Poslední události zejména na Krymu jasně ukázaly, že cosi jako mezinárodní právo je pouze virtuální pojem, který nemá žádný reálný základ. Mezinárodní právo, stejně jako kterékoliv jiné, je totiž jen soubor jistých společenských norem, jejichž nedodržování musí být potrestáno a dodržování naopak, vynucováno silou. Státy si za tímto účelem vytváří ozbrojený sbor nazývaný POLICIE, jehož úkolem je dbát na dodržování dohodnutých společenských norem a v případě, že tyto normy někdo svévolně porušuje, aby znovu zavedl pořádek a viníka zadržel a předal nezávislému soudu. Není to nic složitého. Bohužel na mezinárodní úrovni takový ozbrojený policejní sbor chybí. Mezinárodní právo v současnosti je také jistý soubor společenských norem, na kterých se státy dohodly. Bohužel v případě nedodržení těchto norem neexistuje reálná síla, která by byla schopná nastolit pořádek a vynutit si dodržování psaných a dohodnutých norem chování.
Jak by asi vypadalo právo ve státě ve kterém by chyběl policejní sbor? Normy a zákony by byly schvalovány běžnými postupy, ale neexistovala by síla, která by donutila jednotlivce zákony a normy chování dodržovat. Takové právní prostředí naprosto pozbývá svého smyslu. K čemu je sebelepší zákon, když není nikdo kdo by dokázal jeho dodržování si vynutit? Rusko v případě Krymu jednoznačně porušilo mezinárodní smlouvu z roku 1994, mezi Ukrajinou a Ruskem, ve kterém se ukrajinská vláda vzdává svých jaderných zbraní výměnou za zajištění bezpečnosti a územní celistvosti Ukrajiny v hranicích z roku 1994. Tato mezinárodní smlouva, stejně jako ostatní mezinárodní smlouvy se ukázala být naprosto bezceným kusem popsaného papíru. Porušení této smlouvy ze strany Ruské federace totiž nemá kdo na smluvní straně vynutit. A ruská vláda to samozřejmě ví. Mezinárodní smlouvy tedy nejsou vůbec podstatné v oblasti mezinárodních vztahů.
Kterákoliv ze stran může naprosto beztrestně od svého závazku ustoupit. A to v podstatě bez udání důvodu. Zatímco státy mají své policejní sbory. Mezinárodní společenství žádný takový sbor nemá. Rozhodně ne takový silný sbor, který by dokázal zadržet viníka porušení smlouvy či normy a předvést jej před nezávislý soud. To co jde v případě jednotlivců, nelze použít na členy vlády celé země. Rozhodně ne kterékoliv země. Protože u mezinárodního práva více než kde jinde zkrátka platí, že před touto právní normou jsou si všechny státy rovny, nicméně některé jsou si tak nějak rovnější!
