Chce vnést násilí, chaos, zlo a nenávist do naší společnosti. Nic jiného za tím není. Ale násilí plodí zase jen násilí a zlo plodí zase jen zlo. Zbabělí náckové, kteří se skrývají v anonymním davu ukazují v podstatě pravou tvář své staré ideologie. Ze své malosti a bezvýznamnosti se snaží udělat cosi výjimečného. Fakt, že se jedná o nejhloupější členy společnosti se tito inteligenčně zaostalí jedinci snaží maskovat tím, že se vymezují vůči jiným skupinám osob a snaží se přesvědčit sami sebe i své okolí o své nadřazenosti. Přitom tato lůza a spodina společnosti nemá žádné schopnosti, vzdělání či odpovědnost. Tedy vlastnosti, které by je vytáhly z žumpy ve které žijí.
Nejsou schopni vyvinout ani minimální racionální úsilí, kterým by analyzovali své postavení a formulovali alespoň nějaký rozumný námět řešení své situace. Frustraci ze své neschopnosti si tak snaží vybíjet na nejslabších členech společnosti. Dává jim to pocit převahy. Jejich skutečným cílem je ale destrukce. Ničeho pozitivního či konstruktivního totiž nejsou ve svém životě schopní. Chybí jim nápaditost. Nemají schopnost cokoliv hodnotného vytvořit. Proto alespoň ničí.
Ve skutečnosti jsou to zbabělí ubožáci. Jednotlivě jsou to slaboši, plni strachu a předsudků. Jako jednotlivci se úzkostlivě bojí konfrontace, protože ví, že by neuspěli. Jak intelektuálně, tak fyzicky. Jejich primitivní a animální pudy se u nich dostávají na povrch až ve skupině nebo k davu. Až tady se cítí silní a nadřazení. Bláhově se domnívají, že dav tisíce nul vytvoří nějaké větší číslo. Je to marné. I když jsou v davu a mají početní převahu nedokáží překročit fakt, že jsou jen dav skládající se ze zbabělých individualit. I v davu napadají jen ty nejslabší. Když už napadají Romy vybírají si s oblibou děti. Jako hyeny, které se bojí každého kdo je převyšuje. Útok zbabělců ve Vítkově na romské nemluvně je typickým příkladem zbabělého chování. Jen výjimečně si tito omezenci troufnou na starší děti.
Dospělým fyzicky dobře vybaveným jednotlivcům se raději vyhnou. Nejzbabělejší bývají největší křiklouni. Uprostřed davu či s davem sobě podobných jsou plní sebevědomí. Ale oddělte je z davu a ukáže se jejich pravá podstata. Stanou se z nich nejistotou se třesoucí uplakánci, většinou neschopní formulovat rozvitou větu. Často se hovoří o tom, že tyto demonstrace české xenofobní nenávisti mají nějaký racionální důvod či dokonce, že jsou podporovány slušnými občany tohoto státu. Je to nesmysl. Žádný skutečně slušný a racionálně uvažující člověk se přece nemůže postavit do jedné řady s těmito zbabělými nacisty. S touto spodinou společnosti. Odpornou lůzou vyznávající jen bezduché násilí.
Pokud se někdo skutečně postaví po bok těmto darebákům a lidskému odpadu musí mít stejný nedostatek ducha i soudnosti jako tito primitivní, chrochtající rasisté. Omezenost těchto ničemů, nebo spíše budižkničemů se projeví nejlépe, pokud mají vytvořit nějaký náznak řešení toho jejich problému. Přitom žádný etnický problém v naší společnosti neexistuje. Máme tu problém sociálně vyloučených čtvrťí, tedy ghett. To je ovšem problém sociální, související s mizernou či dokonce neexistující sociální politikou státu. Zejména tedy absencí racionální sociální politiky posledních vlád pod vedením české pravice.
Protože cíl rozdělovat společnost a stavět jednu skupinu obyvatel proti té druhé, ve smyslu taktiky rozděl a panuj, je typická taktika české pravice. Přiznejme si, že kdyby voliči skutečně hlasovali podle výše svých reálných příjmů, neměla by pravice vůbec šanci uspět při volbách. Jejich jedinou šancí je vytvořit chaos. Otrávit slušné lidi pseudo politikou a vyřadit je z procesu voleb. Postavit jednu skupinu obyvatel proti druhé a využít takto uměle vytvořeného konfliktu ve svůj prospěch. Všichni pamatujeme na akci přemluv bábu. Typicky příklad uměle vytvořeného generačního konfliktu.
Útoky na menšiny ať už národnostní, náboženské či sexuální bývaly doménou pouze extrémní pravice. V současnosti se tato témata stále více uplatňují i v tzv.hlavním proudu české pravice. Tam kde chybí nápady na rozumná a konstruktivní řešení podstaty a příčin společenských problémů, přichází na řadu sázka na dlouhodobé předsudky a iracionální xenofobní nálady. A nebo snaha různých populistů o rychlá a jednoduchá řešení důsledků problému. Jednoduchost je však populární pouze pro ty skutečně jednoduché. A řešení důsledků místo příčin není produktivní.
