Musím se přiznat, k zločinu. Neviděl jsem ani jeden díl seriálu Most. Nevím, kdo v tom hraje, o co se tam jedná a jestli to skončí tragicky, či s hepáčem, jak vždycky říkala Adéla Kabelková, co studovala na FAMU scenáristiku.
Inu, mám z toho důvodu zanedbané vzdělání a zřejmě se v tomhle směru nezlepším. Pochopitelně umělecké dílo musí mít lehčí formu nesrozumitelnosti i přesto, že se jedná o dílo České televize.
Tak jak si tak čtu blogy, tam či tam, zjišťuji, že má ten seriál mnoho příznivců a stejně tak mnoho odpůrců. Jenže, poslední seriál, který jsem viděl, tedy hraný byl: „Peaky Blinders„ na Netflixu a „Wild China.” To byl takový přírodopisný cestopis o přírodě a životě v Číně.
Peaky Blinders mne skutečně zaujaly, měly spád, bezva výpravu a skvělé herecké obsazení. A neměl ten seriál hepáč, tedy happy end. Neboli šťastný konec. To by si snad ten seriál ani nezasloužil.
Jak se zdá, bude ze mne nadosmrti negramot, který nesleduje umělecká díla, co produkuje Česká televize. Občas dávají na dvojce nějaké staré dobré filmy, které jsem bohužel většinou viděl a jen málokterý mohu vidět víc než dvakrát.
Takže jako negramot se nemohu ani spravedlivě rozhořčit nad seriálem, který rozděluje národ. Tak trochu jako Nemocnice na kraji města, kterou jsem také skoro nesledoval, ale děvčata v sedmdesátých letech minulého století se naqd ním dojímala a na diskotékách, kam jsem občas místo sledování seriálu zašel, si sdělovala dojmy z toho úžasného díla. A nyla ta děvčata. Bohužel i v mé přítomnosti. Jediné, co jsem na tom seriálu ocenil, že prý tam nebyla ani jedna odborová, natož stranická schůze.
Naštěstí ovšem pak muzika a tanec odvedly dívky od toho dílka a byly povolné skoro jako Andrea Čunderlíková, co hrála jednu z těch jejích rolí fatálních zasněných mlčenlivých žen, co milovaly muže, Vybavil jsem si i jméno té postavy. Ina. Nebo, že by to byla jen jedna taková role? Už se nepamatuji. Budu se muset podívat na csfd.cz abych zjistil v čem že to krásná Andrea ještě hrála. Kouknul jsem a zjistil, že toho už moc nebylo, ale na té fotce je opravdu krásná. Brunetka s modrýma očima. Takovým odpouštím mnohé a mnohé.
Jo seriály, mám někdy pocit, že lidé v nich hledají útěchu. Někdy dokonce i poznání. Neříkám, že tam nemůže být, ale osobně hledám raději útěchu a poznání mezi lidmi samotnými. Není nad to pozorovat, jak se lidé chovají, jak mluví, lepší než v jakémkoliv seriálu. Člověk vidí víc humoru, ale i tragedie než ve všech filmech a seriálech světa. A zažívá věci, které by v libovolném seriálu i filmu vypadaly jako vymysšlené. Ale ony nejsou vymyšlené, ony se dějí.
Doufám, že najdu jednu písničku od Ivana Mládka, která popisuje chování dvou intelektuálů. Taková jednoduše pravdivá, leč nafilmovat ji, bylo by asi pro mnohé ona scéna těžko přijatelná. Ale takových jsem pár v životě na ulici viděl. I s tím válením po zemi. Jo jo.
Našel jsem:
A tak primář kliniky s profesorem matiky
váleli se po zemi, žádný cavyky.
Oba starší pánové, po té, když je zabásli,
po právu si přibližně stejně vyfásli.
