Církevní restituce - jak to vlastně má být?

Má smysl usilovat o majetek? Ano, o ten majetek, o který usiluje prakticky celá naše moderní společnost? Je správné, aby církev podporovala politickou stranu, která na oplátku prosazuje věci v zájmu církve?

Můj pohled na věc je takový, že v otázkách majetku je třeba být opatrný. Majetek církvi - na co? Moc plynoucí ve spojenectví politické strany s církví na co?

Výše položené otázky jsou komplikované - na hodné širokých rozborů, které mohou a nemusí mít filosofickou pachuť. Jenže takové rozbory jsou dle mého poznání k malému užitku.

Moje přesvědčení plynoucí z víry k Bohu je takové, že největší cenu má vztah k Bohu. Láska k Bohu má největší hodnotu. Značnou hodnotu má naše vnitřní rozhodnutí Bohu důvěřovat.

Z toho logicky plyne, že církev takové věci jako majetek nebo politickou moc nepotřebuje. Dokonce je jí na škodu. To lze doložit na mnoha příkladech, vezměme následující:

Církev potřebuje majetek na to, aby byla schopna platit profesionálně uvolněné věřící pověřené vedením ostatních věřících ať už žijí v celibátu nebo ne.

Nepotřebuje. Když se podíváme do Bible na jeden z nejvýznamnějších vzorů křesťanské víry jménem Saul/Pavel, vidíme, že ovládal řemeslo (stloukání stanových plachet z kozí srsti) a bylo-li třeba, přiložil ruce k dílu, aby se uživil. Věřím tomu, že to mělo svůj význam, protože Bůh (také) takto na Pavlovi pracoval.

Církev potřebuje majetek na to, aby se starala o potřebné - všeobecně o lidi v nouzi.

To je z lidského pohledu skutečně dobrá věc, ale nevěřím tomu, že to takto odpovídá Božímu záměru. Bůh dělá obvykle věci tak, že jsou k dobru všem zúčastněným. Má-li se potřebným dostat pomoci, jde nejen o pomoc samotnou, ale také o obměkčení srdce těch, kteří nebyli ale nyní jsou ochotni pomoci ze svého majetku. Možná jde i o to, aby dárce a příjemce pomoci navázali vztah. A je-li k dispozici církevní majetek, vytrácí se efekt obměkčení srdcí dárců, které, věřím, má věší hodnotu než pomoc samotná a kdo ví, zda potřební na tomto světě nejsou jen proto, aby se nad nimi lidé čistého srdce mohli smilovat a slitovat a tím být Bohu blíž.

Je dobré, když může církev prosazovat svoje zájmy prostřednictvím spřátelené politické strany.

To jsem ale v Bibli nečetl. Četl jsem v Bibli, že se máme modlit za lidi postavené v moci, ne, že se sami do moci máme stavět. Nebo že máme uzavírat smlouvy s těmi, kteří v moci postaveni jsou.

Shrnu-li výše napsané, jsou dle mého názoru veškeré tahanice o majetek způsobeny nedostakem víry všech zainteresovaných. Víra totiž kromě jiného znamená nechat Boha udělat věci skrze nás tak, jak to chce Bůh, ne tak, jak to považujeme za dost dobré.

A kde beru tu jistotu? Ukázaly se nějaké ty nesrovnalosti v ohodnocení majetku - za zemědělskou půdu 40 Kč/metr čtverečný, ačkoli metr čtverečný zemědělské půdy lze nakoupit i za 10 Kč, nesovnalosti ve výměře požadovaných pozemků, kde jsou nárokovány k navrácení pozemky, které církev v roce 1948 nevlastnila ... To chcete říct, že je vůle spravedlivého Boha Všemohoucího? Nebo že by dílo hamižných lidí?