Mám také sen, pane Martine Luthere Kingu

Mám sen, že žiju ve společensky spravedlivém státě založeném na vašich hodnotách. Svoboda, solidarita a spravedlnost. Mám sen, že žiju ve státě ve kterém se nikdo nestará hlavně o sebe, ale stará se o společnost a lidi kolem sebe. Protože slovy klasika nikdo z nás není ostrov sám pro sebe. Zdálo se mi, že žiju ve státě demokratického socialismu, který spravedlivě rozděluje bohatství vytvořené ve společnosti ve prospěch všech svých občanů státu. Vy víte o čem mluvím pane Kingu.

Mám sen, že v mém státě vládne skutečná svoboda. Tedy svoboda pro všechny stejná. Svoboda jednotlivce, která končí přesně tam, kde začíná svoboda toho druhého, vašeho spoluobčana, vašeho bratra. Nikoliv svoboda jen pro některé na úkor těch druhých. Ne sobecká, bezohledná svoboda asociálů a zlodějů beztrestně krást, na úkor skutečné svobody slušných a okrádaných. Kde konečně platí, že všichni občané tohoto státu jsou si skutečně rovni. Rovni ve svých právech, rovni před zákonem. Skutečná svoboda musí být také svobodou ekonomickou, bez práce a slušného příjmu nemůže být přece žádný člověk opravdu svobodný. To je přece vaše myšlenka pane Kingu.

A já mám sen, že tento princip, kdy každý kdo chce pracovat najde dobrou a slušně placenou práci, která nejen, že dokáže zajistit základní životní potřeby každého člověka a jeho rodiny, ale která mu přinese i něco navíc, funguje. Nejen materiální hodnotu, ale také fakt, že pracuje na místě, na které má nejlepší předpoklady, talent, nadání, schopnosti a vzdělání. Práce, kterou dělá rád nejen proto, že si vydělá na živobytí, ale proto, že dělá práci která ho baví a naplňuje, kterou dělá dobře a s radostí i hrdostí na své schopnosti. Zkrátka práce, která je nejen významná pro něj samotného, ale je užitečná pro celou společnost.

Mám sen, že v tomto státě skutečně existují schopní, vzdělání, pracovití podnikatelé, kteří jsou také altruisté, ohleduplní a společensky odpovědní. Moudří podnikatelé, kteří se dobrovolně rozdělí o zisk své firmy s těmi kdo jej vytvářejí. Se svými zaměstnanci. Mám sen, že občany státu budou zastupovat inteligentní a odpovědní politici, pro něž je služba svým voličům a jejich zájmům, posláním. Mám sen, že lidé, kteří svou prácí po dobu 30-40 let podporovali také svůj stát a jeho hodnoty dostanou od státu něco zpět. Že občané státu na které se desítky let mohl stát spolehnout, se budou moci ve stáří a nemoci zase naopak spolehnout na stát. Mám sen, že to pochopí i paní Milerová.
Mám sen, že je povinností, ale také ctí státu postarat se o ty co pracovat nemohou i když by chtěli. O tělesně a duševně postižené. Mám sen, že moc ve státě bude v rukou duševně zdravých občanů, nikoliv asociálů, psychopatů, sociopatů a jiných deprivantů jako v současnosti. Že tito duševně nemocní budou tam kde mají být. V léčebnách. Mám sen, že žiju ve státě kde nejsou lidé bez domova, děti bez rodičů, nemocní bez léků a zdravotní péče. Mám sen, že ve státě skvěle fungují veřejné služby pro všechny obyvatele státu bez výjimky. Kde dobře funguje veřejné zdravotnictví, školství, péče o občany v důchodovém věku.

Mám sen, že lidé jsou vždy a za každých okolností svými spoluobčany posuzování pouze podle svého charakteru a nikoliv podle barvy pleti, národnosti, náboženství, sexuální orientace, pohlaví, věku či politickým názorům. Mám sen, že o tom zda bude občan přijat do zaměstnání rozhodují pouze jeho schopnosti, nikoliv korupce, klientelismus či nepotismus. Že všichni lidé posuzují jiné na základě skutečnosti nikoliv na základě předsudků. Mám sen, že o úspěšnosti studenta nerozhoduje majetek jeho rodičů, ale pouze jeho inteligence, schopnosti a vědomosti. Mám sen, že žiju ve státě jehož představitelé rozvážně a odpovědně hospodaří s veřejným majetkem.
Mám sen, že žiju ve státě, kde nikdo nepobírá 20x, 50x, 100x či 1000x vyšší příjem než je příjem toho kdo má nejméně. Protože nikdo nemá právo si myslet, že jeho práce je 20x hodnotnější pro společnost než jiná.Maximální rozdíl v příjmu ředitele firmy a jeho posledního a nejhůře placeného pracovníka by neměl být více než desetinásobný. Mám sen, že žiju v sociálně spravedlivém státě, který tvoří moudří a tolerantní občané, kteří mají odpovědnost za svou přitomnost a nemusí mít strach z budoucnosti své, svých dětí a jejich potomků. Hrdí, svobodní a sebevědomí občané, kteří se nemusí bát zakládat rodinu a vychovávat své děti.
Mám také sen, pane Kingu. Kde by byla lidská společnost, kdyby ti, kteří jí tvoří neměli vůbec žádné sny?