Již nějakou dobu zde máme další část středu Prahy, kterou sociální inženýři po vůli několika křiklounů, společenských manipulátorů a anti-automobilových fanatiků, avšak proti vůli normálně žijící většiny, takzvaně „revitalizují“. Tedy alespoň tomu tak říkají. Pražskému „pravicovému“ magistrátu gratuluji, opět se uzavřením části Václavského náměstí trefil zcela mimo terč...
Primátor Svoboda při té příležitosti uvedl: „Jsem rád, že lidé oceňují naši snahu o revitalizaci tohoto jedinečného prostoru. Lidé si postupně zvykají na to, že spodní část je určena pouze pro chodce, dostávám mnoho pozitivních reakcí na naše kroky“.
Ano pane primátore, možná si všichni zvyknou, ale to neznamená, že je to automaticky dobře. Já Vaši snahu rozhodně neoceňuji. Právě naopak, je mi z ní velmi smutno a rozhodně nejsem sám. Opět další snaha, jak činit blaho pro lidi i proti jejich vlastní vůli. Jak již uvedl Ladislav Jakl ve svém článku „Centra českých měst: oživením až k úplnému umrtvení“ resp. blogger Dfens v textu Boj s auty a bitva o čerstvý rohlík, postupuje pražský magistrát přesně metodou, kdy cestu do pekel dláždí svými „dobrými“ úmysly. A tak se postupně pro osobní dopravu uzavírají jednotlivé části centra, ulice již téměř celého města hrají barvami parkovacích zón (nevadí, že se město pro normální lidi stává nepoužitelné, hlavně že přitékají peníze od „bohatých“ automobilistů) a plánuje se zavádění mýtného.
Dokonce záměrně propůjčujeme infrastrukturu vybudovanou pro automobilovou dopravu politicky organizovaným minoritám, které v sobě integrují nemalou část pomstychtivých, agresivních a netolerantních individuí, jejichž představa o „správném“ životním stylu musí být násilně aplikována, ať se nám to líbí nebo ne. Jejich znásilňování běžného života většiny (zablokování hlavní silniční tepny v době dopravní špičky) bylo povýšeno na ušlechtilou demonstraci vznešených postojů. Hovořím samozřejmě o organizovaných cyklojízdách. Jen běda, pokud se někdo pokusí postavit na odpor a omezit tuto hloupou blokádu. Okamžitě se takový odvážlivec stává terčem nevybíravých útoků i fyzického napadání.
Nač racionálně řešit záležitosti osobní dopravy ve městě, když další regulace, zákazy a značky jsou snadným, levným a rychlým (ne-)řešením. Mnozí byrokraté se ve své pokrytecké argumentaci uchylují dokonce i k hloupému odvolávání se na možnosti alternativní dopravy. Nemohu si pomoct, ale tzv. pravicové strany prostě i na místních úrovních odkrývají své reálné karty a dokazují, co se jejich představitelům opravdu honí hlavou. Více usměrňování, více zákazů, více byrokracie, více sociálního inženýrství...
