku, že žijeme na takové báječné planetě. Jednoznačně Miss Galaxy. A protože má dnes svátek, zavedu vás na devět obzvlášť pozoruhodných míst.
(toto je volné pokračování zdravice z minulého roku)
Pod každým heslem najdete čtveřici linků: google photos obsahují fotografie, které strýček Google o daném zákoutí nasbíral (můžete si je rozkliknout a podívat se na další zajímavé stránky), wikipedia nám dodá základní informace (zvolil jsem anglickou, protože má víc informací a česká pro některé destinace ani neexistuje), youtube video nám umožní oprostit se od limitací statického obrázku (jsou ale vesměs v angličtině) a konečně google maps nám ukáže, kde to místo vlastně leží (zoomovat určitě umíte a můžete přepnout i na satelit a obhlédnout okolí z perspektivy kosmonauta).
+++++++++
Mount Roraima, Venezuela (ztracený svět)
Mount Roraima, nacházející se na rozhraní Venezuely, Brazílie a Guyany, patří k nejznámějším stolovým horám. Je to v podstatě vyzdvižená náhorní planina, oddělená od svého okolí nepřístupnými skalními stěnami. Díky vlhkému tropickému podnebí je často ponořená v mracích, což jen umocňuje její mystický vzhled. V jazyce místního indiánského kmene Pemon se takovým horám říká "tepui" ("domov bohů").
Podle některých zdrojů se Mt. Roraima stala předlohou známé knížky "Ztracený svět" (Lost World), jejímž autorem je duchovní otec Sherlocka Holmese, sir Arthur Conan Doyle. A věru není těžké představit si tuto obrovitou a izolovanou vyvýšeninu o rozloze 30 km2 coby domov pro různé prehistorické příšerky. Přestože boční útesy stěny měří kolem 400m, již v roce 1884 se na plošinu vyškrábal britský cestovatel a botanik, Everard im Thurn.
google photos --- wikipedia --- youtube video --- google map
+++++++++
Erg Chebbi, Maroko (rudé duny)
K esteticky nejkrásnějším místům naší planety patří písečné duny. Podmanivě zaoblené křivky, stylistická čistota pouště a věčná harmonie písku a oblohy dokáže vytvořit působivý obraz.
K nejznámějším dunám patří oblast Erg Chebbi na hranicích Maroka. Slovo "erg" (???) znamená v arabštině jednak "pot" a jednak "dunové pole", což je typ předsaharské stepi, pokryté pískem. Mimochodem, "ergy" se dají nalézt i mimo naši planetu.
Erg Chebbi jsou vyhlášené pro svou načervenalou barvu a díky relativní přístupnosti patří k vyhledávaným turistickým atrakcím. O něco odlehlejší - a tudíž turismem méně dotčená - je oblast Erg Chigaga.
google photos --- wikipedia --- youtube video --- google map
+++++++++
Blood Falls, Antarktida (krvavý vodopád)
U rudé ještě chvíli zůstaneme, ale vypravíme se za ní na kontinent, který jsem zatím v této sérii opomíjel. Do Antarktidy.
Z Taylorova ledovce v ledové pustině (nedaleko jezera Bonney) vytrvale prýští krvavě zbarvený pramínek vody a protože má mimořádně vysokou salinitu, ani v krutých podmínkách šestého kontinentu nezamrzá.
Jeden by řekl, že tu řádil jakýsi kříženec Sněžného Muže a hraběte Drákuly.
Původní předpoklad, že za nezvykle rudou barvu mohou řasy či sinice se nepotvrdil a pravděpodobným viníkem pozoruhodného úkazu jsou kysličníky železa, přítomné v zásobníku mořské vody pod ledovým příkrovem.
Inu, i ledovce mají své dny.
google photos --- wikipedia --- youtube video --- google map
+++++++++
Shanay-Timpishka, Peru (horká řeka)
Tak a teď se musíme rychle někde ohřát.
Už staří Aztékové pletli conquistadorům hlavy pověstmi o vroucí řece uprostřed amazonské džungle. Geotermální specialista Andrés Ruzo slýchával podobná vyprávění od svého dědečka a rozhodl se, že záhadě přijde na kloub. V roce 2011 dostal jako první vědec povolení k prozkoumání peruánské části amazonské džungle a to, co nalezl, předčilo jeho očekávání. Přivítala ho bublající voda, oblaka páry prostupující džunglí a tu a tam mrtvolky za živa uvařených živočichů.
Výrony horké vody nejsou na Zemi ničím neobvyklým. V aktivních sopečných oblastech se různá zřídla a gejzíry běžně vyskytují a občas z nich vytéká i nějaký ten horký potůček. Ale řeka Shanay-Timpishka, což v domorodém jazyce značí "uvařená žárem slunce", je až dvacet pět metrů široká a měří bezmála 7 km (pak se vlévá do jednoho z přítoků Amazonky a svou teplotu ztratí). Navíc uprostřed amazonské džungle žádné sopky nejsou (nejbližší geoaktivní zóna je přes 700 km daleko).
