Je "JINÁ" Gábina Koukalová nebo naopak?
Knížka "JINÁ Gabriela Koukalová" jistě rozštěpí nejen ony šiky "televizních fandů", kteří natěšeně usedaly s železnou pravidelností do křesel každý prodloužený víkend mnoho zim po sobě. Vyrojí se celá mračna temných, hořkých až jedovatých odsudků Gábiny, proti kterým bude doufejme minimálně stejně tolik chápajících, děkujících a soucitných vyjádření podpory a obdivu jak k sportovní minulosti Gabči, tak k její civilní budoucnosti v "jiném světě". O kolik normálnějším, to si netroufám po více jak půlstoletí v něm sám definovat...
Díky Gábině a jejímu “jinému” přístupu, někdy až roztomile roztržitému, pro někoho možná i nedostatečně odpovědnému a “profesionálnímu”, když pro ni bylo důležitější být perfektně nalíčená než včas na startu a vždy s kompletní výstrojí..., se biatlon vyšvihl na absolutní špičku popularity mezi českými fandy sportu a příležitostného vlastenectví.
Přiznejme si upřimně, že zejména díky Gábininým fantastickým výkonům, výhře malých i velkého glóbu ze svěťáku, medailím z mistrovství světa i olympiády, bavila český, do té doby téměř výhradně hokejem tmelený národ najednou jedna pohledná, vtipná a přitom neskutečně normální a lidská slečna, nadaná i ve spoustě uměleckých oborů, zimu co zimu víc než “Ordinace v růžové zahradě”.
Byla elegantní, krásná, veselá, živá, vítězná, populární, zábavná... prostě hvězda. A přitom za tím vším málo kdo, vlastně asi nikdo, včetně maminky, trenérů, přátel (pokud něco takového vůbec ve světě ženského sportu existuje...), a už vůbec ne 99% nás diváků a fandů naší MILOVANÉ GÁBINY a jejího biatlonu, neviděl to těžké utrpení a bolest její duše a trýzeň těla, které to všechno “růžová a zlaté” nerozlučně rámovalo a provázelo z rubové strany...
A bolest duše je největší a nejtrýznivější bolestí na světě. Kdo to neprožil, neuvěří. Vím sám o čem mluvím. Už 35 let to vím... A moc přeju Gábině tu úlevu, která se dostaví po vystoupení z toho strašlivého smrtícího labyrintu a samoty přepečlivě skrývané bolavé duše, když člověk promluví...
Velice si proto vážím Gábiny, za tak otevřenou a upřímnou zpověď, která se jistě velké spoustě těch skutečně “jiných” sportovců-profíků (Hujerů a Hujerek v týmu) nebude líbit a budou se cítit osobně poškozeni, napadeni, dehonestováni, rozhořčeni....
Ale je třeba si klást otázku, Kdo je vlastně “poškozený”?
A co je vlastně “norma” a co je “jinakost”?
Zamýšlíme se vůbec v honbě za výsledky, hnáni lačnými sponzory a potřebou zajištění financí nejen na svou obživu, ale zejména na další a další tréninkové kempy, mázy, hotely, letadla, lyže, vitamíny, doplňky stravy, oblečení, lyže, náboje, flinty... kde je vhodná a kde už naopak nežádoucí hranice “sportovní komunikační diplomacie” v zájmu zachování “zdravého ducha týmu” a ještě sportovního, zdravě konkurenčního prostředí jakéhokoliv týmu? A kde je vhodná či už naopak nevhodná hranice žádoucí či už zhusta falešné “korektnosti”, maskující mnohdy spíše řevnivost až nenávist v týmech (zejména u ženských kolektivů velmi časté), živenou přehnanými a někdy nereálnými ambicemi týmových Hujerů a Hujerek a jejich strýčků (a trenérů, někdy dokonce obou v jedné osobě...) ???
Mám díky manželce sportovní masérce důvěrné informace od členek a bývalých členek ženského "repre" týmu biatlonu tak říkajíc “přímo od stolu” (ne toho, u kterého jsou ony problémy s příjmem potravy, ale od toho masérského, a tam se někdy dostanou ven věci...). A díky tomu tuším, že mnoho z těch "nepěkných věcí", které Gábina popisuje svým úhlem pohledu a osobního prožitku by se dalo popsat ještě daleko méně “korektně”....
Inu i zde platí, možná víc, než kde jinde, ono staré známé rčení “není všechno zlato co se třpytí”... a nebo taky “není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu”...
