Proroctví

Čas od času člověka inspiruje Duch Svatý. To jsou jedny z nejúžasnějších chvil v tomto lidském životě. Někdy je to z lásky, jindy abych rostl a někdy dostanu kompletní, logický obraz, tedy proroctví.

Český národ čeká významná změna ve vztahu k Bohu a to jak kvality, tak množství lidí, kteří se k Bohu přivinou.

Český národ je zklamán téměř vším, co mu může nabídnout život na této zemi. Český národ si vyzkoušel, co to je prohrát náboženskou válku a následně kompletně změnit vyznání, živořit pod cizí vládou, být zrazen vlastními neschopnými politiky, být zrazen cizími politiky, pro které platné smlouvy znamenaly cár papíru (1938). V poslední době si vyzkoušel, jaké to je být pod cizí mocí (1968), jak snadno se i u kamarádů najdou zrádci a i "vlastní" vláda podrobeného národa je vlastně cizí (husákovci a biĺakovci na ÚV KSČ).

K tomu všemu zažil zklamání po roce 1989 - mluvku, který nasliboval pravdu a lásku a zůstalo to na úrovni slibu, kamarádíčky v největší světové velmoci, kteří jen koukají na to, kolik dolarů z našeho kamarádství pro ně plyne, politiky, kteří nechali společný majetek volně rozkrást, ekonomickou "prosperitu" západu završenou stovkami tisíc exekucí u lidí, kteří na tuto "prosperitu" skočili.

Zažili jsme nadějný růst církve po roce 1989, ale ukázalo se, že podobně, jako politika, je církev plná kariéristů (čest výjimkám!), kteří sice nevědí přesně, co mají učit, ale vědí dost přesně, jakou za to mají mít odměnu a to i přesto, že v církvích jsou stovky a stovky lidí, kteří se vzájemně milují a kteří miluji Boha. Zažili jsme vzrůstající zájem o tradiční církve, ty se ale i přes novou, klíčící dobu, chovají tradičně jsa svázány řetězy dogmat a nepřestupitelných pravidel, ač mnozí služebníci by viděli věci jinak.

Je zjevné, že páteř českého národa je mnohokrát zlomená od vlastních mocných lidí, cizích mocných lidí, ekonomického systému, společenského systému a je také zlomena od lidmi vedené církve a to hned na několika místech.

V nastávající době vším zklamaní lidé bez možnosti mít jakoukoli jinou naději najdou jedinou Naději, která v tomto slzavém světě je a tou je Ježíš. Bez ohledu na to, zda tito lidé navštěvují či nenavštěvují nějaký spolek, poroste jejich vztah k Bohu založený na lásce a najdou v Bohu život a Bůh bude žít v nich.

A nebude záležet na tom, zda jsou bez lidské církve či zda někde v církvi přebývají. Nebude záležet na tom, kolik věřících napočítají statistici. Bude záležet na tom, že počet takových lidí roste, že jsou v Ježíšově církvi obecné a že jejich víra a láska bude stejně hluboká, jako víra a láska Jana Ámose Komenského a bude stejně pevná, jako víra a láska Mistra Jana Husa.

A to zcela změní český národ.