V sobotu došlo v Lánech k významné události. K výročí 160 let od narození TGM tu byla odhalena vůbec první Masarykova jezdecká socha. Toho nestoudně využila ČSSD i Suverenita, jen aby se zviditelnily. Pieta, ani slušnost jim nic neříká...
Ač na začátku března, sníh se valil ze všech stran. Celá země si o víkendu připomněla památku profesora Tomáše G. Masaryka, prvního českého prezidenta. Vrcholem oslav v Lánech bylo odhalení první jezdecké Masarykovy sochy z dílny jednoho z nejlepších současných českých sochařů Petra Nováka, který sklidil zasloužený bouřlivý potlesk. To však nelze říci o hojně zastoupených pohlavárech sociální demokracie, kteří nevynechali příležitost, aby se na Masarykově odkazu přiživili. Pochopit se dá účast a vystoupení hejtmana Ratha, který zajistil na sochu část prostředků ze zdrojů Středočeského kraje. Co však mělo znamenat povrchní tlachání předsedy Paroubka, či statická úloha pánů Haška a Roučka? Bylo jich plné podium, i když nepochybuji o tom, že by raději stáli přímo na tribuně. Čelní představitelé ČSSD se zkrátka nestyděli zneužít důstojné i oslavné akce k připomenutí osobnosti, které nesahají ani po kotníky, k uspořádání předvolebního meetingu.
Ubohý pokus ČSSD naštěstí účastníci ceremonie pochopili a dali jasně najevo svůj názor. Vlažný potlesk, vypískání pana Paroubka i hlasitá proklamace jednoho z přítomných, že „Masaryk nebyl sociální demokrat!“. Dosti výmluvné byly i transparenty promlouvající k dr. Rathovi: „Stop nebezpečnému populismu MUDr. Ratha. Zdarma, zdarma, všechno zdarma,“ psalo se na transparentu. Mrzí mne, že představitelé jedné z nejsilnějších politických stran nemají ani tolik slušnosti, aby vynechali ze své kampaně prezidenta Masaryka.
Ještě o mnoho ubožejší pokus učinila jediná spravedlivá Jana Bobošíková. Nejprve si stoupla co nejblíž k soše v domnění, že se dostane do záběru kamer. Když se nepodařilo, hned po odhalení sochy se vytratila z davu. O chvíli později se odkudsi ozvaly národní písně a vzápětí se zjevil Bobobus, který úzkou uličkou mezi stánky a přítomnými pomalu projížděl. Chvíli to bylo jako na pouti, naštěstí se strakaté propagandistické vozidlo paní Bobošíkové brzy ztratilo. Komentáře lidí, kteří trapnému entrée Bobošíkové přihlíželi, si nedovolím publikovat.
Přinejmenším nevhodná politická agitka velkého a malého populisty byly jedinou vadou na kráse jinak povedeného dne oslav k poctě našeho prvního prezidenta. I to počasí, ač nepříznivé, ceremonii v konečném důsledků obohatilo. Zasněžené Lány jsou okouzlující...
