Katyňský masakr, nepotrestaný zločin

Je tomu už 75 let od jednoho z největších válečných zločinů Rudé armády. Na rozkaz vrchního velitele Rudé armády Josifa Stalina byli zavražděni bezbraní zajatci z řad polských občanů z území Polska okupovaného Rudou armádou. Na základě mezinárodní dohody mezi dvěma totalitními státy nacistickým Německem a bolševickým Sovětským Svazem známým jako pakt Molotov-Ribbentrop byla stanovena hranice mezi oběma mocnostmi. To umožnilo Rudé armádě provést vojenskou agresi a následnou okupaci pobaltských republik Litvy, Lotyšska a Estonska a jejich následné připojení k státnímu útvaru ovládanému diktátorem z Moskvy. Rovněž okupaci významné části území Finska a Polska. Po útoku Německa na Polsko byla významná část polské armády stažena na východ země. Následná okupace této části Polska Rudou armádou znamenala de facto konec polské armády.

Do sovětského zajetí padlo asi 250 tisíc vojáků polské armády. Zatčení důstojníci byli podrobeni důkladnému výslechu Stalinovy tajné služby NKVD, a zůstali v zajetí. Šlo zejména o důstojníky v záloze pocházející z řad polské inteligence. Většina z nich měla velmi negativní postoj k totalitnímu, bolševickému zřízení v Sovětském Rusku. Bylo rozhodnuto o jejich přímé likvidaci. Tedy vraždě. Na přímý rozkaz diktátora Stalina bylo v průběhu dubna až května 1940 surově a nelítostně zavražděno několik desítek tisíc neozbrojených polských zajatců. Počet obětí tohoto válečného zločinu se odhaduje až na 28 tisíc! Tato krvavá jatka probíhala za přímé asistence vojáků Rudé armády. Jedná se o jeden z největších válečných zločinů spáchaných vojáky Rudé armády na okupovaných územích. Samozřejmě o zločin, který nebyl nikdy potrestán. Jako většina dalších válečných zločinů Rudé armády jako loupeže, krádeže, znásilňování, vraždy a únosy občanů okupovaných území na území zejména Sovětského Ruska.

Oficiálním postojem všech moskevských vlád k tomuto zločinu byl klam, lež a podvod. Poté co se Stalin neúspěšně rozhodl hodit vlastní zločin na Německo i další pokračovatelé z Kremlu oficiálně odmítli uznat vinu svého státu na válečných zločinech své vlastní armády. Trvalo 47 let než vláda Michaila Gorbačova oficiálně přiznala odpovědnost za zločin v Katyni. Přesto dodnes nebyl za tento zločin nikdo pohnán před spravedlnost. Klam, podvod a lež, ale zůstává oficiální politikou moskevské vlády i nyní. Válečné zločiny ruské armády v Čečensku či na Ukrajině nebyly nikdy vyšetřeny a jejich viníci nebyli nikdy postaveni před soud. Vraždění neozbrojených zajatců bylo, je a zůstane válečným zločinem.
Možná, že politici, kteří dnes pokládají květiny k památníkům věnovaných padlým rudoarmějcům netuší, zda mezi těmito vojáky nejsou i pachatelé válečných zločinů a vrazi z Katyně. Ostatně dodnes není zdokumentováno jak významnou část padlých z řad vojáků Rudé armády mají německé zbraně a kolik jich bylo zabito přehradnou palbou ruských kulometů ovládaných armádními politruky. Je vůbec možné, aby armáda nepotrestaných válečných zločinců někoho osvobodila? Jak může armáda totalitního státu, který potlačuje svobody vlastních obyvatel osvobodit, tedy přinést svobodu jiným národům či státům? Přesto se dodnes najdou lidé, kteří vědomě šíří či dokonce věří oficiální propagandě přicházející z Moskvy. Ze sídla nepotrestaných válečných zločinců!
Tento zločinecký stát se sídlem v Moskvě, nejen, že nebyl za své zločiny nikdy potrestán, ale je dokonce stálým členem Rady bezpečnosti OSN. S právem veta. Myslím, že největší hrozbou pro tuto civilizaci je, když zločinci získají právo soudit nevinné lidi. Lež, zločin a násilí je to jediné, podstatné a stálé co přichází z Moskvy. A na tomto faktu se za posledních 75 let prakticky nic nezměnilo. Také dnes ruští ozbrojenci podporovaní a řízení z Moskvy vraždí zajatce z řad ukrajinské armády i civilisty. Inu chování zločinců je stejné dnes jako před 75 lety. Když vraždy desetitisíců zajatců prošly bez trestu tehdy, proč se zabývat zločiny dneška?