O milosti

V posledních dnech se objevila celá řada blogů, které pojednávaly o milosti a o jejím údajném nákupu. Kolikrát ty blogy prokázaly neznalost autora, co to vlastně taková milost je.

V této souvislosti lze zmínit dva pojmy. Spravedlnst a milost. Spravedlnost je odplata za to, co bylo učiněno proti danému standardu, například zákonu. Milost je odpuštění, smilování se, slitování se, pardon, který souvisí s projevem milosrdenství vůči viníkovi.

Milost je zcela nezasloužená. Je tedy zhola nesmyslné hovořit o tom, že si někdo milost nezasloužil, případně že by si ji někdo jiný zasloužil. Komu je či není poskytnuta, záleží na vůli toho, kdo má právo či moc milost poskytnout.

Poskytovat milost je v našem státě záležitost presidenta republiky. On stanovuje kritéria, podle kterých je milost udělována. Pokud se ale rozhodne jinak, poskytne milost i komukoli jinému, je to jeho ústavní právo. Rozhodně je třeba roztlišovat mezi něčím, co se nám zdá špatné a na co nemá daná osoba právo, třeba populární téma kradení, a mezi tím, co se nám sice nemusí zdát správné, ale je to dle zákona, a to je právě tento případ udělování milosti.

Je zřejmé, že poskytnutí milosti za úplatu by bylo krajně nemorální. Je také zřejmé, že média v danou dobu měří dvojím metrem. Zatímco v jiných případech, kdy vina je docela zřejmá, respektují presumci neviny, v případě, kdy je pravdivost obvinění zvlášť nepravděpodobná je hladina veřejného mínění účelově zčeřena proti panu presidentovi.

Očekávám, že celá kauza bude mít dohru před soudem, který vše posoudí podle spravedlnosti, aby případní viníci mohli požádat o milost.