Povídala kdysi jedna má chytrá kolegyně z terapeutické skupiny, dáma se dvěma doktoráty, hlubokou životní zkušeností: „Každý chlap má být na ženský, trochu na prachy, trochu lotr, co se s nikým moc nepárá.”
Myslím, že měla Jelena docela pravdu. Tak se ta dáma křestním jménem jmenovala. Užila svoje v životě, když jsme se seznámili, bylo ji tehdy něco přes čtyřicet, takže pokud je naživu, její dnes přes sedmdesát. Často na ni vzpomínám. Jak na tyhle slova, tak vůbec jako na personu.
Neměla moc lehký život, pak do těžkého života začala i s těmi dvěma doktoráty chlastat, vysoukala se i z tohohle maléru. Co je s ní dnes nevím, ale jak říkám, rád na ni vzpomínám. Vlastně jsem si na vzpomněl, když jsem viděl Topolánka, jak mluví o současné situaci a napadlo mne tehdy: „ Z jakého důvodu ten chlap někam nekandiduje.” A ejhle on kandiduje. Zajímalo by mne, jak ho vidí Jelena.
Jasně, Topolánek má za sebou pár průserů, jako každý pořádný chlap. Co je do chlapa, co neprošel malérem? Vždyť by ani nevěděl jak se z něj dostat a co už nikdy nedělat. Donald Trump, jak ho sluníčkáři nemají rádi, je člověk, co prošel několika krachy a s každého vylez, lepší a poučenější. Pochopitelně ta parta těch metrosexuálů, co nevědí po ránu, jestli jsou kluci, nebo holky, Trumpa zhola nemusí.
Politika, jak se zdá není pro sraby. Zeman, jak ho nemusím, není srab, Kalousek, jak ho také nemusím, také není srab. Topolánek, podobně jako ti dva předchozí jmenovaní, rovněž není srab. Život mě naučil, že hrdinové nejsou ti, co nikdy neprohráli. Ale ti, co dostali po rypáku a stejně do toho mače vlezli zas.
Joe Luis boxer, přezdívkou „Brown Bomber,” dostal ve třicátých letech od Maxe Schmelinga takovou nakládačku, o jaké se mu do té doby ani nezdálo. Leč před odvetou se Bombarďák poučil a nasypal to Maxíkovi natolik, že ten nemohl hned pochopit, co se stalo. Takhle se chová chlap. U Topolánka mám také pocit, že se poučil z toho výprasku, který dostal.
Nepochybně se dá Topolánkovi vyčítat ledacos. Ale odvahu ten chlap má. A nejen odvahu, ale i přehled. Což není vůbec málo. Ti, co mu vyčítají Dalíka, mohou plakat, jak to, že sedí Dalík, nikoliv Topolánek. Můj táta říkal: „ Zavřou tě ne za to, cos udělal, ale za to, co ti dokázali.” A někteří moji kamarádi, spolužáci, kteří se stali soudci, znám dva, plus jedna má bývalá favoritka, také soudkyně, ti všichni říkali něco ve smyslu. „Dodej důkazy a zavřu kohokoliv.”
Bez důkazů, si mohu jen myslet a litovat, že je nemám. Topolánkovi, stejně jako Kalouskovi a dalším ostatním může, kdokoliv, cokoliv přisuzovat. Ale akorát přisuzovat.
Pár mých kamarádů zavřeli. Jsem proto lotr já, že ten či onen udělal to či ono? Dokud to neudělal, byl jeden každý z těch potrestaných slušný člověk. Milenky a kamarády si vybíráme, na rozdíl od příbuzných. Ale ne všichni se povedou. Jak milenky, tak kamarády.
Soudruh Babiš lká a naříká, něco o zkorumpovaných jedincích. Ať předloží důkazy. Možná, že by vylezlo najevo, že si někoho také kupoval. Možná ne. Ale nabídka úplatku je myslím stejně trestná, jako úplatek samotný přijmout. A zatím, trestně stíhaný je soudruh Babiš, nikoliv Kalousek a Topolánek. Málem bych utřel slzu.
Dnes je výročí VŘSR. V těch časech, kdy vládli bolševici, bylo snadné zavřít kohokoliv. Jen tak, a jen proto, že někdo o to stál a měl možnost zavřít, popravit, zničit. Neříkám, že by se dnes po někom také nemohl svézt, ale přeci jen, už to není naštěstí tak snadné, jak bývalo kdysi. Naštěstí!!!
Pokud tedy na Topolánka, nevyleze něco, co bude průkazné a nezpochybnitelné, budu ho volit. Fotografie z mejdanu, nebo z milostných hrátek, navíc nezákonně pořízených bulvárními novináři, mě skutečně neberou. A výroky pořízené off record a uveřejněné, považuji za prasárnu. Prasárnu toho, ne kdo je vyslovil, ale uveřejnil. Apoštol Pavel říká těm „spravedlivým” spravedlnosti a zákona se dovolávajících:
Spravedlnosti podle Tóry* se dovoláváte? Tak dejte pozor ať podle té samé Tóry nejste souzeni.
* Tóra=Starý Zákon
A když mají bolševici ten svátek, tak tady mají ode mne něco k svátku