Přesný geotermální mechanismus této rarity není znám, ale má se za to, že horká voda je sem přiváděna jakýmsi přírodním "potrubím" pod povrchem Země z vulkanicky aktivních oblastí.
google photos --- wikipedia --- youtube video --- google map
+++++++++
Naica Mine, Mexiko (krystalová jeskyně)
Když vidíte obrázky z mexického dolu Naica, první co vás napadne je - "takovejch krystalků už jsem viděl...". Je tu ale jedna malá odlišnost. Ty jehličkovité krystalky sádrovce mají metr v průměru a dorůstají až do 15 m délky.
Důl, nalézající se v mexickém státě Chihuahua, byl otevřen už v roce 1794 a slouží především k dobývání rud obsahujících olovo, zinek a stříbro. Svůj věhlas získal právě díky tzv. "jeskyni krystalů", která obsahuje výše zmíněné exponáty.
Jeskyně byla objevena až roku 2000 během důlních prací a nachází se zhruba 300 metrů pod povrchem. Kolem ní je několik sekundárních jeskyní, obsahujících o něco menší krystaly. Odhaduje se, že ty větší "rostly" až milion let. Vědcům se podařilo některé mikroorgamismy, nalezené uvnitř krystalů oživit.
Bohužel z jeskyně bylo nutno stále čerpat vodu, která do ní prosakovala, a po skončení důlních operací v roce 2015 byla jeskyně ponechána svému osudu. Její další osud je nejasný.
google photos --- wikipedia --- youtube video --- google map
+++++++++
Pamukkale, Turecko (bavlněný zámek)
Pamukkale znamená v turečtině "bavlněný zámek". Bílé travertinové terasy a termální tůňky, nalézající se nedaleko města Denizli skutečně působí dojmem magického království (ne nepodobného formacím v severní části Yellowstonského parku).
Na rozdíl od předchozích "zázraků přírody", které byly objeveny teprve nedávno, byly minerální prameny v okolí Pamukkale známy již od dob antiky a v jejich nejbližším okolí se nalézají ruiny starověké řecko-římské metropole Hierapolis.
Intenzivní turismus ovšem s přírodou většinou příliš nesouzní a turecká vláda musela v posledních letech omezit vstup do areálu.
google photos --- wikipedia --- youtube video --- google map
+++++++++
Ban Gioc - Detian, Vietnam (kaskádové vodopády)
Většina vodopádů vás ohromí masami padající vody. Vietnamský Ban Dioc Detian je z trochu jiného soudku. Představuje malebnou vodní krajku několika zřetězených kaskád s atraktivním pozadím karstového pohoří.
Vodopády se nalézají poblíž čínské hranice a celá oblast byla předmětem několika hraničních neshod. Během krátké vietnamsko-čínské války v roce 1979 sloužily četné brody v okolí vodopádů k pěšímu přesunu čínských jednotek. Konečná demarkace hranice byla potvrzena smlouvou z roku 1999.
google photos --- wikipedia --- youtube video --- google map
+++++++++
Lençóis Maranhenses, Brazílie (pouštní laguny)
Písečné duny jsou krásné samy o sobě. Jejich půvab ovšem vynikne ještě intenzivněji, pokud do nich v období dešťů naprší. Smaragdová jezírka pak vytvářejí fantaskní scenérii třpytivé vodní bižuterie.
A přesně k takovému fenoménu dochází v národním parku Lençóis Maranhenses, který se nachází na východním pobřeží Brazilie (nějakých 500 km od ústí Amazonky). Šest měsíců v roce vypadá jako poušť a šest měsíců jako bizarní vodní park.
Nepropustné podloží zachycuje dešťovou vodu a písečné duny se dočasně ozdobí zdánlivě nekonečnými řetězci sladkovodních lagun. Ty dosahují až třímetrové hloubky a dokáží pokrýt 40% celkové plochy dun. Jako byste na Saharu přestěhovali jihočeské rybníky.
V období sucha se ovšem voda poměrně rychle vypaří.
google photos --- wikipedia --- youtube video --- google map
+++++++++
Kirkjufell, Island (kostelní hora)
Horou jsme začali a horou se i rozloučíme.
Zatímco Mt Roraima nemá žádný výrazný vrchol a je v jistém smyslu příkladem výškového rovnostářství, islandská Kirkjufell zcela dominuje svému okolí. Nalézá se na poloostrově Snaefellsnes a široko daleko není nic, co by ji zastínilo. Je sice pouze 483 metrů vysoká, ale protože "roste" rovnou z moře, působí impozantním dojmem.
Chrámový tvar hlavního masivu, několik vodopádů v jejím předhoří a relativně časté polární záře z ní činí jeden z nejfotografovanějších objektů Islandu.
A stejně jako Mt Roraima, i Kirkjufell si nalezla svůj koutek v populární kultuře. Objevila se v jedné z epizod seriálu "Game of Thrones".
google photos --- wikipedia --- youtube video --- google map
+++++++++
Tak na zdraví, naše krásná planeto.
Na ty 4,5 miliardy let vypadáš opravdu báječně.
