Jsem kmotr

už po několikáté. Být kmotr je čest a odpovědnost. Stal jsem se jím dnes kolem poledne v kostele Narození Panny Marie v Praze v Záběhlicích.

Kostel Narození Panny Marie

Křtili jsme malou Alici, která dostala křestní jméno Johanka. Dva lidé z mého divadelního souboru se jednoho dne setkali, vzali a pořídili si spolu dceru. Tak nějak jsem k tomu trochu přispěl. Ondřej je můj klient, dlouhodobě abstinující, zároveň herec souboru zvaného: „Nejlepší a nejskromnější. Petra přišla do souboru před třemi lety, chtěla hrát divadlo, tedy jsem ji napsal několik rolí.

Můj soubor je zvláštní právě tím, že tam hrají jak moji klienti, tak lidé, co se nějak objevili, nejsou klienti a zůstali s námi. Píši pro ně hry, takové realistické, ze života vzaté. Žádná avantgarda. O lidech co žijí, umírají, radují se a teskní. Obyčejní lidé s obyčejnými osudy. Takoví, jak zpívá Lenka Filipová:

Milión příběhů všedních jak den
Skládá si mozaiku z neznámých jmen
Básníci věhlasní
o nich však nebásní
Milion příběhů odnáší čas
Podívej, poletí okolo nás
Před námi, za námi
Lidé v nich neznámí
V mnohém tak podobní nám
Až se ptám, odkud je znám?

Pochopitelně, když se řekne v české společnosti „Kmotr” zcela určitě se vybaví lidem ten Kmotr Maria Puzziho a nebo nějaký zbohatlík, co ovládá společnost a má vše, co si nakrad.Být kmotr v katolické církvi, vždy znamenalo závazek vůči kmotřenci. V dobách první Církve a i nadále, měl kmotr ke kmotřenci a kmotřence, povinnost se starat o výchovu směřující k lásce k Bohu i bližnímu.

Pokud třeba zemřeli rodiče, měl povinnost se o svého kmotřence postarat, bylo li to nutné. Mám v terapii asi kolem devadesáti klientů a už mnohý se odhodlal stát se křesťanem. Ačkoliv ta terapie nijak není orientovaní nábožensky, nebo církevně. Musí být pro všechny, kdo o ni stojí. Několik z nich mne požádalo, abych jim za toho kmotra šel. Vyhověl jsem. Ale jak říkám: Je to čest a povinnost zároveň.

Pan farář vedl obřad skvěle. Počítal s tím, že většina účastníků jsou ateisté, tedy vyložil smysl křtu, provedl nevěřící rituálem, vysvětlil důvody, proč se maže olejem, křižmem a křtí vodou. Proč se zapaluje svíčka, od paškálu, kterou předá kněz kmotrovi se slovy: „Tělo Kristovo.” A kmotr s týmiž slovy rodičům. Pokud se křtí malé dítě.

Trvalo to skoro hodinu, ale v kostele byl chládek, malá Alice neřvala jak se na kojence sluší a patří, ale docela mi vrněla v náručí. Při křtu kmotr, nebo kmotra drží dítě v náručí. Dává tím najevo, že patří k sobě. U dospělých má jen ruku na rameni kmotřence.

Chvíli jsem poseděl rodiči, příbuznými i kamarády ze souboru a pak jel domu. Udělal jsem, co jsem měl a bylo mi tedy dobře, jako vždy, když mám pocit, že dělám něco, co má svůj smysl. Křest v mých očích smysl má. Protože jak se modlíme v Credu, neboli vyznání víry.
…Věřím v jednu svatou,všeobecnou, apoštolskou církev,
vyznávám jeden křest na odpuštění hříchů,
očekávám vzkříšení z mrtvých a život budoucího věku. Amen
Neboť jak praví Písmo: Z víry budete ospravedlněni, Jo jo.