Tahle zpověď Gábiny Koukalové je velmi bolestná a to zdaleka nejen pro ni samu. A že ji to bolí moc a očividně, to je zřejmé z její bezelstné tváře. Ale je neskutečně upřímná a uvěřitelná a o to větší apel nejen ve sportovním světě by měla tato zpověď vyvolat. Odsuzujeme na jedné straně tvrdý a důmyslně skrývaný doping, a biatlonisti tím žijí aktuálně hodně živě, i ti čeští, ale tohle je možná stejně, ne-li dokonce daleko víc nebezpečný fenomén. A rozhodně nejen v tom sportovním světě a životě sportovců... !!!
Nedostatečná znalost a celospolečenské nesprávné pochopení a chápání křehké psychiky dětí, mládeže, dospělých i starých lidí, společenské znevažování a zesměšňování všech "jiných", “psychicky vyšinutých”, “nenormálních”, “bláznivých” cvoků, co “mají problém”, lidí s mimořádnými vlohami, díky nimž jsou prostě “jiní” (včetně těch, co “utrpěli” třeba "jen" nadprůměrnou inteligenci vysoce převyšující normu okolí...) a citlivá práce a přístup k nim je velký a stále latentní a přetrvávající problém současného hektického a odlidštěného světa, v němž vládnou zejména peníze, ambice, spěch, hra na dokonalost.... A Čechy a Češi patří z mé zkušenosti k těm horším ve vnímání, chápání a pomoci takovým lidem...
Proto VELIKÁNSKÉ DÍKY GÁBINO, jste větší člověk, než si 90% lidí dokáže vůbec představit, natož uvědomit.
Petr Jankele
Oddělené šatny nutné
Máte zkušenost s rivalitou bojovníků v arénách? MMA? Hokej? Box? Je to všechno hra. Hra s emocemi, hra o slávu, hra o moc, hra o vliv... Identické je to v politice. Nemyslíte? Já myslím...
Petr Jankele
Občanská SPOLEČNOSTI České republiky, mobilizace!
Dění posledních dnů, týdnů a měsíců v politickém rybníčku ČR je dějinné. Tedy aspoň se tak zdá z pohledu z venčí. Jak snadná a jednoduchá je radikalizace davů. Jak nesnadné je zbavit se psychopatů. Demagogů. Bláznů.
Petr Jankele
Proč ty mandatorní vydaje tak duří?
Stav státní kasy je tristní. Mandatorní a kvazimandatorní výdaje vysoce převyšují příjmy státního rozpočtu. Jak je Tohle možné? Lehce! Jsou to jen zafixované zálohy úplatků elektorátu za 8 letou správu financí ANO! A CO S TÍM?
Petr Jankele
Středula je na NERVy
"Je sobota, v kapse mám prachy, do města pojedu pít, ty prachy už třesou se strachy, že zejtra je nebudou mít (odboráři)". Kdo by neznal trampskou klasiku, že? Včera mě tak naskočila, při pohledu ke koni
Petr Jankele
MATRIX! Je to hra a nebo není?
Je to hra a nebo není? Kdo si na ní co, proč cení? Víme co a proč se hraje, podle čeho se kdo kaje? A je hrát vůbec žádoucí? Ví to někdo vědoucí...? Budíček je žádoucí
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Fico je při vědomí, odebrali mu odumřelou tkáň. Čeká ho další operace
Slovenský premiér Robert Fico je při vědomí, v závažném, ale stabilizovaném stavu, řekla šéfka...
Piráti plánují boj s dezinformacemi. Putin má zájem ovlivnit eurovolby, míní
Dezinformace jsou podle vládních Pirátů jednou z pěti největších hrozeb pro nadcházející...
U Charkova jde vše podle plánu, město zatím dobýt nechceme, tvrdí Putin
Ruské síly podle prezidenta Vladimira Putina v Charkovské oblasti postupují podle plánu. S dobytím...
Ukrajinská armáda zaútočila na přístavy v Černém moři, cílila i na sklady s ropou
Sledujeme online Ruská obrana v noci čelila rozsáhlému útoku dronů na Novorossijsk a další přístavní město...
Vyhrajte balíček z řady sebamed Anti-Redness
Minulý týden jste soutěžili se sebamedem o kosmetiku pro nejmenší. Tento týden si pojďte zahrát o péči pro vás, a to konkrétně o řadu Anti-Redness,...
- Počet článků 40
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1385x
Mám rád svou rodinu, syny, rodiče, vlast, řád a pořádek, cestu Toltéků, bluegrass&country, Jeepy a Rumíčky z třtiny, knížky Dana Millmana, Davida Deidy a donů Ruizových. Rád cestuji a poznávám nové kraje, lidi a jejich zvyky. Nesnáším lež, nezákonnost, pletichy, klientelismus, falešnou solidaritu a diskriminaci včetně antidiskriminace. Tak to jsem já.