Po hovězím masem pančovaném koninou (která narozdíl od metanolu alespoň není životu nebezpečná) se objevuje nový skandál - jídlo, které mělo být arabsky "košer", obsahovalo vepřové. Je sice možné, že se jednalo o snahu fanatického křesťana zajistit, že se co nejvíce muslimů nedostane do jejich nebe, i když to by asi zase naráželo na fakt, že podle křesťanů je jen jejich nebe a jejich peklo, a tudíž každý muslim jde do jejich pekla tak jako tak - neboť nejde do křestanského nebe. Jako mnohem pravděpodobnější se tedy jeví stmelující faktor všech věcí v nadpise citovaných, tedy snaha ušetřit za každou cenu. Za cenu podvodu, ohrožení života, ohrožení zdraví, nebo dokonce i věčného zatracení.
Samozřejmě, základní otázka je, proč se tak děje. Tak v první řadě proto, že výrobci věří, že se na to nepřijde, a často, co je horší, tak že i kdyby se na to přišlo, postih nikdy nebude tak strašný, aby se to nevyplatilo. No a ve druhé řadě proto, že je spousta lidí z řad zaměstnanců, kteří o tom moc dobře ví, ale netroufnou si nic říct. No schválně, když majitel autodopravy řekne: pojedeš s autem, kterému pořádně nefungujou brzdy, přetíženém nákladem a v den, kdy náklaďáky vyjíždět nesmí, má zaměstnanec cca dvě možnosti: buď to tedy nějak riskne... a nebo bude nezaměstnaným. Je celkem logické, že zaměstnanec zvolí menší zlo a bude doufat, že na silnici policisty nepotká. No a když náhodou potká, a policisti se zhrozí "Jak jste mohl s něčím takovým vyjet?", odpoví celkem po pravdě "Šéf mi to přikázal, mám ženu a děti, nějak je živit musím". Vy si vážně myslíte, že v těch továrnách na maso nikdo ze zaměstnanců netušil, že tam přijíždějí koně a na cedulkách je napsáno "hovězí"? No a co korupce - všichni se vztekají, že existuje a že by se měla vymítit. Ale podívejte se na lidi, kteří korupci zkusili ohlásit:
Často jim nikdo nevěří. Vedení je zkusí uplatit, aby žalobu stáhli, když to nepomůže, začnou jim vyhrožovat ztrátou práce i zdraví, vymýšlet si obvinění (především to že dané oznámení korupce je samo o sobě křivým obviněním a pomluvou) a nakonec je alespoň nechají vyhodit z práce pro nějaké porušení pravidel. Kolik lidí asi bude za takovýchto podmínek motivováno něco někde ohlašovat jen kvůli vlastnímu pocitu odpovědnosti?
Zásadní otázka je, jak velkou odpovědnost člověk vůbec nese za to, že něčemu jen přihlíží. Samozřejmě už máme institut neposkytnutí pomoci, to je jedna z věcí, kde člověk není trestán za to že něco udělal, ale za to, že něco neudělal. Ale má toto sahat dál? Jak daleko? Má být každý člověk, který v nákupním centru přihlížel těžkému ublížení na zdraví a nijak nezasáhl, trestán stejnou sazbou jako pachatel? Má být každý ze zaměstnanců továrny na čokoládové tyčinky být souzen za zabití, až nějaký alergik sní "mandlovou tyčinku", která ve skutečnosti obsahuje mnohem levnější arašídy, aniž by o tom na obale bylo něco napsáno? To je otázka. A především je to otázka na zákonodárce, nikoly na běžné občany.
Existuje ale ještě druhá možnost. Iniciativa zdola. Sdružení firem, které se za svoji výrobu nemají důvod stydět. Sdružení, které bude garantovat, že každému zaměstnanci, který se jinde dostane do potíží, protože ohlásí korupci, podvody nebo ohrožení zdraví mezi sebou najdou slušné zaměstnání. Zajistí mu potřebnou právní i materiální pomoc a nebudou na něj koukat jako na vyvrhele, žalobníčka a neloajálního zaměstnance, ale jako na hrdinu, který měl odvahu tomu svinstvu čelit. A samozřejmě zákazníky, kteří takovéto firmy podpoří, přestože jejich služby a produkty možná budou o trochu dražší, než u konkurence. Už proto, že on se holt hovězí biftek dělá z krávy hůř než z koně.
