Tak jsem si přečetl, že v případě bankrotu řeckých financí uvažuje náš ministerský předseda a ministr financí o zvyšování nepřímých daní. Světe div se, předseda ČSSD je proti! To je ale blázinec. Už víte, proč vláda ztrácí důvěryhodnost i u těch, kteří se nenechají vláčet za nos uměle živenými mediálními kauzami?
Jsem přesvědčený, že kolem každé vládnoucí strany či koalice byly, jsou a budou skandály. V naší zemi možná o málo více, než kdekoliv jinde, ale ne o moc (v tom se možná neshoduji s většinovým názorem). Neštěstím (nebo hloupostí) této vlády a jejího předsedy je, že většinu těchto kauz neumí obratně skrývat a kočírovat, jak tomu bylo u jeho předchůdců v minulosti. V prostředí, kdy každý ví na každého něco, je jen otázkou času a okolností, zda-li to „něco“ nevyjde na povrch. A právě tyto okolnosti jsou koalicí resp. předsedou vlády řízeny stylem „slon v porcelánu“. Kauzy a skandály vytahují koaliční strany jeden přes druhý, trumf přebíjí trumf a společnost se baví. Nebo spíše nebaví...
Problém je ovšem především v tom, že tato vláda se také díky kauzám nestačí věnovat normální a tolik potřebné práci, tedy tomu úkolu, který ve volbách dostala. Mimo jiné nápravě státního paternalismu a dirigismu, ze kterého se tento národ ještě nevzpamatoval, menší roli státu, odpovědnosti občanů za vlastní bytí a podpoře volného trhu.
Čas, kterého se vládě nedostává díky mediálním přestřelkám, však není hlavním problémem. Vláda ve své podstatě není schopna provádět pravicovou politiku. Škrtání bez hlubších reforem nic neřeší, akcent na nepřímé zdanění místo přímého, bez toho, aby se vláda byť jen pokusila podpořit ekonomiku a jednotlivce nižšími daněmi, je pouhým plácnutím prknem o rybník. O sanování státního rozpočtu na příjmové straně, na rozdíl od její výdajové, ani nemluvě.
Tato vláda prostě provádí cokoliv, jen ne skutečnou pravicovou politiku. A kdyby nebyla horkým kandidátem na jejího nástupce ještě mnohem horší koalice postbolševiků a bolševiků, musel bych prohlásit, že si přeji, aby byla už rychle pryč...
