Bachtalo drom

Narodil se nám nový přírůstek do famelie - náš milovaný vnouček - cikno čhavoro Janko. Dovolte mi, vážení čtenáři mého blogu pár lav - slov k jeho dromu - cestě andro dživipen - do života.

T´aves sasto the bachtalo miro cikno čhaveskero čhavoro!

Ať jsi zdravý a šťastný můj vnoučku!

Užarahas deš berš, o Devloro amen avri šunďa.

Čekali jsme deset roků, Bůh nás vyslyšel.

Paľikeras Tuke, baro amaro gulo Del.

Děkujeme Ti, ó veliký náš sladký Bože.

Mangas leske ča savoro lačho, šukar dživipe, trajo,

te na les avel baro bajo.

Přejeme mu vše dobré, krásný a dlouhý  život,

plný radosti a smíchu, bez záště a hříchu.

Svou cestou - peskere dromeha mi džal sar manuš.

nechť  prochází jako člověk.

Buťakero sar leskero dadoro the phuro dad.

Pracovitý jako jeho tatínek i dědeček.

Aver drom nane - jiné cesty není.

Bije buti nane marikľi - Bez práce nejsou koláče ,

oda přindžaras the amen, o Roma - to známe i my, Romové.

E bachtaľi čercheňori mi labol tuke amaro baro čhavo, tira dajorake the dadeske.

Hvězdička šťastná ať ti roste a svítí , jak ta bílá a černá růže,

to naše krásné kvítí.

Bachtalo drom ! Zor, bacht sastipen!

Šťastnou cestu !

Zdravíčko, štěstíčko

ti přejeme, naše sluníčko.