Jednou budem dál

Před dvaceti lety skončila vláda jedné strany. Po 40 letech nám přestali vládnout komunisti. Dnes už se můžeme jen dohadovat co zapříčinilo pád  totality: jestli svatá Anežka Česká, stávkující studenti,  STB, světová politická situace nebo vše dohromady?

Hlavní je, že jsme získali SVOBODU. Svobodu po které jsme toužili, a s kterou nevíme co s ní?

Před nedávnem jsem začal číst První list Korintským  a zrovna 17.listopadu jsem narazil na:

1Kor 10, 23-24

Všechno je dovoleno – ano, ale ne všechno prospívá.

Všechno je dovoleno – ano, ale ne všechno přispívá ke společnému růstu.

Nikdo ať nemyslí sám na sebe, nýbrž ať má ohled na druhého!

Tento list napsal sv.Pavel Korintským a také nám před 1950 lety. Pavel tento list původně psal Korintským, kde působil přes rok. Psal tento list, protože pět let poté co od nich odešel se hádali ve vzdělaném Korintu jako my teď tady.

V televizi nyní běží záběry staré 20 let a vidíme tam ty nadšený lidi, kteří tam v mrazu stojí, cinkají , jsou šťastný a radují se. Jako by to točili na jiné planetě nebo na Barandově.

Kam se vytratil ten duch radosti ze svobody? Hádáme se, kdo z nás patří k Apollovi a kdo k Pavlovi (k oranžové růži nebo modrému ptáku…). Jsme jako ti Židi na poušti, máme svobodu a pořád jenom reptáme, někteří (15%) se dokonce vrací k zlatým bůškům a telatům.

Asi jsme přestali věřit evangeliu – radostné zvěsti. Pán Ježíš se na nás několikrát obrací s výzvou: “Nebojte se!“.

A já bych se také přidal: „Nebojte se, jednou určitě budeme dál….“