Jak starý je lidský rod?

Po celém světě se objevují předměty, jejichž přítomnost je na daném místě z pohledu vědy nemožná či nepřípustná a jejich účel naprosto neznámý. Přesto se takové nálezy objevují a podkopávají mnohdy dogmatické základy vědeckého bádání.

Mnoho z nevysvětlitelných  a záhadných archeologických nálezů bývá učiněno náhodně a ne vždy profesionály. Přesto se dostanou do rukou povolaných osob, které nález prozkoumají, zhodnotí nálezové okolnosti (jsou-li známy), pokusí se dát ho do širšího kontextu a výsledkem je pak zpráva v odborné literatuře, inventarizace a ve většině případů uložení v depozitáři. Jen zlomek takových nálezů putuje do muzejních vitrín. Bývá téměř pravidlem, že pokud se objeví nějaký nezařaditelný nález, který nezapadá do pečlivě budovaného schématu, nenávratně zmizí v temných depozitářích, při převozu či jiným způsobem. Jediné co zůstane, je stručná zpráva o objevu. Pokud by mělo cokoliv narušit pečlivě budované soukolí vědecké teorie, pak se takový nález oseká do té podoby, aby zapadl do škatulky. Co na tom, že je deformována realita, hlavně že se nemusejí přepisovat učebnice.

Velkým problémem takového nálezu je i jeho interpretace a časové zařazení, tedy pokud se tím vůbec někdo zabývá a rovnou ho neprohlásí za padělek, nebo náhodný výtvor přírody. Není neobvyklé, že pokud badatel neví k čemu předmět sloužil, je mu přisouzen tzv. „kultovní účel“, což však o skutečném účelu nevypovídá zhola nic. Jindy je zase účel jasný, ale jaksi nesedí časové zařazení. Dovolím si uvést několik příkladů.

Roku 1844 došlo k neuvěřitelnému objevu v kamenolomu Kingoodie u města Dundee ve Skotsku. Podle zprávy fyzika Sira Davida Brewstera byl nalezen železný hřeb pevně zasazený v pískovcovém kvádru, který pochází z období prvohor, z devonu, tedy z doby před 360 - 408 miliony let, kdy pevninu teprve osídlovali první primitivní obojživelníci. Pískovcový blok, v němž byl hřeb objeven, měl tloušťku 23 cm, přičemž hřeb z něj vyčníval cca. 1,3 cm. Zbytek hřebu ležel podél povrchu kamene, jeho hlava byla 2,5 cm dlouhá a pronikala přímo do kamene, takže je vyloučeno, aby byl hřeb do pískovce dodatečně vpraven. Ano, můžeme říci, že mohlo jít o zvláštní přírodní jev, ale to by nesměly existovat i další obdobné nálezy.

Při hledání zlata v Kalifornii roku 1851 nalezl Hiram Witt zlatonosný křemen. Když ho rozbyl, s překvapením zjistil, že uvnitř se skrývá železný hřeb s perfektní hlavou. O tomto nálezu přinesly zprávu noviny London Times téhož roku. Obdobným případem byl nález kovových trubiček různé velikosti, avšak stejného tvaru, jež byly objeveny roku 1986 ve Francii v křídové vrstvě staré 65 milionů let. Velké procento takových sporných nálezů pochází z území USA, bývají však nalézány po celém světě. Tak byl např. ve státě Illinois nalezen zlatý řetěz v karbonském uhlí, tj. ve vrstvě staré 260 - 320 milionů let. Jak si tyto a podobné nálezy vysvětlit? Jde jen o shodu náhod a nebo bychom měli přehodnotit náš dosavadní pohled na přítomnost civilizace na Zemi ...?