Na houbách

Miluju vůni letního lesa a taky ten pocit uspokojení z lovu, když donesu domů pár hub na bramboračku (samozřejmě, že čím víc tím líp). Jsem schopná v lese strávit spoustu času a užívám si to včetně štípanců od různého hmyzu... no dobře, ty si zas tak moc neužívám.

Procházím se lesem a beru to jako parádní náhradu za tělocvičnu. No ne, fakt mě to nebaví skákat půl hodiny na aerobiku. Procházet se lesem mě baví.

Přemýšlela jsem o tom a v porovnání s tělocvičnou les jednoznačně vyhrává. Do lesa se vejde mnohem víc lidí, takže kapacita relativně neomezená. Můžu tam strávit neomezeně dlouhou dobu (též relativně, v noci po lese chodit nehodlám, páč sebou nenosím na houby baterku). Poslouchám uklidňující hudbu lesa a nikdo mi neříká kolik kroků mám kam udělat. V lese to krásně voní létem, narozdíl od tělocvičny, kde se na x metrech čtverečních potí y těl, takže je cítit směska několika deodorantů (v lepším případě)

Jo, jo, vím, můžete nesouhlasit. A navíc v zimě budete v jasné výhodě.

Je konec července a všichni říkají, že houby nerostou. Ale houby, rostou! Jen nevim kde. Teda... vim, že na silnici asi ne, ale nevim, kde jsou tady ta správná místa. A pochybuju, že mi to místní jen tak prozradí. Takovéhle informace si každý houbař střeží jako oko v hlavě (až na mého kolegu, který mi dnes ráno, možná ze soucitu, že jsem o víkendu našla takovou malou hrstičku hub, možná proto, že je to fakt dobrák, dal dva typy... jo a mám si vzít kosu a nůši :-D ... ehm, to budu muset ještě do odpoledne sehnat)

Zkoušela jsem naučit Piňďu hledat houby, ale toho to moc nebere. Vyhovovalo by mi, kdyby našel houbu, zaštěkal a počkal u ní na mně. Určitě bychom našli hub víc. Jenže jak říkám, ten lítá po lese jako když ho střelí, jazyk na vestě a vypadá šťastně. Houby ho nechávají chladným.  A když dojdeme domů, prohlídnem se (jestli nemáme klíšťata) kouká, aby byl co nejdřív v pelechu a odpočinul si.

Přestože můj víkendový úlovek nestál za mnoho, mám poškrábané nohy, málem jsem si vypíchla oko o větvičku a moje zvíře si přineslo pár klíštěcích dárečků, můžu říct že v lese bylo úžasně. Oči mám pořád obě, škrábance se zahojí, klíšťata jsme vyndali... takže hádejte kam půjdu odpoledne.

No jasně, hurá do lesa :-) Máme to tam s Piňďou (zvířákem) moc rádi... a navíc, bramboračku mám fakt ráda :-)