Plechová prsa a řeholní sestry

Tak se dočítám, že jedni bolševici, vyznamenávají jiné bolševiky. A všichni  se tomu diví. Já ne. Přeci jen, když jim už tak málo lidi věří, tak si dělají radost mezi sebou.

Ať si kluci a holky z rodné strany pocházející, užijí. Přeci jen, „plechová prsa,” jak jsme tomu říkali za mlada, jsou plechová prsa. Jdou, cinkají, všichni vědí kdo jde. Bolševik kráčí. Oni teď, kdy mají na chvíli pré, si mohou myslet, že jsou na výsluní, leč si nevšimli, že jejich slunce pomalu a jistě zapadá. Už se i jinak lhostejní lidé začínají ptát, jestli toho neo-socialismu není nějak moc.

Socani už také jdou pomalu k dnu. Ono, dělníků, kteří by je podpořily z vděčnosti za jejich péči, je málo a socanům už jen zbyly jen ty sliby. A zatím peníze cizích lidí, které mají na rozdávání. Otázka je, co budou dělat, až jim ty peníze dojdou? A socanům zatím vždy cizí peníze došly, neb jejich způsob hospodaření je vždy a všude na celém světě tristní. Jediné, co vždy uměli vybírat spolehlivě, jsou daně.

Já vím, že je dnes mnoho lidí, co mají pocit, že nebýt sociálního státu, běžný člověk nepřežije. Což je omyl. Peníze, které mi nevezme stát, v rámci zákona, což je zlodějna za bílého dne, si užiji pro sebe. Kecy o tom, že když mi je nevezmou, bude chudoba, správná solidarita v jejich podání,  je mě okrást a slíbit mi, že  pak mi budou z nich něco vyplácet.  Což jsou jen socanské kecy.

Na facebooku jsou pořád nějaké výzvy, abych přispěl na to dítě, na tohle dítě, protože nemá tohle a tohle. Kde jsou ty peníze, které ode mne každý měsíc berou, že nemají na nemocné děti? A ještě potřebují zaklekávat kdekoho, aby náhodou nezkrachoval a on nestihl zaplatit daně. Tak ho pro jistotu okradou. Pochopitelně bolševici s plechovými prsy, jsou z toho nadšení.

Já jsem pro solidaritu. Ovšem takovou, jaká byla odjakživa. Bylo-li potřeba dát na chudé a potřebné, dali ti majetní, kteří se mohli rozdělit, nakonec křesťanství k tomu vybízelo, což těm zdejším „teologům” typu paní Palkové uniká, třeba i to, že Církev budovala špitály, které donátoři obdarovávali pozemky, jež sloužily k zajištění provozu toho špitálu.

To byla ta solidarita, kdy ty bezdětné vdovy odkazovaly Církvi svůj majetek, která něj financovala školství, například, umění, či zdravotnictví. Pochopitelně zdejší „teologové a teoložky” o ničem takovém nemají ani ponětí a vidí například řeholní sestry jako služky, co jsou k dispozici těm páterům.

Já chápu, že starší dámy, co zažily základ svého vzdělání za totáče, jsou svými znalostmi limitované a mají mozek vymytý bolševickou propagandou, která jim velí jen opakovat stará známá provinění, leč už jim neřekli, že všechny ty poslušné řeholní sestry, které se vstupem do takového řádu zavázaly sloužit bez odmluv a výmluv a vidět v těch chudých a bezmocných Krista ukřižovaného, kterém v jednom  každém nemocném viděly.

Ještě jsem jako kluk viděl řeholní sestry v domově důchodců, kde pracovali v Děčíně na Kamenické. Stále usměvavé, stále vlídné. Nebo v Kadani, kde se staraly o děti. Děti, které byly jen velmi málo podobné lidem. A ony sloužily, jak jim ta křesťanská láska k bližnímu, tedy skrze bližního ke Kristu velela.

Pokud je bolševik nezavřel a nerozehnal, tak se k nim tedy nijak vlídně nechoval. Majetek jim ukradl a dnes by lidé opět chtěli, aby tyhle řády dělaly, co dělat mají, ovšem jen tak. Nejlépe z čistého vzduchu, kdyby žily. Ty sestry v těch špitálech byly pořád, domu nechodily, rodinou jim byly ti nemocní, staří a bezmocní. A podle toho to v těch špitálech a chudobincích vypadalo.

Pochopitelně, jako všude kde jsou lidé, jsou nejen lidé nehodní. Bohužel. Ale ti nehodní byli velmi rychle a velmi snadno eliminováni a církevní tresty byly podstatně přísnější, než ty světské. Chápu, že mnohé rozčiluje, že si Církev pere prádlo doma. Což dělá většina rozumných lidí. Nikdo rozumný s jistými záležitostmi na světlo moc nechodí. Neb ví, co někteří lidé jsou zač. A jaké peklo dokáží jiným vytvořit. Když se jim to hodí.

Ti, kdo zneužívají svou moc, mají být potrestání. Přísně a nekompromisně. O tom vůbec nedebatuji. Ať se ten trest týká kohokoliv. Tak jen tak jsem něco malinko poznamenal. Nedělám si iluze, že bolševici a rádoby teologové, něco z toho pochopí, ale ti méně informovaní, leč nezdeformovaní bolševickou propagandou by něco málo pochopit mohli.

A pro ty, co pořád operují zločiny Církve, jen malý odkaz. Nepsali ho katolíci, takže by si ho mohli přečíst, pokud se chtějí seznámit aspoň trochu s fakty. Oběti inkvizice Jo jo.

 

Autor: Jan Jílek | neděle 21.10.2018 0:40 | karma článku: 23,08 | přečteno: 743x
  • Další články autora

Jan Jílek

My pony, rifle and me

20.6.2019 v 16:58 | Karma: 36,68

Jan Jílek

Sladké je žít

26.5.2019 v 11:03 | Karma: 31,02

Jan Jílek

Zbytečný pocit viny

8.5.2019 v 19:23 | Karma: 31,95

Jan Jílek

Nikdo nic za nikoho neodžije

26.4.2019 v 21:14 | Karma: 22,49