Češi zadržení v Zambii = ostuda české diplomacie!

Češi zadržení v Zambii udělali hloupost, když fotili vojenské objekty. Zatkla je policie a dostali se do nesnází. Do nesnází v cizí zemi. V takovém okamžiku má začít okamžitě jednat naše diplomacie. Má jednat nejen rychle, ale i s patřičným důrazem a má využít všechny možnosti, které má k dispozici. Zvlášť v případě jako je tento, kde je jasné, že se nejedná o špionáž, ale naivní hloupost. Česká diplomacie nejednala a doposud nejedná tak jak by měla. Je to jen potvrzení toho, že Česko nemá koncepci zahraniční politiky a je neschopné akce.

Házet vinu za vzniklou situaci na Zambii není správné. Zambie má bezesporu právo určit si sama, které objekty jsou pro ni důležité a nesmí se fotografovat. Turisté by si měli být vědomi toho, že jsou v dané zemi na návštěvě a musí respektovat místní pravidla. To platí nejen pro Zambii, ale obecně pro každou zemi. Když ale nastane kolize a stane se něco podobného, co se přihodilo třem Čechům v Zambii, musí mít naši občané důstojné zastání. A to zatím rozhodně nemají.

V srpnu 2010 rozhodla vláda na návrh pana Schwarzenberga o zrušení několika ambasád. Protestovali proti tomu nejen zástupci obchodu a průmyslu, ale i zástupci cestovních kanceláří. Zdůrazňovali jsme, že se tímto krokem výrazně poškodí servis českým turistům a mohou nastat situace, které se budou velmi problematicky řešit. Ministerští úředníci nás při jednáních ubezpečovali, že se nic neděje, že jsme přece součástí Evropské unie a naši občané mají zaručené zastání na všech unijních ambasádách. Velký Evropan pan kníže Schwarzenberg nám prostřednictvím svých úředníků dával jasně najevo, že se o takových věcech s námi nebude bavit, že hledáme problémy tam, kde nejsou. Byly tak zrušeny ambasády např. v Keni a Kostarice, tedy v zemích, do kterých míří stále více českých turistů.

Proč tedy naši diplomaté neporadili zadrženým Čechům, aby po propuštění z vazby vyrazili např. na Německou ambasádu na United Nations Avenue, Stand No. 5209 v Lusace a požádali o pomoc? Proč jsou stále ještě v domku honorárního konzula bez jakékoliv diplomatické ochrany? Jak je možné, že ihned po zadržení našich občanů neseděli v předpokoji Ministra zahraničních věcí Zambie s naším velvyslancem (se sídlem v Zimbabwe) velvyslanci dalších evropských zemí? Kdepak se schovává to Evropanství pana knížete Schwarzenberga?

Zambie patří k těm zemím v tzv. „černé Africe“, kde je přes všechny vnitřní politické hrátky akceptovatelný politický systém, slušné hospodářství, dobrá infrastruktura pro turisty a relativní bezpečnost. Zambie má krásné národní parky, které nejsou turisticky tolik vytížené, jako parky v Tanzanii nebo v Keni a jako jedna z mála umožňuje ve svých národních parcích provádět i pěší safari. Při všech problémech, které má sousední Zimbabwe, bude Zambie velmi brzy patřit k zemím, kam bude mířit stále více českých turistů. Povinností Ministerstva zahraničních věcí je vytvořit jim kvalitní zázemí pro případ nouze.

Ministerstvo se snaží v tuto chvíli vytvořit dojem, že se o tři zadržené Čechy bude prát. Je určen vládní zmocněnec, který má celou kauzu mít na starosti. Bohužel uteklo už několik týdnů od zadržení a to, co zatím bylo učiněno, vedlo pouze k tomu, že se z celé kauzy stalo politikum i v rámci Zambijské vnitřní politiky. I za to může z velké části naše Ministerstvo zahraničí. Na počátku celé kauzy totiž pomlouvalo Zambijskou stranu, bagatelizovalo důležitost vojenských objektů apod. Takové věci neslyší nikdo rád. Místo omluvy a vysvětlování a použití evropské váhy, podcenění a lajdácký přístup.

Pan Ministr Schwarzenberg by se měl osobně omluvit rodinám zadržených Čechů a osobně by se měl angažovat za jejich propuštění a měl by využít svých vazeb na Rakousko a Německo. Obě tyto země mají v Lusace své ambasády a mohou pomoci. Když byl před časem zadržený na Kubě pan Pilip, letěla na Kubu vyjednávat parlamentní komise a Německo vydalo během několika dnů oficiální protestní nótu. Pan Pilip sám sebe sice deklaroval jako turistu, ale na Kubu letěl s cílem setkat se s místními disidenty. Nebyla to žádná naivní hloupost, jako u třech Čechů zadržených v Zambii. Bylo by dobré, kdyby Ministerstvo zahraničí jednalo v případě „obyčejných“ občanů přinejmenším stejně důrazně a svědomitě.

Zároveň je nejvyšší čas vytvořit jasnou koncepci zahraniční politiky. Neodtržené od reality. Od dob Václava Havla se naší zahraničí politikou táhne jako červená nit šílená touha vytvořit tzv. čistou diplomacii, diplomacii bez vazby na ekonomiku, bez vazby na potřeby turistiky. Pak jsou naši politici překvapení, když se president Obama začne v rozhovoru s našim premiérem ptát na Temelín, aby se ujistil, že americká společnost Westinghouse nebude znevýhodněna v tendru na dostavbu. Silné evropské země posilují obchodní oddělení na svých ambasádách a my tato místa rušíme, pokud nerušíme rovnou celé ambasády. Vyklízíme tak pole pro ostatní. Vymlouváme se na to, že jsme malá země a musíme šetřit, nemůžeme mít přece ambasády všude a mít na nich hodně personálu. Vytrženo z kontextu vypadá takový argument věrohodně. Ale ve skutečnosti je to jen alibismus a důkaz neexistence jasné a promyšlené koncepce. Tu nám všem pan Schwarzenberg dluží.