Byl jsem pro školné. Od úterý jsem proti. Na vzdor levici.

Byl jsem mladistvým zastáncem placení školného. Jednak si myslím, že si lidé, zvláště mladí lidé s minimem životních zkušeností, obecně neváží toho, co mají zadarmo, a také čistě ze sobectví. Když si můžu platit školné já, proč by ostatní neměli? A tak jsem se ani nijak zvlášť nezapojoval do diskusí o školném. Mám zkušenost, že lidé na tuto otázku názor nemění.

Proč, na první pohled nelogicky, svoji podporu bezplatnému školství zaštiťuji bojem proti levici? Dostal jsem se k přehodnocení svého postoje vlastně oklikou. Zjednodušeně proto, že u peněz na vzdělání vidím a vím, k čemu slouží. Je to investice do budoucnosti.

Posledních pár měsíců přemýšlím, jak by se dalo zajistit, aby sociální dávky a obecně sociální podpora občanům byly smysluplné a ne demotivující? Proč je nepraktické mít dvě a více dětí pro pracující pár, ale pro nepracující platí čím více, tím lépe?

Prodavačka v každém supermarketu dostane mzdu jen o málo větší než je podpora v nezaměstnanosti, a aby si vůbec domů odnesla důstojný plat, musí pracovat každý den do devíti večera včetně sobot a nedělí. A ta stejná matka nemá nárok na přídavky na děti, ale navíc v rámci „bezplatného základního školství“ utratí ročně minimálně jeden svůj plat za školní pomůcky, školní akce, školní cokoliv. A její dítě učí učitelka, která bere stejně málo jako ona sama, jenom proto, aby se mohla zaměstnat armáda sociálních pracovníků, sociálních koordinátorů, sociálních ministerských úředníků, sociálních inženýrů.

Myslel jsem si, že školné a finanční spoluúčast rodičů na vzdělávání dětí je motivační prvek vedoucí k posílení zodpovědnosti občana sama za sebe. A najednou vidím, že se vlastně jedná o námi zaplacený argument proti nám samotným, argument pro stále větší přerozdělování našich peněz směrem k těm nezodpovědným. Pracující budou platit, ale příspěvky budou dostávat jiní. A od toho je již jen krok ke změně mého pohledu.

Bezplatné školství. Žádné investice ze strany rodičů na sešity, zvláštní knížky, poznávací zájezdy do Štýrského Hradce, nic, nic. Bezplatné svačiny a bezplatné obědy. Šel bych dokonce tak daleko, že bych zavedl povinné uniformy a až dvě ročně by dostávaly děti bezplatně. Státem hrazené dojíždění dětí do školy. Zájmové kroužky v DDM a sportovní v TJ. Ale okamžitě zrušit přídavky na děti včetně desítek tisíc sociálních přerozdělovatelů. To by byly peníze, u kterých bychom viděli smysl, a které by se skutečně dostaly k dětem.

Samozřejmě u vysokoškolského studia musí být nějaké pojistky proti věčným studentům. Prodloužené studium již dnes je zpoplatněno. Lékař, který odejde do zahraničí, by měl být povinen zaplatit za každý rok práce mimo ČR například jednu šestinu nákladů na jeho studium. A podobně. Myslím ale, že je smysluplnější zavést několik pojistek, než rozvíjet ze své podstaty asociální systém. Jistě by to nebylo jednoduché, ale rozhodně je to správná cesta.