(Psáno s jedenáctidenním zpožděním k jedné televizní debatě. Zamýšlím se v něm nad Rathovým neustálým používáním obratu ,,pane bakaláři" na adresu Marka Šnajdra)
Nestyda David Rathhttp://www.ateo.cz
V neděli 31.1. jsem sledoval nedělní Otázky Václava Moravce. V podstatě šlo o duel, kde na jedné straně stál známý drzoun David Rath (s asistencí komunistické poslankyně) a na straně druhé jeden z místních blog(g)erů Marek Šnajdr (s asistencí loutkové ministryně). David Rath vsadil na svou oblíbenou strategii zvanou argumentum ad hominem, viz odkaz na konci článku. Tato strategie patří k jedné z nejsilnějších, je stará, obehraná, ale na masy stále platí. Místo toho, abyste polemizovali s arguemtny a námitkami oponenta, napadáte přímo jeho osobu - používáte argument nízké kvalifikace, přílišného mládí, přílišného stáří, malého počtu dětí, velkého počtu dětí, příbuzenského vztahu oponenta s někým, a tak podobně, ale hlavně výhodně...
V paměti mi utkěly hlavně ty méně povedené pokusy - třeba Topolánkův argument proti Špidlovi ,,Podívejte, jak se ten člověk hloupě tváří!" (Jakoby z Topolánka vyzařovala inteligence sama.) nebo tragikomický dialog feministky Berkové s lidovcem Mackem ve stylu: ,, - Vy nejste kompetentní mluvit k interrupcím, když nemáte potomky! ; - Jste špatně informována, mám tříletou dceru. - Jééé, chudák dítě, ať to s Váma vydrží...", zatímco ty povedenější manipulace jsem asi již leckomu zbaštil.
Jenže hejtman Rath je opravdový mistr manipulace, a tak vsadil jakousi ,,advanced manipulation“ - v celé debatě (ale nebylo to poprvé) tituloval náměstka Šnajdra ,,pane bakaláři" a tím ho dostal do pasti. Když někoho doktor Rath tituluje ,,pane bakaláři", říká tím ve skutečnosti ,,pane jenom bakaláři". Proti takové manipulaci se pak těžko bojuje - když se proti tomu začnete ohrazovat, přiznáte tím, jakýsi stud, že jste jenom bakalář. A když se neohradíte, musíte tu písničku poslouchat pořád dokola. To pak je takový nátlak na psychiku, že to člověk často neustojí. Asi jako když Marek Šnajdr na konci pořadu otevřeně vztáhl bakaláře jako urážku na svoji osobu a ještě navíc nazval Davida Ratha kreaturou. Ne, že bych si to nemyslel také, ale do televizní debaty do prostě nepatří. Nebo aspoň ne na její konec, neboť platí heslo FINIS CORONAT OPUS.
Myslím, že silný debatní hráč by na Rathovo používání bakalářského titulu neměl za celý pořad zareagovat ani jednou. Na skryté popichování je nejlepší nereagovat. Ale je pravda, že nevypěnit je strašně těžké. Přitom i za titulem bakaláře může být mnoho lidské dřiny (byť záleží, na které škole), já se na to nadřel čtyři roky - a za ten titul se nestydím, ale ani se s ním nijak zvlášť nechlubím. V české kotlině se totiž tituly přeceňují, a to zejména lidmi, kteří jejich vnitřnímu významu sami pořádně nerozumí. Sečteno a podtrženo jsem rád, že za svou snahu jsem odměněn prozatím titulem bakalář a snad bude ještě lépe. Aby mě nějaký hýsek, který za celý život nenapsal ani bakalářskou práci, nemohl popotahovat před lidmi.
(A ve stylu páně Donutila (3+1) přidám na závěr jednu veselou historku ze svého života. Nebude na téma debatní, ale na téma psychické války a vypěnění. Někdy v primě osmiletého gymplu vyjela naše třída na jakýsi kurz angličtiny v přírodě a hráli jsme tam také fotbalový turnaj. Já jsem si tehdy usmyslel, že navzdory svému antitalentu budu velkým fotbalovým střelcem, a tak jsem nekolektivně stál v hlubokém ofsajdu před soupeřovou brankou a nijak nespolupracoval se zbytkem družstva. Protože se na nějaké ofsajdy nehrálo, pár gólů jsem takhle dal, když tam přišel dobrý míč, ale v celku jsem spoluhráčům více škodil než pomáhal. A jeden spolužák z protitýmu mě neustále rozčiloval slovy: ,,Hraješ to jako ču***, jsi totální ho****, jseš alibistickej ko***." Že jsem tehdy opravdu hrál jako naprostej ču*** (a můj spolužák měl tedy pravdu) mi došlo až časem, ale tehdy mě to žralo víc a víc. Až jsem vypěnil a zahrnul svého kritika obrovským množstvím těch nejhorších nadávek (navzdory zaměření kurzu byly v mateřštině, anebo přesněji otcovštině, kterýžto rodič je lingvisticky čipernější.) Já jsem po tomhle extempore přišel o pověst třídního slušňáka. A spolužák? Ten neměl co ztratit. Na psychologických provokacích může ztratit jedině ten s méně zkaženou pověstí. To je asi důvod, proč si v nich David Rath tolik libuje.)
KONEC
Odkazy
Argumentum ad hominem
http://cs.wikipedia.org/wiki/Logick%C3%A9_klamy#.C3.9Atok_na_.C4.8Dlov.C4.9Bka_.C4.8Di_na_lidsk.C3.BD_produkt_.28argumentum_ad_hominem.29
Debatní smíšená čtyřhra Rath - Marková versus Šnajdr – Jurásková
http://www.ceskatelevize.cz/program/10252554657-31.01.2010-12:00-1-otazky-vaclava-moravce.html?online=1
