Nečas a ODS si teď užívají výsledek vlastní bezpáteřnosti.

Petra Nečase prý málem zahubil kouř z cigaret Miloše Zemana, když spolu včera jednali na Hradě. A vyděšeně vykřikuje o ústavním puči, když Zeman škodolibě vysloví názor o možnosti jej odvolat. Dobře mu tak.

On to byl, kdo nakonec výměnou za možnost vládnout a zůstat u koryt definitivně obětoval další (kolikátý už…?) zásadní názorový postoj ODS. Jeho kabinet schválil návrh na přímou volbu prezidenta.

Je velmi zábavné se podívat jen pár let dozadu a zjistit, jak se všechno, čeho se ODS na přímé volbě prezidenta bála a proč ji nechtěla, naplnilo.

Paměť je krátká. A paměť politiků nejvíce ze všech. Je proto dobré si připomenout, jak to s postojem ODS k přímé volbě prezidenta bylo. Proč nejdříve říkala jasné a zásadní ne, aby nakonec řekla ano…:

ODS se od počátku existence samostatného státu po celá 90. léta stavěla proti zavedení přímé volby prezidenta. Tento postoj jasně deklarovala již v roce 1992 ve svém oficiálním stanovisku, v němž uvádí, že přímá volba prezidenta by vytvářela konkurenční mocenské centrum výkonné moci, které by se snadno mohlo odstávat do konfliktů s vrcholným vykonavatelem exekutivy, a to vládou, stejně tak by narušovala principy navrhované Ústavy České republiky, která počítá s tradičně vyváženým vztahem prezidenta voleného parlamentem k parlamentu a vládě.

Václav Klaus v roce 2002 uvedl: “Přímá volba je politická schválnost některých politiků a není pro ni žádný výrazný argument. Je to pouhý krátkodechý politický kalkul některých lidí…“

Ivan Langer šel dokonce v úvahách ještě dále a tvrdil, že přímá volba bude mít přesně opačný než deklarovaný sjednocující efekt. „Volba mezi dvěma kandidáty v druhém kole rozdělí společnost na dva nesmiřitelné tábory, z nichž jeden nutně vyjde z této volby jako poražený.“

Je paradoxní, že právě kvůli Václavu Klausovi, dlouhodobému oponentovi přímé volby, ODS provedla v roce 2002 „taktický obrat“. Začala podporovat zavedení přímé volby, neboť ta měla zajistit větší šance Václava Klause na zvolení prezidentem.

A nakonec to byla Nečasovo vláda, která návrh na přímou volbu schválila - z čistě populistických důvodů a proto, aby se dohodla na koalici.

Jako bývalý skalní volič ODS tak mohu jen dodat: Je to jen další z řady důkazů o naprosté absenci jakéhokoli ideálu, postoje či názoru uvnitř ODS. Jediným pevným bodem a motivem je moc a koryto. Páteře se nenosí, názory se mění. Vzpomeňte třeba na volební tahák ODS s názvem „rovná daň“.

Pane Nečasi, vážená ODS, užijte si teď plně výsledek vlastní bezpáteřnosti a schopnosti opustit jakýkoli ideál či názor, když se to hodí.

Já se jdu zatím pídit po tom, komu bych mohl v dalších sněmovních volbách dát svůj hlas. Třeba nějaké straně, která bude mít sílu říci jasně, že přímá volba prezidenta je k ničemu a zkusí ji zrušit. A které budu věřit, že se to i pokusí splnit.

V textu byly použity citace z Magisterské diplomové práce Veroniky Staňkové, (Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Katedra politologie)